OSRK 13 C 29/2019-334

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1) právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený advokátem titul jméno příjmení, ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ 2) právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_009⟫ zastoupený advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o zaplacení 9 999 186 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti prvému žalovanému a druhému žalovanému, zaplatit žalobci částku 9 999 186 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit prvému žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 663 930,38 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 667 676 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalovaných domáhal zaplacení částky 9 999 186 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tvrzením, že uzavřel se žalovanými mandátní smlouvu, která byla následně doplněna dodatky. Předmětem smlouvy byla mandátní činnost žalovaných na přípravě projektu„ projekt projekt projekt projekt“. Podle žalobce do povinností žalovaných spadalo i zajištění organizace výběrového řízení na výběr zhotovitele stavby. V rámci výběru zhotovitele stavby proběhlo dne datum omezení počtu uchazečů v zadávacím řízení formou náhodného výběru – losování. Dne 13. 6. 2014 zahájil Finanční úřad pro územní celek u žalobce kontrolu podmínek čerpání finančních prostředků poskytnutým stát. instituce stát. instituce stát. instituce stát instituce stát. instituce stát. instituce na projekt„ projetkt projekt projekt projekt“. Finanční úřad rozhodl tak, že došlo k porušení pravidel při zadávání veřejné zakázky tím, že žalobce neumožnil na žádost zástupce jednoho ze zájemců přečíslování zájemců. Tím nedodržel povinnosti stanovené v podmínkách poskytnutí dotace a smlouvy o poskytnutí podpory ze stát. instituce stát. instituce stát. instituce stát. instituce stát. instituce, čímž se dopustil porušení rozpočtové kázně. Za toto porušení byl stanoven odvod v celkové výši 11 110 276,76 Kč. Následně byl odvod stanoven ve výši 9 991 843,10 Kč. Žalobce dovozoval, že žalovaní nesplnili svůj závazek ze smlouvy mandátní a nezajistili řádně organizaci výběrové řízení na výběr zhotovitele stavby. V důsledku porušení smluvních povinností tedy žalobci vznikla škoda 9 999 186 Kč.

2. První žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, protože podle něj nebyla prokázána odpovědnost žalovaných za škodu. Žalovaný má za to, že žalobce neunesl povinnost tvrzení, jakou konkrétní povinnost mandátní smlouvy měl prvý žalovaný porušit. Neuvádí ani popis konkrétního jednání, kterým by mělo dojít k porušení mandátní smlouvy. Prvý žalovaný má za to, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva pouze pro otevřené řízení dle § 27 tehdy platného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a nikoliv pro užší řízení dle § 28 téhož zákona. Žalovaný uzavírá, že užší výběrové řízení a losování dne datum předmětem mandátní smlouvy mezi účastníky nebylo, a tudíž nebylo ani předmětem mandátní smlouvy uzavřené mezi žalovanými a právnická osoba právnická osoba právnická osoba. Prvý žalovaný tvrdil, že při provádění užšího řízení a losování společnost právnická osoba nezastupovala žalované, ale byla pověřena přímo žalobcem. Závadného jednání jako takového se pak dopustil přímo žalobce, který odmítl přečíslování účastníků. Prvý žalovaný také nedovozoval příčinnou souvislost mezi jednáním prvního žalovaného a vznikem škody. Dále první žalovaný namítal, že mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta a pokud by bylo možné jednání, na základě kterého vznikla škoda, přičítat prvému žalovanému, potom měl žalobce uplatnit tuto smluvní pokutu a nikoliv nárok na náhradu škody.

3. Druhý žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že podle jeho názoru nebyl pasivně legitimován, neboť žalobce pro zajištění vlastního losování pověřil nikoliv žalované, ale společnost právnická osoba, která pověřila právnická osoba – právnická osoba právnická osoba zastupovala přímo žalobce a nikoliv žalované. Tím, kdo odmítl přečíslování uchazečů, byl tehdejší starosta územní celek, tedy žalobce. Podle druhého žalovaného v řízení nebylo prokázáno, že by oba žalovaní porušili jakoukoliv smluvní povinnost vyplývající z mandátní smlouvy. Také druhý žalovaný poukázal na sjednanou smluvní pokutu s tím, že mandátní smlouva neobsahuje doložku o tom, že stanovená smluvní pokuta nemá vliv na nárok žalobce na náhradu škody v celé výši a je tedy třeba na ujednání o smluvní pokutě nahlížet jako na tzv. paušalizovanou náhradu škody.

