OSPZ 16 C 188/2021-545

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnictví

I. Pokud se žalobkyně domáhala určení, že jméno FO, nar. datum, naposledy trvale bytem adresa byla v den svého úmrtí dne datum vlastnící nemovitosti pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří o výměře Anonymizováno m², jeho součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č.ev. Anonymizováno a pozemku parc. č. hodnota, zahrada o výměře Anonymizováno m² to vše v katastrálním území adresa, obec adresa zapsáno na LV č. hodnota vedeném u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa západ, žaloba se z a m í t á.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice plnou náhradu nákladů státu ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu adresa-západ.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, že jméno FO narozená datum byla v den svého úmrtí dne datum vlastnictví nemovitostí popsaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla dále, že žalovaná je dle zápisu v katastru nemovitostí vlastnicí uvedených nemovitostí, tyto nabyla na základě kupní smlouvy, kterou uzavřela dne datum s jméno FO, nemovitosti nabyla za částku částka. Žalobkyně je neteří jméno FO a zároveň jedinou v úvahu připadající dědičkou ze zákona, vzhledem k tomu, že paní jméno FO byla bezdětnou vdovou. Žalobkyně má za to, že uvedená kupní smlouva na předmětné nemovitosti je smlouvou neplatnou, a to z nedostatku vůle na straně jméno FO v době, kdy měla tuto podepsat. V době podpisu, již jméno FO nebyla plně svéprávná a její ovládací a rozpoznávací schopnosti nebyly na takové úrovni, aby byla schopna řádně rozmyslet a učinit takový právní úkon. Třebaže si je žalobkyně vědoma skutečnosti, že žalovaná je současně potenciální dědičkou ze závěti z roku 2013 a tudíž možnou testamentární dědičkou předmětné nemovitosti má žalobkyně za to, že je zde nutno brát rovněž úvahu skutečnost, že žalovaná nemůže být považována za způsobilou dědičku. Žalobkyně zde upozorňuje na paralelně vedené řízení o neplatnost pozdějších pořízení pro případ smrti, tedy závěti z roku 2018, jakož i dalších později vyhotovených pořízení pro případ smrti a uvádí, že žalovaná se přičinila o přijetí těchto pořízení pro případ smrti svým nekalým jednáním, a proto jsou zde dány důvody, pochybnosti o její dědické způsobilosti ve smyslu § 1481 o.z. Žalobkyně se domnívá, že jednání žalované bylo možno kvalifikovat zejména jako zavržený čin proti zůstavitelově poslední vůli, kdy takovým jednáním je právě donucení nebo lstivé svedení zůstavitele k projevu poslední vůle. Za těchto okolností je nepochybně dán naléhavý právní zájem na straně žalobkyně. Žalovaná zneužila závislosti a důvěry a přátelských vztahů se zůstavitelkou, tedy jméno FO, zneužila její rozumové slabosti a připravila text shora uvedených listin z roku 2018 spolu s tituly před jménem jméno FO. Zůstavitelka nebyla sama schopna nejen takové listiny sestavit, ale i porozumět textu a nebyla schopna porozumět následkům právního jednání bez toho, aniž by třetí osoba, a to žalovaná notáře oslovila a tyto listiny zůstavitelce podstrčila.

2. Žalovaná ve věci uvedla, s žalobou nesouhlasí a považuje jí zcela neoprávněnou. Žalobkyně není k podání žaloby vůbec aktivně legitimována, protože není dědičkou po zůstavitelce jméno FO, žalobkyně ani nemá naléhavý právní zájem na určení, že ke dni smrti byla jméno FO vlastníkem předmětných nemovitostí s ohledem na ustálenou judikaturu, např. rozhodnutí sp.zn. spisová značka. Žalovaná a paní jméno FO si celý život byly velmi blízké, jméno FO byla kmotrou žalované, jednou z jejích nejbližších lidí a po celý život pro žalovanou představovala mravní vzor. jméno FO byla při podpisu kupní smlouvy ze dne datum na předmětné nemovitosti plně svéprávná a uzavření uvedené smlouvy bylo projevem její svobodné vůle. Žalovaná odmítá, že by jakkoliv s jméno FO manipulovala, a to jak při sepsání kupní smlouvy, tak závěti z roku 2018 či jiných listin. Navrhla zamítnutí žaloby.

