OSPZ 7 C 198/2021-218

Okresní soud Praha západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Obec Anonymizováno, se sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČ: Anonymizováno, ⟪LB:lb_002⟫ zastoupené: Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., se sídlem Adresa žalované, IČ: IČO žalované, ⟪LB:lb_004⟫ zastoupené Mgr. Anonymizováno Anonymizováno ml., Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 381 188 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu adresa západ na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že je jakožto obec výlučným vlastníkem pozemku parc. č. 350/3 o výměře 13 869 m2 v obci adresa, katastrálním území adresa (dále také jen „předmětný pozemek“). Předmětný pozemek je umístěn v oblasti dobývacího prostoru adresa, jehož je žalovaná držitelem, kdy vymezení dobývacího prostoru je vedeno u Obvodního báňského úřadu v Kladně pod číslem 6/0299. Žalovaná je oprávněna v tomto prostoru provádět dobývací činnost. Vzhledem k vymezenému dobývacímu prostoru s výhradním ložiskem žalobkyně jako vlastník pozemku nemůže s předmětným pozemkem nijak disponovat. Je omezena předmětný pozemek užívat. Žalovaná by měla žalobkyni platit náhradu ve výši obvyklé ceny užívání. Dlouhodobě však žalobkyni nic neplatí, a dochází tak k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 o.z. V minulosti se žalobkyně domáhala zaplacení peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení u zdejšího soudu opakovaně, a to úspěšně. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení za období od datum do datum. Požaduje náhradu ve výši částka za 1 metr čtvereční a rok, tedy náhradu stejnou, jako soudy v minulosti žalobkyni opakovaně přiznávaly. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení nejpozději do datum. Na výzvu žalovaná sice reagovala, ale zaplatila toliko soudem přiznané částky dle pravomocných rozsudků. Za žalované období ničeho nezaplatila. Žalovaná v odůvodnění odporu ze dne datum uvedla, že je připravena uznat nárok žalobkyně pouze z části, a to ve výši částka. Ve zbytku žalovaný nárok sporuje. V závěrečném návrhu žalovaná navrhla, aby bylo žalobě vyhověno co do částky částka až částka za 1 m2 a rok dle strany 33 znaleckého posudku jméno FO. jméno FO. Dále navrhla, aby v ostatním byla žaloba zamítnuta.

2. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně vlastní pozemek parc. č. 350/3 o výměře 13 869 m2 v katastrálním území adresa a že žalované svědčí právo dobývacího prostoru k části předmětného pozemku.

3. Z informace o pozemku soud zjistil, že pozemek parc. č. 350/3 v katastrálním území adresa vlastní žalobkyně.

4. Z rozhodnutí č. j. CEBA GŘ/DP – 216/77 ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba, Generální ředitelství adresa, stanovily dobývací prostor s názvem adresa, v kraji Středočeském o plošném rozsahu 10 ha 07 a 43 m2 s tím, že hranice dobývacího prostoru na povrchu jsou tvořeny stranami nepravidelného čtrnácti úhelníku s vrcholy určenými souřadnicemi udanými v platném souřadnicovém systému Křovákově. Z přílohy rozhodnutí soud zjistil rozsah dobývacího prostoru v katastrální mapě.

5. Z rozhodnutí Obvodního báňského úřadu adresa ze dne datum soud zjistil, že byla společnosti právnická osoba. povolena hornická činnost v lomu adresa podle předloženého plánu zajištění lomu na období let 1999 až 2004.

6. Z rozhodnutí Obvodního báňského úřadu adresa ze dne datum soud zjistil, že byla prodloužena platnost rozhodnutí o povolení hornické činnosti – zajištění lomu adresa vydaného dne datum do datum.

7. Ze smlouvy o nájmu pozemku ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelem a společností právnická osoba., nástupnickou společností, jako nájemcem, přičemž pronajímatel dal nájemci do nájmu pozemek parc. č. 350/3 o výměře 13 896 m2 v katastrálním území adresa za nájemné ve výši částka za 1 m2 pro rok 2005 s tím, že v letech následujících po dobu trvání smluvního vztahu bude výše ročního nájemného stanovena dohodou vždy v měsíci lednu toho kterého roku formou písemného dodatku.

