OSRA 10 C 126/2022-325

Okresní soud v Rakovníku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petry Bartošové a přísedících Jany Dvořákové a Mgr. Milana Jelínka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro neplatnost výpovědi zaměstnavatele

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru žalovaného vůči žalobkyni ze dne datum je neplatná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 29 104 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku náklady státu ve výši 21 702 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku náklady státu ve výši a lhůtě, o kterých bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti výpovědi zaměstnavatele z pracovního poměru ze dne datum dané žalovaným a doručené žalobkyni téhož dne. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne datum v znění pozdějších dodatků vykonávala pro žalovaného práci na pozici pracovníka sociální péče v přímé obslužné péči a výpověď jí byla podána z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti podle § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Podle názoru žalobkyně je výpověď žalovaného neplatná, neboť skutkově nebyl naplněn důvod pro podání výpovědi dle § 52 písm. e) zákoníku práce. V předmětném případě žalobkyně utrpěla v červenci 2018 v rámci výkonu práce u žalovaného závažný pracovní úraz, který ji na dlouhou dobu znemožnil výkon práce a až do dne datum byla nepřetržitě z důvodu pracovního úrazu v dočasné pracovní neschopnosti. Pracovní úraz a jeho následky byly přímou příčinou pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti pro předmětnou práci. Žalobkyně dále uvedla, že všichni ošetřující lékaři ji po celou dobu léčili v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Po doručení výpovědi žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne datum, že trvá na dalším zaměstnávání ve smyslu § 69 odst. 1 zákoníku práce.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že trvá na tom, že výpověď žalovaného podle § 52 písm. e) zákoníku práce je platná. Žalovaný též uvedl, že žalobkyně sice utrpěla pracovní úraz, nikoliv však závažný, neboť z provedeného šetření bylo zjištěno, že žalobkyně sice utrpěla pohmoždění zápěstí a natažení šlach, ale tento úraz byl v souladu s nařízením vlády č. 276/2015 Sb., ohodnocen 25 body, což ve finančním vyjádření znamená 6 250 Kč. Pracovní neschopnost žalobkyně v období od datum do datum nebyla pouze z důvodu pracovního úrazu, ale i z jiných zdravotních příčin, navíc dle názoru žalovaného pracovní neschopnost žalobkyně z důvodu pracovního úrazu je uznatelná jen do datum. Žalovaný dále odkázal na odůvodnění rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor zdravotnictví, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací a na posudek MUDr. jméno příjmení, ze kterého vyplynulo, že pracovní nezpůsobilost žalobkyně je způsobena obecnými příčinami.

3. K námitce podjatosti předsedkyně senátu uplatněné žalovaným v průběhu jednání soudu dne datum, při němž byla věc rozhodnuta, předsedkyně senátu uvádí, že nemá žádný vztah k projednávané věci, ani k účastníkům či jejich zástupcům, není tedy dán důvod pro pochybnost ohledně její nepodjatosti.

4. Soud pro zjištění rozhodných skutečností provedl následující dokazování.

5. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne datum (č.l. 13) ve znění dodatku k pracovní smlouvě (hlášenky změny) ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum a dodatku číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně pracovala v pracovním poměru ode dne datum pro žalovaného; s účinností od datum na pracovní pozici pracovníka sociální péče v přímé obslužné péči.

6. Z výpovědi žalovaného z pracovního poměru žalobkyně ze dne datum (č.l. 6) soud zjistil, že žalovaný dal výpověď žalobkyni z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Výpověď žalovaný odůvodnil tak, že žalobkyně pozbyla na základě lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce. příjmení pro žalobkyni vhodnou pozici žalovaný nemohl nabídnout. Pracovní poměr žalobkyně měl skončit uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty. Výpověď byla též projednána s ZO příjmení zdravotnictví a sociální péče ČR. Výpověď si žalobkyně převzala osobně téhož dne.