3. Z provedeného dokazování, soud zjistil tyto skutečnosti: Žalovaná a jméno FO, narozená datum byly po celý svůj život v dobrém a přátelském vztahu (důkaz: fotokniha týkající se vztahu jméno FO a žalované, jednotlivé závěti a kupní smlouva uvedené níže). Dne datum sepsal notář tituly před jménem jméno FO notářský zápis o závěti, kterou jméno FO odkázala svůj movitý a nemovitý majetek. Svůj podíl nemovitosti v činžovním domě v Karlíně (dům čp. 263 postavený na stavební parcele č. hodnota, stavební parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa). odkázala stejným dílem žalobkyni a jméno FO, nar. datum, nemovitost, která je předmětem řízení, tedy zapsané na LV č. hodnota v katastru nemovitostí u právnická osoba adresa-západ pro katastrální území adresa, odkázala žalované (důkaz: notářský zápis ze dne datum – závěť – N 235/98, NZ 223/98). Další závěť jméno FO učinila datum. Opět nechala sepsat notářský zápis tituly před jménem jméno FO, notářem se sídlem v Praze sp.zn. N 153/2013, NZ 128/2013 a mimo jiné v této závěti žalobkyni odkázala svůj podíl na činžovním domě v Karlíně uvedeným shora a žalované nemovitosti v katastrálním území adresa, tedy předmět řízení (důkaz: notářský zápis – závěť z datum, N 153/2013, NZ 128/2013). V době sepisování těchto dvou závětí z roku 1998 a 2013 byla jméno FO zcela psychicky v pořádku, byla schopna porozumět textu, smyslu a podstatě svého jednání, včetně důsledků tohoto jednání, byla schopna své jednání ovládat (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Dodatkem k závěti ze dne datum sepsaným notářským zápisem dne datum jméno FO jednak přikázala dědičce Jméno žalobkyně, tedy žalobkyni, vydat v dodatku uvedeným osobám tam uvedené movité věci a dále povolala náhradní dědičky jak žalobkyni, tak náhradní dědice žalované (důkaz: notářský zápis ze dne datum sepsaný tituly před jménem jméno FO, notářkou v Praze NZ 52/2017, N 58/2017). jméno FO dne datum sepsala novou závěť, a to notářem tituly před jménem jméno FO, notářem v Praze, kde touto závětí povolala za dědice svého podílu k nemovitosti v Karlíně, tedy činžovního domu uvedeného shora, své praneteře jméno FO a jméno FO, dcery žalobkyně a za dědice veškerého svého ostatního movitého a nemovitého majetku, majetkových práv a jiných majetkových hodnot, které bude vlastnit ke dni úmrtí povolala žalovanou (důkaz: notářský zápis – závěť ze dne datum, N 1/2018, NZ 1/2018). Dne datum sepsala jméno FO jako prodávající a žalovaná jako kupující kupní smlouvu na předmětné nemovitosti, tedy nemovitosti zapsané na LV 1120 v katastrálním území adresa. Ujednání o kupní ceně je uvedeno v článku III. smlouvy, v odst. 1. je uvedena kupní cena, částka, v odst. 2. je uvedeno, že celá kupní cena byla uhrazena v hotovosti při uzavření této smlouvy. Odstavec 3 zní: „Strana prodávající prohlašuje, že si je plně vědoma toho, že skutečná hodnota předmětu převodu je podstatně vyšší než kupní cena uvedená v této smlouvě a že byla seznámena se znaleckým posudkem č. hodnota–28/2018 zpracovaným společností Grant Thorton Valuations, a.s., který hodnotil obvyklou cenu předmětu převodu. Přesto prohlašuje, že má zájem předmět převodu straně kupující za kupní cenu převést s ohledem na zvláštní osobní vztah na straně kupující. Strany tedy vylučují aplikaci § 1793 a § 1796 občanského zákoníku.“ (důkaz: kupní smlouva ze dne datum). Dne datum byl notářkou tituly před jménem jméno FO, notářkou v Praze, sepsán notářský zápis, a to závěť jméno FO. V této závěti povolala dědice určitého podílu a uvedla, že uzavřela dědickou smlouvu s panem tituly před jménem jméno FO a povolala pro případ své smrti svobodně a po zralém uvážení tituly před jménem jméno FO, dědicem zbývajícího spoluvlastnického podílu ve výši 1/12 nemovitých věcí v katastrálním území adresa (důkaz: notářský zápis – závěť ze dne 12. 12. 2018 NZ 785/2018, N 933/2018). Notářským zápisem ze dne datum notářkou tituly před jménem jméno FO sepsala jméno FO a tituly před jménem jméno FO dědickou smlouvu, touto dědickou smlouvu jméno FO prohlásila, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši 1/3 nemovitých věcí v katastrálním území adresa popsaných shora a touto smlouvou povolala za dědice třech čtvrtin jejího spoluvlastnického podílu, všech nemovitých věcí adresa tituly před jménem jméno FO (důkaz: notářský zápis – dědická smlouva NZ 786/2018, N 934/2018). Dne datum jméno FO zemřela (důkaz: úmrtní list). Vlastníkem nemovitostí vedených na LV č. hodnota v katastrálním území adresa, a to konkrétně pozemku parc. č. hodnota o výměře Anonymizováno m² a pozemku p. č. hodnota o výměře Anonymizováno m², na kterém stojí stavba č.ev. Anonymizováno, je žalovaná (důkaz: seznam nemovitostí na LV, informace o pozemku, výpisy z českého úřadu zeměměřičského a katastrálního). V dědickém řízení vedené po zůstavitelce jméno FO vedené soudní komisařkou tituly před jménem jméno FO, notářkou se sídlem v Praze vedené pod sp.zn. spisová značka u Obvodního soudu pro adresa, tato mimo jiné stanovila okruh dědiců, a to tituly před jménem jméno FO, Jméno žalované, tedy žalovaná, Jméno žalobkyně, tedy žalobkyně, a dále jméno FO a jméno FO a dále soudní komisařka uložila usnesením č. j. spisová značka ze dne datum žalobkyni, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala žalobu proti tituly před jménem jméno FO, Evě jméno FO, jméno FO a jméno FO na určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum. Jak z usnesení vyplývá, v dědickém řízení Jméno žalobkyně, tedy žalobkyně namítla neplatnost dědické smlouvy závěti ze dne datum i závěti ze dne datum (důkaz: usnesení č. j. spisová značka ze dne datum). Zároveň notářka, soudní komisařka tituly před jménem jméno FO rozhodla usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka o jmenováním tituly před jménem jméno FO správcem části pozůstalosti a to ideální 1/3 na jednotlivých jednotkách v činžovním domě v Karlíně, jak je uveden shora (důkaz: usnesení č.j. spisová značka). Dne datum podala žalobkyně žalobu Obvodního soudu pro adresa, kde následně toto řízení je vedeno pod sp.zn. spisová