OSPZ 18 C 63/2022-256

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu o zaplacení 191 157 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Vzájemný návrh žalované, kterým se domáhala po žalobkyni zaplacení částka, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. O náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobkyni byla dne datum oznámena od obce adresa jako pojištěného pojistná událost na rodinném domě na adrese Adresa žalované (dále jen „rodinný dům“), jehož vlastníkem je žalovaná. Žalovaná po zimě v roce Anonymizováno zjistila, že jí voda unikající z veřejné kanalizace v majetku obce adresa, poškodila základy, suterén a vnější obvodové zdivo rodinného domu. Z titulu této pojistné události kryté pojistnou smlouvu ze dne datum poskytla žalobkyně žalované zálohu na pojistné plnění ve výši částka. Znaleckým zkoumáním soudního znalce tituly před jménem jméno FO ale bylo zjištěno, že k poškození rodinného domu žalované nedošlo vodou unikající z veřejného vodovodu v majetku obce adresa, ale v důsledku dlouhodobého působení podzemní vody, která se nachází pod a v okolí rodinného domu, který má vadnou stavebně technickou konstrukci a který byl v minulosti vadně postaven a opravován, a to v návaznosti na zabránění působení podzemní vody na tento rodinný dům, jehož stáří je 90 let. S ohledem na tento závěr znalce, nebylo žalované poskytnuto žádné další plnění a již vyplacené zálohové plnění ve výši částka tak bylo žalobkyní vyplaceno bez právního důvodu, jelikož obci adresa závazek vůči žalované zaplatit jí náhradu škody vůbec nevznikl. Žalovaná se tak jeho přijetím na úkor žalobkyně obohatila a je povinna toto plnění jako bezdůvodné obohacení vydat. Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne datum a stanovila jí lhůtu k plnění do datum. Žalovaná ale žalobkyni neuhradila ničeho. Žalobkyně je přesvědčena, že na zálohu není možné pohlížet jako na vyplacené pojistné plnění, proto se na věc neuplatní judikaturu předkládaná protistranou. Zároveň v dané věci nejde o odmítnutí pojistného plnění vůči pojištěné, neboť ke škodné pojistné události, která jim byla oznámena, vůbec nedošlo. V neposlední řadě je třeba také zohlednit, že žalované bylo vyplaceno pojistné plnění od pojišťovny Kooperativa a je na místě zjistit, zda nedošlo ke dvojímu plnění na stejnou pojistnou událost. Žalobkyně také zpochybnila výslech pana jméno FO a tituly před jménem jméno FO. právnická osoba vzájemné žalobě žalované uvedla žalobkyně, že ji v celém rozsahu neuznává. Žalobkyně při likvidaci pojistné události postupoval bez prodlení. Zároveň obci adresa v průběhu likvidace nikdy nepotvrdila, že poskytne pojistné plnění a že po výplatě zálohy nebude došetřovat příčinu vzniku pojistné události a zda se na danou příčinu vzniku škodné události vztahuje pojištění, ke kterému byla tato škodná událost pojištěnou obcí oznámena. Žalobkyně se rozhodla ověřit pravdivost prohlášení obce při popisu příčin vzniku škodné události ze dne datum, proto si nechala vypracovat znalecký posudek a z něj bylo zjištěno, že popis obce byl nepravdivý. Žalobkyni nelze vinit z toho, že na základě nepravdivých údajů, které jí sdělila obec, poskytla zálohu na pojistném plnění. V tomto směru shledává žalobu žalované na náhradu škody i v rozporu s dobrými mravy. Zároveň nezaplacený závazek vůči společnosti právnická osoba nelze považovat za škodu, neboť nedošlo ke zmenšení majetku žalované. Totéž platí ve vztahu k závazku vůči úklidové firmě. Žalovaná sama se nezodpovědně zavázala vůči stavební společnosti, aniž by vyčkala ukončení šetření škodné události.

3. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Uvedla, že plnění přijala v dobré víře po opakovaném jednání s obcí, která svůj podíl na poškození domu žalobkyně uznávala. Žalovaná nevěděla, že je nejisté, jestli má na plnění vůbec nárok, měla za to, že jí byla pojistná částka vyplacena, aby mohla začít s opravami. Před vyplacením částka přitom provedli pracovníci žalobkyně šetření na místě samém. Teprve po dvou měsících od výplaty zálohy žalobkyně objednala u tituly před jménem jméno FO zhotovení znaleckého posudku a na jeho základě pak uzavřela, že u žalované není dán nárok na náhradu škody, respektive, že pojistné plnění a vyplacenou zálohu požaduje zpět jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná poukazovala na to, že kdyby žalobkyně alespoň náznakem naznačila, že plnění je nejisté, žalovaná by s opravami nikdy nezačala, neboť sama na ně neměla dostatek financí. Zároveň byla žalovaná ze strany obce opakovaně ujištěna, že obec svoji odpovědnost uznává. Již z provedených prohlídek bylo přitom zřejmé, že škoda bude přesahovat částka. Nyní žalobkyně svádí na obec a žalovanou vznik problému, tedy, že vyplatila zálohu, ač tak učinit neměla. Žalovaná zcela oprávněně nabyla dojmu, že má plnění jisté, maximálně, že se může řešit jeho výše. Pokud by totiž byl rozumný důvod zálohu odepřít, nelze jí poskytnout. Žalobkyně navíc nijak neprokazuje, že plnění zálohy nebylo po právu. Argumentuje pouze posudkem tituly před jménem jméno FO, ale žalovaná má k dispozici posudky, které jsou protichůdné. Žalobkyně má za to, že již vyplacené plnění nelze odmítnout. Prostor odmítnutí plnění v dané věci trvá pouze do skončení šetření ve vtahu k poskytnuté záloze. Žalovaná má za to, že z posudku pana jméno FO a tituly před jménem jméno FO jasně vyplývá, že příčinou vzniku škody byla voda z kanalizace a nikoli voda podzemní. Dům žalované zde stojí již skoro 100 let, a že došlo v obci k větší zastavěnosti a připojování na černo do kanalizace, nemůže jít k tíži žalované a nemůže se po ní spravedlivě požadovat, aby na své náklady napravovala vzniklé problémy. Před vybudováním kanalizace k žádnému pronikání vody nebo záplavám nedocházelo. Stavebníkem je přitom obec. Znalec tituly před jménem jméno FO dle žalované svůj posudek neobhájil. Plnění poskytnuté žalované pojišťovnou Kooperativa bylo za odlišné položky.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaná po vyplacení zálohy započala s opravami svého domu, a jelikož další plnění žalobkyně odmítla, měla žalované vzniknout škoda, představující částku částka za opravu rodinného domu, kterou má zaplatit společnosti právnická osoba a částku částka za úklid po opravě rodinného domu. Zároveň žalobkyně dle názoru žalované nezahájila šetření bez zbytečného odkladu, jak jí ukládá § 2797 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Událost byla oznámena datum, ale znalecký posudek byl zadán až datum. Žalobkyně neukončila pojistné šetření do 3 měsíců od oznámení pojistné události, jak ukládá § 2798 odst. 2 o. z., ale pouze jí po 9 měsících vyplatila zálohu ve výši částka. Postup žalobkyně při likvidaci byl nestandardní a žalované v důsledku toho vznikla škoda, kterou vyčíslila na částka. Za účelem domožení se tohoto svého nároku podala žalovaná proti žalobkyni vzájemnou žalobu. Dle žalované se jedná o deliktní odpovědnost, plynoucí z toho, že likvidace nebyla prováděna řádně, tj. nebyla dokončena do tří měsíců.

5. Soud provedl dokazování následujícími listinami, které ohledně nároku žalobkyně chronologicky seřadil, znaleckými posudky, které navrhli a předložili účastníci řízení, a výslechy svědků (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 129 odst. 1 a § 127 o. s. ř.):

6. Z návrhu na uzavření pojistné smlouvy - pojištění náš region ze dne datum soud zjistil, že předmětem návrhu je smlouva uzavřená mezi obcí adresa jako pojistníkem a žalobkyní jako pojistitelem č. hodnota. Sjednáno bylo mj. pojištění odpovědnosti za škodu, kde základní pojistná částka činí částka.

