OSRA 6 C 103/2020-58

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem titul Pavlem Mydlou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátem titul. jméno příjmení, titul za jménem, LL.M. MPA ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % roně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši částka.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplacených příspěvků na správu domu a pozemku dle § 1180 a 1181 občanského zákoníku.

2. Žalovaná podala proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor, ve kterém namítla, že věc má rozhodnout rozhodčí komise dle stanov žalobkyně. Žalobkyně vyjádřila s námitkou žalované nesouhlas, kdy usnesením z datum soud námitku žalované o nedostatku pravomoci soudu zamítl a k odvolání žalované Krajský soud v Praze usnesením z datum, usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné. K věci samé se pak vyjádřila žalovaná podáním z datum, kde poukázala na obsah zápisu ze schůze shromáždění vlastníků SVJ obec a číslo, ze dne datum, dle které bylo odhlasováno usnesení, že žalovaná je zproštěna povinnosti hradit příspěvky ve fondu oprav, a to na základě skutečnosti, že majitel investoval mimo jiné do společných prostor. Žalovaná tak dovozuje, že právo na úhradu odvodů příspěvků žalobkyni platně v roce 2012, ani později nikdy nevzniklo. Žalobkyně k tomu v replice k vyjádření žalované poukázala na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Cdo 4294/2011 s tím, že dispozitivní ustanovení § 15 zákona o vlastnictví lze vyloučit jen shodnou vůlí všech vlastníků jednotek a nikoliv rozhodnutím shromáždění.

3. Z listin připojených k žalobě má soud za prokázané, že žalovaná k datum byla vlastníkem dvou bytových jednotek v bytovém domě adresa, obec (výpis z katastru nemovitostí). Na schůzi shromáždění vlastníků SVJ obec datum, byla stanovena výše příspěvku do fondu oprav částka za metr čtvereční podlahové plochy bytové jednotky. Současně se v zápisu uvádí, že na základě skutečnosti, že majitel investoval mimo jiné do společných prostor je tímto zproštěn povinnosti hradit příspěvky do FO s tím, že závěrem se uvádí, že všichni přítomní souhlasili s průběhem schůze shromáždění vlastníků SVJ obec a číslo a neměli proti jejímu obsahu námitek a doplňujících připomínek. Na prezenční listině jsou uvedeni všichni spoluvlastníci a jejich podpisy. Pozvánka na shromáždění obsahuje čtyři body, a to v bodě 2 stanovení výše příspěvku do fondu oprav a v bodě 4 organizační záležitosti a různé.

4. Dále žalobkyně předložila prohlášení vlastníků rozestavěné budovy, kdy z bodu 9 vyplývá, že vlastník jednotky je povinen měsíčně na uvedený účet platit zálohy na úhradu nákladů spojených se správou budovy a na úhradu zaplnění spojené s užíváním jednotky. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyplývá, že žalovaná v rozhodném období do datum byla vlastnicí bytové jednotky číslo následně do datum pouze bytové jednotky číslo. Povinnost platit příspěvky na správu domu a opravy vyplývá pro žalovanou rovněž ze stanov název žalobkyně, z článku VII. bod 2. d), a to v souladu s článkem XX. těchto stanov, nejpozději do 15. dne běžného kalendářního měsíce na účet společenství, pokud shromáždění nestanoví jinak.