7. Z oznámení žalobkyně ohledně trvání na dalším zaměstnávání a z vyjádření žalobkyně k výpovědi zaměstnavatele ze dne datum a podacího lístku ze dne datum (č.l. 10-12) soud zjistil, že žalobkyně vytknula žalovanému, že jeho výpověď daná žalobkyni dne datum z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k vykonávané práci z tzv.„ obecných důvodů“ dle § 52 písm. e) zákoníku práce zcela ignoruje faktickou situaci, neboť v předmětném případě měla být dána výpověď dle § 52 písm. d) zákoníku práce z důvodu nemožnosti žalobkyně konat dosavadní práci kvůli dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti z důvodu pracovního úrazu. Oznámením žalobkyně oznámila žalovanému, že trvá na dalším zaměstnávání. Dále žalobkyně vytkla žalovanému, že ve výpovědi nevymezil její důvod a skutkové okolnosti.

8. Z reakce žalovaného ze dne datum na oznámení žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalovaný považuje pracovní úraz žalobkyně, který byl ohodnocen dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., v rozsahu 25 bodů částkou 6 250 Kč, za bagatelní. Ohledně pracovní neschopnosti žalobkyně v období od datum do datum žalovaný uvedl, že výlučnou příčinou pracovní neschopnosti žalobkyně nebyl jen pracovní úraz, ale i jiné diagnózy, kterými žalobkyně trpí. Žalovaný uznal pracovní neschopnost žalobkyně jen do dne datum. Žalovaný nesouhlasí s jiným výpovědním důvodem než dle § 52 písm. e) zákoníku práce, který uplatnil ve své výpovědi.

9. Ze záznamu žalovaného o úrazu ze dne datum (č.l. 7-8) soud zjistil, že žalovaný jako zaměstnavatel zaznamenal pracovní úraz (přisednutí pravého předloktí) žalobkyně, ke kterému došlo dne datum v 23:25 hodin na pravidelném pracovišti žalobkyně při zvedání klienta žalovaného, který se sesunul z invalidního vozíku v místnosti WC. Žalobkyně byla ode dne datum v pracovní neschopnosti následkem úrazu. Dne datum se k úrazu vyjádřil zástupce žalovaného coby zaměstnavatele, zástupce zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zástupce odborové organizace.

10. Z rozhodnutí o dočasné neschopnosti, díl V., rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – hlášení zaměstnavateli ze dne datum vydaném ošetřujícím ortopedem MUDr. jméno příjmení soud zjistil, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu od datum do datum.

11. Ze zdravotního záznamu vyhotoveného dne datum ošetřujícím ortopedem MUDr. jméno příjmení soud zjistil, že žalobkyně byla dne datum ošetřena MUDr. příjmení pro trvající bolestivý stav. Dne datum byla ošetřena MUDr. jméno příjmení pro bolesti v zápěstí, žalobkyně trpí vypadáváním předmětů z ruky, bolestmi druhého prstu pravé ruky a MCP kloubu druhého prstu pravé ruky, bolestmi palce pravé ruky a carpalgií. V doporučení ošetřující lékař uvedl, stav ruky ustálen, trvale nepříznivý, neumožňující vykonávat dosavadní zaměstnání a zátěž obou HKK. Stav je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem dne datum, doporučil ukončení pracovní neschopnosti.

12. Z rozhodnutí o dočasné neschopnosti – II. díl – průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dosavadní pracovní neschopnosti vystaveného příjmení nemocnicí právnická osoba, chirurgickým oddělením, soud zjistil, že žalobkyně se podrobila řadě vyšetření a kontrol na tomto oddělení, první byla dne datum, poslední byla dne datum.