7. Z potvrzení žalobkyně o registraci škodní události ze dne datum soud zjistil, že se vztahovalo ke škodní události ze dne datum nahlášené obcí adresa. Jako poškozená byla uvedena žalovaná. Žalobkyně vyzvala obec adresa k dodání příslušných podkladů. Číslo škodní události je Anonymizováno, číslo pojistné smlouvy Anonymizováno.

8. Ze záznamu o prohlídce vztahující se ke škodní události vzniklé dne datum soud zjistil, že příčinou vzniku škody bylo zatečení do suterénu rodinného domu. Je zde uvedeno, že došlo k opakovanému vytopení kanalizací, a to od roku 2002. Přízemí bylo opraveno, 1. patro neopraveno – malby, praskliny ve zdivu a v suterénu nutné čištění, rodinný dům je popraskaný na všech stěnách. Poškozená má fotodokumentaci a zprávu od statika a soudního znalce. Dům je postaven v roce 1938. Dále je obsažen rozpis jednotlivých místností domu s uvedenou výměrou a potřebnými opravami. Záznam byl vyhotoven datum, podepsán poškozenou žalovanou mobilním technikem. Dále je obsažen přehled stavebních položek podrobněji rozepisující potřebné opravy spočívající především v opravě trhlin ve vnitřním i vnějším zdivu rodinného domu, oprava vnější omítky, výmalba a úklid.

9. Z emailové komunikace mezi tituly před jménem jméno FO z obce adresa a jméno FO – pracovnicí žalobkyně z června 2019 soud zjistil, že tituly před jménem jméno FO sděluje, že nemovitost žalované byla opravena, ale objevují se nové trhliny. Uvádí, že bude možné provést prohlídku. Sděluje telefonický kontakt na žalovanou.

10. Ze žádosti žalobkyně o dodání podkladů adresované obci adresa ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně požadovala vyjádření k podrobnému popisu vzniku škody s vyjádřením k zavinění, tj. zda a v jakém rozsahu spatřuje obec adresa svoje pochybení ve škodní události a jak se k celé záležitosti staví. Škodní událost vyřizuje za žalobkyni jméno FO.

11. Z e-mailové komunikace mezi tituly před jménem jméno FO z obce adresa a jméno FO z datum soud zjistil, že jejím obsahem je vyjádření obce ke škodní události žalované č. hodnota. Vyjádření z datum tvoří přílohu e-mailu. Obec adresa sděluje, že kanalizace obce byla projektována jako splašková a ve své době byla dostatečná, a to i v případě srážek. Následně proběhla rozsáhlá výstavba rodinných a bytových domů. Od roku 2002 obec usiluje o vybudování dalších rozvodů a jímání dešťové vody, jelikož při povodních v roce 2002 nedokázala kanalizace pojmout dešťovou vodu z území celé obce. Současná kanalizace nestačí veškerou vodu pojmout, obec rozmísťuje v případě přívalových srážek čerpadla, ale zcela zabránit záplavám se nedaří. Obec je proto přesvědčena, že za škodu na domě žalované odpovídá.

12. Z informace o výplatě pojistného plnění ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně sdělila obci adresa, že ukončili šetření pojistné události a vyplatili zálohové plnění ve výši částka z pojistné smlouvy pojištění odpovědnosti obce. Plnění bylo vyplaceno na účet poškozené žalované.

13. Ze žádosti o vyplacení pojistného plnění – náhrady škody ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalované vyzval žalobkyni k zaplacení částky částka představující škodu vzniklou v důsledku zaplavení pozemku žalované, a to v rozsahu, ve kterém nebyla hrazena z titulu pojistné smlouvy žalované. Jedná se o částku částka za opravu druhého nadzemního podlaží, částku částka za opravu schodů, o částku částka za opravu fasády a o částku částka za generální úklid po havárii. Z dodejky pak soud zjistil, že žádost byla žalobkyni doručena dne datum.

14. Z vyjádření obce adresa ke znaleckému posudku č. 300/20 adresovaného žalobkyni ze dne datum soud zjistil, že obec adresa se závěry znalce nesouhlasí. Znalec neměl k dispozici příslušné technické zprávy. Z nich je zřejmé, že již v roce 2013 věděla obec o problémech na tehdejší kanalizační síti, což bylo ostatně i důvodem současné výstavby nové kanalizační stoky. Kanalizace musí být schopná zvládnout běžné deště, tak to ale nebylo. Původní kanalizace již při běžných deštích nestihla odvádět veškerou vodu, docházelo k opakovanému zaplavování přilehlých pozemků, včetně pozemku žalované. Obec má za to, že za škody způsobené povrchovou vodou, kterou kanalizace obce nedokázala pojmout, odpovídá.

15. Z informace ke škodní události ze dne datum adresované od žalobkyně obci adresa soud zjistil, že obec byla informována o výsledcích znaleckého zkoumání, kdy vyplynulo, že se nejedná o pochybení obce, obec za vzniklý stav domu neodpovídá a předmětná pojistná událost se proto odkládá bez výplaty pojistného plnění. Již vyplacená záloha na pojistném plnění bude po žalované vymáhána zpět.

16. Z žádosti žalobkyně o vrácení neoprávněného plnění ze dne datum adresované žalované soud zjistil, že žalobkyně na základě závěru znaleckého posudku žádá o neprodlené vrácení vyplaceného plnění ve výši částka, a to nejpozději do datum.

17. Z předžalobní upomínky žalobkyně adresované advokátu tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že žalobkyně vyzvala k vrácení částky částka nejpozději do datum, jinak se bude svého nároku domáhat soudní cestou.

18. Z položkového rozpočtu vyhotoveného společností právnická osoba dne datum soud zjistil, že byl vyhotoven pro žalovanou jako objednatele. Celková cena včetně DPH byla stanovena ve výši částka.

19. Ze zálohové faktury č. hodnota soud zjistil, že společnost právnická osoba účtovala žalované zálohu na prováděné práce na rodinném domě ve výši částka se splatností datum.

20. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že společnost právnická osoba účtovala za provedené stavební práce dle soupisu prací částku částka, a to po započtení zálohy ve výši částka. Splatnost byla stanovena na datum.

21. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že společnost právnická osoba. účtovala žalované za generální úklid po havárii rodinného domu částku částka se splatností datum.

