OSRK 6 C 104/2022-1399

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupen advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_003⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Česká republika – Jméno žalovaného sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ zastoupen advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_008⟫ vedlejší účastník: Jméno účastníka, narozená dne Datum narození účastníka ⟪LB:lb_009⟫ bytem Adresa účastníka ⟪LB:lb_010⟫ zastoupena advokátem Jméno advokáta C ⟪LB:lb_011⟫ sídlem Adresa advokáta C ⟪LB:lb_012⟫ o nahrazení projevu vůle

I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o převodu pozemků:

Anonymizováno – Jméno žalovaného

IČO IČO se sídlem Adresa žalovaného

(dále jen „převodce“) a

Jméno žalobce nar. Datum narození žalobce, r. č. RČ bytem Adresa žalobce

(dále jen „nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě:

I.

Anonymizováno – Jméno žalovaného má jako převodce v příslušnosti hospodaření: ⟪LB:lb_001⟫ - par. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, zapsané u právnická osoba pro Anonymizováno, Katastrálního pracoviště v adresa.

II.

K uspokojení restitučního nároku Nabyvatele touto smlouvou Převodce převádí bezúplatně na Nabyvatele pozemek uvedený v čl. I. této smlouvy a Nabyvatel uvedený pozemek přijímá do svého výlučného vlastnictví.

Jméno žalobce je držitelem platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí Pozemkového úřadu č. j. Anonymizováno.

III.

Vlastnické právo k převáděnému pozemku, včetně všech součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí.

Převodce Nabyvatel

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1 Žalobou doručenou soudu dne 27. 7. 2022 ve znění změny ze dne 17. 4. 2023 se žalobce domáhal soudního nahrazení projevu vůle k uzavření dohody o převodu celkem sedmnácti pozemků podle zákona o půdě.

2 Usnesením ze dne 6. 12. 2024, č. j. 6 C 104/2022-1392 soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. pro částečné zpětvzetí žaloby se souhlasem žalovaného zastavil řízení co do žalobcem uplatněného nároku na nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu k šestnácti pozemkům. Předmětem žaloby tak zůstalo nahrazení projevu vůle k uzavření dohody o převodu jediného pozemku, a to pozemku par. č. hodnota v katastrálním území adresa.

3 Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobce nesplňuje judikaturou formulované základní podmínky pro podání náhradové žaloby – dlouhodobou aktivní, leč marnou snahu žalobce získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách a kvalifikovaný nezákonný postup žalovaného vůči žalobci při tomto jeho snažení. Žalobce totiž již 94 % svého restitučního nároku uspokojil ve veřejných nabídkách žalovaného, jeho snaha tedy nebyla marná. Žalovaný přitom vůči žalobci nepostupoval svévolně nebo liknavě, což žalovaný dovozuje z toho, že žalobce byl v rámci uspokojování restitučního nároku zákonným způsobem ve veřejných nabídkách úspěšný. Se žalobcem žalovaný uzavřel 43 smluv o bezúplatném převodu pozemků a dalších 8 kupních smluv.

4 Mezi účastníky je nesporné, že žalobci dosud svědčí restituční nárok podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, v zůstatkové výši 30.184,17 Kč, vyplývající z rozhodnutí Pozemkového úřadu č. j. Anonymizováno. Rovněž nesporné je to, že na žádaném pozemku neváznou žádná omezení převodu podle zákona o půdě (a žádná omezení soud neshledal z provedených důkazů) a že jeho aktuální hodnota podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., činí 19.092,75 Kč.

5 Předmětem sporu mezi stranami tak zůstalo, zda žalovaný postupoval vůči žalobci svévolně nebo liknavě, čímž mu znemožnil účinně uspokojit restituční nárok v rámci veřejných nabídek.

6 Podle § 14 odst. 1 věty druhé zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle uvedeného zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek. Podle § 17 odst. 3 písm. b) zákona o půdě nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový úřad převést do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20 zákona o půdě. Podle § 11a zákona o půdě převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 28a zákona o půdě se náhrady poskytují podle cen platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

7 Podle judikatury Nejvyššího soudu je nárok oprávněné osoby na náhradní pozemek právem, které je vymahatelné, je soudem chráněno a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002 sp. zn. 28 Cdo 1847/2001 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007 sp. zn. 28 Cdo 4180/2007). Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004 sp. zn. III. ÚS 495/02 mají nároky podle § 11 odst. 2 zákona o půdě přednost před postupem prodejem pozemků podle zákona č. 95/1999 Sb. Pokud nebyl nárok podle zákona o půdě dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nešlo ze strany žalovaného o libovůli či dokonce svévoli při plnění jeho závazku. Žaloba na převod konkrétního pozemku může v takovém případě představovat jediný prostředek proti libovůli. Tyto závěry potvrdil následně Ústavní soud také v nálezu ze dne 13. 12. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 6/05 a převzal je také Nejvyšší soud, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2009 sp. zn. 28 Cdo 170/2008. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 při liknavém postupu žalovaného není třeba vázat důvodnost žaloby na uložení povinnosti žalovanému uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků dle zákona o půdě na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky. Soudní praxe již konstantně dovozuje, že vyhovění žalobě na nahrazení projevu vůle nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminační (mezi posledními viz např. rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 4047/2017).

