OSRO 9 C 97/2014-131

Okresní soud v Rokycanech se sídlem Rokycany, Jiráskova 67, rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Kantoříkovou ve věci žalobkyně: Ekonomické stavby s.r.o., se sídlem Ke Křižovatce 466, 330 08, Zruč-Senec, IČ: 25224476, zastoupené: Jméno zainteresované osoby 0/0, advokát se sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0, proti žalovaným: 1) Jméno zainteresované osoby 1/0, nar. Datum narození zainteresované osoby 1/0, bytem: Adresa zainteresované osoby 1/0 2) Jméno zainteresované osoby 2/0, nar. Datum narození zainteresované osoby 2/0,bytem: Adresa zainteresované osoby 2/0, o zaplacení částky Anonymizováno Kč s přísl.

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku částka s 8,05 % zákonným úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. Plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

O d ů v o d n ě n í

Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání platebního rozkazu soudu, kterým by bylo žalovaným uloženo zaplatit částku částka s přísl. a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne datum smlouva o dílo č. 379/11. Podle čl. IV. odst. 1 písm. a) smlouvy o dílo byli žalovaní povinni zaplatit žalobkyni první zálohu na sjednanou cenu díla ve výši částka, a to nejpozději do datum. Žalovaní však do dnešního dne zálohu neuhradili. Žalobkyně vyzvala žalované k součinnosti dopisem ze dne datum, ale žalovaní nereagovali. Dopisem ze dne datum proto žalobkyně od uzavřené smlouvy o dílo odstoupila a současně vyúčtovala žalovaným smluvní pokutu za prodlení se zaplacením sjednané první zálohy od datum do datum za 561 dní prodlení krát částka, tedy celkem částka. Žalobkyně však uplatňuje pouze částku částka.

Soud ve věci vydal dne datum platební rozkaz č.j. spisová značka, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaných, a proto byl usnesením ze dne datum č.j. spisová značka zrušen.

Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že žaloba se opírá o účelově vybraná fakta či okolnosti a záměrně neuvádí další pro žalované důležité a rozhodující skutečnosti. Protože žalobkyně inzerovala, že provádí stavbu rodinných domů a zajišťuje různé způsoby financování, tak s ní žalovaní v říjnu 2011 začali jednat. Měli zájem o výstavbu rodinného domu na vlastním pozemku s tím, že nemají vlastní finanční prostředky. Hned při první návštěvě dne datum jim tehdejší manažerka financí jméno FO dala bez možnosti důkladného prostudování podepsat smlouvu o budoucí smlouvě o dílo, smlouvu o dílo na projektovou dokumentaci a smlouvu příkazní v jednom dokumentu. Zároveň je ujistila, že zajistí hypoteční úvěr u Hypoteční banky a.s.. V žádné z těchto smluv pak není ujednání o tom, že pohledávky za žalovanými plynoucí z těchto smluv budou hrazeny z hypotečního úvěru. Smlouva o budoucí smlouvě o dílo pak neupravuje ani to, co nastane se smluvními závazky, pokud nebude úvěr bankou schválen. Smlouvu o dílo žalobkyně předložila žalovaným k podpisu dne datum. Žalovaní byli uvedeni žalobkyní v omyl, neboť kdyby věděli, že v případě neschválení úvěru bude po nich žalobkyně vymáhat finanční závazky a sankce, nikdy by smlouvu neuzavřeli. Podklady k žádosti o hypoteční úvěr si žalobkyně vyžádala až datum, tedy rok po podepsání smlouvy o budoucí smlouvě o dílo a prakticky 3 týdny před splatností 1. zálohy na cenu díla. Zamítnutím úvěru nastala pro žalované nemožnost plnění závazků ze smlouvy o dílo a závazky z této smlouvy zanikly ex lege. Nárok uplatněný žalobou je nutno považovat za zneužití práva a pokus o bezdůvodné obohacení. Došlo-li totiž zániku závazků ze smlouvy o dílo pro nemožnost plnění, neběží žádné lhůty k jejich plnění a nemůže docházet k prodlení. Žalobkyně v neprospěch žalovaných jako spotřebitelů zneužila jejich nerovného postavení ve smluvním vztahu, jejich dobré víry v seriózní jednání a neznalosti práva. V důsledku liknavého postupu žalobkyně při obstarávání hypotečního úvěru a de facto jeho prodlení, nemohli žalovaní řádně a včas své smluvní závazky plnit. S žalovanými bylo jednáno žalobkyní protiprávně, nepoctivě a tedy v rozporu s ustanovením § 6 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a s ustanovením § 8 téhož zákona pro zjevné zneužití práva nepožívající právní ochrany. Žaloba by měla být v plném rozsahu zamítnuta.

Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení bylo zjištěno, že při první schůzce podepsali smlouvu o dílo, která již byla připravena, a nemohli si ji prostudovat doma s tím, že si ji musí přečíst na místě. První kontakt proběhl z jejich strany přes internet a poté je telefonicky kontaktovala paní jméno FO. Neměli žádné finanční prostředky, a proto jim bylo nabídnuto, že uzavřou s majitelem žalobkyně panem Menclem smlouvu o půjčce na částku částka s tím, že se bude jednat o první peníze na zahájení stavby. Dále jim bylo řečeno, že jim vyřídí hypotéku a tato půjčka se z ní zaplatí. Poté byli vyzváni k předložení podkladů na hypotéku a následně jim paní jméno FO volala, že jim hypotéku nedali. Probíhá ještě jiné soudní řízení o zaplacení půjčky částka. K zaplacení částky částka, která je předmětem tohoto řízení, nebyli vyzváni žádnou výzvou.

Z výpovědi žalované jako účastnice řízení bylo zjištěno, že při první schůzce uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí a ne smlouvu o dílo, jak uváděl manžel. Na této první schůzce jednali s paní jméno FO a panem jméno FO. jméno FO na první schůzce ještě nebyla. jméno FO jim přislíbila, že vyřídí hypoteční úvěr a po určitém čase je požádala o předložení podkladů. Smlouvu o půjčce na částka uzavřeli proto, že žalobkyně potřebovala zahájit stavbu a oni neměli finanční prostředky. Podepsali také s žalobkyní smlouvu o dílo. Někdy v březnu 2013 jim volala paní jméno FO, že úvěr nebyl schválen. Časový prostor na podpis smluv byl vždy stejný, a to asi 20 minut. Nevšimli si ve smlouvě, že pokud nebude hypoteční úvěr schválen, tak budou muset stavbu hradit ze svého.

Z výpovědi svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že pracuje u žalobkyně jako manažerka financí. Žalovaní k nim přišli s tím, že již mají vyřízený hypoteční úvěr na pozemek a chtěli jej rozšířit i na stavbu. Ví, že spolu komunikovali telefonicky, ale nepamatuje si, zda se sešli i osobně. Obsahem komunikace bylo to, že jim pomáhala s doložením dokladů pro rozšíření úvěru. Co se týče služby sjednávání hypotečního úvěru, tak to znamená, že pomáhají klientům připravit podklady pro tento úvěr, ale přímo úvěr nezajišťují. Předpokládá, že žalovaní doklady doložili, ona je zpracovala a odeslala bance. Smluvní dokumenty nepodepisuje a u schůzek ohledně smluv je manažer projektu a podepisuje je jednatel. Nikdy nebyla přítomna u podpisu smluv. Je manažerkou financí a tedy nejednala s žalovanými o obsahu smluv a nebyla ani přítomna jejich podpisu.

Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že pracuje u žalobkyně jako manažer projektů. Žalované zná, ale nevzpomíná si, kdy s nimi přesně jednal, předpokládá, že to bylo v letech 2012 nebo 2011. Obsahem schůzek bylo to, že připravovali stavbu, byli u klientů na pozemku, kde se vše zaměřovalo, a řešili konkrétní podobu domu. Správně je to tak, že nepřipravovali stavbu, ale projekční činnost ke stavbě. Okamžikem vydání stavebního povolení končí jeho práce. Financování stavby neřešil, to není jeho náplní práce a řeší to manažerka financí. Neodpovídá za smluvní dokumentaci, tu připravuje právní oddělení a on maximálně klientům dává smlouvy k prostudování. Měl s žalovanými první schůzku, ale nevzpomíná si, zda tam byla přítomna i paní jméno FO. Mají více verzí smluv o dílo a to podle rozsahu stavby. Smlouva o smlouvě budoucí se sjednává proto, že v ní klient objednává přípravné práce a než jsou tyto práce hotovy, tak nelze uzavřít smlouvu o dílo. Případ žalovaných skončil tak, že dovyřešili povolení stavby a poté byla zakázka ukončena. Více se o to již nezajímal.