22. Ze znaleckého posudku č. 300/20 vyhotoveného na objednávku žalobkyně znalcem tituly před jménem jméno FO dne datum soud zjistil, že účelem posudku bylo zjistit, zda byla škoda na rodinném domě způsobena pochybením pojištěné obce, případně, zda se na vzniku škody spolupodílel někdo jiný a stanovení míry pochybení. Dále popis adekvátního způsobu nápravy škody, vyčíslení vzniklé škody, případně, zda byly zjištěny ještě nějaké další skutečnosti, které jsou důležité pro správné stanovení výše škody způsobené škodní událostí. Znalec vycházel z poskytnutých materiálů od žalobkyně, obsahující fotodokumentaci, projektovou dokumentaci pro provedení stavby, znaleckého posudku č. hodnota-138/2002 vypracovaného tituly před jménem jméno FO k poruchám způsobených povodní na objektu rodinného domu č. p. 124, adresa. Znalec provedl dne datum prohlídku objektu, ten byl v té době v rekonstrukci. Byly opraveny podlahy v přízemí, v podzemí se omítaly vnitřní líce stěn, uvažovalo se o způsobu provedení fasády. Na objektu byly patrné trhliny, vodorovná asfaltová hydroizolace objektu byla zjevně dožilá, rozpadala se. Celkově stav objektu odpovídal jeho stáří, nevhodnému provedení a chybným opravám v minulosti a hydrogeologickým podmínkám na pozemku v zóně 3, tj. střední riziko povodně/záplavy. Znalec uvedl, že objekt je připojen na jednotnou kanalizační síť prostřednictvím přípojky. V podzemních prostorách objektu není a ani neprobíhá viditelně žádné kanalizační potrubí a není zde připojen žádný zařizovací předmět spojený s kanalizací. K zaplavení podzemních prostor tak nedošlo přímo z kanalizace. Podzemní prostory byly zaplaveny vodou nasycenou v zemině spolu s vodou běžící po povrchu pozemku. Tato voda měla původ podzemní vodě, dále v říční vodě a nakonec vodě vyvěrající z kanalizace na povrch ulice. Vlastní příčinou zatopení je neodizolování podzemní části od přilehlé horniny, pronikem vody přes stěnu ze smíšeného zdiva bez hydroizolace. Podzemí objektu není konstrukčně chráněno proti vodě s tím, že takové řešení bylo dříve u např. sklepů standardní. K zadaným otázkám znalec uzavřel, že kanalizace z hlediska majitele objektu plnila svoji funkci celý čas, včetně záplav, přímo z kanalizačního potrubí nedošlo k zaplavení objektu vzdutím v potrubí. Průnik podzemní vody a vody běžící po terénu (obsahující i vody z kanalizace) do objektu byl přirozený, vlastník objektu tomu nezabránil standardními stavebními opatřeními, tj. hydroizolacemi. Zároveň ale v extrémních situacích nelze rozlivu toku při záplavě a vzdutí v kanalizačním systému nijak zabránit. Vlastní výstavba kanalizace a následné změny horninového prostředí nemohly ovlivnit posuzovaný objekt. Na objektu se přitom provádí nezákonné čerpání podzemních vod, chybně se nakládá s dešťovými vodami, objekt je mělce založen (v zámrzné hloubce), je v prostředí složitých geologických poměrů staveniště, je tam vysoká hladina podzemních vod a náplavových sedimentů v podloží, byly prováděny chybné a neúčinné poválečné opravy a jedná se o starý objekt. To vše je příčinou poruch objektu. Znalec tak uzavírá, že obec adresa nezpůsobila na objektu rodinného domu žádnou škodu. Jelikož žádná škoda nevznikla, nelze ji ani vyčíslit. K poškození objektu tak nedošlo z důvodu provozní činnosti správce kanalizačního řádu, nebo z důvodu vlivu této činnosti na okolí, či případně z důvodu porušení provozních předpisů ze strany správce kanalizačního řádu. K poškození objektu nedošlo ani z důvodu, že by se na objektu uplatnily vody, které by mohly mít souvislost s vodami v gesci obce, ale zejména vody podzemní. Škody na objektu tak mají příčiny ležící mimo účinek vod spojených s povodní či záplavou.

23. Soud znalce tituly před jménem jméno FO vyslechl. Znalec uvedl, že dům se nachází v záplavovém území – 3. povodňové pásmo a v údolní nivě potoka. Provedl prohlídku domu, byl i uvnitř, pořídil fotodokumentaci a měl k dispozici podklady o hloubce uložené kanalizace. Kanalizace obce adresa dle jeho názoru funguje v běžných podmínkách standardně. Pokud jsou záplavy, kanalizaci není možno naddimenzovat na tyto nahodilé a extrémní jevy. V takových případech voda vyvěrá vpustěmi v ulici ven a mísí se s vodou z kanalizace. Znalec má za to, že i kdyby kanalizace měla větší kapacitu, průnik vody do objektu by nebyl menší, kanalizaci nelze nadimenzovat na všechny stavy, které mohou nastat. Převážná část vody na pozemku byla tvořena nezávadnou dešťovou vodou, vodou říční. Znalec měl k dispozici posudek znalce jméno FO a tituly před jménem jméno FO, kteří ale podle něj nevěnovali dostatečnou pozornost případu, on se věnoval i nejbližšímu okolí a dospěl k závěru, že ke škodě nedošlo v důsledku chybně provedené kanalizace. Zároveň upozornil na to, že vlastník objektu může učinit vhodná opatření k eliminaci případné záplavy. V tomto konkrétním případě byla hydroizolace provedena pod úrovní přízemí, vodorovná, která měla zajistit pronikání vlhkosti do přízemí. Byla pod podlahou přízemí a ve stavu, odpovídajícím stáří domu, takže funkčnost již nebyla 100%. K odtoku dešťově vody znalec zjistil, že byla odváděna na vyústění svodu běžícího po fasádě, částečně musela téct k patě objektu, zbytek nejspíš do terénu, nebyla nalezena nějaká nádrž, jímka, která by svědčila o jejím odvádění do kanalizace. Znalci nebylo známo, zda byla dešťová voda původně odváděna do kanalizace, či zda ta případně nebyla zaslepena v průběhu provádění oprav, nepovažuje to ani ve vztahu ke svému posudku za relevantní. Znalec zjistil trhliny na objektu, samotných zdech, chybné provádění zděných konstrukcí, zjevné neprovázání konstrukcí. V době prohlídky již uvnitř probíhaly opravy, podlahy byly z větší části opraveny, probíhaly omítkářské práce. Znalec neprováděl žádné sondy, neodebíral vzorky, nebylo to potřeba. Znalec je přesvědčen, že kanalizační voda, která proudí v kanalizačním potrubí, do domu jednoznačně netekla. Tekla tam rozředěná voda v míře, která se v dané situaci hygienikem připouští.

24. Z odborného posudku OP-21-011 znaleckého ústavu ve stavebnictví - právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že byl vyhotoven na základě objednávky žalované. Jeho předmětem bylo stanovení příčin poruch objektu rodinného domu. Ohledání objektu a přilehlého okolí bylo provedeno dne datum, byla provedena zemní sonda, k ohledání byla přizvána i pracovnice úřadu adresa. Pokud jde o odvod splaškových a srážkových vod z objektu, byly původně sváděny do jímky na pozemku, dešťové vody byly odváděny betonovými rourami do veřejného příkopu vně pozemku. V roce 1998 byla zbudována jednotná kanalizace, splašková kanalizace s napojením dešťové kanalizace. Na ní byly připojeny původní objekty v obci, včetně objektu žalované. Dále byly připojovány další objekty, až byla postupně překročena návrhová kapacita jednotné kanalizační sítě a začalo docházet k zatopování údolní části území, jak pozemní, tak k ní přilehlých objektů, včetně objektu žalované. Žalované byla vyplácena v této souvislosti pojistná plnění pojišťovnou, u které byl objekt žalované pojištěn. V současné době je v obci nově vybudována oddílná kanalizace pro splaškovou a dešťovou vodu, ke které je objekt žalované připojen. K opětovnému masivnímu zaplavení území i pozemku žalované již nedošlo ani při přívalových deštích. Došlo pouze ke krátkodobému lokálnímu zatopení části vozovky. Závěrem je uvedeno, že příčinou statických poruch objektu žalované byly jednoznačně záplavy způsobené nedostatečným profilem původní jednotné kanalizační sítě, neodpovídají počtu dodatečně připojovaných objektů a tím způsobené změny základových poměrů s jejich následnou konsolidací. Posudek vypracoval tituly před jménem Lubobír jméno FO, tituly za jménem, autorizovaný inženýr v oboru zkoušení a diagnostika staveb, jak soud zjistil z osvědčení o autorizaci č. hodnota.