4. Z mandátní smlouvy ze dne datum má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli mandátní smlouvu, jejímž předmětem byla spolupráce žalovaných při přípravě projektu“ projekt projekt projekt projekt“. Součástí povinností žalovaný byla také povinnost stanovená v odst. 1.3 tedy organizace jednotlivých výběrových řízeních souvisejících s projektem a další s tím spojené činnosti. Mezi tyto povinnosti spadala i organizace výběrového řízení na zajištění dokumentace pro stavební povolení pro projekt a výběr zhotovitele stavby pro projekt. Účastníci si taky sjednali činnost žalovaných v rámci vlastní organizace výběrového řízení i poskytnutí odborných konzultací v případě podání námitek či návrhů ze strany uchazečů. Účastníci si také sjednali, že žalovaní jsou oprávnění, poté co o této skutečnosti písemně informují žalobce, uskutečňovat část smluvního plnění prostřednictvím třetích osob. Za realizaci výběrového řízení si účastníci sjednali odměnu. Účastníci si také sjednali v čl. 6 smlouvy smluvní pokutu pro případ, že žalovaní zvlášť hrubým způsobem poruší své povinnosti vyplývající ze smlouvy. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 25 % uhrazené ceny včetně DPH.

5. Ze smlouvy o sdružení ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaní uzavřeli sdružení za účelem přípravy na společnou účast na získání veřejné zakázky pod názvem projektu„ projekt projekt projekt projekt“.

6. Z notářského zápisu sepsaného notářem titul příjmení příjmení dne datum má soud za prokázané, že notář byl jednatelem právnická osoba – právnická osoba, jméno příjmení, informován o tom, že organizátorem veřejné zakázky je žalobcem pověřená právnická osoba právnická osoba pověřila na základě mandátní smlouvy ze dne datum právnická osoba – právnická osoba zajištěním vlastního losování. Z notářského zápisu vyplývá, že bylo provedeno zkušební losování. Poté byl zveřejněn seznam jednotlivých účastníků společně s čísly, která jim byla přidělena. Z notářského zápisu vyplývá, že přítomný zástupce právnická osoba právnická osoba vznesl žádost, aby losování prováděl někdo jiný než přítomný losující pan jméno příjmení a zároveň navrhl, aby přidělená čísla uchazečů podle připraveného seznamu byla zrušena a účastníci obdrželi nová čísla. Tedy, aby se provedlo přečíslování seznamu. Z obsahu notářského zápisu však vyplývá, že zástupce zmíněné společnosti nevznesl námitku proti postupu a nežádal o uvedení námitky do zápisu. Starosta územní celek k vyjádřením zástupce právnická osoba právnická osoba prohlásil, že případné přečíslování účastníků by mohlo vyvolat námitky ze strany ostatních účastníků. Zástupce právnická osoba právnická osoba prohlásil, že námitku nevznáší a nežádá o uvedení námitky do zápisu. Následně proběhlo losování. Proti průběhu losování nikdo námitky nevznesl, ani z řad účastníků losování, ani z řad členů žalobce žalobce žalobce, ani zástupce Státního fondu životního prostředí.

7. Z listiny účastníků losování ze dne datum vyplývá, že za organizátora výběrového řízení byla losování přítomna zástupkyně prvního žalovaného.

8. Z výsledku kontrolního zjištění ze dne 8. 1. 2015 má soud za prokázané, že Finanční úřad pro územní celek v rámci kontroly uzavřel, že při zadávání veřejné zakázky žalobce nedodržel § 61 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách, když při losování z důvodu omezení počtu zájemců o zakázku nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona o veřejných zakázkách, neboť při losování dne datum nebylo vyhověno navrhovanému přečíslování zájemců. Tímto jednáním porušil žalobce rozpočtovou kázeň a za porušení této rozpočtové kázně mu byl vyměřen odvod ve výši 11 110 276,76 Kč.