5. Na základě výše uvedených skutečnostní soud zjistil, že žalovaná byla podle § 1180 občanského zákoníku povinna platit žalobkyni příspěvky na správu domu a pozemku, což však za rozhodné období uvedené v žalobě nečinila, a to přesto, že k tomu byla dodatečně vyzvána předžalobní upomínkou. Soud nepřisvědčil argumentaci žalované, že na základě prohlášení vtěleného do zápisu ze schůze shromáždění vlastníků SVJ obec z datum je nárok žalobkyně vyloučen. Je tomu tak z důvodů, které formuloval Nejvyšší soud v rozhodnutí, na které poukazuje žalobkyně v replice k vyjádření žalované. Nejvyšší soud sjednotil rozhodovací praxi v názoru, že ve smyslu ustanovení § 15 zákona číslo 72/1994 Sb., které je dispozitivní, se lze odchýlit toliko dohodou (rozuměj vlastníků jednotek) a nikoliv i rozhodnutím shromáždění. Žalovaná v tomto směru poukazovala na legitimní očekávání s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu, od něhož se Nejvyšší soud v rozhodnutí citovaného velkého senátu odchýlil, zde však soud podotýká, že v době před datum, což je datum rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, nebyla rozhodovací praxe Nejvyššího soudu jednotná, jak to ostatně vyplývá z odůvodnění citovaného rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu. Odborná literatura k ustanovení § 15 zákona číslo 72/1994 Sb., navíc zastávala výklad, na němž se sjednotil také velký senát Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud v rozhodnutí velkého senátu ostatně také citoval rozhodnutí Nejvyššího soudu, které rovněž odpovídalo názoru, na němž se velký senát Nejvyššího soudu sjednotil.

6. Podle ustálené soudní praxe přitom při výkladu časových účinků judikatury je třeba zásadně vycházet z takzvané incidentní retrospektivy nových právních názorů, tedy z potřeby jejich aplikace na všechna probíhající řízení, jakož i případy budoucí. Opačný postup by totiž znamenal, že soud vědomě aplikuje nesprávný právní názor a navíc by jím byl ohrožen princip rovnosti. Výjimečné nepoužití nově se prosadivších názorů může být odůvodněno pouze v konkrétních specifických situacích, v nichž existuje intenzivnější zájem na ochraně legitimních očekávání a důvěry adresátů právních norem ve stabilitu právního řádu (obdobně srovnej závěr formulovaný v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2357/2020). V dané věci soud neshledal výjimečné okolnosti, které by zásady incidentní retrospektivy prolamovaly. Je tomu tak z důvodu, že žalovaná zůstala pasivní, když i přes sjednocení judikatury rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 4294/2011 ze dne 2.4.2014 nepromítla svůj požadavek na odlišné stanovení výše příspěvku ve stanovách, které byly projednány při schůzi shromáždění členů SVJ obec a číslo dne datum obec toho do stanov bylo prosazeno zřízení rozhodčí komise, což však není možné, jak vysvětlil zdejší soud již v usnesení z datum a dále Krajský soud v Praze v potvrzujícím usnesení ze datum. Žalovaná byla pasivní již při schůzi shromáždění vlastníků SVJ obec a číslo, konané dne datum, jak vyplývá ze zápisu předloženého žalobkyní. Je to pak právě žalovaná, kterou tíží zásada, že práva patří bdělým. Žalobkyně v tomto ohledu formulovala svůj nárok s ohledem na institut promlčení. U žalované soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly výjimečné prolomení zásady incidentní retrospektivy. Žalobkyně má na požadované příspěvky právo, neboť na schůzi shromáždění vlastníků SVJ obec a číslo, konané dne datum, byla odsouhlasena výše příspěvku částka na metr čtvereční podlahové plochy bytové jednotky, kdy bylo prokázáno, že v rozhodných obdobích byla žalovaná vlastnicí nejprve dvou bytových jednotek a od března 2019 bytové jednotky číslo. Výše požadovaného příspěvku odpovídá podlahové ploše těchto bytových jednotek. Počínaje příspěvkem za říjen 2017, který byl dle článku IX. stanov splatný nejpozději do 15. dne kalendářního běžného měsíce na účet společenství, je tedy žalovaná v prodlení s úhradou příspěvku. Okolnost, že do stanov bylo prosazeno ustanovení o zřízení rozhodčí komise, svědčí o ztrátě dobré víry žalované, neboť jako většinová spoluvlastnice si zřejmě byla vědoma závěrů, k nimž dospěl Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí velkého senátu. Soud při otázce, zda je prolomena zásada incidentní retrospektivy, rovněž přihlédl k výši žalovaného nároku, který je s ohledem na skutečnost, že žalovaná je akciovou společností pro ni v podstatě bagatelní, oproti minulosti již není majoritním vlastníkem bytových jednotek SVJ obec a číslo a dle názoru soudu se tak nejedná o přílišnou tvrdost nebo formalismus. Kromě toho je třeba znovu podotknout, že v roce 2012, kdy se konala schůze, na kterou žalovaná poukazuje, nebyla judikatura v otázce dohody dle § 15 zákona číslo 70/1994 Sb. ustálena, komentářová literatura se vyjadřovala ve prospěch názoru, který zaujal velký senát ve sjednocujícím rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soud je tedy toho názoru, že žalované nesvědčilo legitimní očekávání, kdy i ze samotného obsahu pozvánky na shromáždění vlastníků datum nevyplývá, že by měl být projednáván návrh na dohodu o jiném způsobu hrazení příspěvku na správu domu a pozemku, naopak v pozvánce se v bodu 2. uvádí jako bod: stanovení výše příspěvku do fondu oprav. Zápis ze schůze shromáždění vlastníků z datum pak neobsahuje aktivní projev vůle, kterým by ostatní vlastníci SVJ jednoznačně projevili přijetí nějakého konkrétního návrhu. Kromě toho z komentářové literatury k ustanovení § 15 zákona číslo 72/1994 Sb., jakož i z citovaného rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu jasně vyplývá, že nelze klást na roveň dohodu vlastníků a rozhodnutí v rámci schůze shromáždění vlastníků SVJ. Komentářová literatura v tomto směru zastávala a zastává jasný výklad, že pro odchýlení od § 15 posledně citovaného zákona je třeba dohody všech vlastníků jednotek, kterou nelze nahradit usnesením shromážděním vlastníků jednotek. O takové dohodě nelze na schůzi shromáždění jako orgánu SVJ ani hlasovat. Nejde totiž o záležitost spadající do působnosti shromáždění. Jednotliví vlastníci jednotek kromě toho vyjadřují svůj souhlas či nesouhlas s dohodou jako osoby, nikoliv podle váhy hlasů, když uplatnění váhy hlasu přichází v úvahu pouze při hlasování na shromáždění vlastníků jednotek.

