OSRK 7 C 77/2026-23

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 28 160 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 11 800 Kč s 12 % úrokem z prodlení z částky 11 800 Kč jdoucím od 15. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 16 360 Kč s 12 % úrokem z prodlení z částky 16 360 Kč jdoucím od 15. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou uplatněnou u soudu dne 21. 3. 2026 zaplacení žalované částky z titulu nesplacení úvěru, který žalované poskytl na základě smlouvy o úvěru č. 23-455775 uzavřené dne 20. 4. 2024 ve výši 20 000 Kč. Žalobce po žalované požadoval vrácení

36 360 Kč sestávající z poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 16 360 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala žalobci splácet po 606 Kč týdně.

Žalobce před poskytnutím úvěru posoudil úvěruschopnost žalované tak, že provedl kontrolu v databázi neplatných dokladů MV ČR, kontrolu rodného čísla dálkovým systémem společnosti právnická osoba, kontrolu náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolou platební historie žalované u žalobce, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta a dle lokality klienta, na základě odborných vědomostí z terénu od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti a kontrolu předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta.

Žalovaná na splacení úvěru žalobci zaplatila 8 200 Kč.

Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, ačkoliv byl řádně předvolána, a protože nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

Do evidenční karty žalované vyplněné 18. 4. 2024 žalovaná uvedla, že bydlí se spolubydlící, má základní vzdělání, je rozvedená, bez vyživovacích povinností, nemajetná, zaměstnána na plný pracovní úvazek s příjmem ve výši 17 839 Kč, když toto bylo ověřeno pracovní smlouvou a výplatní páskou

Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi účastníky řízení 20. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci zaplatit 36 360 Kč formou týdenních splátek po 606 Kč.

Soud projednávanou věc posoudil podle § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 věta druhá).

Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z tohoto ustanovení vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnost dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

Soud má za to, že mezi žalobcem a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, která je předmětem řízení, když žalobce nemohl řádně posoudit úvěruschopnost žalované bez zjištění jejich skutečných výdajů, které by přinejmenším zjistil nahlédnutím do výpisů z jejího běžného účtu. Skutečné výdaje žalované nemohl zjistit ani na základě „odborných vědomostí z terénu od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti“, když v projednávané věci obchodní zástupce měl bydliště v Anonymizováno, adresa, a žalovaná má trvalé bydliště v adresa, a adresu pro doručování až v Anonymizováno. Soud má zato, že žalobce povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele - žalované splácet spotřebitelský úvěr nesplnil a úvěr jí poskytl v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru.

Protože žalobce žalované poskytl na tuto neplatnou smlouvu 20 000 Kč, na kterou žalovaná dle tvrzení žalobce zaplatila 8 200 Kč, obohatila se žalovaná na úkor žalobce ve smyslu § 2993 o. z., když žalobce plnil, aniž tu byl platný závazek. Žalobce má tedy právo na vrácení toho, co plnil. Žalovaná na poskytnuté plnění zaplatila 8 200 Kč, a tak jí soud uložil povinnost zaplatit žalobci zbývajících 11 800 Kč (20 000 Kč – 8 200 Kč) Kč spolu s požadovanými zákonnými úroky z prodlení, na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 o. z. nárok. Výši těchto úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

Protože žalobce má tedy právo pouze na to, co plnil na neplatnou smlouvu, byla žaloba ohledně dalšího ve smlouvě sjednaného plnění, tedy částky 16 360 Kč s příslušenstvím, zamítnuta.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., a protože žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, ale doposud jí žádné náklady ve spojní s tímto řízením nevznikly, soud žádnému z účastníků řízení právo na jejich náhradu nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.