9. Z platebního výměru ze dne 26. 8. 2015 má soud za prokázané, že Finanční úřad pro územní celek vyměřil žalobci za porušení rozpočtové kázně částku 555 511 Kč.

10. Z platebního výměru ze dne 26. 8. 2015 má soud za prokázané, že Finanční úřad pro územní celek vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 9 443 675 Kč.

11. Z výzvy žalobce ze dne 11. 9. 2018 má soud za prokázané, že žalobce vyzval prvého žalovaného k náhradě škody 10 199 186 Kč.

12. Z výzvy žalobce ze dne 11. 9. 2018 má soud za prokázané, že žalobce vyzval druhého žalovaného k úhradě náhrady škody ve výši 10 199 186 Kč.

13. Z mandátní smlouvy se v datum a příloh k této smlouvě má soud za prokázané, že žalovaní uzavřeli mandátní smlouvu se společností právnická osoba Předmětem této mandátní smlouvy byla spolupráce při přípravě projektu„ projekt projekt projekt projekt“. právnická osoba byla ve vztahu k žalovaným povinna poskytovat odborné konzultace v případě podání námitek či návrhu ze strany uchazečů přípravy podkladů a spolupráce se zadavatelem. právnická osoba byla oprávněna po písemné informaci žalovaných uskutečňovat část smluvního plnění prostřednictvím třetích osob.

14. Z rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 22. 4. 2016 má soud za prokázané, že o odvolání žalobce proti platebnímu výměru Finančního úřadu pro územní celek, kterým byl vyměřen odvod ve výši 9 443 675 Kč, bylo zamítnuto a napadnuté rozhodnutí Finančního úřadu pro územní celek bylo potvrzeno. Z rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 22. 4. 2016 má soud za prokázané, že odvolání žalobce proti platebnímu výměru Finančního úřadu pro územní celek, kterým byl vyměřen odvod ve výši 555 511 Kč, bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí Finančního úřadu pro územní celek bylo potvrzeno. Za obou rozhodnutí plyne, že ji odvolací orgán uzavřel, že došlo k porušení zásady transparentnosti výběrového řízení.

15. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. ledna 2021 má soud za prokázané, že byla zamítnuta kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 11. 2018 Krajský soud v Hradci Králové rozhodl o správní žalobě proti rozhodnutí Finančního úřadu pro územní celek a Odvolacímu finančnímu ředitelství, které jsou zmíněny v článku 9 a 10 rozsudku a čl. 14 rozsudku tak, že rozsudkem č. j. 31 Af 31/2016-395 ze dne 27. 11. 2018 žalobu zamítl.

16. Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že v průběhu losování, kterým mělo dojít k zúžení okruhu zájemců o veřejnou zakázku, proběhla diskuze, zda-li je možné přečíslovat pořadí jednotlivých zájemců či nikoliv. Diskuze proběhla na základě podnětu zástupce plzeňské firmy, který však poté, co diskuze proběhla, prohlásil, že přečíslování dále nepožaduje a svoji námitku stáhl. V průběhu losování se tedy nijak nerozhodovalo o tom, zda-li přečíslování proběhne či nikoliv. Tím, že byla námitka jednatele plzeňské firmy vzata zpět, tedy vůbec uplatněna nebyla, nedošlo ani k rozhodování o tom, zda-li dojde k přečíslování účastníků či nikoliv.

17. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

18. Účastníci uzavřeli mandátní smlouvu, jejímž předmětem byla spolupráce žalovaných při přípravě projektu“ projekt projekt projekt projekt“. Součástí povinností žalovaných byla také povinnost stanovená v odst. 1.3 smlouvy, tedy organizace jednotlivých výběrových řízeních souvisejících s projektem a další s tím spojené činnosti. Mezi tyto povinnosti spadala i organizace výběrového řízení na zajištění dokumentace pro stavební povolení pro projekt a výběr zhotovitele stavby pro projekt. Dne datum proběhlo losování, kterým měl být zúžen okruh účastníků výběrového řízení. Losování samotné prováděla právnická osoba právnická osoba, a to na základě mandátní smlouvy, kterou uzavřela ze společnosti právnická osoba právnická osoba pak uzavřela mandátní smlouvu se žalovanými a vystupovala jako organizátor veřejné zakázky. Za organizátora veřejného výběrového řízení se losování účastnila zástupkyně prvního žalovaného. V průběhu losování vznesl přítomný zástupce právnická osoba právnická osoba žádost, aby losování prováděl někdo jiný než přítomný losující jméno příjmení a zároveň navrhl, aby bylo provedeno přečíslování seznamu uchazečů. V průběhu diskuze od této žádosti však zástupce právnická osoba právnická osoba odstoupil a námitku nevznesl a ani nepožádal o uvedení námitky do zápisu. Z výslechu svědka příjmení vyplynulo, že zástupce právnická osoba právnická osoba vzal žádost zpět a dále se o otázce přečíslování účastníků vůbec nehovořilo a také nebylo učiněno žádné rozhodnutí ohledně této žádosti, účastníci losování se chovali tak, jako by žádná žádost vznesena nebyla. Následně bylo v roce 2015 rozhodnuto Finančním úřadem pro územní celek o vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně z důvodu netransparentnosti výběrového řízení. Toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno Odvolacím finančním ředitelstvím. Tato rozhodnutí byla napadena správní žalobou, o které bylo rozhodnuto zamítavě s tím, že kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové byla Nejvyšším správním soudem v Brně zamítnuta. Vzhledem k právním závěrům uvedeným níže okresní soud již dále nehodnotil další důkazy, které byly ve věci provedeny, zejména důkazy svědčící o úhradě dohodnutých odměn či důkazy, které měly prokazovat přechod práv a povinností mezi jednotlivými subjekty, jež měly jednotlivé činnosti vyplývající z uzavřených mandátních smluv reálně provádět. Tyto důkazy byly totiž vzhledem k právním závěrům nadbytečné.

19. Podle § 566 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, platného v době uzavření smlouvy, se mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Je-li zařízení záležitosti předmětem podnikatelské činnosti mandatáře, má se za to, že úplata byla smluvena.

20. Podle § 567 téhož Obchodního zákoníku je mandatář povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.

21. Žaloba není důvodná.

22. Soud dospěl k závěru, že k žádnému porušení ustanovení mandátní smlouvy či zákona ze strany žalovaných či jejich smluvních partnerů nedošlo. Soud zjistil, když zejména odkazuje na notářský zápis titul jméno příjmení a výslech svědka příjmení, že sice přítomný zástupce právnická osoba právnická osoba vznesl dotaz, zdali by nebylo možné účastníky veřejné soutěže přečíslovat, avšak po diskuzi mezi všemi přítomnými v této otázce nevyplynul žádný závěr a nebylo učiněno žádné rozhodnutí. Tuto skutečnost potvrzuje fakt, že zástupce právnická osoba právnická osoba svůj dotaz vzal zpět a žádnou námitku nevznesl a ani nežádal o uvedení námitky do zápisu. Tím měli všichni zúčastnění debatu o přečíslování za ukončenou a k rozhodování o tom, zdali má být při číslování provedeno či nikoliv vůbec nedošlo. Soud má za to, že za dané situace nepostupovali žalovaní či jejich smluvní partneři v rozporu se ustanovením § 567 odst.1) zákona číslo 513/1991 Sb. Obchodního zákoníku, platného v době uzavření smlouvy, která ukládá mandatáři povinnost postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Soud má za to, že žalovaní se neprovinili proti svým povinnostem, protože žádná námitka nebyla vznesena a dotaz na možnost přečíslování byl vzat zpět. Za této situace nelze spatřovat porušení právní povinnosti žalovaných v tom, že sami nepřistoupili k přečíslování účastníků, neboť k tomu nebyl dán ani žádný oficiální podnět. Soud má za to, že by nebylo spravedlivé po žalovaných požadovat, aby odpovídali za svoje hodnocení situace vzniklé při stažení dotazu jedním ze soutěžících. Žalovaní ani při vynaložení odborné péče nemohli předvídat, že dotaz jednoho z účastníků veřejné soutěže, který byl následně vzat zpět, se stane předmětem šetření správních orgánů s výsledkem, že k přečíslování z důvodu transparentnosti mělo dojít, a to přesto, že žádná námitka vznesena nebyla a účastníky nebyla zpochybněna ani transparentnost losování, a že na základě této skutečnosti dojde k udělení sankce. Mandatář je sice povinný postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí, avšak tato odpovědnost není objektivní.