25. K uvedenému posudku byl soudem vyslechnut svědek jméno FO, který u Výzkumného ústavu pozemních staveb pracuje jako technik. Byl přizván k ohledání na stavbě, participoval na zpracování dat a vytvoření posudku na objednávku žalované. Osobně provedl ohledání objektu, který byl již zasanován, staticky zabezpečen, nafotil fotodokumentaci a žalovanou jim byla poskytnuta stavební dokumentace a její fotodokumentace nehod, které se na domě udály. Provedli zemní sondu v základové spáře, kontrolu odvodu dešťové vody z plochy střešní konstrukce, kde obnažili její těleso v zemi a zjistili, že je ukončen na hranici objektu. Proto se dešťové vody vyplavovaly u paty domu. Odvod byl uříznut a nebyl následně napojen, k čemuž nejspíš došlo v rámci realizace chodníkového tělesa. Zemní sondu prováděli, aby se dostali na základovou spáru, zjistili hloubku a kvalitu založení objektu, zda je v souladu s projektovou dokumentací, což se potvrdilo. Hloubka založení byla dle projektu, tj. 60-65 cm. V době ohledání byly již provedeny částečné úpravy objektu kvůli sanaci, fasáda nebyla dodělaná. Soklová partie byla otlučená, našpricovaná. Fasáda byla stará břízolitová. V přízemí byly podlahové konstrukce zakryté krytinou, bylo jim řečeno, že nášlapná vrstva je nová, betonová. Zdi byly nově vymalované. Objekt byl z jeho pohledu dobře staticky zabezpečen, nevykazoval již trhliny, stávající byly zamazány. Pokud jde o kanalizaci, má informace jen od jiných či z tisku, od žalované. Dle jeho zkušeností je ale běžné, že se obce snaží lidi podpořit, aby se připojili na splaškovou kanalizaci, jelikož je to v zájmu obce, i pro uživatele je to příjemnější, nemusí vyvážet septik. Od roku 1998 se začali připojovat i novostavby z nové zástavby nad obcí adresa, na které nejspíš kanalizace nebyla dimenzována. K první havárii pak dle jeho informací došlo v roce 2002 kdy byla stoletá voda. Všichni vědí o problémech s kanalizací v obci adresa, i sama obec si jich je vědoma. Dokládá to i fotodokumentace, je zřejmé, že odtok vody nefunguje. Při zpracování posudku měli k dispozici posudek tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a od žalované měli k dispozici i posudek tituly před jménem jméno FO. Se závěry tituly před jménem jméno FO nesouhlasí, udělal pár laických chyb, k špatnému odvodu dešťové vody došlo tak, že bylo zrušeno a nebylo znovu připojeno, nikoli vinou žalované. Znalec se domnívá, aniž by toho byl svědkem, že voda vnikla do domu v důsledku tlaku kanalizace, nepřitomnosti zpětné klapky na kanalizačních přípojkách. Žalovaná uvedla, že k vyvěrání odpadních vod docházelo i z jejích zařizovacích předmětů – bidet, záchodová mísa. Dům je postavený dle zvyklostí 30., 40. let, ale pokud u takové konstrukce dojde k zaplavení takovouto vodou, je to velký problém, dojde k potrhání, přeměně konstrukce. Pokud by byla vybudována zdvojená kanalizace, tedy zvlášť pro splaškovou vodu a zvlášť pro povrchovou vodu, dešťové odpadní vody by se odvedly a problém by nevznikl. Sklep byl naplněn do úrovně kulminující vodou z okolí vlivem záplav. Šachtou ve sklepě to určitě jít nemohlo, bylo zde instalované i čerpadlo s plovákem, které odvádělo přebytečnou spodní vodu mimo objekt. Šachtu měla zabezpečenou kari sítí. U proběhlého šetření byla po určitou dobu přítomna tituly před jménem jméno FO z obce, bylo s ní konzultováno i napojení okapových svodů.

26. Dále byl vyslechnut svědek tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, který posudek ze dne datum vypracoval. Uvedl, že v domě žalované přímo přítomen nebyl, na místě byl kolega jméno FO. Posudek poté vypracovali společně. Vycházeli z informací zjištěných panem jméno FO a z předložených dokumentů, tj. posudků pana jméno FO a jméno FO a statického posouzení tituly před jménem jméno FO. Kanalizace zde byla řešena běžně, tedy dešťová kanalizace uprostřed komunikace a k tomu připojené jednotlivé přípojky, připojila se ale i splašková voda a tím se z toho stala společná kanalizace, což nebylo původním záměrem. Objekt byl stavěn v souladu s tehdejšími platnými technickými řády, odpovídal tehdejším technickým předpisům. Do doby zbudování kanalizace nevykazoval žádné statické vady, hloubka založení byla pro dobu výstavby běžná. Únosnost se ale změnila v důsledku opakovaného zatopení, kdy zemina nebyla schopná přenést zatížení do objektu, ten lokálně klesal a vady byly způsobeny rozdílným sedáním objektu, což je zřejmé především z trhlin. Dle znalce je jediným možným důvodem vzniku takovýchto škod vliv zatopení. V dané věci se bavíme o lokální zátopě, kdy při přívalových deštích se všechny vody včetně splaškových shromáždí v místě tohoto objektu. Pokud by dešťová voda byla odvedena kanalizací, problém by nenastal. Podstatná je tedy kapacita kanalizace, která nebyla dostatečná. Voda v objektu byla jak splašková, tak i dešťová ze společné kanalizace. Nejednalo se o spodní vodu.

27. Soud také vyslechl jako svědkyni jméno FO, která pracuje jako úředník-technik v obci adresa. Svědkyně uvedla, že kanalizace v obci byla historicky řešená uprostřed silnice. V 90. letech došlo k nové výstavbě, vznikly zastavěné plochy ve formě komunikací a začalo se stávat, že při větších deštích, kdy se naplnilo koryto potoka, přestala fungovat dešťová kanalizace. Z kanálů se začala voda vracet zpátky, protože nemohla odtékat do potoka. V roce 2002 došlo k větším záplavám, obec si nechala zpracovat různé posudky a na základě toho vznikl general projekt na novou dešťovou kanalizaci, který se realizoval v minulém roce. Mají nový projekt i na čističku odpadních vod, jelikož do dešťové kanalizace se načerno napojovaly některé domy v rámci nové výstavby. Jedná se ale o obrovské investice. Pracuje se i na zkapacitnění vodního koryta Záhořanského potoka. Problémy způsobují i dva mosty v obci, i na tom se pracovalo. Kanalizace byla v obci vždy oddělená na dešťovou a splaškovou, ale když kapacita splaškové přestala stačit, někteří lidé se napojili do dešťové a tam vypustili vše. Obec se snaží s tím bojovat. Kapacita kanalizace je nyní navýšena asi 2 roky, žalovaná v uplynulém roce také vytopená nebyla. Kanalizace byla navýšena v důsledku rozšiřování obce a změny vývoje počasí. Jinak ale splňovala normy platné v době jejího vzniku, kolaudace proběhla, vše bylo v pořádku, ale byla poplatná své době vzniku. Obec má za to, že žalovaná nemůže za to, že má dům v údolí, že jsou časté přívalové deště a že kanalizace nestíhá. Obec také není odpovědná za to, že prší, že se postavily nové domy, ale má za to, že by k vytopení nedošlo, pokud by kanalizace byla dostatečná. Po poradě s vedením obce uzavírá, že obec je odpovědná. Investorem při stavbě kanalizace byla obec, šlo o veřejnou zakázku. Svědkyně se v oblasti pohybuje od svých 2 let, v obci bydlí od roku 1992. Dům žalované je u hlavní silnice a kousíček pod ní je ještě jeden dům. Pozemek není na svahu, komunikace a pozemek jsou v rovině, respektive se zvyšuje o výši obrubníku. Za domem je část zahrady, svědkyně vnímá pozemek jako rovný. Za pozemkem žalované je potok a pěšinka pro pěší. Vedle je účelová komunikace, příjezd k jednomu dalšímu domu. Svědkyně neví o tom, že by ještě někdo další z obyvatel uplatnil nárok na náhradu škody, pokud ano, nebyla u toho. Svědkyně má za to, že dům vedle žalované je vyvýšený, má více schodů ke vchodu. K tomu svědkyně uvádí, že žalovaná má asi 5 schodů, tedy je mírně do kopečka, aby tam neteklo. Rozhodně to není do kopce, ale také ne v dolíku, svědkyně to vnímá spíše jako rovinu s obrubníkem.