8. Z dodatku č. hodnota ze dne datum uzavřeného mezi žalobkyní jako pronajímatelem a společností právnická osoba., nástupnickou společností, jako nájemcem soud zjistil, že výše nájemného stanovená v článku IV. nájemní smlouvy se pro rok 2009 mění tak, že se zvyšuje o částka za 1 m2 na částka za 1 m2, což při celkové výměře pronajatých pozemku 13 896 m2 činí celkem částka.

9. Z rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně ze dne datum soud zjistil, že Obvodní báňský úřad v Kladně udělil předchozí souhlas ke smluvního převodu dobývacího prostoru adresa, stanoveného rozhodnutím Generálního ředitelství společnosti právnická osoba adresa ze dne datum č.j. CEVA GŘ/DP-216/77 ve znění rozhodnutí OBÚ v Kladně ze dne datum pro dobývání výhradního ložiska vápence vhodného k chemicko-technologickému zpracování, z organizace právnická osoba., nástupnická společnost, na organizaci Jméno žalované.

10. Ze smlouvy o převodu dobývacího prostoru adresa ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba., nástupnická společnost, jako převodce převedla na nabyvatele Jméno žalované. dobývací prostor adresa. Nabyvatel se ke dni převodu dobývacího prostoru stává právním nástupcem převodce a přejímá na sebe všechna práva a povinnosti ve vztahu k povolené hornické činnosti v dobývacím prostoru adresa a přejímá na sebe i odpovědnost založenou platnými právními předpisy, které se vztahují k citovanému dobývacímu prostoru.

11. Z potvrzení o zaevidování dobývacího prostoru ze dne datum soud zjistil, že Obvodní báňský úřad v Kladně potvrdil, že převedl dobývací prostor adresa z organizace právnická osoba., nástupnická společnost, na organizaci Jméno žalované.

12. Z oznámení o zahájení správního řízení ze dne datum soud zjistil, že dne datum byla Obvodnímu báňskému úřadu v Kladně doručena žádost organizace Jméno žalované. o povolení hornické činnosti – likvidace domu adresa v dobývacím prostoru adresa podle plánu likvidace lomu adresa v dobývacím prostoru adresa vypracovaného v listopadu 2010 projektantem jméno FO. jméno FO.

13. Ze stanoviska ve věci povolení hornické činnosti podle plánu likvidace lomu adresa v dobývacím prostoru adresa ze dne datum soud zjistil, že dne datum bylo vydáno rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně, kterým byla prodloužena platnost rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně ze dne datum o povolení hornické činnosti podle plánu zajištění, a to až do doby povolení nové hornické činnosti podle plánu likvidace.

14. Z vyjádření k žádosti o zaslání spisu týkající se dobývacího prostoru adresa a k provozování hornické činnosti v lomu adresa ze dne datum soud zjistil, že Obvodní báňský úřad pro území hlavního města Prahy a kraje Středočeského sdělil, že v současné době je v lomu adresa vykonávána hornická činnost podle plánu zajištění ve smyslu § 10 odst. 4 zákona č. 61/1988, o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, na základě pravomocného rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně ze dne datum ve znění pravomocného rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně ze dne datum, a to do doby povolení nové hornické činnosti podle plánu likvidace. Dne datum bylo Obvodním báňským úřadem v Kladně zahájeno správní řízení o povolení hornické činnosti – likvidace domu adresa v dobývacím prostoru adresa. S touto žádostí však organizace nedoložila všechny požadované podklady, zejména doklady o vyřešení střetu zájmů s vlastníky dotčených pozemků ve smyslu § 17 odst. 2 zák. č. 61/1988 Sb. Vzhledem k tomu, že do stanovené lhůty organizace žádost nedoplnila o požadované doklady, Obvodní báňský úřad shora uvedené správní řízení zastavil usnesením ze dne datum. Likvidace domu adresa (hornická činnost podle plánu likvidace) nebyla dosud povolena.

15. Ze znaleckého posudku č. hodnota-13/2015 ze dne datum vypracovaného jméno FO. adresa soud zjistil, že stanovil tržní nájemné za období od datum do datum ve výši částka za 1 m2 a rok.

16. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo rozhodováno o odvolání žalovaného proti rozsudku zdejšího soudu ze dne datum č.j. právnická osoba 190/2015 – 93. Krajský soud konstatoval, že Nejvyšší soud při výkladu ustanovení § 20 odst. 1 horního zákona v rozsudku ze dne datum sp. zn. spisová značka dospěl k závěru, že pokud oprávněný, kterému byl stanoven dobývací prostor na pozemku ve vlastnictví státu, musí mít zřízen ještě soukromoprávní titul umožňující tento pozemek užívat, tím spíše toto musí platit pro pozemek v soukromém vlastnictví. Z tohoto závěru pak dovodil, že bez soukromoprávního titulu umožňujícího užívání pozemku není možné na cizím pozemku těžit nerosty, tedy vykonávat hornickou činnost. V souladu s tím jednal právní předchůdce žalovaného, který tímto soukromoprávním titulem v podobě nájemní smlouvy ze dne datum disponoval. Žalovaný, který podle ust. § 27 odst. 7 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství v platném znění (horní zákon), uzavřel smlouvu o převodu dobývacího prostoru, se podle ust. § 18a zákona o hornické činnosti stal právním nástupcem těžební společnosti a vydaná rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti jsou závazná i pro něj. Rozhodnutí o povolení hornické činnosti tak zůstávají v platnosti i ve vztahu k němu jako právnímu nástupci. Pokud žalovaný na rozdíl od jeho právního předchůdce vykonává hornickou činnost na pozemku žalobce bez soukromoprávního titulu umožňujícího jeho užívání, vzniká na jeho úkor bezdůvodné obohacení podle § 451 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964, občanského zákoníku (obč. zák.), a podle ust. § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.). Jelikož žalovaný jako uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci k hornické činnosti vrátit, je povinen nahradit žalobci bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 451 odst. 1 obč. zák., § 2999 odst. 2 věta první o.z.). Z hlediska posouzení otázky získání bezdůvodného obohacení užíváním cizí věci bez právního důvodu není významné, zda užívání přineslo či přináší konzumentovi zisk. Výše bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání cizí věci bez právního důvodu se určuje peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla formou nájmu. Jedná se tedy o částku, kterou by byl nájemce za obvyklých okolností povinen platit podle nájemní smlouvy. Odvolací soud nesouhlasil s námitkou, že by žalovaný předmětný pozemek neužíval, neboť bylo prokázáno, že žalovaný pozemek užívá k hornické činnosti, která mu byla v rámci dobývacího prostoru povolena (§ 2 písm. c) zákona o hornické činnosti).

17. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka soud zjistil, že bylo rozhodováno o odvolání žalovaného proti rozsudku zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka, přičemž se jednalo o vydání bezdůvodného obohacení žalovaného, který nezaplatil ničeho za užívání pozemku parc. č. 350/3 o výměře 13 869 m2 v katastrálním území adresa za období od datum do datum. Konstatoval, že nespatřuje střet veřejného a soukromého práva v dané věci. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, jako veřejnoprávní předpis obsahuje současně i některé soukromoprávní prvky, neobsahuje však úpravu bezdůvodného obohacení. Je tak namístě aplikovat obecný právní předpis, kterým je občanský zákoník. K tomuto jednoznačnému závěru dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí sp. zn. spisová značka (byť vztaženému k předchozímu obecnému právnímu předpisu, kterým byl zákon č. 40/1964 Sb. ve znění platném do datum) a na toto své rozhodnutí Nejvyšší soud odkázal v rozhodnutí ze dne datum č.j. spisová značka, jímž bylo odmítnuto dovolání žalovaného v obdobném sporu týchž účastníků, týkajícím se pouze jiného období. S tímto názorem se ztotožnil i Ústavní soud České republiky v usnesení ze dne datum sp. zn. I. ÚS 936/17. Užíváním pozemku bez právního titulu žalovaný realizuje svá uživatelská oprávnění, aniž by se jeho majetkový stav zmenšil o prostředky, které by za běžného běhu věcí vynaložil na právo, které by jeho užívání pozemku založilo. Pokud soud I. stupně neprováděl žalovaným navrhované dokazování k otázce faktického užívání předmětného pozemku, postupoval zcela správně v souladu s názorem vyjádřeným v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum č.j. spisová značka. Na předmětném pozemku je vymezen dobývací prostor a k obohacení žalovaného dochází již jen z tohoto samotného titulu, který zakládá jeho oprávnění k dobývání ložiska. Je výlučně věcí žalovaného, zda bude předmětný pozemek užívat sám, anebo ho bezplatně či úplatně přenechá jinému. Skutečnost, zda mu užívání předmětného pozemku přineslo zisk, je ve vztahu k bezdůvodnému obohacení nepodstatná (k tomu obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka). Žalobce jako vlastník předmětného pozemku nemá žádnou právní povinnost strpět bezplatné užívání předmětného pozemku žalovaným a nedostává se mu plnění, které by jinak žalovaný byl povinen hradit. Vydání předmětu bezdůvodného obohacení není v dané věci dobře možné. Žalobce jako ochuzený má právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

18. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě peněžité náhrady za užívání pozemku parc. č. 350/3 o výměře 13 869 m2 v obci a katastrálním území adresa, nacházející se v oblasti dobývacího prostoru, jehož je žalovaná držitelem, a to za období datum do datum ve výši částka za 1 m2 a rok, tj. ročně jde o částku částka, měsíčně pak o částku částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky částka za období od datum do datum nejpozději do datum. Výzva byla doručena žalované dne datum.

19. Z výpisu z účtu žalobkyně u právnická osoba soud zjistil, že dne datum byly žalobkyni ze strany žalované zaplaceny následující částky: částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka a částka.

20. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že byla zaslána právním zástupcem žalobkyně žalované s tím, že byla žalovaná opakovaně vyzvána k úhradě částky částka za období od datum do datum.

21. Z dodatku znaleckého posudku č. hodnota-46/2020 jméno FO. adresa ze dne datum soud zjistil, že znalec stanovil cenu obvyklého nájemného pro roky 2015 až 2020 s tím, že obvyklé nájemné za rok 2017 mělo činit částka, za rok 2018 částku částka, za rok 2019 částku částka a za rok 2020 částku částka za 1 m2. Znalec uvedl, že ve smyslu obligatorního textu v závěrečných článcích nájemních smluv k pozemkům či bytovým a nebytovým prostorům, kdy je roční nájemné ve většině upravováno o míru inflace, stanovuje cenu obvyklého nájemného pro jednotlivé roky zvýšenou o příslušnou výši inflace.

22. Ze znaleckého posudku č. hodnota-8/2020 ze dne datum soud zjistil, že znalec jméno FO. jméno FO, tituly za jménem, stanovil výši nájemného ze zjištěné ceny pozemku za rok 2011 až 2020, kdy za rok 2017 stanovil nájemné předmětného pozemku ve výši částka, za rok 2018 ve výši částka, za rok 2019 ve výši částka a za rok 2020 ve výši částka. Předmětem ocenění přitom byla pouze část pozemku parc. č. 350/3 o výměře 11 913 m2.

23. Ze znaleckého posudku jméno FO. jméno FO, číslo položky č. účtu ze dne datum soud zjistil, že znalkyně stanovila tržní hodnotu nájemného z celého pozemku parc. č. 350/3 o velikosti 13 869 m2 za období od datum do datum ve výši částka. Za rok 2017 stanovila tržní hodnotu ročního nájemného ve výši částka za 1 m2, za rok 2018 ve výši částka za 1 m2, za rok 2019 ve výši částka za 1 m2 a za rok 2020 ve výši částka za 1 m2. Ve znaleckém posudku je rovněž stanovena tržní hodnota nájemného z části pozemku parc. č. 350/3 o velikosti 11 913 m2 za období od datum do datum ve výši částka.

