OSRO 6 C 221/2017-154

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Kantoříkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalované, IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ 2. právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_007⟫ pro určení neúčinnosti kupní smlouvy,

I. Žaloba ze dne 3. 3. 2016 na určení neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 27. 10. 2015, uzavřené mezi prodávající celé jméno žalované, IČO, se sídlem adresa žalované, insolvenční správkyní v insolvenční věci dlužnice celé jméno žalobkyně, IČO, se sídlem adresa žalobkyně, IČO, se sídlem adresa, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně ze dne 3. 3. 2016 se domáhala rozhodnutí, kterým by určeno, že kupní smlouva uzavřená dne 23. 10. 2015 a dne 27. 10. 2015 mezi účastníky celé jméno žalované, insolvenční správce, IČO (prodávající) a právnická osoba, IČO (kupující), vklad vlastnického práva povolen rozhodnutím stát. instituce, stát. instituce číslo jednací, je neplatná a neúčinná. Žalobu odůvodnila tím, že ke zpeněžení nemovitosti došlo prodejem mimo dražbu. Neplatnost smlouvy žalobkyně dovozuje ze skutečnosti, že je nesprávně ve smlouvě o prodeji specifikován předmět prodeje – vlastnický podíl žalobkyně na předmětných nemovitostech tvoří vždy ¾ z jednoho každého hektaru. Podmínkou účinnosti smlouvy o prodeji mimo dražbu je zapotřebí souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru, který měl být dán předem. Od začátku insolvenčního řízení nedošlo ke svolání schůze věřitelů. Dalším faktorem je postup, jakým insolvenční správkyně zvolila, nabídka nemovitosti mohla být prezentována účelněji a efektivněji, mohlo být docíleno vyššího výtěžku z prodeje a tím i vyššího výtěžku pro jednotlivé věřitele.

První žalovaná se k žalobě vyjádřila dne 13. 4. 2016 tak, že žalobou napadená kupní smlouva na zpeněžení nemovitých věcí mimo dražbu byla uzavřena v souladu s ustanovením insolvenčního zákona na základě pokynu zajištěného věřitele a to zájemci, který učinil nejvyšší nabídku, která v daném případě přesáhla cenu obvyklou stanovenou znaleckým posudkem.

Druhá žalovaná se k věci nevyjádřila a k jednání se nedostavila.

Žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení tak, že zpochybňuje výši výtěžku, který byl získán na základě prodeje ¾ nemovitých věcí zapsaných na list vlastnictví v katastrální uzemí. Prodejem nebyla dosažena maximální možná cena, když dle portálu webová adresa byla v roce 2015 průměrná cena zemědělské půdy 16 Kč Žalobkyně vlastnila 66 000 m², bylo dosaženo výtěžku 550 000 Kč a vychází to tedy na 8 Kč Navíc znalecký posudek byl vyhotoven v roce 2013, k prodeji došlo v roce 2015, žalobkyně se proto domnívá, že měl být vyhotoven nový znalecký posudek.

Prvá žalovaná pak tvrdila, že se jednalo o zajištěnou pohledávku a v daném případě veškeré kroky koriguje zajištěný věřitel, insolvenční správce jedná na základě jeho pokynů a výtěžek jde rovněž přednostně na zajištěnou pohledávku. Ve vypracovaném znaleckém posudku byla cena obvyklá. Uvedené nemovitosti byly prodány za objektivní cenu v souladu se zásadou insolvenčního řízení – aby bylo řízení vedeno efektivně, tedy aby bylo skončeno v reálném čase a nemovitosti byly prodány za ceny obvyklé.

Ve věci byl název soudu vydán dne datum rozhodnutí anonymizováno č. j. číslo jednací, kterým byl návrh na určení neplatnosti a neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 27. 10. 2015 uzavřené mezi celé jméno žalované coby prodávající a právnická osoba coby kupující, zamítnut. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací v části, v níž se žalobkyně domáhala neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 27. 10. 2015 a věc postoupil Okresnímu soudu okres. V části, v níž se žalobkyně domáhala určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 27. 10. 2015, byl rozsudek potvrzen.

