OSRA 8 C 182/2025-92

Okresní soud v Rakovníku rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A, sídlem Adresa žalobce A, zastoupený Jméno žalobce B, advokátkou se sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, občan Slovenské republiky, neznámého pobytu, zastoupený procesní opatrovnicí Jméno opatrovnice, advokátkou se sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_003⟫ o 18 722 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně z přiznané částky za dobu od datum do zaplacení, vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím, protože datum řídil pod vlivem alkoholu vozidlo, jímž způsobil dopravní nehodu, mj. poškození železného zábradlí v majetku města adresa. Protože bylo škodící vozidlo pojištěno povinným ručením u žalobce, vyplatil náhradu škody částka poškozenému městu adresa. Žalovaný byl za uvedené jednání trestně odsouzen zdejším soudem pod zn. spisová značka. Jde-li o výši škody, žalobce ji považuje za řádně zjištěnou a adekvátní vzniklé újmě poškozeného. Lze odkázat na přesné zjištění materiálu a práce podle vyúčtování zhotovitele opravy. Nárok žalobce nemůže být promlčen, byla-li náhrada škody vyplacena tři roky před podáním žaloby.

2. Žalovaný se nevyjádřil, soud jej vyhodnotil jak účastníka neznámého pobytu, pročež mu jmenoval procesní opatrovnici, advokátku, která namítla promlčení pohledávky žalobce, jakož i to, že určení zdejšího soudu, coby příslušného není správné, pokud se Krajský soud v Praze nevypořádal s judikaturou Nejvyššího soudu. Jde-li o zjištění výše škody, zprvu při prvním jednání měla opatrovnice pochybnosti, nicméně při druhém jednání na závěr uvedla, že se zdejší soud věnoval zjištění výše škody detailně i s pomocí tr. spisu. Nicméně jde-li o důkaz k výplatě náhrady škody, nemá opatrovnice shodné hodnocení k částečnému výpisu žalobce z bankovního účtu, kdy jde o listinu snadno pozměnitelnou, neúplnou. I přesto, vyhověl-li by soud žalobě, nechť aplikuje na náhradu nákladů § 150 o.s.ř., jelikož měl žalobce využít svého, jistě rozsáhlého, právního oddělení.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: žalovaný způsobil datum dopravní nehodu s cizím vozidlem jméno FO jméno FO rz SPZ, aniž by měl souhlas majitele, nadto pod vlivem alkoholu a bez řidičského oprávnění, s tím, že se nevěnoval řízení (usnul), a v adresa ve směru od letiště do centra, u domu Anonymizováno vjel mimo silnici, kde přední částí vozidla narazil do železného zábradlí (relace o dopravní nehodě, dopis PČR z datum, fotografie z trestního spisu). Žalovaný byl za uvedené jednání odsouzen tr. příkazem zdejšího soudu čj. spisová značka, tedy za provinění neoprávněné užívání cizí věci a provinění ohrožení pod vlivem návykové látky; čin spáchal ještě jako mladistvý (tr. příkaz z datum). Škodící vozidlo bylo pojištěno povinným ručením u žalobce (pojistná smlouva čl. 55 p.v.). Výše škody na zábradlí v majetku města adresa činila částka, a zahrnuje náklady uvedení v předešlý stav, jak co do materiálu, vyjádřeného v kusech, tak co do práce Úmk adresa, vyjádřené v hodinách (faktura se soupisem prací). Žalobce si před výplatou náhrady škody provedl vlastní interní posouzení (tvrzení žalobce, soupis čl. 59), a náhradu datum vyplatil ze svého účtu (výpis z účtu čl. 81).

4. S ohledem na skutečnost, že žalobce vyplatil náhradu škody částka poškozenému městu adresa. května Anonymizováno, použil soud k právní kvalifikaci regresního nároku podle tehdy platného a účinného zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

5. Jde-li o cizí prvek na straně žalovaného, jenž je slovenským státním občanem, odkazuje soud co do určení mezinárodní soudní příslušnosti (speciální pojem k obecnému pojmu „pravomoci“ ve vztazích upravených evropským sekundárním právem) na závazné rozhodnutí nadřízeného soudu čj. spisová značka. Rozhodnutí je závazné pro všechny procesní subjekty (§ 11 odst. 3 o.s.ř.), tudíž i přes námitku opatrovnice žalovaného, že se nemůže ztotožnit se závěrem KS v Praze, je jeho rozhodnutí určující.

6. Jde-li o otázku rozhodného práva, přihlédl soud k povaze předpisů o povinnosti pojistit vozidlo pro vznik újmy z provozu, kdy mají imperativní a kogentní povahu; proto i regresní náhrada pojišťovny musí mít stejný režim. Žalovaný řídil škodící vozidlo pod vlivem alkoholu na území ČR a zde způsobil nehodu; proto se i rozhodná právní úprava odvine od českého právního řádu. Zároveň je třeba uvést, že mezi Českou a Slovenskou republikou nebyla uzavřena zvláštní smlouva, která by upravovala otázku rozhodného práva pro nároky pojišťoven odlišným způsobem. Soud proto vyšel z principu, že rozhodným právem je právo místa, kde došlo ke vzniku škody (tomu odpovídá čl. 2/1 a čl. 4/1 nařízení ES č. 864/2007).

7. Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně, řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Součet požadovaných náhrad podle odstavců 1 až 5 nesmí být vyšší než plnění vyplacené pojistitelem v důsledku škodné události, se kterou toto právo pojistitele souvisí (§ 10 odst. 1 písm. d), i), odst. 6 z.č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

8. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

9. Žalovaný řídil bez řidičského oprávnění cizí motorové vozidlo, s nímž pod vlivem alkoholu havaroval a způsobil hmotnou škodu na zábradlí v majetku města adresa. Jelikož bylo škodící vozidlo pojištěno povinným ručením, nahradil žalobce škodu poškozenému a důvodně vymáhá na škůdci regresní náhradu podle citovaného ustanovení zákona.

10. Žalobce prokázal listinami jednak předpoklady uplatnění regresní náhrady, tj. protiprávní jednání žalovaného, za něž byl trestním soudem odsouzen, jednak výši vzniklé škody.

11. Soud neměl pochybnost o pravosti a správnosti listin ÚMK adresa, ani o přiměřenosti účtovaných hodin a cen práce, materiálu, kdy přihlédl k tomu, že ÚMK adresa bude ze své povahy spojena s městem adresa (zřejmě bude zřizovatelem). Dále soud přihlédl ke skutečnosti, že samotný žalobce by nevyplatil náhradu škody, měl-li by pochybnost o její výši; k jeho péči a profesionalitě náleží, aby jako pojistitel provedl vlastní úvahu o tom, zda škoda vůbec vznikla a zda její náhrada není nadnesená, nepodložená, nepřiměřená. Dále o výši škody nepochybovaly ani orgány činné v trestním řízení, jak v řízení přípravném, tak i v řízení před soudem; jinými slovy vedle zdejšího civilního soudu měly na řádnost vyúčtování vzniklé škody shodný náhled jako profesionál v oboru likvidace pojistných událostí, tak i orgány činné v tr. řízení. Přičemž zdaleka nejde o kompilativní přebírání závěrů jednoho od druhého, nýbrž o shodu v hodnocení, že vyúčtování opravy poškozeného zábradlí odpovídá slušným a odůvodněným cenám.

12. Soud rovněž neměl pochybnost o výplatě škody z účtu žalobce, jak doložil částečným výpisem. Pokud opatrovnice žalovaného namítla, že je důkaz nedostatečný, protože jde jen o výpis částečný, nehodnotil soud námitku jako důvodnou. Žalobce, coby pojišťovna, v daný den jistě vyplatil řadu pojistných událostí, a není zde žádný důvod získávat údaje o ostatních platebních transakcích. Zároveň je zřejmé, že jde běžně vypadající výpis z účtu, vedeného bankou. Těžko si lze představit, že by mohl žalobce výplatu z účtu prokazovat jiným typem důkazu, jehož autorství by nebylo spojeno s bankou. Jednalo se o bezhotovostní platbu. Ostatně žalobce výplatu pojistného plnění provést musel, protože jej k tomu zavazovala smlouva o povinném ručení.

13. Jde-li tedy o okamžik výplaty, nezjistil soud žádné důvodné okolnosti, jež by zpochybnily výplatu z datum ve výši částka. Jde o výplatu, která v okamžiku odepsání z účtu, tedy ke dni datum, představovala umenšení majetku žalobce. K danému dni mohl poprvé pomýšlet na podání žaloby, tedy od datum začala plynout tříletá promlčecí doba. Jestliže žalobce podal žalobu datum, učinil tak sice pár dní před uplynutím promlčecí doby, ale včasně, a proto pohledávka promlčena není (§§ 609, 619, 629 o.z.).

14. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení č. 351/2013 Sb. od požadovaného data, kdy byl již žalovaný v prodlení po výzvě žalobce.

15. Výrok II vyhlásil soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř. a podle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, kdy úspěšnému žalobci přiznal na vrub neúspěšného žalovaného právo na náhradu nákladů, sestávající z odměny zástupkyně žalobce za čtyři úkony právní služby, tj. za převzetí věci, sepis upomínky, sepis žaloby a za účast při jednání, ve výši 4 x částka podle § 7 advokátního tarifu, dále náhradu hotových výdajů 3 x částka podle § 13 téže vyhlášky, a dále doložené cestovné autem částka (auto na naftu se spotřebou 6,8L/100km, cesta 2 x 65 km, náhrada za palivo částka/L a za opotřebení částka/km, obojí podle vyhl.č. 573/2025 Sb.), a dále paušální náhradu ztráty času na cestě za šest započatých půlhodin = 6 x částka, a dále 21% náhradu dph částka, a soudní poplatek částka; celkem částka, k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 o.s.ř.

16. Soud nezjistil důvod k aplikaci § 150 o.s.ř., jelikož regresní nároky pojišťoven mohou být skutkově i právně složité, přičemž využít služeb advokáta k vymožení nároku je právem účastníka; zároveň advokátní služba v sobě skýtá profesionalitu při vymáhání u soudu, což v případě interních (podnikových) právníků nemusí být pravidlem, nemají-li specializaci na procesní právo. Dále soud přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný neprojevil žádnou snahu o uspokojení poškozeného města adresa, čímž by ve výsledku snížil regresní nárok pojišťovny; naopak po tr. odsouzení se stal osobou bez známého pobytu, ačkoli musel počítat s tím, že jeho trestní jednání založilo jak trestní, tak i civilní odpovědnost.

17. Lhůty k plnění určil soud třídenní podle § 160 o.s.ř., aniž zjistil důvod k jinému určení.

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení, ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhodne Krajský soud v Praze.

Nebudou-li povinnosti podle rozsudku plněny řádně a včas, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí, nebo exekučním návrhem.