13. Z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor zdravotnictví, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, sp. zn. anonymizováno číslo (č.l. 47-51), soud zjistil, že krajský úřad zamítl návrh žalobkyně ze dne datum na přezkoumání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci vydaného dne datum poskytovatelem pracovnělékařských služeb, právnická osoba MB s. r. o. prostřednictvím MUDr. jméno příjmení, obor všeobecné praktické lékařství, kterým žalobkyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k práci na pozici ošetřovatelky v přímé obslužné péči u žalovaného coby zaměstnavatele. Dále byl rozhodnutím napadený lékařský posudek potvrzen v celém rozsahu. Důvodem podání návrhu na přezkum ze strany žalobkyně bylo, že nesouhlasila s tím, že důvodem dlouhodobého pozbytí její zdravotní způsobilosti zjištěným MUDr. jméno příjmení je tzv. obecné onemocnění. Za účelem přezkumu ustanovil krajský úřad znalce doc. MUDr. jméno příjmení, CSc., který měl odborně posoudit zdravotní dokumentaci žalobkyně a vypracovat odborný posudek. Tento znalec za účelem přezkoumání lékařského posudku MUDr. jméno příjmení dospěl k závěru, že v době vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci dne datum nebylo zřejmé, zda podstatnou a rozhodující příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti žalobkyně konat dosavadní práci je pracovní úraz. Posuzující lékař v souladu s příslušným právním předpisem tuto skutečnost do lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci neuvedl. Na základě posouzení doložené dokumentace lze konstatovat, že zdravotní stav žalobkyně byl zjištěn pro účely zdravotního posouzení v míře dostačující ke stanovení posudkového závěru. Ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalobkyně znalec uvedl, že vzhledem k obtížím s oběma horními končetinami žalobkyně není schopna tolerovat středně těžkou až těžkou manuální práci, s manipulací s břemeny, včetně pacientů, ve vynucených pracovních polohách. V případě, že by předmětná práce byla žalobkyní nadále vykonávána, vedla by nepochybně k dalšímu zhoršování zdravotních obtíží žalobkyně. Z hlediska psychické zátěže žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k předmětné práci, neboť žalobkyně trpí symptomem úzkostně depresivního syndromu. S ohledem na závěry znalce krajský úřad dospěl k závěru, že napadený lékařský posudek ze dne datum vydaný MUDr. jméno příjmení, kterým žalobkyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k práci pečovatelky v přímé obslužné péči u žalovaného je formálně a věcně správný. Nad rámec výše uvedeného krajský úřad uvedl, že dne datum mu byl žalobkyní doručen posudek prim. MUDr. jméno příjmení, příjmení z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a odvětví stanovení nemateriální újmy ze dne datum, krajský úřad na tento posudek již nebral zřetel, neboť v té době již krajský úřad měl k dispozici posudek znalce doc. MUDr. jméno příjmení, CSc., navíc každý z těchto posudků měl jiné zadání, znalci v něm reagovali na zcela rozdílné otázky. Oba znalci však dospěli k závěru, že žalobkyně není s ohledem na svůj zdravotní stav nadále schopna vykonávat práci na pozici pečovatelky u žalovaného.

14. Z žaloby žalobkyně ze dne datum podané ke Krajskému soudu v Praze proti Krajskému úřadu Středočeského kraje soud zjistil, že žalobkyně se žalobou dle § 65 a násl. soudního řádu správního domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor zdravotnictví, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, sp. zn. anonymizováno číslo. Žalobkyně vytkla žalovanému procení pochybení spočívající v tom, že ji coby účastníkovi řízení neumožnil před vydáním předmětného rozhodnutí seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim, nevyrozuměl ji o ustanovení znalce, a tím jí znemožnil uplatnit námitku podjatosti, napadené rozhodnutí je nesrozumitelné, nemá základní náležitosti správního rozhodnutí, tudíž je nepřezkoumatelné. Žalovaný vycházel z informací, které nemají oporu ve spisovém materiálu, vyjádřil nepodložená a subjektivní hodnocení. Žalobkyně též vytkla žalovanému správnímu orgánu, že zamítl provedení důkazu znaleckým posudkem MUDr. jméno příjmení, příjmení, který předložila k důkazu žalobkyně.