značka na určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum po jméno FO. V uvedené žalobě žaluje tyto žalované: 1) tituly před jménem jméno FO, 2) Evu jméno FO, tedy žalovanou v tomto řízení, 3) jméno FO, 4) jméno FO (důkaz: odpověď z Obvodního soudu pro adresa pod jejich sp.zn. spisová značka, žaloba v tomto řízení). Žalovaná Jméno žalované v tomto řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa se k žalobě vyjádřila tím způsobem, že žaloba je zcela nedůvodná a dále uvedla podrobnosti. Stejným způsobem se vyjádřil i žalovaný 1) tituly před jménem jméno FO (důkaz: vyjádření žalovaných 1) a 2) v řízení spisová značka vedeném Obvodního soudu pro adresa). Žalované 3) a 4), jméno FO a jméno FO se v tomto v řízení vyjádřily k žalobě tak, že závěť datum je platná, na rozdíl od závětí sepsaných na konci roku 2018 (důkaz: vyjádření žalovaných 3) a 4) v řízení sp.zn. spisová značka vedených u Obvodního soudu pro adresa). V tomto řízení bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne datum č. j. spisová značka, a to tak, že mimo jiné žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum vyhotovené formou notářského zápisu tituly před jménem jméno FO, notáře v Praze č. N 153/2013, NZ 128/2013 se zamítá. V dalších výrocích bylo rozhodováno o vzájemných návrzích žalované 3) a 4) vzájemném návrhu žalované 3, vzájemném návrhu žalované 4) a nákladech řízení. Obvodní soud po adresa v uvedeném rozsudku mimo jiné uvedl: „Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by zůstavitelka při sepisu pořízení pro případ smrti, a to závěti z ledna 2018 a závěti a dědické smlouvy z prosince 2018 nebyla pro duševní poruchu schopna právně jednat. Závěť z ledna 2018 (stejně jako ostatní pořízení pro případ smrti) je tedy platně sepsaná a žalobkyně tak není dědičkou ze závěti z dubna 2013, neboť závětí z ledna 2018 zůstavitelka závěť z dubna 2013 odvolala. Případné námitky žalobkyně směřující proti dědické smlouvě a závěti z prosince 2018 pak na tomto závěru nic nemění, neboť i kdyby soud shledal neplatnost pořízení pro případ smrti z prosince 2018, nic to nemění na závěru, že je platná závěť z ledna 2018, a tím i odvolání závěti z dubna 2013. Pokud jde o námitky žalobkyně, že zůstavitelka byla ovlivněna manipulací ze strany „přátel“, a zejména žalované 2., soud má za to, že taková námitka postrádá relevanci. Je zřejmé, že zpravidla každé jednání člověka je zapříčiněno či ovlivněno vnějšími okolnostmi a osoba může jednat pod jejich vlivem či vlivem jiných osob. To však samo o sobě nezakládá neplatnost takového jednání, za situace, kdy konečné rozhodnutí je svobodnou vůlí jednajícího, za podmínky, že ten je takového rozhodnutí schopen. Jak soud osvětlil shora, má za to, že zůstavitelka byla schopna se o svých záležitostech samostatně rozhodnout a svou vůli adekvátně projevit. Je možné, že ze strany příbuzných a přátel byla terčem pokusů o její ovlivnění, avšak (jak soud rovněž uvedl shora), právě proto patrně zvolila pro sepis důležitých listin formu notářského zápisu za současného posouzení svého zdravotního stavu tak, aby podobným spekulacím do budoucna předešla. Rovněž soud nemá za prokázané, že by byly naplněny podmínky § 1481 o.z. Aplikace toto ustanovení a závěr o nezpůsobilosti dědice předpokládá, že se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli (kdy zákon poté příkladmo uvádí některé druhy jednání, které pod tuto definici mohou spadat, tedy např. donucení nebo lstivé svedení k poslední vůli). Pro vyloučení z dědického práva není rozhodné, zda byl pachatel za spáchání úmyslného trestného činu odsouzen, či nikoliv (NS spisová značka), postačí, že pachatel spáchal čin, který má povahu trestného činu, tedy svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty některého z trestných činů, a že se takového činu dopustil úmyslně. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná 2. naplnila svým jednáním skutkovou podstatu jakéhokoli trestného činu. Nadto, i kdyby soud dospěl k opačnému závěru, ve vztahu k žalobkyni by to ničeho neměnilo; za situace, kdy je závěť z ledna 2018 (jak soud osvětlil shora) platná, měl by závěr o dědické nezpůsobilosti žalované 2. pouze ten důsledek, že ta by podle závěti z ledna 2018 nedědila a jedinými žalobu na určení, že je žalobkyně dědičkou ze závěti ze dne datum jako nedůvodnou zamítnout.“ (důkaz: rozsudek Obvodního soudu pro adresa č. j. spisová značka). Proti uvedenému rozsudku podala žalobkyně odvolání, o kterém následně rozhodl Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, a to tak, že potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I., (zamítavém výroku I.), tedy že se zamítá žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou ze závětí ze dne datum. V dalších výrocích rozsudek byl zrušen a vrácen k dalšímu projednání. Odvolací soud ve věci mimo jiné uvedl, a to v bodech 40–46 uvedeného rozsudku: „Pokud jde o nárok žalobkyně uplatněný žalobou (na určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum), nejsou odvolací námitky žalobkyně ani v odvolacím řízení provedený znalecký posudek s to prvostupňové rozhodnutí zvrátit. Důkazy, které soud prvního stupně ke zjištění duševního stavu zůstavitelky ke dni datum provedl, považuje odvolací soud za dostatečné ke zjištění skutkového stavu rozhodného pro právní posouzení platnosti závěti z datum, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutkové závěry. Důkazy soud prvního stupně hodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř., vysvětlil, o jaké důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Při hodnocení provedených důkazů postupoval nalézací soud v souladu s ust. § 132 o. s. ř., když důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Jeho úvahy nejsou v tomto směru v rozporu s pravidly logického myšlení či obecnou zkušeností, ani nejsou v extrémním rozporu s obsahem spisu. Jinými slovy, odvolací soud nemá hodnocení důkazů provedenému soudem prvního stupně co vytknout. Soud prvního stupně jasně vysvětlil, z jakého důvodu měl za to, že zůstavitelka ke dni datum trpěla pouze