24. Z výslechu znalkyně jméno FO. jméno FO soud zjistil, že na závěrech svého znaleckého posudku trvá. Konstatovala, že obvyklé nájemné lze stanovit, pokud je k dispozici dostatečný počet vzorků pro porovnání. Zde byl ovšem problém se získáváním nájemních smluv, které nejsou veřejně dostupné, a proto na místním šetření požádala žalovanou, zda by nemohla znalkyni poskytnout nájemní smlouvy, které má k dispozici. Znalkyni bylo ze strany žalované vyhověno, byly jí zaslány tři nájemní smlouvy, které znalkyně podrobně rozebrala, nicméně nebyl v nich dostatek údajů pro to, aby mohlo dojít k porovnání. Znalkyně tedy přistoupila k průzkumu trhu a nadále stanovovala hodnotu pozemku. Obvyklá cena pozemku může být opět zjištěna při dostatečném počtu srovnatelných vzorků. Ty se znalkyni rovněž nepodařilo získat, a proto přistoupila ke stanovení tržní hodnoty za pomocí ceny zjištěné neboli administrativní. Z oné tržní hodnoty pronajímané věci potom bylo vypočteno tržní nájemné. Znalkyně prováděla šetření ohledně většího množství lomů, tyto ale byly povětšinou funkční, tj. nesrovnatelné s předmětným lomem. Poté se znalkyni podařilo najít vzorek přímo v lomu adresa a jeden na okraji adresa. Tyto vzorky však nebyly použitelné pro klasické porovnání a stanovení obvyklé ceny, a proto byla stanovena tržní hodnota. Část pozemku parc. č. 350/3 je mimo dobývací prostor a hornickou činnost žalované. Dle znalkyně tato část pozemku není bezpečná k užívání, protože se nachází v blízkosti hrany lomu. Do jisté míry je však ze strany žalované využitelný. Cena za užívání této části pozemku byla stanovena výrazně nižší než cena za většinu pozemku parc. č. 350/3. Ona část pozemku, která není v rámci dobývacího prostoru, je přístupná jedině přes pozemek jiného vlastníka. Onen přístup přes pozemek jiného vlastníka je vyfotografován na posledních dvou stranách znaleckého posudku. Co se týká míry kapitalizace, tato se nejčastěji pohybuje mezi 4 % až 8 % v závislosti na druhu lokality a charakteru nemovitosti. Znalkyně dospěla k oněm 5 % po odborném zvážení, 8 % by bylo vzhledem ke specificitě užití předmětného pozemku moc, 4 % zase byla příliš nízká. V indexu polohy znalkyně zohlednila aktuální stav územního plánu a problematický přístup k předmětnému pozemku, kdy došlo ke snížení o 30 %. Rovněž u sjednaných cen, které znalkyně brala do úvahy, se její úvahy pohybovaly v nižší cenové úrovni. Současně při stanovení nájemného použila míru kapitalizace 5 %, nikoli vyšší.

25. Z fotografií části předmětného pozemku mimo dobývací prostor v příloze znaleckého posudku soud zjistil, že se zde nachází vyšlapaná pěšina.

26. Z ortofotomapy předmětného pozemku a jeho okolí soud zjistil, že k části pozemku, která není součástí dobývacího prostoru, je možný přístup přes pozemek parc. č. 355/3 nebo přes pozemek parc. č. 350/1 v katastrálním území adresa. Z informace o pozemku parc. č. 350/1 soud zjistil, že vlastníky tohoto pozemku jsou jméno FO. a jméno FO. tituly za jménem, přičemž dle zápisu v katastru nemovitostí se pozemek nachází v dobývacím prostoru. Z informace o pozemku parc. č. 355/3 soud zjistil, že tento pozemek je ve vlastnictví žalované, přičemž dle zápisu v katastru nemovitostí se pozemek nachází v dobývacím prostoru.

Z přípisu Obvodního báňského úřadu pro území hlavního města Prahy a kraje Středočeského ze dne datum soud zjistil, že podle plánu zajištění lomu adresa je plocha povolené hornické činnosti vymezena hranou provedených skrývek v předpolí a na bocích citovaného lomu a účelovou komunikací vedoucí po výsypce umístěné v jihozápadní části dobývacího prostoru adresa a dále pak jižní hranicí dobývacího prostoru adresa směrem ke skrývkovému řezu nacházejícímu se ve východní části citovaného lomu. Plocha pozemku parc. č. 350/3 v k.ú. adresa, která se nachází v ploše povolené hornické činnosti, je na jihu vymezena hranicí dobývacího prostoru adresa, severně od této hranice se tedy předmětný pozemek nachází v ploše povolené hornické činnosti a část nacházející se jižně od citované hranice je již mimo uvedenou plochu. Z celkové plochy předmětného pozemku, která činí 13 869 m2, je část o velikosti 1 955,84 m2 mimo plochu povolené hornické činnosti. Zbývající část o velikosti 11 913,16 m2 se nachází v ploše povolené hornické činnosti. Přílohou přípisu je grafické znázornění předmětného pozemku, dobývacího prostoru a horní hrany lomu.