15. Ze znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení, příjmení, ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně utrpěla v důsledku pracovního úrazu poranění v oblasti zápěstí a předloktí pravé ruky s poraněním šlach natahovačů pravé ruky. V důsledku tupého násilí se rozvinul zánět šlach pravé ruky. Dne datum byla stanovena diagnóza zánětu šlach natahovačů prstů pravé ruky, pro který byla žalobkyně operována dne datum pro nezlepšující se se zdravotní stav. Po datum byla stanovena diagnóza tzv. tenisového lokte na levé ruce z důvodu dlouhodobého nadměrného přetěžování začátků natahovačů zápěstí a prstů. Poškození levého lokte vzniklo v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne datum, následkem déletrvajícího přetěžování levé horní končetiny při dlouhodobém výrazném omezení funkce pravé (dominantní) končetiny. Poranění pravé horní končetiny a následně i poškození levé horní končetiny vzniklo v příčinné souvislosti s úrazem ze dne datum a bylo po celou dobu příčinou trvání dlouhodobé pracovní neschopnosti do datum. Žalobkyně nebyla před tím ani k okamžiku vyhotovení znaleckého posudku schopna vykonávat fyzicky náročnou práci ošetřovatelky. V poúrazovém období došlo v důsledku úrazu k výraznému zhoršení psychického zdravotního stavu žalobkyně; i přes psychoterapii došlo k malému zlepšení výrazně snížené psychické výkonnosti s nepříznivou diagnózou do budoucna. Bolestné dle metody Nejvyššího soudu v souvislosti s pracovním úrazem žalobkyně (včetně duševního zdraví) bylo bodově ohodnoceno na 457,6 bodu, s tím, že pro úraz z roku 2018 byla dle metodiky Nejvyššího soudu stanovena hodnota jednoho bodu 295,04 Kč. K uzdravení žalobkyně nedošlo, do budoucna nelze předpokládat, že k uzdravení dojde, zdravotní stav bude nadále nepříznivý, stávající zdravotní stav lze považovat za trvalý. Ke dni vyhotovení posudku žalobkyně není schopna vykonávat zaměstnání ošetřovatelky.

16. Ze znaleckého posudku znalce doc. MUDr. jméno příjmení, CSc., příjmení, ze dne datum soud zjistil, žalobkyně ke dni datum pozbyla s ohledem na svůj zdravotní stav dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci, kterou do té doby vykonávala v žalované organizaci podle pracovní smlouvy ze dne datum a dodatků této pracovní smlouvy, a to pro zdravotní následky pracovního úrazu utrpěného dne datum (nikoliv pro obecné onemocnění). Znalec se ztotožnil se závěry poskytovatele pracovnělékařských služeb pro žalovaného příjmení jméno příjmení, ošetřujícího psychiatra žalobkyně příjmení jméno příjmení i ošetřujícího ortopeda žalobkyně příjmení jméno příjmení, že žalobkyně není zdravotně způsobilá k výkonu její dosavadní práce pracovníka sociální péče v přímé obslužné péči v žalované organizaci. Znalec ve znaleckém posudku též uvedl, že není zřejmé, že by se na vzniku a rozvoji aktuálního postižení pravé ruky žalobkyně podílely jiné skutečnosti, než je pracovní úraz nastalý dne datum. Žalobkyně sice před tímto datem již trpěla určitou duševní poruchou, avšak po předmětném pracovním úrazu dne datum se její duševní stav velmi významně zhoršil. Znalec nezjistil, že by žalobkyně trpěla nějakým obecným onemocněním nesouvisejícím s pracovním úrazem, které by se v době od datum do datum zhoršilo tak, aby se samo o sobě mohlo stát příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti žalobkyně k této práci. Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor zdravotnictví, ze dne datum, respektive znalecký posudek, o který se jeho závěr a zdůvodnění opírá, nelze považovat za správné. Znalecký posudek doc. MUDr. jméno příjmení, CSc., o jehož názory se toto rozhodnutí opírá, vycházel z nedostatečných podkladů a z neúplných informací jmenovaného znalce o zdravotním stavu žalobkyně a o příčinách jejích odchylek od normálního zdravotního stavu.