28. Z generelu splaškové kanalizace v obci adresa vyhotovený společností právnická osoba v červenci 2013 soud zjistil, že objednatelem byla obec adresa. Účelem bylo vypracování hydraulického výpočtového modelu systému odkanalizování oblasti adresa, modelový výpočet odtoků systému kanalizace, zjištění problematických míst z hlediska kapacity kanalizace, návrh krátkodobých opatření pro zlepšení stávajícího provozu, návrh úprav kanalizace, nezbytných pro dosažení požadovaných průtoků v kanalizaci, získání „živého, kdykoli aktualizovaného, výpočtového modelu kanalizace pro posuzování budoucích změn systému odkanalizování regionu (nová výstavba, rekonstrukce, opatření na splaškové kanalizaci apod.). Zpracovatel ve zprávě uvádí, že problém se projevuje při zatížení výpočtovým průtokem dešťové vody, který ale není maximem, které se v dané lokalitě vyskytlo. Hlavní problém stávající kanalizace spočívá v nežádoucím nátoku dešťových vod, čímž dochází ke zvýšení úrovně hladiny vody v kanalizaci nad úroveň terénu. Nežádoucí nátok dešťových vod do stávající splaškové kanalizace by tak měl být hlavním úkolem budoucích opatření obce adresa. Takovýmito opatřeními budou výměny poklopů, monitoring kanalizace pro zjištění míst nátoků nežádoucích vod a zajištění nepovolených nátoků dešťových vod připojených objektů, kontrola stávající dešťové kanalizace a potvrzení, že není nikde napojena do splaškové a zdvojení stoky vedoucí mj. pod ulicí Psárská.

29. Z generelu splaškové kanalizace v obci adresa vyhotovený společností právnická osoba v srpnu 2013 soud zjistil, že objednatelem byla obec adresa. Účelem bylo vypracování hydraulického výpočtového modelu systému odkanalizování oblasti adresa, definované objednatelem s cílovým počtem 5000 připojených EO, dále modelový výpočet odtoků systému kanalizace dle zatěžovacího průtoku, zjištění problematických míst z hlediska kapacity kanalizace, získání „živého, kdykoli aktualizovaného, výpočtového modelu kanalizace pro posuzování budoucích změn systému odkanalizování regionu (nová výstavba, rekonstrukce, opatření na splaškové kanalizaci apod.). Zpracovatel ve zprávě uvádí mj., že hlavní problém splaškové kanalizace se týká zejména velkého přítoku balastních a hlavně dešťových vod. V kritických stavech zvýšeného průtoku právě v období srážek dochází k zvýšení úrovně hladiny vody v kanalizaci nad úroveň terénu na stoce A v adresa. Nedostatečná kapacita pro dešťové vody je v tomto úseku ovlivněna zejména menším spádem potrubí.

30. Ze spisu pojišťovny Kooperativa a. s. soud zjistil následující skutečnosti: a. Z oznámení škodné události odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě pojišťovny Anonymizováno soud zjistil, že se vztahuje k pojistné smlouvě č. hodnota, kde je pojištěným právnická osoba, týká se škodní události ze dne datum v rodinném domě, kde v důsledku opakovaného zaplavení pozemku z venkovní kanalizace došlo k poškození bazénu, znečištění studny a nákaze psa. Došlo k poškození bazénu adresa DLB a znečištění studny. Poškozenou byla žalovaná. Nárok byl uplatněn dne datum. b. Z vyjádření právnická osoba adresované pojišťovně Kooperativa ze dne datum soud zjistil, že se vztahuje k pojistné události č. hodnota ze dne datum v rodinném domě, kde poškozenou je žalovaná. K havárii došlo proto, že stávající kanalizace právnická osoba není schopna v této oblasti při větších dešťových srážkách pojmout takové množství vody. Následkem toho došlo k zaplavení pozemku, poškození bazénu, znečištění studny a nákaze psa. Uplatňuje náhradu škody, která byla žalované způsobena.

c. Ze zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých, č. pojistné události Anonymizováno ze dne datum, vyhotoveného technikem společnosti Global expert, s.r.o. soud zjistil, že pojištěným byla právnická osoba, poškozenou žalovaná. Na adrese adresa byla zjištěna odpovědnostní škoda vlivem deformované a nedostatečné kanalizace dochází k opakovanému zaplavování pozemku.

d. Z oznámení pojišťovny Kooperativa o výši pojistného plnění z pojistné události č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že celková výše škody byla na základě provedeného šetření stanovena na částka včetně DPH, žalované jako poškozené byla vyplacena částka částka, částka činí spoluúčast právnická osoba Z oznámení o poskytnutí náhrady škody z pojistné události č. hodnota ze dne datum adresovaného žalované soud zjistil, že jí bude vyplacena pojišťovnou Kooperativa částka částka, částku částka je povinna zaplatit právnická osoba. e. Ze zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých, č. pojistné události Anonymizováno ze dne datum, vyhotoveného technikem společnosti Anonymizováno Anonymizováno, s.r.o. soud zjistil, že pojištěným byla právnická osoba, poškozenou žalovaná. Na adrese adresa byla zjištěna odpovědnostní škoda, a to záplava domu, opakované zaplavování pozemku nedostatečně odvodněnou kanalizací. f. Ze zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých, č. pojistné události Anonymizováno ze dne datum, vyhotoveného technikem společnosti Global expert, s.r.o. soud zjistil, že pojištěným byla právnická osoba, poškozenou žalovaná. Na adrese adresa byla zjištěna odpovědnostní škoda, provedeno další zjištění na místě, upřesnění dle statického posudku. g. Ze zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých, č. pojistné události Anonymizováno ze dne datum, vyhotoveného technikem společnosti Global expert, s.r.o. soud zjistil, že u domu žalované dochází k opakovanému zaplavení vodou z venkovní kanalizace při jejím zahlcení přívalovými dešti. Voda vytéká ze dvou šachet v ulici, zaplaví silnici a stéká na pozemek. Poškozen je sklep, příčka v přízemí a omítka. h. Z oznámení pojišťovny Kooperativa o škodné události ze dne datum soud zjistil, že se týká pojistné smlouvy 3801955808 uzavřené se žalovanou a škodní události 4143037436, která vznikla datum. Jedná se o živelnou událost záplavu vzniklou špatnou kanalizací, čímž došlo k poškození sklepa, bazénu a vrat.

i. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalované se po obci adresa domáhala úhrady škody za poškození bazénu, znečištění studny a nákazu psa. j. Z oznámení Kooperativy pojišťovny, a.s. o poskytnutí pojistného plnění z pojistné události č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že bylo adresováno žalované s tím, že bylo ukončeno šetření pojistné události vzniklé dne datum a pojistné plnění bylo stanoveno na částka včetně DPH. Tato částka byla dne datum již částečně ve výši částka uhrazena, zbytek bude poukázán žalované na bankovní účet. k. Ze statického posudku, vypracovaného inženýrskou projektovou kanceláří právnická osoba, tituly před jménem jméno FO, v březnu 2017 soud zjistil, že posudek byl vypracován na základě objednávky žalované, a to za účelem posouzení poruchy objektu rodinného domu na adrese adresa. Objekt byl v srpnu 2002 zasažen povodní, v roce 2014 byl dům několikrát zasažen při přívalových deštích vodou z kanalizace, což se projevilo na stavu objektu. V obvodových zděných konstrukcích se projevují trhlinami, zvýšenou napjatostí. Trhliny se objevují i ve vnitřních příčkách, v obytném podkroví, na schodišťových příčkách. Dále je propadlá podlaha u schodiště. Zásadní vliv na stav objektu mělo budování kanalizace v přilehlé komunikaci a povodně v roce 2002. Při vytvoření výkopů pro potrubí došlo ke změně konsolidace již stabilizovaného podloží a rovněž homogenity a konzistence. Byl tím vytvořen přirozený rodné přijmení, který stahuje okolní podzemní a podpovrchové vody, čímž nastala změna hydrogeologie podzákladí objektu. Na rozvoj trhlin mělo vliv i zatopení suterénu v roce 2014. Pro stabilizaci objektu doporučil znalec vybourat propadlé podlahy v nepodsklepené části objektu a stabilizovat podloží, na stabilizované podloží provést nové podlahy s hydroizolací. V závěru znalec uvádí, že trhliny neohrožují stabilitu objektu, jsou esteticky nevhodné a snižují kvalitu bydlení, sprašují. Při pronikání vody do trhlin v exteriérech, dochází k jejich další degradaci, což by mohlo vést ke snížení pevnosti zdiva. Ke vzniku trhlin došlo vlivem nerovnoměrného sednutí při povodních 2002. Posudek byl vypracován datum.