Usnesením Okresního soudu okres ze dne 19. 6. 2017 č. j. číslo jednací byla vyslovena místní nepříslušnost a po právní moci spis postoupen soudu zdejšímu, jako soudu místně příslušnému. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j číslo jednací bylo napadené usnesení potvrzeno. Dovolání žalobkyně proti usnesení název soudu ze dne datum bylo název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí číslo jednací odmítnuto.

Usnesením ze dne 29. 1. 2018 č. j. číslo jednací byl žalobkyni k její žádosti ustanoven pro řízení zástupce advokátka JUDr. jméno příjmení. Dne 29. 6. 2020 požádala JUDr. jméno příjmení o zproštění zastupování žalobkyně s odůvodněním, že v návaznosti na dvě dovolací rozhodnutí v neprospěch žalobkyně jí doporučila vzít žalobu zpět. Žalobkyně doporučení neakceptovala a požaduje pokračování v řízení. Za těchto okolností, kdy je narušena důvěra mezi klientem a advokátem požádala o zproštění zastupování celé jméno žalobkyně. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byla dosavadní zástupkyně JUDr. jméno příjmení zproštěna povinnosti zastupovat žalobkyni a nově byla žalobkyni ustanovena zástupkyně JUDr. jméno příjmení.

Z insolvenčního spisu byly zjištěny následující skutečnosti. Usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. insolvenční spisová značka ze dne datum byl zjištěn úpadek dlužníka celé jméno žalobkyně. Insolvenčním správcem byla ustanovena celé jméno žalované. Usnesením název soudu č. j. insolvenční spisová značka byl prohlášen konkurz na majetek dlužníka, který je řešen jako nepatrný. Z přihlášky Pohledávky evidované pod číslem P3 vyplývá, že Zajištěný věřitel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku za dlužnicí v celkové výši 7 562,50 Kč z titulu nákladů soudního exekutora vzniklých v exekučním řízení vedením pod sp. zn. spisová značka, jež sestávají z paušálních nákladů ve výši 4 235 Kč a odměny exekutora, příslušenství a nákladů soudního řízení. Pohledávka byla přihlášena jako zajištěná majetkem dlužníka na základě exekutorského zástavního práva, jež byla zřízeno exekučním příkazem č. j. číslo jednací ze dne 24. 8. 2010, a vázaná na odkládací podmínku spočívající v nabytí právní moci příkazu k úhradě nákladů exekuce. Pod položkou číslo soupisu majetkové podstaty dlužníka (insolvenční spisová značka) byly v podílu ve výši ¾ sepsány nemovitosti zapsané na list vlastnictví, pro stát. instituce, stát. instituce, obec a katastrální území Štítov. Na přezkumném jednání konaném dne datum (insolvenční spisová značka) byla mimo jiné přezkoumána pohledávka věřitele Mgr. Ing. jméno příjmení (P3), kdy tato byla zařazena a přezkoumána na přezkumném jednání jako pohledávka nevykonatelná zajištěná. Předmětná pohledávka byla uznána insolvenčním správcem a nebyla popřena dlužníkem. Dle znaleckého posudku znalce jméno příjmení ze dne 15. 11. 2013 byla stanovena obvyklá cena nemovitosti – pozemků na list vlastnictví a stavby bez č. p./č. e. ve výši 336 640 Kč. Dne 2. 10. 2015 byl udělen pokyn soudního exekutora Mgr. Ing. jméno příjmení ke zpeněžení majetku zaspaného v soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkou číslo prodejem mimo dražbu přímému zájemci za stanovenou cenu 550 000 Kč. Smlouvou ze dne 27. 10. 2015 uzavřenou mezi celé jméno žalované, insolvenční správkyní dlužníka celé jméno žalobkyně coby prodávající a právnická osoba coby kupující (zveřejněna insolvenční spisová značka) došlo k prodeji nemovitého majetku zapsaného v soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkou číslo za kupní cenu 550 000 Kč. Dle usnesení název soudu ze dne datum č. j. insolvenční spisová značka soud vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce celé jméno žalované vydala zajištěnému věřiteli číslo – Mgr. Ing. jméno příjmení, IČO, ze zpeněžení předmětu zajištění: - podíl o velikosti ¾ na uvedených nemovitostech zapsaných na list vlastnictví pro stát. instituce, stát. instituce, obec a katastrální uzemí, zpeněženého prodejem mimo dražbu výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce ve výši 7 562,50 Kč.