17. Z výslechu znalce doc. MUDr. jméno příjmení, CSc., příjmení, dále vyplynulo, že znalec trvá na závěrech svého znaleckého posudku. Znalec uvedl, že neměl k dispozici posudek doc. obec, ale v rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne datum bylo to podstatné z posudku doc. obec citováno. Z výslechu znalce dále vyplynulo, že žalobkyně trpí i obecnými onemocněními, a to epikondylitidou na levé ruce, se kterým byla v pracovní neschopnosti asi rok, a částečně duševním onemocněním. Taktéž trpí cukrovkou, ale nějaké zhoršení cukrovky ani jiné nemoci do té míry, aby ji z její práce vyřazovalo, nebylo zaznamenáno. Pokud trpěla nějakým obecným onemocněním k okamžiku úrazu, tak i v okamžiku tohoto úrazu předmětnou práci vykonávala. Žalobkyně neměla obecnou nemoc, která by se zhoršila. Pracovní neschopnost žalobkyně v období od datum do datum byla z důvodu pracovního úrazu i obecného onemocnění. Do dneška však trvají následky pracovního úrazu. Z důvodu obecného onemocnění byla žalobkyně krátkodobě v pracovní neschopnosti. Dlouhodobě však z důvodu obecného onemocnění práce schopná byla, protože onemocnění je léčitelné. Znalec si při výslechu nevzpomněl, z jakého důvodu byla žalobkyně v pracovní neschopnosti ke dni datum. K rozporu mezi závěry posudku znalce a posudku p. doc. obec, že na pracovní neschopnosti se velkou měrou podílela obecná onemocnění (celkem 4 závažné diagnózy), ve srovnání s pracovním úrazem, při kterém žalobkyně utrpěla pohmoždění pravého zápěstí, znalec uvedl, že doc. příjmení měl evidentně nedostatečné informace o poúrazovém stavu žalobkyně, měl k dispozici jen dvě lékařské zprávy, znalec měl k dispozici více zpráv. Dle znalce nemohl doc. příjmení mít představu o závažnosti ortopedického postižení ani duševního onemocnění, které se u žalobkyně vyvinulo následkem předmětného pracovního úrazu. Pokud doc. příjmení ve svém posudku uvedl, že žalobkyně trpí obecným onemocněním, měl se ve svém posudku vypořádat s tím, do jaké míry se tato obecná onemocnění v určitém časovém okamžiku zhoršilo. Obecné onemocnění samo o sobě nevyřazuje člověka z práce, zvlášť když do nějakého úrazu předmětnou práci vykonává. Doc. příjmení měl nedostatečné podklady pro zpracování svého posudku, neboť dostal nějaké materiály od krajského úřadu, a též uvedl, že měl k dispozici 2 stručné lékařské zprávy charakterizující ortopedický nález žalobkyně. Obecná onemocnění žalobkyně, tj. cukrovka II. stupně, hypertenze, obezita I. stupně, chlecystolitiáza, chronický vertebrogenní algický syndrom, pupeční kýla po plastické operaci a kýla v jizvě po plastické operaci jsou onemocnění, která žalobkyni z její dosavadní práce významně nevyřazovala ani se v době od úrazu nezhoršovala. Ke dni datum žalobkyně trpěla konkrétními následky pracovního úrazu, a to poruchou hybnosti prvního a druhého prstu pravé ruky, palce a ukazováku. Palec je nehybný, u ukazováku došlo ke ztrátě aktivní hybnosti spojené s bolestí v těchto prstech a v oblasti zápěstí. Dále v důsledku pracovního úrazu vznikly u žalobkyně určité psychické potíže, zhoršily se ty dosavadní a vznikly ještě nějaké nové.

18. Další návrhy na doplnění dokazování, tj. znaleckým posudkem znalce příjmení jméno příjmení, příjmení, posudkem MUDr. jméno příjmení, CSc., revizním znaleckým posudkem, zdravotní dokumentací žalobkyně, výslechem MUDr. jméno příjmení, výslechem Bc. jméno příjmení, výslechem jméno příjmení soud zamítnul, neboť pro posouzení a rozhodnutí věci měl dostatek podkladů a další důkazní prostředky by tak již nemohly přinést jiná relevantní zjištění.

19. Závěr o skutkovém stavu:

20. Žalobkyně vykonávala v rámci hlavního pracovního poměru práci pro žalovaného na pozici pracovníka sociální péče v přímé obslužné péči na základě pracovní smlouvy ze dne datum ve znění jejích dodatků. Žalobkyně utrpěla dne datum pracovní úraz. Od datum do datum byla žalobkyně v pracovní neschopnosti.