l. Ze zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých, č. pojistné události Anonymizováno ze dne datum, vyhotoveného technikem společnosti Anonymizováno expert, s.r.o. soud zjistil, že se jedná o následnou prohlídku. Je zde mj. uveden, že jsou velmi poškozeny podlahy, praskliny ve zdech jsou i v 2. NP.

m. Z dopisu žalované adresovaného obci adresa, k rukám starosty obce, ze dne datum soud zjistil, že žalovaná s ohledem na opakovaná zaplavení jejího domu a závěry znalců, žádá o dokumentaci a výsledky kamerových zkoušek inženýrských sítí vedených v bezprostřední blízkosti rodinného domu a jeho připojení. n. Z likvidační zprávy, PÚ 4143037463, vygenerované dne datum, je zřejmý výsledný výpočet pojistného plnění na částku částka. Dále je zde uvedeno, že z důvodu záplavy došlo k poškození objektu. Prvotně řešeno v roce 2014-2015, ale následně celý objekt rozpraskal. Souvislost se záplavou akceptována na základě prohlídek a místního šetření. Regres na obec z důvodu poddimenzování kanalizace. o. Z oznámení Kooperativy pojišťovny, a.s. o poskytnutí pojistného plnění z pojistné události č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že bylo adresováno žalované s tím, že bylo ukončeno šetření pojistné události vzniklé dne datum a pojistné plnění bylo stanoveno na částka včetně DPH. Tato částka bude poukázána žalované na bankovní účet. p. Z oznámení Kooperativy pojišťovny, a.s. o poskytnutí pojistného plnění z pojistné události č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že bylo adresováno žalované s tím, že bylo ukončeno šetření pojistné události vzniklé dne datum a doplatek pojistného plnění byl stanoven na částka včetně DPH. Tato částka bude poukázána žalované na bankovní účet. q. Z rozpočtu nákladů na opravu vyhotoveného společností Global expert, s.r.o. soud zjistil, že se vztahuje k pojistné události na objektu žalované. Celková výše byla včetně DPH stanovena na částka. Předmětem oprav bylo zpevnění domu, oprava stěn, stropů a podlah v kuchyni včetně montáže linky, obýváku, koupelně včetně montáže vybavení, pokoji a na chodbě, úklid a odvoz suti. r. Z faktury vystavené inženýrskou projektovou kanceláří právnická osoba dne datum soud zjistil, že žalované bylo účtováno za vypracování dokumentace statického zajištění a sanace RD v úrovni pro provedení stavby celkem částka včetně DPH. Dále bylo žalované fakturováno za vypracování statického posudku poruch RD celkem částka včetně DPH. s. Z položkového rozpočtu cenové nabídky na opravu statických poruch rodinného domu, vypracovaný zhotovitelem právnická osoba dne datum soud zjistil, že cena byla stanovena na částku částka. Obsahuje zemní práce, úpravy vnitních povrchu, podlahy a podlahové konstrukce, dokončovací akce, bourání konstrukcí, proražení otvorů, izolace proti vodě, tepelné izolace, podlahy z dlaždic a obklady, podlahy povlakové, malby. t. Z faktury vystavené společností právnická osoba na jméno žalované soud zjistil, že fakturovaná částka částka je za stavební práce podle smlouvy č. hodnota, a to otlučení omítky soklu, naložení a odvoz odparu, vybourání betonového chodníku kolem domu, obsyp domu kačírkem, oprava odvedení dešťových vod, materiál a dopravu zaměstnanců. Celková cena činí částka, částka částka již byla pokryta zálohou. Splatnost faktury je stanovena na 20 10 2014. u. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalované se po obci adresa domáhala doplatku do celkové částky náhrady škody ve výši částka. Vzhledem ke špatnému stavu kanalizace, na který žalovaná mnohokrát poukazovala, došlo k záplavám jejího domu, který je v kritickém stavu a opravy budou stát asi částka, z čehož bude pojišťovna hradit jen částka. Po obci se tak domáhá zbytku.

v. Z fotografií obsažených ve spise je zřejmé, že došlo k záplavě pozemku a domu žalované. Zaplaveny jsou také ulice v okolí domu, je vidět voda vytékající z kanálů. w. Z likvidační zprávy, PÚ 4143037463, vygenerované dne datum, je zřejmý výsledný výpočet pojistného plnění na částku částka. Dále je zde uvedeno, že špatnou kanalizací došlo k zaplavení sklepních prostor a pozemku.

31. Z ostatních provedených důkazů soud nevycházel, neboť skutkové okolnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci byly dostatečně zjištěny na základě výše uvedených důkazů. Ze stejného důvodu a dále z důvodu uplatnění důkazních návrhů po koncentraci řízení byly zamítnuty návrhy na doplnění dokazování.

32. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu, který na tomto místě stručně shrnuje s tím, že v podrobnostech odkazuje na výše podrobně rozepsané zjištění z jednotlivých důkazů. Mezi žalobkyní a obcí adresa byla uzavřena na základě návrhu ze dne datum pojistná smlouva č. hodnota, jejímž předmětem je mj. pojištění odpovědnosti za škodu, kde základní pojistná částka činí částka. Dne datum byla k pojistné smlouvě č. hodnota žalobkyní registrována škodní událost č. hodnota, kterou ohlásila obec adresa na domě žalované. Žalobkyně prostřednictvím mobilního technika provedla dne datum prohlídku poškozeného rodinného domu, a to k prošetření škodní události vzniklé dne datum. Bylo zjištěno, že došlo k opakovanému vytopení s tím, že v době této prohlídky bylo přízemí domu opraveno a v 1. patře byly zjištěny praskliny ve zdi. Žalobkyně komunikovala s obcí adresa, žádala o zaslání podkladů a vyjádření k popisu vzniku škody a zavinění. Obec žalobkyni prostřednictvím tituly před jménem jméno FO dne datum sdělila, že kanalizace byla dostatečná v době jejího vybudování, avšak v současné době nestačí pojmout vodu z území celé obce, především v důsledku nové výstavby a načerno napojených domů do kanalizace. Obec si těchto skutečností byla vědoma a podnikala kroky ke zkapacitnění kanalizace i vodního koryta, což se jí s pozitivním dopadem podařilo. Obec je proto přesvědčena, že za škodu na domě žalované odpovídá. Žalobkyně poté v lednu 2020 vyplatila žalované na její účet zálohu na pojistné plnění ve výši částka. Následně si žalobkyně u soudního znalce tituly před jménem jméno FO objednala vypracování znaleckého posudku, jehož účelem bylo zjistit, zda byla škoda na rodinném domě žalované způsobena pochybení pojištěné obce, případně, zda se na vzniku škody spolupodílel někdo jiný a stanovení míry pochybení. Znalec tituly před jménem jméno FO ve svém posudku č. 300/20 vyhotoveném dne datum uzavřel, že obec adresa nezpůsobila na objektu rodinného domu žádnou škodu. Znalec spatřuje příčinu zatopení ve stavu a poloze samotné nemovitosti. Žalobkyně informovala obec adresa o závěrech znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO. Obec adresa se závěry znalce nesouhlasila a nadále trvala na tom, že kanalizace nestihla při běžných deštích odvádět veškerou vodu, pročež docházelo k opakovaným záplavám přilehlých pozemků, včetně pozemku žalované. Žalobkyně v návaznosti na závěry znalce tituly před jménem jméno FO vyzvala dne datum žalovanou o neprodlené vrácení plnění ve výši částka nejpozději do datum. Žalovaná požadovanou částku nevrátila a ani vrátit nemohla, neboť ji již užila na úhradu oprav svého domu. Zároveň zadala u znaleckého ústavu ve stavebnictví - právnická osoba vypracování odborného posudku, jehož předmětem bylo stanovení příčin poruch objektu rodinného domu. Závěr posudku zněl, že příčinou statických poruch objektu žalované byla jednoznačně záplavy způsobené nedostatečným profilem původní jednotné kanalizační sítě neodpovídající počtu dodatečně připojovaných objektů. Dům žalované byl přitom ve špatném technickém stavu dlouhodobě, vliv na stav objektu mělo stáří, budování kanalizace v přilehlé komunikaci, povodně v roce 2002 a zatopení suterénu v roce 2014. Žalovaná nejprve již v roce 2014 oznámila vzniklé škodní události své pojišťovně Kooperativa, která několikrát v postupu let, jak se objevovaly nové škody, plnila. Celkem se jednalo o částku asi částka. Dále byla v souvislosti se zaplavením pozemku žalované oznámena pojistná události společností právnická osoba jako pojištěnou. Celá problematika vyčíslení škodní události a výše plnění, je tak s ohledem na nově vznikající škody a průběžné hrazení značně nepřehledná. Za prováděné práce související s opravou domu účtovala společnost právnická osoba žalované mj. částku částka a společnost právnická osoba. částku částka za generální úklid po havárii domu. Již v minulosti žalovaná přistoupila k opravám a hradila vystavené faktury.