8 Žalobce s žalovaným již vedl soudní spory o nahrazení projevu vůle žalovaného, kde soudy dospěly k závěru, že postup žalovaného vůči žalobci byl liknavý a svévolný. Soudy konstatovaly, že žalobce od rozhodnutí Pozemkového úřadu č. j. Anonymizováno ze dne 14. 12. 2007 opakovaně žádal o vydání náhradního pozemku podle zákona o půdě, přičemž od roku 2007 nebyl jeho restituční nárok vyřešen i přes jeho aktivní přístup. Žalovaný nenabízel obecně, a tím spíše pak ani konkrétně ve vztahu k nároku žalobce, od počátku své činnosti v procesu veřejných nabídek pozemků dostatek náhradních pozemků, aby mohly být nároky oprávněných osob podle zákona o půdě reálně v rozumné době uspokojeny. Bez ohledu na faktický postup žalobce, který se přesto veřejných soutěží účastnil, je třeba dospět k závěru o liknavém a svévolném postupu žalovaného při uspokojování restitučních nároků na vydání náhradních pozemků žalobce. K tomu viz rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne 20. 7. 2011, č. j. 8 C 180/2010-99, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2012, č. j. 24 Co 93/2012-126 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3906/2012, na které soud plně odkazuje a z jejichž závěrů vychází (§ 135 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

9 Žalovaný argumentoval tím, že od poloviny roku 2020 se již žalobce neúčastnil veřejných nabídek žalované a pokud by tak činil, pak by jeho restituční nárok již v současné době byl plně uspokojen. Závěr o liknavosti žalovaného z předchozích soudních rozhodnutí tedy nelze za této situace zohledňovat.

10 S tímto názorem se soud neztotožnil. O liknavosti svědčí již jen samotný fakt, že ještě v roce 2024 nejsou restituční nároky žalobce zcela uspokojeny, ač byl aktivní a o vypořádání se celé roky snažil. V předchozích soudních řízeních bylo prokázáno, že žalovaný nenabízel ve veřejných nabídkách dostatek náhradních pozemků jak co do množství, tak co do kvality, aby mohl být restituční nárok žalobce uspokojen. Není namístě žalobci vyčítat, že se od roku 2020 již nepřihlašoval do veřejných nabídek, když tento způsob uspokojení restitučních nároků nevedl po celá léta k plnému uspokojení nároků žalobce. Z vyjádření žalovaného na č. l. 895 soudního spisu například plyne, že pozemek, o který žalobce usiloval ve veřejné nabídce přihláškou v prosinci 2017, mu byl převeden do vlastnictví až dne 19. 7. 2023. Z přehledu účasti žalobce na veřejných nabídkách (viz č. l. 939 a násl. a 1370 a násl. soudního spisu) je zřejmé, že žalobce byl velmi aktivní. Jeho úspěšnost ve veřejných nabídkách však byla nízká. Přestože se tedy žalobci podařilo touto cestou uspokojit velkou část svých restitučních nároků, tento způsob vypořádání byl zjevně neefektivní a zdlouhavý. To, že se žalobci podařilo uspokojit velkou většinu restitučních nároků lze přičítat pouze nadstandardní aktivitě a snaze žalobce. Naopak nelze z této skutečnosti vyvozovat, že postup žalovaného nebyl liknavý a svévolný.

11 Soud má tedy jednoznačně za prokázané, že za dané situace, kdy se žalobci i přes jeho vysokou aktivitu ve veřejných nabídkách nepodařilo za celou dobu od roku 2007 až do podání žaloby plně uspokojit své restituční nároky, protože žalovaný do veřejných nabídek nezařazoval dostatek kvalitních pozemků, postup žalovaného vykazuje známky liknavosti a svévole. Proto jsou splněny judikaturou stanovené podmínky pro nahrazení projevu vůle k převodu náhradního pozemku.

12 Náhradní pozemek par. č. hodnota v katastrálním území adresa byl též předmětem soudního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 191/2022, ve kterém jako jeden z žalobců figuruje vedlejší účastník. Žalobce podal žalobu dne 27. 7. 2022, zatímco řízení sp. zn. 6 C 191/2022 bylo zahájeno později, dne 13. 12. 2022. V nyní projednávané věci je předmětem řízení pouze jeden pozemek, zatímco ve věci sp. zn. 6 C 191/2022 je tento pozemek jen jedním z mnoha. Ve věci sp. zn. 6 C 191/2022 vystupuje navíc celkem třináct žalobců žádajících vydání pozemků do jejich spoluvlastnictví, přičemž jde o osoby jak fyzické, tak právnické, v případě jedné z nich dokonce v likvidaci. Vydání jedinému oprávněnému žadateli pak zajistí efektivnější další nakládání s předmětným pozemkem. Ze všech těchto důvodů soud dospěl k závěru, že lepší právo na vydání svědčí žalobci v tomto řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2910/2020).

13 Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě ve znění její změny a částečného zpětvzetí vyhověl.

14 Náhrady nákladů řízení se oba účastníci vzdali, proto soud o nákladech rozhodl, jak je uvedeno ve II. výroku rozsudku.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává u nadepsaného soudu ve lhůtě patnácti dnů od doručení rozsudku, odvolacím soudem je Krajský soud v Hradci Králové.