OSRA 9 C 108/2025-17

Okresní soud v Rakovníku rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, 270 31 Senomaty ⟪LB:lb_004⟫ pro 15 845 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně uplatnila v návrhu doručeném soudu dne datum nárok na zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím. Nárok odvozovala z titulu pohledávky, jež jí byla smlouvou ze dne datum postoupena nejprve společností Emmas právnická osoba. na společnost právnická osoba., následně pak na žalobkyni. Emmas právnická osoba. uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši částka. Tuto částku se žalovaná zavázala splatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s příslušenstvím do datum. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, původní věřitel poskytoval úvěr prostřednictvím webové stránky www.creditgo.cz. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. č. účtu, pod VS: var. symbol. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. K tomuto nenavrhuje žalobkyně dalších důkazů. Žalovaná uhradila dílčí platby ve výši částka. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k úhradě právním zástupcem, avšak bezvýsledně. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši částka, smluvní úrok ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka a úrok stanovený dle čl.II.2.b smlouvy ve výši částka.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Mezi žalovanou a společností Emmas právnická osoba.byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru č.Anonymizováno/Anonymizováno v elektronické podobě, kdy právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr v celkové výši částka, převodem na účet žalované č. č. účtu (uvedený ve smlouvě), pod VS: var. symbol. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně úvěr do 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků úvěrovanému tj. do datum, spolu s úroky z úvěru a poplatky.

4. Z potvrzení o provedení transakce právní předchůdkyně žalobkyně u ČSOB má soud prokázáno, že na účet žalované specifikovaný ve smlouvě č. č. účtu byla zaslána částka částka dne datum pod VS: var. symbol.

5. Žalovaná byla dopisy z datum vyzvána předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky částka a vyrozuměna o postoupení pohledávky na základě smlouvy z datum. Dopis byl odeslán datum.

6. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a rámcové smlouvy o postupování pohledávek z datum soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi společností Emmas právnická osoba. jak o postupitelem na žalobkyni jako postupníkem postoupení pohledávek dle příslušné přílohy. Ze seznamu pohledávek soud dále zjisti, že byla postoupena pohledávka za žalovanou.

7. Na základě těchto zjištění učinil soud následující závěr skutkového stavu. Na základě smlouvy z datum, uzavřené v elektronické podobě, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované celkem částku částka, bezhotovostně, převodem na účet. Žalovaná uhradila dle tvrzení žalobkyně pouze částku částka, naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná dále na tuto pohledávku něčeho uhradila.

8. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

12. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., kdy zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele, odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

18. Rozhodující okolností pro posouzení věci zdejším soudem je tak skutečnost, zda právní předchůdce žalobkyně splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně a s odbornou péčí tak, jak mu to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Otázkou, zda došlo ke splnění zákonné předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je přitom soud povinen zabývat se z úřední povinnosti (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výsledků takového posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má kromě toho vyplývat, pokud je úvěr poskytnut, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Jedině tak totiž splní poskytovatel úvěru i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit též práva a zájmy spotřebitele, aniž by to znamenalo, že tím presumuje jeho nepoctivost.

19. V posuzované věci pak soud na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Právní předchůdce žalobkyně ani neověřoval např. výpisem z účtu žalované její finanční toky, příp. rezervy, stejně tak nezjišťovala případné další finanční závazky žalované. Lze shrnout, že ověřování úvěruschopnosti bylo v dané věci formální záležitostí, právní předchůdce žalobkyně zjevně nevyvinul za účelem zjištění, zda je žalovaná skutečně schopna spotřebitelský úvěr splácet, dostatečnou snahu o posouzení její reálné situace.

20. Soud tak musí konstatovat, že majetkové poměry žalované nebyly zjišťovány dostatečným způsobem a ze strany žalobkyně proto nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o úvěruschopnosti žalované. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o. z. neplatná. Zákonná povinnost posouzení úvěruschopnosti přitom chrání nejen vlastního spotřebitele před negativními důsledky jeho případné neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. (srov. citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Poskytnutí úvěru tudíž v daném případě nejen odporuje zákonu, ale také zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu § 588 o. z. neplatná také z tohoto důvodu.

21. Jestliže právní předchůdce žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytl žalované částku částka, plnil podle § 2991 o. z. bez právního důvodu, a vzniklo mu tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení, tedy toho, co sama plnila. Žalovaná z této dlužné částky zaplatil částka, následně již ničeho, dle tvrzení žalobkyně.

22. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl pouze co do dlužné jistiny, představované částkou částka, po odečtení ještě částky částka, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila a doposud ji žalobkyni celou nezaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaná je ve vztahu k vydání uvedeného bezdůvodného obohacení v prodlení (§ 1968 o. z.), vyhověl soud žalobě i ohledně požadovaných zákonných úroků z prodlení z této částky (k tomuto nároku srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, publikován pod č. 5/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a to od datum ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že úspěch žalobkyně byl v 63 %, úspěch žalované ve 37 %, žalobkyně tak má nárok na úhradu 26 % nákladů řízení. Náklady jsou představované částkou částka za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po částka za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen AT), celkem hodnota úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce částka, celkem by náklady činily částka, z toho 26 % činí částka. O povinnosti je uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně, rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

24. O lhůtách k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy stanovil třídenní zákonnou lhůtu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.