33. Právní vztah z pojištění vzniká již dnem uzavření pojistné smlouvy bez ohledu na to, zda některá práva a povinnosti vzniknou až později, a proto se za rozhodný okamžik pro určení právního režimu pojistné smlouvy považuje okamžik jejího uzavření (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Vztah mezi poškozeným a pojistitelem z pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu se tedy v posuzované věci vzhledem k uzavření pojistné smlouvy dne datum řídí právními předpisy účinnými v době uzavření pojistné smlouvy, tedy úpravou v občanském zákoníku 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“) ve znění účinném do datum. Pro úplnost k tomu soud uvádí, že úprava v obč. zák. byla následně převzata do zákona o pojistné smlouvě a posléze do aktuálně účinného občanského zákoníku 89/2012 Sb., a to bez jakékoliv větší obsahové změny.

34. Podle § 788 odst. 1 obč. zák. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné.

35. Podle § 795 obč. zák. povinnost pojistitele plnit a jeho právo na pojistné vznikne prvým dnem po uzavření smlouvy, nebylo-li účastníky dohodnuto, že vznikne již uzavřením smlouvy nebo později.

36. Podle § 797 obč. zák. právo na plnění má, pokud není v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak, ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje (pojištěný). Právo na plnění vznikne, nastane-li skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit (pojistná událost). Plnění je splatné do patnácti dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření musí být provedeno bez zbytečného odkladu; nemůže-li být skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy se pojistitel o pojistné události dozvěděl, je pojistitel povinen poskytnout pojištěnému na požádání přiměřenou zálohu.

37. Podle § 822 obč. zák. z pojištění odpovědnosti za škody má pojištěný právo, aby v případě pojistné události pojistitel za něho nahradil podle pojistných podmínek škodu, za kterou pojištěný odpovídá.

38. Podle § 823 obč. zák. náhradu platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

39. V projednávané věci měl soud za to, že nejprve je třeba se zabývat tím, zda obec adresa jako pojištěný z předmětné pojistné smlouvy, na základě které byla částka částka poskytnuta, vůbec byla alespoň částečně odpovědna za škodu, která na domě žalované vnikla. Z provedeného dokazování, především z odborného vyjádření znaleckého ústavu a z výslechů svědků, kteří ho zpracovávali, ze statického znaleckého posudku a z výslechu pracovnice obce, dospěl soud k závěru, že obec se svým jednáním na škodě způsobené žalované částečně podílela. Sama obec přitom své zavinění nikterak nezpochybňovala, právě naopak ho uznala a celou dobu toto oběma účastníkům deklarovala. Svědkyně jméno FO ve svém výslechu uvedla několik pochybení, která jdou na vrub obce, v důsledku kterých měla vzniknout škoda na rodinném domě. Předně se jednalo o poddimenzovanost kanalizace vzniklou v návaznosti na novou zástavbu v obci. Co se týče splaškové kanalizace, tam má soud podle generelu za to, že docházelo k extenzivnímu vnikání dešťové vody do kanalizace, a to i díky černým napojením obyvatel. Tím tak v podstatě vznikla jednotná kanalizace, kterou zmiňují znalci ve svých posudcích, resp. odborném vyjádření. Na druhou stranu podle svědkyně jméno FO v obci fungovala v nějaké podobě i dešťová kanalizace. Ta byla podle posudků a odborného vyjádření v obci v minulosti řešena formou strouhy vedle silnice. Později, zřejmě v souvislosti s rekonstrukcí komunikace a chodníků, na některých místech pomocí betonové roury, jak je uvedeno v odborném vyjádření. Do těchto dešťových svodů zase naopak podle svědkyně jméno FO z důvodu nedostatečné kapacity splaškové kanalizace někteří obyvatelé vypouštěli splašky. Tím tak docházelo při vydatných deštích k zahlcení obou stok, o čemž obec věděla, a to nejpozději v roce 2013, kdy byly vypracovány oba generely. Avšak s ohledem na složitost a finanční stránku celé věci začala podle svědkyně jméno FO obec situaci řešit až po pojistných událostech v roce 2014. Svědci i výpočty provedené v generelu splaškové kanalizace se shodovali v tom, že kanalizace nebyla v minulosti dostačující, avšak po rozšíření kapacit kanalizace již k záplavám nedochází.

40. Co se týče znaleckého posudku znalce jméno FO a jeho výpovědi, soud ze závěrů tohoto znaleckého posudku nenabyl přesvědčení, že lze podíl obce na škodné události vyloučit. Soud nesporuje, že rodinný dům je starý, nedostatečně izolovaný a jeho poloha je z hlediska kumulace vody na nejhorším (nejspodnějším) místě v obci. Soud ale má za to, že vzhledem k historickému vývoji v obci nelze tyto okolnosti posoudit jako jedinou příčinu vzniku škody na domě žalované. Svědkyně jméno FO ve své výpovědi uvedla, že v minulosti k tak rozsáhlým záplavám v okolí domu žalované nedocházelo a po vylepšení kanalizace k nim nyní již také nedochází. Důvodem pro nutnost změn na kanalizaci byl podle generelu především velký objem dešťové vody, který při deštích vtékal do splaškové kanalizace. Ze znaleckých posudků je přitom zřejmé, že podmínky pro odvod vody v obci byly změněny vybudováním splaškové kanalizace a nové silnice v obci. Dále bylo z výslechu svědky jméno FO zjištěno, že se obec velmi rozšiřovala, přibylo velké množství domů, čímž také došlo ke změně povrchů v obci a s tím souvisejícího vstřebávání vody, neboť přibylo velké množství zpevněných ploch, ze kterých bylo třeba dešťovou vodu odvádět namísto vsakování. Zároveň pro novou zástavbu nebyla kapacita ani v odpadní kanalizaci, proto lidé začali načerno vypouštět odpadní vody do koryt na dešťovou vodu. Ze všech těchto důvodů soud shledává podíl obce na vzniklých škodách spočívající především v nepřizpůsobení kapacity kanalizace nové výstavbě a nedostatečnému řešení odvodu dešťové a odpadní vody na území obce.