Ze smlouvy o dílo č. 379/11 bylo zjištěno, že byla mezi účastníky uzavřena dne datum. Předmětem díla bylo provedení stavby rodinného domu podle projektové dokumentace na pozemkové parcele parc.č. 843/40 v k.ú. adresa. Cena díla byla sjednána v částce částka. V článku IV. odst. 1 písm. a) smlouvy o dílo je uvedeno, že první záloha ve výši částka bude uhrazena na bankovní účet žalobkyně do 5 dnů ode dne kdy objednatel uzavře úvěrovou smlouvu za účelem financování díla, nejpozději však do datum. dle čl. IX. odst. 1 smlouvy o dílo je zhotovitel oprávněn od zbývající dosud nesplněné části smlouvy odstoupit v případě, že je objednatel v prodlení s placením svého peněžitého závazku podle této smlouvy o více než 30 dnů. Z odstoupení od smlouvy vyplynulo, že dopisem ze dne datum žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo, a to dle čl. IX odst. I. smlouvy o dílo. Neboť žalovaní jsou v prodlení s úhradou první zálohy více než 30 dní. Zároveň žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu ve výši částka (částka x 561 dní) a smluvní pokutu za nezaplacení peněžitého závazku ani v přiměřeně poskytnuté náhradní době ve výši 15% z ceny nedokončeného díla v částce částka (částka – částka x 0,15). Žalovaní byli v květnu 2014 upomínáni o zaplacení dlužné částky a v dubnu 2013 jim byla zaslána výzva k součinnosti s návrhem na ukončení smluvního vztahu. Ze smlouvy o budoucí smlouvě o dílo č. 379/11 bylo zjištěno, že byla mezi účastníky uzavřena dne datum a obsahovala smlouvu o budoucí smlouvě o dílo, smlouvu o dílo na projektovou dokumentaci a smlouvu příkazní. V článku C.1.smlouvy příkazní je mimo jiné uvedeno, že příkazník se zavazuje pro příkazce obstarat zpracování modelu financování a servis manažerky financí a úvěrového analytika. Z podkladů pro přípravu hypotečního úvěru je zřejmé, že žalobkyně dopisem ze dne datum vyzívala žalovaného k doložení v dopise specifikovaných dokladů pro vyřízení hypotečního úvěru. Z rozhodnutí o změně stavby vyplynulo, že žalovaným byla dne datum povolena změna stavby a to ve velikosti rodinného domu ve výšce stavby v dispozičním řešení a z provádění svépomocí na provádění stavby dodavatelsky. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je zapsán jako vlastník pozemku parc.č. 843/40 v k.ú. adresa a v omezení vlastnického práva je zapsáno ve prospěch Městysu adresa předkupní právo do vybudování stavebně technického řešení prvního nadzemního podlaží RD a zaměření rozestavěné stavby GP. Dále je zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši částka s přísl. ve prospěch Anonymizováno..

Žalovaní dále navrhli, aby soud provedl k důkazu listiny z č.l. 92-114, když se jednalo oznámení o zahájení řízení o změně stavby, rozhodnutí o změně stavby plné moci, studii zadání stavby a rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, když návrh na provedení těchto důkazů učinili při jednání dne datum. Dle § 118b o.s.ř. však lhůta pro koncentraci řízení skončila dnem datum. První jednání ve věci proběhlo datum a účastníci požádali o prodloužení koncentrace do datum, což soud akceptoval. V daném případě pak se nejednalo o zpochybňování věrohodnosti důkazních prostředků, nýbrž o to, že byly navrženy důkazy, pomocí kterých chtěli žalovaní skutkový stav věci zjistit jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů. Provedení těchto důkazů tedy soud nepřipustil, neprovedl je a ani je tedy nijak nehodnotil.