27. Soud rozhodl, že neprovede dokazování dalšími důkazy navrženými ze strany účastníků, konkrétně informacemi o pozemku parc. č. 358/3, 575 a 379/6 v k.ú. adresa, fotografiemi ze dne datum, revizním znaleckým posudkem ani fotografiemi předloženými žalovanou na jednání dne datum, pro nadbytečnost. Skutkový stav byl zjištěn v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci a provádění dalšího dokazování by bylo v rozporu s principem rychlosti a hospodárnosti soudního řízení.

28. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu skutkovému závěru:

29. Rozhodnutím č. j. CEBA GŘ/DP – 216/77 ze dne datum právnická osoba, Generální ředitelství adresa, stanovily dobývací prostor s názvem adresa. Rozhodnutím Obvodního báňského úřadu adresa ze dne datum byla společnosti právnická osoba. povolena hornická činnost v lomu adresa podle plánu zajištění lomu na období let 1999 až 2004. Rozhodnutím Obvodního báňského úřadu adresa ze dne datum byla prodloužena platnost rozhodnutí o povolení hornické činnosti – zajištění lomu adresa do datum. Smlouvou o převodu dobývacího prostoru adresa ze dne datum právnická osoba., nástupnická společnost, jako převodce převedla na žalovanou jako nabyvatele dobývací prostor adresa. Nabyvatel se ke dni převodu dobývacího prostoru stal právním nástupcem převodce a přijal všechna práva a povinnosti ve vztahu k povolené hornické činnosti v dobývacím prostoru adresa. Dne datum bylo vydáno rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně, kterým byla prodloužena platnost rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně ze dne datum o povolení hornické činnosti podle plánu zajištění, a to až do doby povolení nové hornické činnosti podle plánu likvidace. Z celkové plochy předmětného pozemku, která činí 13 869 m2, je část o velikosti 1 955,84 m2 mimo plochu povolené hornické činnosti. Zbývající část o velikosti 11 913,16 m2 se nachází v ploše povolené hornické činnosti. K části předmětného pozemku mimo dobývací prostor, která se nachází v blízkosti hrany lomu, vede vyšlapaná pěšina. Je k ní možný přístup přes pozemek parc. č. 355/3 ve vlastnictví žalované nebo přes pozemek parc. č. 350/1 v katastrálním území adresa ve vlastnictví třetích osob. Oba tyto pozemky se nachází v dobývacím prostoru. Dne datum byla mezi žalobkyní jako pronajímatelem a společností právnická osoba., nástupnickou společností, jako nájemcem uzavřena smlouva o nájmu pozemku parc. č. 350/3 o výměře 13 896 m2 v k.ú. adresa za nájemné ve výši částka za 1 m2 pro rok 2005 s tím, že v letech následujících po dobu trvání smluvního vztahu bude výše ročního nájemného stanovena dohodou vždy v měsíci lednu toho kterého roku formou písemného dodatku. Dodatkem č. hodnota ze dne datum byla výše nájemného stanovená v článku IV. nájemní smlouvy pro rok 2009 zvýšena o částka za 1 m2 na částka za 1 m2, což při celkové výměře pronajatých pozemku 13 896 m2 činí celkem částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky částka za období od datum do datum nejpozději do datum. Výzva byla doručena žalované dne datum. Náhrada za užívání předmětného pozemku za žalované období nebyla žalovanou zaplacena.

30. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 2999 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

32. Vzhledem k výsledku předchozích sporů nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobkyni náleží za užívání předmětného pozemku ve vlastnictví žalobkyně náhrada ve výši obvyklé ceny. To, co naopak mezi účastníky zůstalo sporné, byla výměra pozemku, za niž má být náhrada placena, a dále výše obvyklé ceny.