Podle ustanovení § 283 zák. č. 182/2006 Sb. (dále jen IZ) zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek, ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen (1). Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku (2).

Podle ustanovení § 289 odst. 1 IZ prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku. Dle ustanovení 289 odst. 2 IZ při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce přitom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku.

Podle ustanovení § 293 IZ jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení, je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí.

Soud se zabýval oběma námitkami žalobkyně, pro které by měla být kupní smlouva ze dne 27. 10. 2015 uzavřená mezi celé jméno žalované coby prodávající a anonymizováno obec coby kupující neúčinná. Prvou námitkou žalobkyně byla námitka, že smlouva o prodeji mimo dražbu je neúčinná, neboť insolvenční soud a věřitelský výbor neudělili souhlas se zpeněžením mimo dražbu dle § 289 odst. 1 IZ a pohledávka má být dle žalobkyně nezajištěná. Soud pak tuto námitku považuje soud za nedůvodnou. Pohledávka věřitele Mgr. Ing. jméno příjmení P-3 byla na přezkumném jednání zařazena jako zajištěná a na tomto jednání byla také jako zajištěná zjištěna. Tato pohledávka nebyla žalobkyní popřena a insolvenční správce jí uznal, co do důvodu, výše i pořadí. Soud upozorňuje na tu skutečnost, že pokud pohledávku popře dlužník v režimu konkursu, tak toto popření nemá žádné účinky na její zjištění v insolvenčním řízení. Odkládací podmínka této zajištěné pohledávky se týkala pouze nabytí právní moci příkazu k úhradě nákladů exekuce, když byla zhojena dnem 1. 7. 2013. Dle ustanovení § 173 odst. 3 IZ nemá zahájení insolvenčního řízení vliv na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky. Ustanovení § 283 IZ se vztahuje obecně ke zpeněžení majetkové podstaty, tedy k majetku ve vlastnictví dlužníka, který není předmětem zajištění, je na místě aplikace ustanovení § 293 IZ, které je speciálním ustanovením pro zpeněžení hodnot určených k zajištění pohledávky a výslovně vylučuje aplikaci ustanovení § 289 odst. 1 IZ, je-li zde pokynu zajištěného věřitele. Zajištěný věřitel pokyn ke zpeněžení nemovitostí mimo dražbu insolvenčnímu správci udělil dne 2. 10. 2015, není pochyb o tom, že k prodeji nemovitostí nebylo třeba souhlasu věřitelského výboru dle ustanovení 278 odst. 2 IZ a je vyloučena aplikace ustanovení § 289 odst. 1 IZ. Druhá námitka žalobkyně se týkala toho, že nemovitost byla prodána pod cenou. I tuto námitku shledal soud jako nedůvodnou. Ze znaleckého posudku zpracovaného jméno příjmení dne 15. 11. 2013 vyplývá stanovení obvyklé cena nemovitosti – pozemků na list vlastnictví a stavby bez č. p./č. e., ve výši 336 640 Kč. Dne 2. 10. 2015 byl udělen pokyn soudního exekutora Mgr. Ing. jméno příjmení ke zpeněžení majetku zaspaného v soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkou číslo prodejem mimo dražbu přímému zájemci za stanovenou cenu 550 000 Kč. Smlouvou ze dne 27. 10. 2015 uzavřenou mezi celé jméno žalované, insolvenční správkyní dlužníka celé jméno žalobkyně coby prodávající a právnická osoba coby kupující (zveřejněna insolvenční spisová značka) bylo prokázáno, že došlo k prodeji nemovitého majetku zapsaného v soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkou číslo za kupní cenu 550 000 Kč. Z uvedeného je tedy zřejmé, že nemovitost nebyla prodána pod stanovenou obvyklou cenou (336 640 Kč dle znaleckého posudku), ač k tomu měl insolvenční správce oprávnění dle ustanovení § 289 odst. 2 IZ, naopak byla prodána za cenu výrazně vyšší (550 000 Kč) a k pokynu zajištěného věřitele. Nedošlo ani k odmítnutí pokynu zajištěného věřitele insolvenčním správkyní dle ustanovení § 293 odst. 1 věta třetí IZ. Dle názoru soudu byly splněny všechny zákonné podmínky. Soudu tak nezbylo, než posoudit žalobu žalobkyně jako nedůvodnou a zamítnout ji.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšným stranám žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.