Dle § 39 občanského zákoníku neplatní je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Dle § 49a občanského zákoníku právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Dle § 55 odst. 1 občanského zákoníku smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Dle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Dle § 544 odst. 1 občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky bylo i nesporné, že žalobkyně jako zhotovitel uzavřela s žalovanými jako objednateli smlouvu o dílo č. 379/11, a to dne datum. Předmětem díla byla stavba rodinného domu dle projektové dokumentace na pozemku žalovaných parc.č. 843/40 v k.ú. adresa. Žalovaní pak se zavázali zaplatit cenu díla a to platbou jednotlivých záloh, které byly specifikované v čl. IV. odst. 1 písm. a) až d). Smlouva o dílo pak dále v čl. VIII. obsahuje ujednání o smluvní pokutě, kde se mimo jiné uvádí, že v případě prodlení objednatele s úhradou zálohy a konečné faktury dle splatnosti stanovené v čl. IV. odst. 1 a 2 či na faktuře, kterou byly vyúčtovány objednané vícepráce, činí smluvní pokuta částka za každý den prodlení. Ze smlouvy o dílo pak nevyplývá žádná povinnost žalobkyně zajistit financování díla hypotečním úvěrem. O těchto skutečnostech pak pojednává smlouva příkazní č. 379/11, která byla mezi účastníky uzavřena dne datum spolu se smlouvou o budoucí smlouvě o dílo č. 379/11 a smlouvou o dílo na projektovou dokumentaci č. 379/11. V C.1. smlouvy příkazní se příkazník zavazuje pro příkazce obstarat zpracování modelu financování a servis manažerky financí a úvěrového analytika. Žalovaní tvrdili, že byli žalobkyní uvedeni v omyl tím, že byli ujištěni, že jim žalobkyně zajistí hypoteční úvěr, z něhož budou veškeré závazky ze smluv následně placeny, což ale nebylo uvedeno ve smlouvě o dílo. Dle názoru soudu nelze klást k tíži žalobkyně, že si žalovaní řádně nepřečetli smlouvu o dílo před jejím podpisem a podepsali tím prohlášení o tom, že mají zajištěno financování díla. Navíc je nutno přihlédnout i k tomu, že toto prohlášení je hned na první straně smlouvy o dílo a dá se říci, že hned v prvním odstavci nad označením účastníků smlouvy. V řízení nebylo v žádném případě prokázáno, že by se žalobkyně zavázala zajistit, pro žalované, hypoteční úvěr, tak jak žalovaní tvrdí, ale zavázala se pouze ke zpracování modelu financování. Tak, jak probíhala jednání mezi žalobkyní a žalovanými, bylo zjištěno zejména ze svědeckých výpovědí jméno FO, manažerky financí žalobkyně a jméno FO, manažera projektu u žalobkyně. Co se týče výpovědi žalovaných, tak ty se v tomto směru rozcházely, když žalovaný tvrdil, že při první schůzce hned podepsali smlouvu o dílo, kterou již měla žalobkyně připravenou, když této první schůzce byla přítomna paní jméno FO a pan Fryček. Zatímco žalovaná tvrdila, že při první schůzce, které byla přítomna paní jméno FO a pan Fryček, uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí a nikoliv smlouvu o dílo. Oba pak se shodli na tom, že žalobkyně připravovala podklady pro hypoteční úvěr, které také bance zaslala, ale banka hypoteční úvěr neschválila. Nelze hovořit ani o tom, že by uzavřená smlouva o dílo odporovala zákonu nebo jej obcházela anebo se příčila dobrým mravům. Žalovaní tvrdili, že od uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o dílo do uzavření smlouvy o dílo měla žalobkyně více než půl roku proto, aby obstarala, pro žalované, úvěr a že smlouvu o dílo uzavřela bez vyřešení úvěrového financování. Žalovaným však nebyl poskytnut hypoteční úvěr proto, že nesplnili podmínky banky, ale nikoliv proto, že by v důsledku dlouhého zpracování ze strany žalobkyně uplynuly nějaké požadované lhůty. Žalovaní pak se domáhali rovněž uplatnění§ 6 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku, ale tento je účinný až od datum a smlouva o dílo byla uzavřena již dne datum. Soud považuje smlouvu o dílo za platně uzavřenou. Žalovaní pak porušili svou povinnost zaplatit první zálohu ve výši částka dle čl. IV. odst. 1 písm. a) v termínu nejpozději do datum. Žalobkyně tedy dne datum odstoupila od smlouvy o dílo a vyúčtovala žalovaným smluvní pokutu za období od datum do datum, tedy za 561 dní prodlení po částka, tedy celkem částku částka. Odstoupení od smlouvy pak je upraveno v čl. IX. odst. 1 smlouvy o dílo. Žalobkyně pak nepožaduje celou vyúčtovanou smluvní pokutu, ale pouze částku částka, tedy cca 60%. Žalovaní dále namítali, že byli poškozeni jako spotřebitelé v důsledku nerovného postavení ve smluvním vztahu. K tomuto soud uvádí, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o dílo bylo ve shodné částce, tedy částka denně sjednáno jak pro případ prodlení žalovaných s platbami, tak i pro případ prodlení žalobkyně s dokončením díla. Dále bylo sjednáno i to, že žádná ze stran není oprávněna požadovat náhradu škody vzniklé porušením povinnosti zajištěné smluvní pokutou, právo ani jedné smluvní strany nebylo vyloučeno anebo vázáno na splnění nějakých dodatečných podmínek. Toto smluvní ujednání tedy nezpůsobilo k újmě spotřebitele, tedy žalovaných, jejich značnou nerovnováhu v právech a povinnostech a ani se neodchýlilo od zákona v jejich neprospěch. Nelze hovořit o tom, že by toto ujednání o smluvní pokutě bylo nerovnovážné. Soud se musel dále zabývat výší smluvní pokuty a tedy zda není v rozporu s dobrými mravy a ujednání o ní je platné či neplatné.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka vyplývá, že v občanskoprávních vztazích nelze výši smluvní pokuty moderovat, ujednání o smluvní pokutě lze pouze posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy jako platné či neplatné. Ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud došel k závěru, že na přiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a st tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou,,denní sazbu“ smluvní pokuty. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty) a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit. Ohledně přiměřenosti výše denní smluvní pokuty pak soud odkazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka a spisová značka. Ve svém rozhodnutí spisová značka došel Nejvyšší soud k závěru, že nelze sjednat smluvní pokutu v neomezené výši. Zákon sice výslovně neupravuje omezení při jednání o výši smluvní pokuty, avšak při posuzování platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska souladu s dobrými mravy je výše smluvní pokuty jedním z rozhodujících hledisek. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě je nutno uvážit nejen funkce smluvní pokuty (výše smluvní pokuty by měla odpovídat škodě, kterou lze rozumě v daném vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, smluvní pokuta musí mít dostatečnou, nikoliv však přemrštěnou pobídkovou výši). V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištění částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti.