23. Analogicky lze přirovnat postavení žalovaných k postavení advokáta, který neodpovídá za svůj právní názor za předpokladu, že se nejedná o zjevný nonsens. I advokát může zastávat právní názor, o jehož správnosti či nesprávnosti může rozhodnout Nejvyšší či Ústavní soud. Pokud je takový názor v souladu s právní vědou a nevymyká se z ustálené praxe, poté za něj advokát odpovědnost nenese.

24. Pokud by ve věci byla vznesena relevantní námitka a o této námitce bylo učiněno rozhodnutí, ať již losujícím, žalobcem, či žalovaným, poté by takové rozhodnutí mohlo procházet revizí a žalovaní by také k takovému rozhodnutí byli povinni na základě mandátní smlouvy poskytovat poradenství. To se však v dané chvíli nestalo. Dotaz zástupce firmy právnická osoba právnická osoba byl vyřešen v rámci volné diskuze účastníků losování, nejednalo se tedy o žádný oficiální dotaz či námitku, a protože nedošlo ani k žádnému rozhodnutí, nemohou ani žalovaní za rozhodnutí, které nebylo učiněno nést odpovědnost.

25. Za dané situace nelze žalovaným ani vytýkat, že netrvali na úpravě notářského zápisu takovým způsobem, aby bylo zcela zřejmé, co, který z účastníků losování k problematice uváděl, neboť lze mít za prokázané, že všichni účastníci vnímali dotaz zástupce právnická osoba právnická osoba za oficiálně neuplatněný, tedy vlastně neexistující. V tomto postupu soud nespatřuje nic, co by se dalo považovat za pochybení, nedbalost či postup žalovaných v rozporu se zájmy žalobce.

26. Pro doplnění lze uvést, že soud ze 171 judikátů k dané problematice nalezl pouze tři, které byly vydány před datum. Prvním a zásadním judikátem bylo rozhodnutí ve věci tzv.„ karlovarské losovačky“ sp. zn./č. j.: 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010. Ostatní dva judikáty pouze obecně opakovaly závěr o potřebnosti transparentnosti výběrových řízení a nebylo možné z nich dovodit, že postup losování, který je předmětem tohoto řízení je nedostatečný. Nelze přehlédnout, že právě z důvodu okolností tzv.„ karlovarské losovačky“ docházelo ke změně způsobu losování a zapojení výpočetní techniky do tohoto losování, právě za účelem zajištění transparentnosti losování a žalovaní zvolili tehdy moderní způsob losování, bezesporu proto, aby losování za transparentní považováno bylo. Samotný způsob losování pak nikým napaden nebyl.

27. Soud má tedy za to, že žalovaní nemohli ani při vynaložení dostatečné péče dovodit, že jimi zvolený postup losování a řešení postupu při neoficiálně vzneseném dotazu, který je následně vzat zpět, by mohl vést k rozhodnutí, že takto provedené hlasování vzbuzuje pochybnosti o transparentnosti. Judikatura o transparentnosti losování za pomoci výpočetní techniky se začala rozvíjet až po losování samotném. Velmi přísné podmínky posuzování transparentnosti losování byly definovány zejména NSS výrazně až po roce 2014. Pokud se judikatura začala ubírat směrem vyloučení jakékoliv i sebemenší pochybnosti o transparentnosti losování (a soud podotýká, že z hlediska historického vývoje, logickým a pochopitelným směrem), nemohli mít o tomto pozdějším vývoji žalovaní žádnou povědomost a to ani při vynaložení potřebné odborné péče, když lze uzavřít, že losování za pomocí výpočetní techniky mohli považovat bez jakýchkoli pochybností za transparentní způsob.