41. Dále se soud zabýval povahou zálohové platby, důvody, které vedly žalobkyni k jejímu vyplacení a okolnostmi likvidace pojistné události. Z komentářové literatury k zákonu 89/2012 Sb. je zřejmé, že zálohová platba má být vyplacena pouze v případě, že je právo na pojistné plnění postaveno najisto co do důvodu, ale není určena jeho výše. Jinými slovy předpokladem výplaty zálohy je tedy mj. to, že základ nároku oprávněné osoby na pojistné plnění byl prokázán a objektivní možnost zjistit minimální rozsah plnění, ke kterému je pojistitel přinejmenším povinen. Soud si je vědom toho, že v zákoně 40/1964 Sb., ani v zákoně 37/2004 Sb. na rozdíl od aktuálně platné úpravy, není možnost odmítnutí zálohy přímo uvedena, ale soud se domnívá, že na povahu zálohového plnění je možné i za staré právní úpravy alespoň částečně danou optikou nahlížet. Proto má za to, že pokud si žalobkyně nebyla v době vyplacení zálohy, tj. v lednu 2020, tedy 9 měsíců po nahlášení pojistné události, jistá tím, zda právo na pojistné plnění vzniklo či nikoliv, bylo na ni, aby adekvátně reagovala. Buď měla šetření co nejrychleji ukončit, nebo minimálně celou věc obci a žalované osvětlit. Obdobně měla-li žalobkyně za to, že šetření trvá nepřiměřené dlouhou dobu z důvodu na straně pojištěné obce nebo poškozené žalované, měla tyto subjekty urgovat a věc s nimi řešit. Úprava obsažená v zákonu o pojistné smlouvě se již s takovýmito průtahy na straně pojištěného vypořádává. Pokud naopak žalobkyně zvolila výplatu zálohy částka, je zřejmé, že se v době jejího poskytnutí domnívala, že nárok žalobkyně je minimálně v této výši oprávněný. Tzn., že obec za škodu odpovídá a ani v této výši nebyla uspokojena z jiného pojištění. V návaznosti na uvedené, je potom třeba se zabývat otázkou dobré víry, kterou žalobkyně jako odborník v daném oboru u obce adresa a zprostředkovaně i u žalované založila předně již jen tím, že zálohu vyplatila. V souvislosti s výše uvedenými podmínky pro výplatu zálohy se tak nelze divit, že žalovaná měla za to, že ji nárok na pojistné plnění minimálně ve výši částka vznikl, a proto také peníze použila na úhradu oprav rodinného domu. Zároveň žalobkyně ve své komunikaci s obcí adresa, a tedy zprostředkovaně i s žalovanou, konkrétně v informaci o výplatě pojistného ze dne datum uvedla, že ukončili šetření pojistné události a žalované vyplatili pojistné plnění. Zástupce žalobkyně tuto komunikaci vysvětloval neexistujícími vzory pro výplatu záloh a nedostatečnou úpravou vzoru pro výplatu pojistného plnění. Toto vysvětlení soud akceptuje, nicméně to nic nemění na tom, že se jedná o interní problematiku žalobkyně, která je bezesporu odborníkem ve svém oboru. Pokud tedy to, co žalobkyně ve svých dopisech uvedla, nebyla pravda, jde to v souladu s obecnými zásadami občanského práva k její tíži (srovnej § 5 odst. 1 o. z.). V neposlední řadě nelze odhlédnout ani od toho, že žalobkyně provedla v domě žalované samostatné šetření, její pracovník byl v domě žalované a posoudil vzniklé škody, a teprve poté došlo k výplatě zálohy. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně jako odborní v daném oboru měla celou věc s obcí adresa i žalovanou lépe komunikovat, tzn., že pokud měla nějakou pochybnost o existenci nároku žalované, mohla a měla to alespoň pojištěnému sdělit, ona ale neučinila ani to. Soud připouští, že se jedná o složitou pojistnou událost, která si vyžádala složitější a delší průběh její likvidace, zároveň je z provedeného dokazování zřejmé, že komunikace zprostředkovaně přes obec a se samotnou obcí byla komplikovanější, čímž došlo také ke zdržení při vyřizování celé věci, přesto se soud ztotožňuje se žalovanou, že žalobkyně mohla znalce poslat na místo dříve než skoro rok od nahlášení pojistné události. Pracovník pojišťovny byl přitom na místě již v červenci 2019 a komplet podklady od obce měla žalobkyně k dispozici minimálně od října 2019.

42. Pro úplnost soud doplňuje, že jinak by samozřejmě k celé věci přistupoval, pokud by se ze strany žalované či obce adresa jednalo o nepoctivé chování. V takovém případě by pak soud nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení viděl jako důvodný. Tato skutečnost však z provedeného dokazování ani v nejmenším neplyne.

43. K námitce žalobkyně ohledně toho, že škodní událost byla likvidována v rámci dalších 2 pojistných vztahů u pojišťovny Kooperativa a nelze tedy jednoznačně říci, zda plněním poskytnutým touto pojišťovnou již nebyla škoda zcela uhrazena, soud odkazuje na výše uvedené. Konkrétně opět na tu skutečnost, že žalobkyně po dobu téměř jednoho roku od nahlášení pojistné události nesdělila obci ani žalované, že má jakékoliv pochybnosti o jejich nároku, naopak v lednu 2020 vyplatila zálohu ve výši částka. Z toho se soud jeví, že alespoň v tomto rozsahu musela být přesvědčena o tom, že je nárok žalované důvodný. Stanovení výše přiměřené zálohy je přitom v gesci pojišťovny, pokud tedy měla pochybnosti o překryvu rozsahu svojí likvidace škodní události a likvidace u Kooperativy, mohla zvolit zálohu nižší. Pojistitel totiž ve výši poskytnuté zálohy může zohlednit možnost, že pojistné plnění bude sníženo. Nelze odhlédnout ani od toho, že žalovaná měla ve své pojistné smlouvě u Kooperativy sjednanou spoluúčast, tedy alespoň v tomto rozsahu by se minimálně pojištění obce dalo na věc aplikovat, i kdyby čistě teoreticky byla veškerá škoda kryta již z pojištění u Kooperativy.

44. Co se týče vzájemného návrhu žalované, soud ho zamítl pro nedostatek pasivní věcné legitimace žalobkyně (pojišťovny). Soud má za to, že žalovaná jako poškozená není v přímém právním vztahu s žalobkyní jako pojistitelem, a proto se žalovaná může náhrady škody jako poškozená domáhat pouze po škůdci, kterým je v daném případě obec. Pokud žalovaná argumentovala tím, že se žalované částky domáhá z titulu deliktní odpovědnosti žalobkyně, která nepostupovala při likvidaci pojistné události řádně, má soud za to, že se opět jedná o problematiku v rámci pojistného vztahu založeného pojistnou smlouvou uzavřenou mezi pojistitelem (žalobkyní) a pojištěnou obcí adresa. Nároků z plnění, resp. neplnění, žalobkyně v rozporu s pojistnou smlouvu by se tak v rámci smluvních a zákonných ustanovení mohla domáhat pouze obec adresa, nikoliv žalovaná, která je jako poškozená pouze platebním místem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

45. Při rozhodování o nákladech řízení soud zohlednil předmět řízení, kterým byla jednak žaloba žalobkyně na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši částka a jednak vzájemná žaloba žalované o zaplacení náhrady škody ve výši částka. Pro účely výpočtu odměny zástupců pak soud posoudil každou z těchto žalob samostatně, jelikož to i s ohledem na průběh řízení a jeho výsledek považoval za spravedlivé a odpovídající provedeným úkonům.

46. Žalobkyně byla neúspěšná se svojí žalobou o zaplacení částka v plném rozsahu. Žalované byl pro zastupování ve věci ustanoven zástupce, a to advokátka Jméno advokátky. O její odměně za zastupování v rozsahu osvobození žalované od soudních poplatků, kdy poplatková povinnost přechází na stát, bude rozhodnuto samostatným usnesením, stejně jako o nákladech státu představující znalečné spojené s výslechem tituly před jménem jméno FO. O nákladech státu pak soud rozhodne samostatným usnesením (výrok IV. rozsudku), přičemž jejich úhradu uloží v řízení o původní žalobě neúspěšné žalobkyni.

47. Naopak žalovaná byla plně neúspěšná se svojí žalobou o zaplacení částky částka. Pokud jde o řízení o vzájemné žalobě, je proto povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení, vzniklé v souvislosti s tímto řízením. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady za dva úkony (písemné podání vyjádření ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum) ve výši částka dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy částka. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud jde o další úkony v řízení, soud má za to, že v jejich rámci již byla řešena pouze žaloba o zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši částka. Pokud jde o vzájemnou žalobu, soud již při prvním jednání vyjádřil předběžný názor, že žalobkyně není v tomto případě pasivně legitimována, k vzájemné žalobě tak neprobíhalo po tomto jednání již žádné další dokazování, a pokud by zde stála tato žaloba samostatně, byla by věc na tomto prvním jednání skončena.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.