V kontextu výše uvedeného soud zkoumal okolnosti případu, zda tyto odůvodňují či nikoliv sjednání smluvní pokuty ve výši částka denně. Cena za provedení díla byla sjednána ve výši částka. Žalovaní pak byli v prodlení se zaplacením první zálohy ve výši částka po dobu 561 dní (od datum do datum – odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo). Žalobkyně pak dopisem ze dne datum od smlouvy o dílo odstoupila, tak jak již bylo shora uvedeno a žalovaným smluvní pokutu vyúčtovala. Vzhledem k tomu, že smluvní pokutu žalovaní nezaplatili, tak byli ze strany žalobkyně ještě vyzváni k součinnosti, a to výzvou ze dne datum. Ani na tuto výzvu žalovaní nereagovali. Po zhodnocení shora uvedeného pak soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o dílo je platné. Žalovaným tedy uložil, aby žalobkyni zaplatili částku částka. Vzhledem k tomu, že žalovaní byli v prodlení se zaplacením této částky, má žalobkyně právo i na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně od datum, a to dle § 517 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaným byla dne datum zaslána upomínka, ve které byli vyzváni k zaplacení smluvní pokuty nejpozději do datum. Žalovaní na tuto upomínku nereagovali.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch, přiznal jí soud i právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náklady právního zastoupení za osm úkonů právní služby po částka, osm režijních paušálů po částka, cestovné adresa a zpět po částka x 4 cesty, tedy částka, náhradu za ztrátu času za 4 cesty, dvě půlhodiny po částka, tedy částka a 21 % DPH ze základu částka ve výši částka, tedy náklady celkem částka.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.