21. Na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci vydaného dne datum poskytovatelem pracovnělékařských služeb, právnická osoba MB s. r. o. prostřednictvím MUDr. jméno příjmení, obor všeobecné praktické lékařství, byla žalobkyně shledána dlouhodobě zdravotní nezpůsobilou k práci na pozici ošetřovatelky v přímé obslužné obslužné péči u žalovaného coby zaměstnavatele z důvodu tzv. obecného onemocnění. Žalobkyně podala návrh na přezkoumání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci vydaného MUDr. jméno příjmení dne datum, návrh byl zamítnut rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor zdravotnictví, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, sp. zn. anonymizováno číslo.

22. Žalovaný dal dne datum žalobkyni výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce, tj. z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti žalobkyně k výkonu dosavadní práce, což bylo osvědčeno lékařským posudkem. příjmení pro žalobkyni vhodnou pozici žalovaný nemohl nabídnout. Výpověď byla projednána s příslušným odborovým orgánem. Výpověď byla doručena žalobkyni dne datum. Žalobkyně oznámila žalovanému, že trvá na dalším zaměstnávání a vytkla žalovanému, že výpověď podaná z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti žalobkyně pro tzv. obecné onemocnění dle § 52 písm. e) zákoníku práce nereflektuje faktickou situaci. Žalobkyně není schopna konat dosavadní práci kvůli dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti z důvodu pracovního úrazu. Oznámením žalobkyně oznámila žalovanému, že trvá na dalším zaměstnávání.

23. Znaleckými posudky MUDr. jméno příjmení, příjmení, a doc. MUDr. jméno příjmení, CSc., příjmení, a konečně výslechem posledně uvedeného znalce bylo zjištěno, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat svoji dosavadní práci pro žalovaného jako zaměstnavatele z důvodu pracovního úrazu.

24. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

25. Podle § 50 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (odst. 1). Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 (odst. 2). Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (odst. 4).

26. Dle § 52 písm. d) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z tohoto důvodu: nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

27. Podle § 52 písm. e) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci.

28. Soud zkoumal podmínky pro podání výpovědi z pracovního poměru podle stavu v době výpovědi, neboť její právní účinky nastávají okamžikem, kdy výpověď byla doručena druhému účastníku; tj. ke dni datum (o tom nakonec nebylo ani sporu mezi účastníky).

29. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla u zdejšího soudu podána včas, neboť k ukončení pracovního poměru na základě výpovědi ze dne datum, doručené žalobkyni téhož dne, mělo dojít dne datum a žaloba byla podána u zdejšího soudu dne datum.

30. V daném případě se žalobkyně domáhala určení neplatnosti výpovědi ze dne datum z pracovního poměru u žalovaného. Ve výpovědi žalovaný uvedl jako důvod § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť žalobkyně na základě lékařského posudku pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce. Odvolává-li se zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru na lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb, pak tyto skutečnosti musí být výslovně uvedeny také v lékařském posudku nebo z něho (alespoň) musí bez pochybností vyplývat (k tomu srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4468/2010, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 21 Cdo 224/2013, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2866/2014, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 727/2015).

31. V dané věci z postoje žalobkyně jako zaměstnance přistoupil soud k objasnění jejího zdravotního stavu a příčiny jeho poškození. Zabýval se v tomto řízení otázkou, co je příčinou neschopnosti žalobkyně jako zaměstnance k výkonu dosavadní práce, a vyřešit toto (postavit najisto) dokazováním, zejména znaleckým posudkem (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015). Podstatné je přitom zjištění (nalezení) skutečného důvodu nezpůsobilosti zaměstnance k výkonu dosavadní práce (v daném případě, zda jsou to vskutku okolnosti uvedené v § 52 písm. e) zákoníku práce). Není-li zaměstnanec schopen pro svůj (nepříznivý) zdravotní stav dále konat dosavadní práci, může mu zaměstnavatel dát - jak vyplývá z výše citovaných ustanovení - výpověď z pracovního poměru buď podle § 52 písm. d) zákoníku práce, nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, nebo podle § 52 písm. e) zákoníku práce, nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci, protože pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci. I když v obou případech je důvodem pro rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnancův (nepříznivý) zdravotní stav, v důsledku kterého zaměstnanec nesmí (není schopen) dále konat dosavadní práci, je třeba důsledně oba výpovědní důvody odlišovat (a nezaměňovat je), neboť spočívají v rozdílných skutkových okolnostech a spojují se s nimi (zčásti) odlišné právní následky. K výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce smí zaměstnavatel - jak vyplývá ze znění tohoto ustanovení - přistoupit, jen jestliže zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, který nebyl způsoben pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání, pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci a jen jestliže dlouhodobé pozbytí způsobilosti konat dále dosavadní práci vzhledem ke zdravotnímu stavu zaměstnance stanovil lékařský posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2785/2010).