lehkou demencí, která neměla vliv na její ovládající a rozpoznávací schopnosti, a vysvětlil, proč nevyšel z lékařských zpráv a výpovědí tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO a z jakého důvodu považoval za stěžejní výpovědi svědků jméno FO a tituly před jménem jméno FO. Závěr, že zůstavitelka ke dni datum trpěla jen lehkou demencí, který neovlivňoval její schopnosti právně jednat, ostatně nevyvrátil, ale naopak potvrdil i znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, který také dovodil, že k datu datum byla zůstavitelka způsobilá pořízení pro případ smrti učinit. Nebylo ani prokázáno, že by zůstavitelka trpěla izolovaným bludem, k tomu viz co bylo řečeno soudem prvního stupně k hodnocení lékařských zpráv tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, uvedené platí i pro závěr znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který také v tomto směru vycházel pouze z lékařských zpráv těchto dvou lékařů, které i odvolací soud považuje z důvodů blíže rozvedených soudem prvního stupně za nevěrohodné. Jak totiž uvedl i tituly před jménem jméno FO ve své svědecké výpovědi, pokud by měl negativní vztah zůstavitelky k žalobkyni reálný podklad (skutečnosti, které jí vytýkala, se skutečně staly), nemohlo by se jednat o blud. V řízení pak bylo prokázáno, že žalobkyně skutečně uvedla minimálně koupelnu v bytě zůstavitelky do provozu neschopného stavu, v rekonstrukci nepokračovala a zůstavitelce zabránila v tom, aby rekonstrukci na své náklady sama dokončila (jak ostatně žalobkyně sama připustila ve svých podáních a své účastnické výpovědi) a tedy vnímání zůstavitelky tedy lze stěží označit za blud, neboť má reálný základ. Nebylo ani prokázáno, že by zůstavitelka ke dni datum trpěla poruchou čtení (v důsledku neglect syndromu), k tomu odvolací soud odkazuje na znalecký posudek tituly před jménem jméno FO. Důvod neplatnosti dle ust. § 581 věta druhá o. z. tak není dán. Za správný považuje odvolací soud i názor soudu prvního stupně, že nejsou dány ani další tvrzené důvody neplatnosti. V tomto směru lze přisvědčit 1) žalovanému a 2) žalované, že s ohledem na to, že notářský zápis je veřejná listina, platí ust. § 568 odst. 2 o. z., podle kterého zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. Opak v řízení prokázán nebyl, naopak bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná 2) a její manžel, svědkyně Sukdoláková a její manžel a tituly před jménem jméno FO, byli neznámí lidé, kteří se na zůstavitelku „nalepili“ v posledních letech jejího života ze zištných úmyslů. Jak 2) žalovaná a její manžel, tak i svědkyně Sukdoláková s manželem se znali se zůstavitelkou po celá desetiletí, dokonce i rodiče 2) žalované a rodiče paní jméno FO se se zůstavitelkou znali, zůstavitelka byla kmotrou 2) žalované a dokonce i kmotrou její dcery. S těmito všemi osobami se zůstavitelka dlouhá léta před mozkovou mrtvicí pravidelně stýkala a udržovala s nimi přátelské vztahy při svých každoročních několikaměsíčních letních pobytech na chatě v Řevnicích. Všechny tyto osoby jevily o zůstavitelku dle názoru odvolacího soudu opravdový zájem, vedený jejich téměř celoživotním přátelstvím. Jak ostatně vyplynulo z dalšího v odvolacím řízení provedeného důkazu, další příbuzná zůstavitelky, podílová spoluvlastnice domu č. p. Anonymizováno v adresa, paní jméno FO, 2) žalované a jejímu manželovi po smrti zůstavitelky děkovala, že se o zůstavitelku dobře starali. Rovněž tak tituly před jménem jméno FO nebyl osoba, která by začala zůstavitelku navštěvovat až po mrtvici v r. 2017; naopak bylo prokázáno, že i jeho pojilo se zůstavitelkou několikaleté přátelství, motivované společnými zájmy. V řízení pak bylo prokázáno (a uvedly tak i dcery žalobkyně – 3) a 4) žalovaná při odvolacím jednání konaném dne datum ústy své právní zástupkyně), že zůstavitelka byla na konci roku 2017 rozzlobená na žalobkyni kvůli shora popsané rekonstrukci koupelny, a i z tohoto pohledu se jeví jako logické, že se rozhodla odvolat závěť, podle které měla dědit žalobkyně, ale namísto toho povolala její dcery (3) a 4) žalovanou), aby, jak tehdy zjevně chtěla, zůstal dům v Karlíně „v rodině“. Ze shora vysvětlených důvodů týkajících se přátel zůstavitelky nemůže být dán ani důvod neplatnosti spočívající v omylu ohledně podstatné okolnosti (motivace 2) žalované) ve smyslu ust. § 583 o. z., natož ve lsti ve smyslu ust. § 584 odst. 2 o. z. 43. Odvolací soud sdílí rovněž názor soudu prvního stupně, že nebyly naplněny podmínky ust. § 1481 o. z. o dědické nezpůsobilosti 2) žalované; v řízení naopak bylo prokázáno, že se 2) žalovaná se svým manželem o zůstavitelku jako svou celoživotní přítelkyni a kmotru před smrtí dobře starali. Odvolací soud uzavírá, že je správný závěr soudu prvního stupně, že závěť ze dne datum sepsaná formou notářského zápisu, je platná. Žalobkyně tak není dědičkou ze závěti z datum, neboť závětí z datum zůstavitelka závěť z datum odvolala. Ostatní námitky, které žalobkyně ve svém odvolání uvádí, se týkají zdravotního stavu zůstavitelky po datum či okolností, za nichž byla pořízeny závěť a dědická smlouva z datum. Tyto okolnosti však nejsou pro rozhodnutí o žalobě podané žalobkyní podstatné, neboť se netýkají závěti z datum, kterou byla závěť z roku 2013 odvolána, neboť pouze a jenom neplatnost závěti z datum mohla přivodit úspěch žalobkyně ve sporu. Případná neplatnost obou pořízení pro případ smrti z datum tedy není pro posouzení existence dědického práva žalobkyně relevantní. Uvedené se týká i důkazů, jejichž provedení žalobkyně navrhla a které soud prvního stupně zamítl, aniž by svůj postup v odůvodnění napadeného rozhodnutí vysvětlil. Návrhy na provedení důkazů, které žalobkyně vyjmenovala ve svém odvolání, se totiž týkaly výhradě důkazů, které se vztahovaly ke shora uvedeným pro posouzení věci irelevantním skutečnostem; postup soudu prvního stupně, který uvedené důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl, tak byl správný. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil (důkaz: rozsudek Městského soudu v Praze č. j. spisová značka).

4. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalovaná a jméno FO, narozená datum byly po celý svůj život v dobrém a přátelském vztahu Dne datum sepsal notář tituly před jménem jméno FO notářský zápis o závěti, kterou jméno FO odkázala svůj movitý a nemovitý majetek. Svůj podíl nemovitosti v činžovním domě v Karlíně (dům čp. 263 postavený na stavební parcele č. hodnota, stavební parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa) odkázala stejným dílem žalobkyni a jméno FO, nar. datum, nemovitost, která je předmětem řízení, tedy zapsané na LV č. hodnota v katastru nemovitostí u právnická osoba adresa-západ pro katastrální území adresa, odkázala žalované. Další závěť jméno FO učinila datum. Opět nechala sepsat notářský zápis tituly před jménem jméno FO, notářem se sídlem v Praze sp.zn. N 153/2013, NZ 128/2013 a mimo jiné v této závěti žalobkyni odkázala svůj podíl na činžovním domě v Karlíně uvedeným shora a žalované nemovitosti v katastrálním území adresa, tedy předmět řízení. V době sepisování těchto dvou závětí z roku 1998 a 2013 byla jméno FO zcela psychicky v pořádku, byla schopna porozumět textu, smyslu a podstatě svého jednání, včetně důsledků tohoto jednání, byla schopna své jednání ovládat. Dodatkem k závěti ze dne datum sepsaným notářským zápisem dne datum jméno FO jednak přikázala dědičce Jméno žalobkyně, tedy žalobkyni, vydat v dodatku uvedeným osobám tam uvedené movité věci a dále povolala náhradní dědičky jak žalobkyni, tak náhradní dědice žalované. jméno FO dne datum sepsala novou závěť, a to notářem tituly před jménem jméno FO, notářem v Praze, kde touto závětí povolala za dědice svého podílu k nemovitosti v Karlíně, tedy činžovního domu uvedeného shora, své praneteře jméno FO a jméno FO, dcery žalobkyně a za dědice veškerého svého ostatního movitého a nemovitého majetku, majetkových práv a jiných majetkových hodnot, které bude vlastnit ke dni úmrtí povolala žalovanou. Dne datum sepsala jméno FO jako prodávající a žalovaná jako kupující kupní smlouvu na předmětné nemovitosti, tedy nemovitosti zapsané na LV 1120 v katastrálním území adresa. Ujednání o kupní ceně je uvedeno v článku III. smlouvy, v odst. 1. je uvedena kupní cena, částka, v odst. 2. je uvedeno, že celá kupní cena byla uhrazena v hotovosti při uzavření této smlouvy. Odstavec 3 zní: „Strana prodávající prohlašuje, že si je plně vědoma toho, že skutečná hodnota předmětu převodu je podstatně vyšší než kupní cena uvedená v této smlouvě a že byla seznámena se znaleckým posudkem č. hodnota–28/2018 zpracovaným společností Grant Thorton Valuations, a.s., který hodnotil obvyklou cenu předmětu převodu. Přesto prohlašuje, že má zájem předmět převodu straně kupující za kupní cenu převést s ohledem na zvláštní osobní vztah na straně kupující. Strany tedy vylučují aplikaci § 1793 a § 1796 občanského zákoníku.“ Dne datum byl notářkou tituly před jménem jméno FO, notářkou v Praze, sepsán notářský zápis, a to závěť jméno FO. V této závěti povolala dědice určitého podílu a uvedla, že uzavřela dědickou smlouvu s panem tituly před jménem jméno FO a povolala pro případ své smrti svobodně a po zralém uvážení tituly před jménem jméno FO, dědicem zbývajícího spoluvlastnického podílu ve výši 1/12 nemovitých věcí v katastrálním území adresa. Notářským zápisem ze dne datum notářkou tituly před jménem jméno FO sepsala jméno FO a tituly před jménem jméno FO dědickou smlouvu, touto dědickou smlouvu jméno FO prohlásila, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši 1/3 nemovitých věcí v katastrálním území adresa popsaných shora a touto smlouvou povolala za dědice třech čtvrtin jejího spoluvlastnického podílu, všech nemovitých věcí adresa tituly před jménem jméno FO. Dne datum jméno FO zemřela. Vlastníkem nemovitostí vedených na LV č. hodnota v katastrálním území adresa, a to konkrétně pozemku parc. č. hodnota o výměře 675 m² a pozemku p. č. hodnota o výměře 61 m², na kterém stojí stavba č.ev. 153, je žalovaná. V dědickém řízení vedené po zůstavitelce jméno FO vedené soudní komisařkou tituly před jménem jméno FO, notářkou se sídlem v Praze vedené pod sp.zn. spisová značka u Obvodního soudu pro adresa, tato mimo jiné stanovila okruh dědiců, a to tituly před jménem jméno FO, Jméno žalované, tedy žalovaná, Jméno žalobkyně, tedy žalobkyně, a dále jméno FO a jméno FO a dále soudní komisařka uložila usnesením č. j. spisová značka ze dne datum žalobkyni, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala žalobu proti tituly před jménem jméno FO, Evě jméno FO, jméno FO a jméno FO na určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum. Jak z usnesení vyplývá, v dědickém řízení Jméno žalobkyně, tedy žalobkyně namítla neplatnost dědické smlouvy závěti ze dne datum i závěti ze dne datum. Zároveň notářka, soudní komisařka tituly před jménem jméno FO rozhodla usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka o jmenováním tituly před jménem jméno FO správcem části pozůstalosti a to ideální 1/3 na jednotlivých jednotkách v činžovním domě v Karlíně, jak je uveden shora. Dne datum podala žalobkyně žalobu Obvodního soudu pro adresa, kde následně toto řízení je vedeno pod sp.zn. spisová značka na určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum po jméno FO. V uvedené žalobě žaluje tyto žalované: 1) tituly před jménem jméno FO, 2) Evu jméno FO, tedy žalovanou v tomto řízení, 3) jméno FO, 4) jméno FO. Žalovaná Jméno žalované v tomto řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa se k žalobě vyjádřila tím způsobem, že žaloba je zcela nedůvodná a dále uvedla podrobnosti. Stejným způsobem se vyjádřil i žalovaný 1) tituly před jménem jméno FO. Žalované 3) a 4), jméno FO a jméno FO se v tomto v řízení vyjádřily k žalobě tak, že závěť datum je platná, na rozdíl od závětí sepsaných na konci roku 2018. V tomto řízení bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne datum č. j. spisová značka, a to tak, že mimo jiné žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum vyhotovené formou notářského zápisu tituly před jménem jméno FO, notáře v Praze č. N 153/2013, NZ 128/2013 se zamítá. V dalších výrocích bylo rozhodováno o vzájemných návrzích žalované 3) a 4) vzájemném návrhu žalované 3, vzájemném návrhu žalované 4) a nákladech řízení. Obvodní soud po adresa v uvedeném rozsudku mimo jiné uvedl: „Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by zůstavitelka při sepisu pořízení pro případ smrti, a to závěti z ledna 2018 a závěti a dědické smlouvy z prosince 2018 nebyla pro duševní poruchu schopna právně jednat. Závěť z ledna 2018 (stejně jako ostatní pořízení pro případ smrti) je tedy platně sepsaná a žalobkyně tak není dědičkou ze závěti z dubna 2013, neboť závětí z ledna 2018 zůstavitelka závěť z dubna 2013 odvolala. Případné námitky žalobkyně směřující proti dědické smlouvě a závěti z prosince 2018 pak na tomto závěru nic nemění, neboť i kdyby soud shledal neplatnost pořízení pro případ smrti z prosince 2018, nic to nemění na závěru, že je platná závěť z ledna 2018, a tím i odvolání závěti z dubna 2013. Pokud jde o námitky žalobkyně, že zůstavitelka byla ovlivněna manipulací ze strany „přátel“, a zejména žalované 2., soud má za to, že taková námitka postrádá relevanci. Je zřejmé, že zpravidla každé jednání člověka je zapříčiněno či ovlivněno vnějšími okolnostmi a osoba může jednat pod jejich vlivem či vlivem jiných osob. To však samo o sobě nezakládá neplatnost takového jednání, za situace, kdy konečné rozhodnutí je svobodnou vůlí jednajícího, za podmínky, že ten je takového rozhodnutí schopen. Jak soud osvětlil shora, má za to, že zůstavitelka byla schopna se o svých záležitostech samostatně rozhodnout a svou vůli adekvátně projevit. Je možné, že ze strany příbuzných a přátel byla terčem pokusů o její ovlivnění, avšak (jak soud rovněž uvedl shora), právě proto patrně zvolila pro sepis důležitých listin formu notářského zápisu za současného posouzení svého zdravotního stavu tak, aby podobným spekulacím do budoucna předešla. Rovněž soud nemá za prokázané, že by byly naplněny podmínky § 1481 o.z. Aplikace toto ustanovení a závěr o nezpůsobilosti dědice předpokládá, že se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli (kdy zákon poté příkladmo uvádí některé druhy jednání, které pod tuto definici mohou spadat, tedy např. donucení nebo lstivé svedení k poslední vůli). Pro vyloučení z dědického práva není rozhodné, zda byl pachatel za spáchání úmyslného trestného činu odsouzen, či nikoliv (NS spisová značka), postačí, že pachatel spáchal čin, který má povahu trestného činu, tedy svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty některého z trestných činů, a že se takového činu dopustil úmyslně. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná 2. naplnila svým jednáním skutkovou podstatu jakéhokoli trestného činu. Nadto, i kdyby soud dospěl k opačnému závěru, ve vztahu k žalobkyni by to ničeho neměnilo; za situace, kdy je závěť z ledna 2018 (jak soud osvětlil shora) platná, měl by závěr o dědické nezpůsobilosti žalované 2. pouze ten důsledek, že ta by podle závěti z ledna 2018 nedědila a jedinými žalobu na určení, že je žalobkyně dědičkou ze závěti ze dne datum jako nedůvodnou zamítnout.“ Proti uvedenému rozsudku podala žalobkyně odvolání, o kterém následně rozhodl Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, a to tak, že potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I., (zamítavém výroku I.), tedy že se zamítá žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou ze závětí ze dne datum. V dalších výrocích rozsudek byl zrušen a vrácen k dalšímu projednání. Odvolací soud ve věci mimo jiné uvedl, a to v bodech 40–46 uvedeného rozsudku: „Pokud jde o nárok žalobkyně uplatněný žalobou (na určení, že je dědičkou ze závěti ze dne datum), nejsou odvolací námitky žalobkyně ani v odvolacím řízení provedený znalecký posudek s to prvostupňové rozhodnutí zvrátit. Důkazy, které soud prvního stupně ke zjištění duševního stavu zůstavitelky ke dni datum provedl, považuje odvolací soud za dostatečné ke zjištění skutkového stavu rozhodného pro právní posouzení platnosti závěti z datum, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutkové závěry. Důkazy soud prvního stupně hodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř., vysvětlil, o jaké důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Při hodnocení provedených důkazů postupoval nalézací soud v souladu s ust. § 132 o. s. ř., když důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Jeho úvahy nejsou v tomto směru v rozporu s pravidly logického myšlení či obecnou zkušeností, ani nejsou v extrémním rozporu s obsahem spisu. Jinými slovy, odvolací soud nemá hodnocení důkazů provedenému soudem prvního stupně co vytknout. Soud prvního stupně jasně vysvětlil, z jakého důvodu měl za to, že zůstavitelka ke dni datum trpěla pouze lehkou demencí, která neměla vliv na její ovládající a rozpoznávací schopnosti, a vysvětlil, proč nevyšel z lékařských zpráv a výpovědí tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO a z jakého důvodu považoval za stěžejní výpovědi svědků jméno FO a tituly před jménem jméno FO. Závěr, že zůstavitelka ke dni datum trpěla jen lehkou demencí, který neovlivňoval její schopnosti právně jednat, ostatně nevyvrátil, ale naopak potvrdil i znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, který také dovodil, že k datu datum byla zůstavitelka způsobilá pořízení pro případ smrti učinit. Nebylo ani prokázáno, že by zůstavitelka trpěla izolovaným bludem, k tomu viz co bylo řečeno soudem prvního stupně k hodnocení lékařských zpráv tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, uvedené platí i pro závěr znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který také v tomto směru vycházel pouze z lékařských zpráv těchto dvou lékařů, které i odvolací soud považuje z důvodů blíže rozvedených soudem prvního stupně za nevěrohodné. Jak totiž uvedl i tituly před jménem jméno FO ve své svědecké výpovědi, pokud by měl negativní vztah zůstavitelky k žalobkyni reálný podklad (skutečnosti, které jí vytýkala, se skutečně staly), nemohlo by se jednat o blud. V řízení pak bylo prokázáno, že žalobkyně skutečně uvedla minimálně koupelnu v bytě zůstavitelky do provozu neschopného stavu, v rekonstrukci nepokračovala a zůstavitelce zabránila v tom, aby rekonstrukci na své náklady sama dokončila (jak ostatně žalobkyně sama připustila ve svých podáních a své účastnické výpovědi) a tedy vnímání zůstavitelky tedy lze stěží označit za blud, neboť má reálný základ. Nebylo ani prokázáno, že by zůstavitelka ke dni datum trpěla poruchou čtení (v důsledku neglect syndromu), k tomu odvolací soud odkazuje na znalecký posudek tituly před jménem jméno FO. Důvod neplatnosti dle ust. § 581 věta druhá o. z. tak není dán. Za správný považuje odvolací soud i názor soudu prvního stupně, že nejsou dány ani další tvrzené důvody neplatnosti. V tomto směru lze přisvědčit 1) žalovanému a 2) žalované, že s ohledem na to, že notářský zápis je veřejná listina, platí ust. § 568 odst. 2 o. z., podle kterého zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. Opak v řízení prokázán nebyl, naopak bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná 2) a její manžel, svědkyně Sukdoláková a její manžel a tituly před jménem jméno FO, byli neznámí lidé, kteří se na zůstavitelku „nalepili“ v posledních letech jejího života ze zištných úmyslů. Jak 2) žalovaná a její manžel, tak i svědkyně Sukdoláková s manželem se znali se zůstavitelkou po celá desetiletí, dokonce i rodiče 2) žalované a rodiče paní jméno FO se se zůstavitelkou znali, zůstavitelka byla kmotrou 2) žalované a dokonce i kmotrou její dcery. S těmito všemi osobami se zůstavitelka dlouhá léta před mozkovou mrtvicí pravidelně stýkala a udržovala s nimi přátelské vztahy při svých každoročních několikaměsíčních letních pobytech na chatě v Řevnicích. Všechny tyto osoby jevily o zůstavitelku dle názoru odvolacího soudu opravdový zájem, vedený jejich téměř celoživotním přátelstvím. Jak ostatně vyplynulo z dalšího v odvolacím řízení provedeného důkazu, další příbuzná zůstavitelky, podílová spoluvlastnice domu č. p. 263 v adresa, paní jméno FO, 2) žalované a jejímu manželovi po smrti zůstavitelky děkovala, že se o zůstavitelku dobře starali. Rovněž tak tituly před jménem jméno FO nebyl osoba, která by začala zůstavitelku navštěvovat až po mrtvici v r. 2017; naopak bylo prokázáno, že i jeho pojilo se zůstavitelkou několikaleté přátelství, motivované společnými zájmy. V řízení pak bylo prokázáno (a uvedly tak i dcery žalobkyně – 3) a 4) žalovaná při odvolacím jednání konaném dne datum ústy své právní zástupkyně), že zůstavitelka byla na konci roku 2017 rozzlobená na žalobkyni kvůli shora popsané rekonstrukci koupelny, a i z tohoto pohledu se jeví jako logické, že se rozhodla odvolat závěť, podle které měla dědit žalobkyně, ale namísto toho povolala její dcery (3) a 4) žalovanou), aby, jak tehdy zjevně chtěla, zůstal dům v Karlíně „v rodině“. Ze shora vysvětlených důvodů týkajících se přátel zůstavitelky nemůže být dán ani důvod neplatnosti spočívající v omylu ohledně podstatné okolnosti (motivace 2) žalované) ve smyslu ust. § 583 o. z., natož ve lsti ve smyslu ust. § 584 odst. 2 o. z. 43. Odvolací soud sdílí rovněž názor soudu prvního stupně, že nebyly naplněny podmínky ust. § 1481 o. z. o dědické nezpůsobilosti 2) žalované; v řízení naopak bylo prokázáno, že se 2) žalovaná se svým manželem o zůstavitelku jako svou celoživotní přítelkyni a kmotru před smrtí dobře starali. Odvolací soud uzavírá, že je správný závěr soudu prvního stupně, že závěť ze dne datum sepsaná formou notářského zápisu, je platná. Žalobkyně tak není dědičkou ze závěti z datum, neboť závětí z datum zůstavitelka závěť z datum odvolala. Ostatní námitky, které žalobkyně ve svém odvolání uvádí, se týkají zdravotního stavu zůstavitelky po datum či okolností, za nichž byla pořízeny závěť a dědická smlouva z datum. Tyto okolnosti však nejsou pro rozhodnutí o žalobě podané žalobkyní podstatné, neboť se netýkají závěti z datum, kterou byla závěť z roku 2013 odvolána, neboť pouze a jenom neplatnost závěti z datum mohla přivodit úspěch žalobkyně ve sporu. Případná neplatnost obou pořízení pro případ smrti z datum tedy není pro posouzení existence dědického práva žalobkyně relevantní. Uvedené se týká i důkazů, jejichž provedení žalobkyně navrhla a které soud prvního stupně zamítl, aniž by svůj postup v odůvodnění napadeného rozhodnutí vysvětlil. Návrhy na provedení důkazů, které žalobkyně vyjmenovala ve svém odvolání, se totiž týkaly výhradě důkazů, které se vztahovaly ke shora uvedeným pro posouzení věci irelevantním skutečnostem; postup soudu prvního stupně, který uvedené důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl, tak byl správný. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