28. Za shora uvedeného právního hodnocení věci soud již neřešil otázku, jakým způsobem byli smluvně zavázáni jednotliví administrátoři veřejné zakázky, tedy neřešil problém, zdali společnost právnická osoba případně právnická osoba ve věci vystupovali na základě mandátních smluv se žalovanými či na základě samostatné mandátní smlouvy se žalobcem. Soud připomíná, že řešení vzájemného zastupování v administraci této veřejné zakázky bylo zmatečné, chaotické a s vysokou mírou pravděpodobnosti také ovlivněné skutečností, že u druhého žalovaného docházelo k přechodu některých práv a povinností na právnická osoba právnická osoba. Soud však, že považoval za podstatné zhodnotit skutečnost, zdali vůbec k porušení právní povinnosti, ať už ze strany kohokoliv došlo či nikoliv. Pokud učinil závěr, že neshledal žádné porušení právní povinnosti, pak již bylo nadbytečné a v rozporu se zákonem danou zásadou ekonomie řízení zkoumat, kdo přesně by měl být za náhradu škody případně odpovědný. Bylo samozřejmě možné zvolit i postup opačný, tedy nejprve zjišťovat, kdo je případně ve věci pasivně legitimován, avšak tento postup by byl výrazně zdlouhavější a ekonomicky náročnější než postup, který soud zvolil.

29. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o. s. ř.), dle kterého má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který byl ve věci úspěšný vůči tomu účastníkovi, který úspěšný nebyl. V dané věci byli z procesního hlediska úspěšní zcela žalovaní, a proto mají vůči žalobci právo na náhradu nákladů, jež v tomto řízení vynaložili.

31. Náklady řízení prvního žalovaného se sestávají z odměny advokáta za celkem 11 úkonů právní služby, přičemž za jeden úkon právní služby činí odměna dle § 6, 7, 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen a. t.) 48 300 Kč. Ze spisu vyplývá provedení těchto účtovaných úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., podání ve věci samé – odpor včetně odůvodnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., podání ve věci samé – vyjádření ze dne 30. 4. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., podání ve věci samé – vyjádření ze dne 23. 8. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., podání ve věci samé – vyjádření ze dne 30. 9. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast u soudního jednání dne 9. 4. 2019, 10. 9. 2019, 22. 10. 2019, 14. 11. 2019 přesahující 2 hodiny, 27. 5. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. Dále jsou náklady prvního žalovaného tvořeny paušální náhradou hotových výdajů advokáta k uvedeným úkonům právní služby po 300 Kč dle § 13 a. t., cestovným k soudnímu jednání a zpět ve výši 2 020,56 Kč za jednu cestu při současném doložení příslušných dokladů nutných pro výpočet této částky, při pěti soudních jednání činí náhrada 10 102,80 Kč, náhradou za promeškaný čas na cestě k soudnímu jednání a zpět ve výši 8 x 100 Kč dle § 14 a. t. za jednu cestu, za pět cest tedy 4 000 Kč, a také 21 % DPH z uvedených částek ve výši 115 227,58 Kč Celkem tak náklady řízení prvního žalovaného činí 663 930,38 Kč.

32. Náklady řízení druhého žalovaného se sestávají z odměny advokáta za celkem 11 úkonů právní služby, přičemž za jeden úkon právní služby činí odměna dle § 6, 7, 8 a. t. 48 300 Kč. Ze spisu bylo ověřeno provedení všech 11 účtovaných úkonů právní služby, kdy konkrétně šlo o tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., podání ve věci samé – odpor včetně odůvodnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., podání ve věci samé – vyjádření ze dne 4. 6. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., podání ve věci samé – vyjádření ze dne 2. 8. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., podání ve věci samé – vyjádření ze dne 3. 10. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., podání ve věci samé – závěrečný návrh ze dne 10. 6. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast u soudního jednání dne 9. 4. 2019, 10. 9. 2019, 22. 10. 2019, 14. 11. 2019, 27. 5. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. Dále jsou náklady druhého žalovaného tvořeny paušální náhradou hotových výdajů advokáta k uvedeným úkonům právní služby po 300 Kč dle § 13 a. t., cestovným k soudním jednáním a zpět ve výši celkem 11 198 Kč při současném doložení příslušných dokladů nutných pro výpočet této částky, náhradou za promeškaný čas na cestě k soudním jednáním a zpět ve výši 60 x 100 Kč dle § 14 a. t., a také 21 % DPH z uvedených částek ve výši 115 878 Kč Celkem tak náklady řízení druhého žalovaného činí 667 676 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.