32. Žalovaný jako zaměstnavatel přistoupil k výpovědi z důvodu popsaného v § 52 písm. e) zákoníku práce. Žalovaný při udělené výpovědi žalobkyni odkázal na lékařský posudek, jednalo se o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci vydaným poskytovatelem pracovně lékařských služeb MUDr. jméno příjmení dne datum. Mezi účastníky zůstal sporný skutečný důvod nezpůsobilosti žalobkyně jako zaměstnance k výkonu dosavadní práce. Soud ve věci zadal znalecký posudek doc. MUDr. jméno příjmení, CSc., příjmení, z něhož jednoznačně vyplynulo, že k datu datum pozbyla žalobkyně s ohledem na svůj zdravotní stav dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci, a to pro zdravotní následky pracovního úrazu utrpěného dne datum (nikoliv pro obecná onemocnění). Soud doplnil písemný posudek i o výslech tohoto znalce, ten zadaný úkol řádně obhájil při své výpovědi. Soud tak neměl pochybnosti o jeho učiněném závěru. Závěry znalce potvrzují závěry znaleckého posudku vyhotoveného MUDr. jméno příjmení, příjmení, předloženého žalobkyní.

33. Z uvedených důvodů byla výpověď shledána jako neplatná podle § 52 písm. e) zákoníku práce, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu částky 29 104 Kč Tyto náklady představují žalobkyní uhrazený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (bez náhrady za daň z přidané hodnoty). Dalšími náklady jsou náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), za 8 úkonů právní služby v celkové výši 20 000 Kč z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč (určené podle § 9 odst. 3 písm. a) AT, neboť předmětem sporu bylo určení neplatnosti výpovědi), konkrétně sestávající z částky 2 500 Kč za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) AT (převzetí právního zastoupení), z částky 10 000 Kč za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) AT (písemná podání ve věci samé ze dne datum, datum, datum a ze dne datum), z částky 7 500 Kč za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) AT (účast na jednání před soudem dne datum a dne datum, délka posledně uvedeného jednání přesahuje 2 h), to vše včetně náhrady hotových výdajů ve výši 2 400 Kč podle § 13 odst. 4 AT za těchto 8 úkonů právní služby, to vše s připočtením náhrady za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 %, neboť zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, celkem tedy 27 104 Kč Náklady řízení žalobkyně tedy činí celkovou částku ve výši 29 104 Kč, přičemž lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť k jinému postupu nebyly ze strany soudu shledány podmínky. Soud však nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za znalecký posudek číslo vyhotovený MUDr. jméno příjmení, příjmení, ve výši 20 500 Kč, neboť návrh žalobkyně na doplnění dokazování tímto znaleckým posudkem zamítl a žalobkyně navrhla provedení tohoto důkazu z procesní opatrnosti. O zaplacení těchto nákladů právnímu zástupci, rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

35. Žalovaný je též povinen podle § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku na náhradě nákladů řízení státu částku 21 702 Kč, neboť stát přiznal znalci doc. jméno příjmení znalečné ve výši 31 702 Kč za podání znaleckého posudku (usnesení ze dne 20. 7. 2023, č. j. 10 C 126/2022-265), které bylo poníženo o žalovaným uhrazenou zálohu na náklady důkazu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť k jinému postupu nebyly ze strany soudu shledány podmínky (výrok III).

36. Žalovaný je též povinen podle § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku náhradu nákladů řízení za účast znalce na jednání soudu dne datum, jejich výše však nebyla ke dni rozhodnutí soudu známa, proto o nich bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok příjmení).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.