5. Soud nepřipustil žalobkyní navržené důkazy, a to výslech svědků: tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a účastnický výslech žalobkyně, a to pro nadbytečnost. Stejně tak nepřipustil návrh na provedení důkazu provedením znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie tituly před jménem jméno FO ze dne datum, č. č. účtu. V podrobnostech soud uvede důvody níže.

6. Soud nepřipustil žalovanou navržené důkazy, a to jednak provedení protokolů pořízených v řízení Obvodního soudu pro adresa sp.zn. spisová značka a dále výslechy svědků: tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO a účastnický výslech žalovaném. I zde nepřipustil provedení těchto důkazů pro nadbytečnost. V podrobnostech uvede soud níže.

7. Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora, nevyvodil z nich žádné skutkové závěry, kromě těch, o kterých uvede podrobně níže. Soud provedl velké množství důkazů týkající se zdravotního stavu jméno FO před jejím úmrtím. Zde pouze uvádí, že v tomto řízení byl pořízen revizní ústavní znalecký posudek Ústřední vojenské nemocnice ze dne datum, č. 114/2022, který byl proveden k důkazu pouze čtením posudku, když soud již dále nevyslýchal znalce, vzhledem ke skutečnostem uvedeným níže, především pak právnímu hodnocení věci. Je třeba však zdůraznit, že uvedený revizní ústavní znalecký posudek byl použit v řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa sp.zn. spisová značka a jak soud prvního stupně, tak odvolací soud z tohoto posudku vycházely a uvedly, že je věcně správný.

8. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v zařízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů.

9. Základní otázkou zde byla otázka naléhavého právního zájmu a aktivní věcné legitimace žalobkyně.

10. Co se týká naléhavého právního zájmu, zde soud odkazuje mimo jiné i na usnesení Krajského soudu v Praze, který v tomto řízení jako soud odvolací při rozhodování o pokračování řízení v usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka, mimo jiné uvedl: „Soud prvního stupně proto bude v řízení dále pokračovat a v další fázi bude věnovat pozornost též otázce věcné legitimace z hlediska dosavadního okruhu účastníků v tomto řízení (srovnej argumentaci Nejvyššího soudu v rozhodnutí sp.zn. spisová značka, včetně judikatury tam citované).“ V uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka ze dne datum je mimo jiné uvedeno: „V ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu je jednotně přijímán závěr, že určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. [dříve § 80 písm. c) o. s. ř.] má preventivní charakter a místo má jednak tam, kde lze její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné právní závěry jsou podmíněny též tím, z jakých právních poměrů žalobce vychází, jakého konkrétního určení se domáhá a vůči komu žaloba o určení směřuje (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, oba uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. hodnota, ročník 1997, pod pořadovými čísly 20 a 21, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, tato a další níže uvedená rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz). V obecné rovině lze souhlasit s argumentací žalobkyně, že judikatura dovolacího soudu připouští domáhat se určení, že právní předchůdce účastníka řízení byl ke dni úmrtí vlastníkem nemovité věci (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Nezbytnou podmínkou úspěšnosti žaloby však je, aby byla dána aktivní věcná legitimace žalobce. Její nedostatek je důvodem k zamítnutí návrhu [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne datum, sp. zn. spisová značka (uveřejněný ve Sborníku Nejvyššího soudu ČSSR, svazek IV, roč. 1982, str. 719)]. Až do doby vypořádání dědictví ohledně věci, jež patří (nebo o níž je tvrzeno, že patří) do dědictví po zůstaviteli, se za její vlastníky považují všichni zůstavitelovi dědici. Proto i za situace, že dojde mezi nimi ke sporu, který se týká této věci, platí, že musí být účastníky řízení všichni tito dědicové. V opačném případě nemůže být žalobě vyhověno, neboť se řízení neúčastní všichni nerozluční společníci (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). Tento závěr vyplývá z § 159a odst. 1 o. s. ř., podle kterého nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Pokud by se některý z dědiců nezúčastnil řízení, nebyl by pravomocným rozhodnutím ve věci vázán a v poměru k němu by nebylo možno považovat vzájemné vztahy mezi dědici za vypořádané. Z toho také plyne, že ten z dědiců, který s žalobcem uplatněným nárokem nesouhlasí, může být žalobcem označen jako účastník řízení na straně žalované, čímž podmínka věcné legitimace bude naplněna [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (uveřejněný pod č. hodnota v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, právnická osoba. Beck – dále jen „Soubor“)]. Ke stejným závěrům se přihlásila i stávající rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyjádřená např. v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Shodný závěr o nezbytné potřebě účasti všech dědiců v řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem právního předchůdce žalobce ke dni jeho úmrtí jako prvotnímu předpokladu pro možnost vyhovění žalobě formuloval Nejvyšší soud i v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka (uveřejněném pod č. C 12 477 v Souboru), tedy že nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a odst. 1 o. s. ř.); z toho vyplývá, že výrok rozsudku o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, je závazný jen pro účastníky řízení a nikoliv pro ty dědice, kteří se tohoto řízení nezúčastnili. Pak nemůže být plně závazný ani pro soud v dědickém řízení; ostatní dědicové by totiž mohli vlastnické právo zůstavitele zpochybňovat a nebylo by vůči nim možné vyjít z toho, že o něm bylo již rozhodnuto. Proto účastníky řízení o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, musejí být známí dědicové; pokud účastníky nejsou, nemá žalobce na určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť takové rozhodnutí neodstraní stav nejistoty v právním vztahu a nemůže být spolehlivým základem pro projednání věci v dědickém řízení [proti uvedenému rozsudku byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 2170/13 (dostupný na http://nalus.usoud.cz)]. Jestliže tedy žalobkyně v projednávané věci neoznačila jako účastníky řízení všechny právní nástupce zůstavitele V. R., není dán její naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na požadovaném určení a žalobkyně proto nemůže být se svým žalobním žádáním úspěšná.“ (citováno z rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedeného shora)

11. V tomto konkrétním řízení je to, kdo jsou dědici po jméno FO zřejmé z dědického řízení vedeného Obvodního soudu pro adresa pod sp.zn. spisová značka. Je zřejmé, že možnými dědici, kromě žalované (a žalobkyně) jsou dále i tituly před jménem jméno FO, jméno FO a jméno FO, jak vyplývá z usnesení v dědickém řízení citovaném shora.

12. S ohledem na ustálenou judikaturu týkající se rozhodování ve věci naléhavého právního zájmu a zamítání takových žalob, například rozhodnutí sp.zn. spisová značka, soud v tomto směru na jednání konaném dne datum poučil právní zástupkyni žalobkyně v tomto smyslu, kdy ji vyzval v souladu s § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění tvrzení jejího naléhavého právního zájmu, odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Praze uvedeného shora a zároveň na shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka upozornil i na následky nesplnění této výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. V tomto směru právní zástupkyně žalobkyně poučení porozuměla, nedoplnila však své tvrzení, jak vyplývá z protokolu o jednání v tom smyslu, aby označila jako účastníky řízení veškeré dědice, jak vyplývá z dědického řízení po jméno FO.

13. Za takových okolností pak byla žaloba zralá na zamítnutí. Žalobkyně v projednávané věci neoznačila jako účastníky řízení všechny právní nástupce zůstavitelky jméno FO, neoznačila navíc tituly před jménem jméno FO, jméno FO a jméno FO, proto není dán její naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. na požadovaném určení. Tím je zde zároveň dán nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně. K dalšímu soud plně odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu podrobně citované shora.

14. Soud tedy uzavírá, že za těchto okolností pak další dokazování ve věci bylo nadbytečné, když okruh možných účastníků řízení, tak aby žaloba mohla být úspěšná aspoň v tom směru, že žalobkyně bude aktivně věcně legitimována a bude mít naléhavý právní zájem, vyplynul z řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa sp.zn. spisová značka, tak i ve sporném řízení spisová značka.

15. Soud dále doplňuje, že i kdyby žalobkyně doplnila žalobu v tom smyslu, že by vrhla přistoupení žalovaných osob tak, jak jsou vedeny shora, pak ani tehdy by nemohla být úspěšná s ohledem na pravomocné rozhodnutí v řízení vedeném Obvodním soudu pro adresa sp.zn. spisová značka, kde pravomocně bylo rozhodnuto, že žalobkyně není dědičkou po zesnulé jméno FO a její žaloba o určení dědického práva nebyla úspěšná.

16. Za těchto okolností pak soud pro nadbytečnost zamítl další návrhy na provádění dokazování, jak je uvedeno shora.

17. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení o.s.ř. zákona č. 99/1963 Sb. (dále i jen o.s.ř.).

18. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Jak vyplývá ze shora uvedený skutečností, žalobkyně neměla naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem shora uvedených nemovitostí (§ 80 o.s.ř. – a contrario), a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobu zamítl.

20. O nákladech řízení žalované ve výroku II. soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř., takže ve věci zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladu řízení. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. je částka částka dle § 9 odst. 3 písm. a vyhlášky č. 177/1996 Sb. Mimosmluvní odměna za jeden úkon je tak částka. Náklady se sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby, celkem hodnota úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření ve věci ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, dále účast na ústním jednání dne datum, datum, datum a datum), celkem hodnota úkonů. Dále 16 náhrad hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši částka, celkem tedy částka. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta, podle § 149 odst. 1 o.s.ř..

21. O nákladech řízení ve výroku III. rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že neúspěšnému účastníku (žalobkyni) uložil, že zaplatí České republice náklady řízení, ty se sestávají z nákladu na pořízení důkazu (znaleckého posudku), který nebyl hrazen ze zálohy, tedy ve výši částka. O výši znalečného bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne datum. č. j. spisová značka tak, že celková výše znalečného byla stanovena na částka, na záloze žalobkyně zaplatila částka, náklady státu pak tvoří tento rozdíl. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.