33. V řízení bylo zjištěno, že z celkové plochy předmětného pozemku, která činí 13 869 m2, je část o velikosti 1 955,84 m2 mimo dobývací prostor a plochu povolené hornické činnosti. Zbývající část o velikosti 11 913,16 m2 se nachází v ploše dobývacího prostoru a povolené hornické činnosti. K části předmětného pozemku mimo dobývací prostor a plochu povolené hornické činnosti, která se nachází v blízkosti hrany lomu, vede pouze vyšlapaná pěšina. Technicky k ní přichází v úvahu přístup přes pozemek parc. č. 355/3 ve vlastnictví žalované nebo přes pozemek parc. č. 350/1 v katastrálním území adresa ve vlastnictví třetích osob. Oba tyto pozemky se nachází v dobývacím prostoru. Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že ona část předmětného pozemku o výměře 1 955,84 m2 se sice nachází mimo dobývací prostor a povolenou hornickou činnost žalované, nicméně v důsledku existence dobývacího prostoru a povolené hornické činnosti žalované, blízkosti hrany lomu a obtížné přístupnosti je fakticky pro žalobkyni samostatně nepoužitelná. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že předmětem nájemní smlouvy ze dne datum mezi žalobkyní a společností právnická osoba., nástupnickou společností, byl celý předmětný pozemek o výměře 13 896 m2, nikoli jen jeho část. Soud tedy dospěl k závěru, že je třeba náhradu ve výši obvyklé ceny počítat z celé výměry předmětného pozemku.

34. Co se týká výše náhrady odpovídající obvyklé ceně, do spisu byl založen znalecký posudek ze dne datum vypracovaný jméno FO. adresa a dále jeho dodatek ze dne datum. V rámci vypracování tohoto dodatku však znalec pouze převzal výši tržního nájemného stanoveného znaleckým posudkem z roku 2015 a provedl navýšení o míru inflace, aniž by provedl průzkum trhu a pokusil se o aplikaci dalších dostupných metod oceňování. Dále byl do spisu založen znalecký posudek jméno FO. jméno FO, tituly za jménem, jehož předmětem však bylo stanovení zjištěné ceny, nikoli ceny obvyklé. Současně byla předmětem ocenění pouze část předmětného pozemku o velikosti 11 913 m2, která je součástí dobývacího prostoru a plochy povolené hornické činnosti. Soud proto uložil vypracovat znalecký posudek jméno FO. jméno FO, která po pečlivém průzkumu trhu stanovila obvyklou cenu pomocí tržní hodnoty nájemného z celého pozemku parc. č. 350/3 o velikosti 13 869 m2 za období od datum do datum ve výši částka, a tento posudek na soudním jednání přesvědčivě obhájila. Soud proto z jejího znaleckého posudku při svém rozhodování vyšel a žalobkyni přiznal částku částka s příslušenstvím odpovídajícím zákonnému úroku z prodlení dle nařízení vlády 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, byla žaloba zamítnuta.

35. Soud rozhodl podle §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celém rozsahu, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Náklady žalobkyně ve výši částka představují zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměnu zástupce žalobkyně dle §7, §8 § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky či 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, návrh na přikázání věci jinému soudu, účast na jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na místním šetření dne datum delší dvou hodin, účast na jednání dne datum, účast na vyhlášení rozsudku dne datum), kdy vycházel z přisouzené částky částka jako tarifní hodnoty (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR vedené pod sp. zn. spisová značka) a přiznal odměnu 7x částka dle §11 odst. 1 advokátního tarifu + 2x částka (návrh na přikázání věci jinému soudu, účast na vyhlášení rozsudku) dle §11 odst. 2 advokátního tarifu, cestovné ve výši částka za cestu na místní šetření a zpět dne datum (adresa a zpět, 47,2 km, průměrná potřeba 6,5 l nafty/100 km), náhradu za promeškaný čas na cestě na místní šetření a zpět ve výši částka za 3 půlhodiny po částka dle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, 9x paušální náhradu hotových výdajů po částka dle §13 advokátního tarifu a náhradu za DPH v sazbě 21% z uvedených částek s výjimkou soudního poplatku. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Plněno má být dle §149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.

36. Soud dále dle §148 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o povinnosti neúspěšné žalované zaplatit státu jím vyplacené znalečné ve výši částka. Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, jeli posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.).

Nesplní-li účastník dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.