7. Vzhledem k výše uvedenému soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Po právní stránce soud věc v souladu s žalobou posoudil dle ustanovení § 1180 a 1181 občanského zákoníku. Povinnost platit zákonný úrok z prodlení vyplývá žalované z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla plně úspěšná, proto má vůči neúspěšné žalované nárok na zaplacení soudního poplatku ve výši částka a dále náklady za zastoupení žalobkyně advokátem za šest úkonů právní služby, každý po částka dle § 7 a 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, číslo 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Jedná se o tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby, dále vyjádření ve věci samé k námitce nepříslušnosti soudu a dále sepis repliky k vyjádření žalované a účast na jednání soudu dne datum. Ke každému úkonu právní služby patří v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 advokátního tarifu režijní paušál ve výši částka. Žalobkyni přísluší také náhrada cestovních výdajů za cestu zástupce žalobkyně z obec do obec na jednání soudu a zpět. Dle technického průkazu činí průměrná spotřeba použitého vozidla 8,4 litru na 100 km. Cena nafty podle předpisů činní částka a amortizace činí částka při délce jedné jízdy 66,9 km. Cena za jednu jízdu je částka. K tomu je třeba připočíst náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu za pět půl hodin dle odst. 3 posledně citovaného ustanovení. Cestovní náklady tedy činí částka a náhrada za promeškaný čas činí částka. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, je třeba k odměnám režijním paušálům cestovnému a k náhradě za promeškaný čas připočítat 21% DPH v částce částka. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši částka soud uložil žalované uhradit žalobkyni podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce, který žalobkyni zastupoval.

9. Lhůtu k plnění žalované pohledávky s příslušenstvím soud určil rovněž v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění exekučním návrhem u soudního exekutora.