OSPZ 13 C 203/2025-98

Okresní soud adresa-západ rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o vyklizení nemovitosti

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhají po žalovaném vyklizení pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha, v katastrálním území adresa pod Medníkem (dále jen „pozemek žalobců“), neboť žalovaný postupně odložil na pozemek žalobců své movité věci, a to kulatiny, prkna na plot, trámky, prkna, železa, plechy, betonové konstrukce, tvárnice, tvary, starý plot, eternitové vlnky, tyč železnou, kolečko, lavičku, konstrukce na lavičku, dřevěné konstrukce, zařízení, žebřík, červené pláty, rámy dveří a konstrukce z prken.

2. Žalobci následně po zahájení jednání ve věci samé dne datum uvedli, že žalovaný odklidil kolečko, lavičky, konstrukce laviček, plechy, prkna na plot a trámky, v důsledku čehož žalobci ohledně těchto vyjmenovaných věcí vzali žalobu částečně zpět. Zdejší soud proto usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka řízení v uvedeném rozsahu po vyjádřeném souhlasu žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby řízení v části zastavil.

3. Podáním ze dne datum vzali žalobci žalobu zpět ve zbývajícím rozsahu, neboť došlo dle žalobců ke geodetickému zaměření pozemku, na němž se nacházely dřevěné kulatiny a konstrukce z prken označené jako „sajtna na valník“, kdy bylo zjištěno, že se obě movité věci nacházejí na pozemku žalobců. Žalovaný byl dle žalobců u zaměření přítomen a na výsledek reagoval tak, že si tyto věci odnesl na svůj pozemek. Dále žalobci ve svém podání uvedli, že požadují po žalovaném náhradu nákladů řízení, neboť mají za to, že byli v řízení úspěšní.

4. Dle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř. platí, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř. platí, že jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.

5. S ohledem na skutečnost, že žalobci vzali žalobu v celém rozsahu zpět až po prvním jednáním ve věci samé, bylo zapotřebí souhlasu ze strany žalovaného. Žalovaný ve svém podání ze dne datum vyjádřil nesouhlas se zpětvzetím žaloby. Dle názoru soudu se z obsahového hlediska jedná pouze o nesouhlas se zpětvzetím žaloby ve vztahu k nároku na náhradu nákladů řízení, který žalobci ve svém zpětvzetí vznesli. Na základě této skutečnosti má soud za to, že se samotným zpětvzetím žaloby žalovaný souhlasí a rozhodl tedy tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto usnesení, a řízení ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

6. Dle ustanovení § 146 odst. 1, písm. b) o.s.ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Dle odst. 2 téhož ustanovení pak dále vyplývá, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl – li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady žalovaný.

7. K tomu, aby při zpětvzetí žaloby nešlo o zavinění žalobce, musí být splněny zároveň dvě podmínky, a to že žaloba byla podána důvodně a že ke zpětvzetí došlo pro chování žalovaného. Protože nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem vyplývajícím nikoliv z hmotného práva, ale z práva procesního, je na to, zda šlo o důvodně podanou žalobu, nutno usuzovat z procesního hlediska (z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce). Jde tedy o to, zda se žalobce domohl uplatněného nároku či nikoliv. Přitom není významné, zda žalovaný uspokojil nárok žalobce, ačkoliv k tomu neměl právní povinnost; podstatné je, zda žalobcův požadavek byl uspokojen. Jen tehdy, jsou-li zároveň splněny obě podmínky, má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil náklady, které účelně vynaložil na uplatňování svého práva. Zda šlo o důvodně podanou žalobu, lze proto usuzovat jen z toho, domohl-li se žalobce uplatněného nároku či nikoliv – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či ze dne datum, sp. zn. spisová značka (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

8. Z obsahu spisu je patrné, že žalobci vzali žalobu ve zbylém rozsahu zpět v důsledku skutečnosti, že žalovaný odklidil movité věci z pozemku žalobců, jmenovitě dřevěné kulatiny a konstrukce z prken. Z obsahu spisu je dále patrné, že tímto odklizením nebyl vyčerpán výčet movitých věcí, jež žalobci žádali po žalovaném odklidit z pozemku žalobců (tj. v rozsahu, který účastníci učinili nesporným na jednání soudu dne datum). Jako odklizené z výše uvedeného výčtu byly žalobci označeny tyto movité věci: kolečko, lavičky, konstrukce laviček, plechy, prkna, prkna na plot, trámky, kulatina (později specifikováno jako zhruba 38 kusů) a konstrukce z prken („sajtna na valník“). Z celkem hodnota uvedených movitých věcí tak žalovaný dle tvrzení žalobců odklidil pouze 9. Odklizení zbylých movitých věcí žalobci netvrdí.

9. S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem má soud za to, že jak žalobci, tak žalovaný zavinili, že řízení bylo zastaveno. V rozsahu jmenovaných (odklizených) 9 movitých věcí jsou splněny oba předpoklady pro závěr, že procesní zavinění leží na straně žalovaného, v rozsahu zbylých 11 movitých věcí, ohledně nichž žalobci odklizení (tj. procesní úspěch) netvrdí, tyto závěry učinit nelze, tudíž procesní zavinění proto leží na straně žalující. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že v rámci zachování principů spravedlnosti, z kterých musí soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení rovněž vycházet, jsou zde dány okolnosti hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., a proto jsou účastníci povinni hradit náklady řízení ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. (jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady) dle analogicky použitého postupu daného poměrem úspěchu ve věci (případně soud vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení), uvedeného v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.

10. Vzhledem k výše popsanému, tj. že počet movitých věcí, jejichž odklizení se žalobci domáhali a u nichž následně byli procesně úspěšní, je téměř identický s procesním úspěchem žalovaného (9:11), přičemž nelze vyčíslit přesnou současnou hodnotu jednotlivých movitých věcí, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem II., tj. že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.