OSPZ 8 C 84/2025-86

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 57 359,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, v částce částka a v úroku z prodlení přesahujícím úrok přisouzený, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku částka s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobce, obchodní společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal uhradit vyčerpaný úvěr do datum společně se smluvním úrokem za poskytnutí úvěru ve výši částka, což neučinil. Pohledávku z úvěrové smlouvy nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a odůvodněním, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, žalobce neprokázal nabytí pohledávky. Smlouva o úvěru, uzavřená s původním věřitelem, je neplatná, neboť věřitel nezkoumal před jejím uzavřením řádně úvěruschopnost žalovaného, úroková sazba ve výši 110,18 % je navíc v rozporu s dobrými mravy.

3. Žalobce následně doplnil důkazní návrhy k otázce postoupení pohledávky. Uvedl, že smlouva o postoupení je rámcová, pohledávky jsou postupovány průběžně a konkretizovány v seznamech pohledávek; přiložený seznam obsahuje i pohledávku za žalovaným.

4. Žalovaný uvedl, že předchůdci žalobce společnosti právnická osoba hradil po určitou dobu pravidelné měsíční splátky, později konkretizoval, že celkem takto zaplatil splátky převyšující částka v období prosinec 2023 až červenec 2024.

5. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalobce, když žalobce i jeho zástupce se z jednání omluvil.

6. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve spojení s výpisem z účtu vyplývá, že dne datum mezi právním předchůdcem žalobce obchodní společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve výši částka, úvěr byl poskytnut, což ani žalovaný nezpochybnil, přijetí platby částka naopak učinil nesporným.

7. Společnost právnická osoba. postoupila pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou ze dne datum, kdy jde o rámcovou smlouvu, žalovanému to bylo oznámeno dopisem ze dne datum, který je zároveň předžalobní výzvou(smlouva o postoupení, seznam pohledávek, dopis).

8. Z výpisu z účtu žalovaného u právnická osoba. soud zjistil, že žalovaný uhradil na účet společnosti právnická osoba datum částku částka, stejná částka byla odeslána datum, dále byly zjištěny další platby vždy ve výši částka ve dnech datum, datum, datum a datum. Celkem tak bylo uhrazeno předchůdci žalobce částka.

9. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru (dále jen „OZ“), ve spojení se zákonem č. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „o spotřebitelském úvěru“).

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatelem úvěru je ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 419 OZ platí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 586 OZ platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

17. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1958 odst. 2 OZ platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Podle § 2991 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 1879 OZ může věřitel svou pohledávku nebo její část i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.).

21. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce jako právní nástupce poskytovatele spotřebitelského úvěru měl v řízení tvrdit a prokázat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet dluh ze spotřebitelského úvěru. Žalobní tvrzení o tomto byla neúplná a neurčitá, po výzvě soudu žalobce sice doplnil, že u žalovaného právní předchůdce žalobce ověřoval příjmy a výdaje a provedl lustraci v databázích ISIR, CEE, CRKI a dalších, k těmto tvrzením však nenavrhl žádné důkazy a ohledně příjmů a výdajů žalovaného v době poskytnutí úvěru neuvedl ani žádná konkrétní tvrzení.

22. Soud byl připraven poučit žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů, avšak tato snaha soudu byla zmařena tím, že se žalobce k ústnímu jednání nedostavil. Je věcí každého z účastníků, jakým způsobem hodlá ve sporném řízení uplatňovat svá práva. Jestliže se žalobce rozhodl jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavil riziku, že nebude moci být poučen podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud současně upozorňuje na ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., podle kterého je žalobce povinen vylíčit rozhodující skutečností o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání již v podané žalobě. Soud současně připomíná, že poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Tak tomu bylo i v posuzovaném případě, kdy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Uvedený názor soudu plně odpovídá i rozhodovací praxi Nejvyššího a Ústavního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka a usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. datum, sp. zn. IV. ÚS 627/2005). Odkaz žalobce na rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka není případný, když toto se týká situace, kdy soud rozhodoval bez nařízení jednání.

23. V dané situaci z § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že neplatnost smlouvy může namítat spotřebitel, přičemž k tomu v dané situaci došlo. Z daného tak vyplývá, že výše uvedená smlouva o úvěru je neplatná, z čehož plyne, že žalobci nárok na zaplacení jakékoliv jiné částky než nevrácené části jistiny ve výši částka (poskytnutých 50 000 mínus vrácených 42 278) spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky nesvědčí.

24. Vzhledem k výše uvedenému tak došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce, když jeho právní předchůdce zaslal na účet žalovaného částku, která byla vrácena jen částečně, a žalovaný částku částka, o kterou se obohatil, žalobci nevydal, když aktivní procesní legitimace žalobce plyne ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu pohledávek, kde je pohledávka žalobce jednoznačně vymezena, a z oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalovanému odesláno v rámci předžalobní výzvy.

25. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť bylo prokázáno, že žalovaný se bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, přičemž žalobce neunesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání, že jeho právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalované, což vedlo soud k tomu, aby žalobu ve zbytku zamítl (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, jak uvedeno ve výroku III. když ve věci více (procentuálně) úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li odvolání podáno včas a oprávněnou osobou, stává se tento rozsudek pravomocným a nároky z něj plynoucí vykonatelnými a lze se splnění uložených povinností domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.