OSRO 11 C 58/2025-49

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruškou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ pro 57 384,43 Kč s přísl.

I. Řízení se co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu 48,6 % nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánol.Anonymizováno., se žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz poskytla částku částka, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal spolu se poplatky a úroky. Žalovaný splátky neplatil řádně a včas, s jednotlivými splátkami se tak dostal do prodlení. Žalobkyně tak eviduje po zohlednění dílčích plateb ze strany žalovaného pohledávku ve výši částka.

2. Žalobkyně následně doplnila žalobu podáním ze dne datum, v němž zároveň vzala co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně ode dne datum žalobu zpět. Doplnila, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v souhrnu částku částka, což doložila potvrzeními banky o provedené transakci. Zároveň upřesnila, že žalovaný před podáním žaloby uhradil předchůdkyni žalobkyně na splátkách částka a následně dne datum uhradil žalobkyni částka.

3. Žalovaný navrhl svým podáním ze dne datum zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žaloba je neurčitá například stran tvrzení, v jakých částkách a kdy byl úvěr poskytnut. Žalovaný však připustil, že se společností Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno.Anonymizováno. uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které čerpal úvěr, avšak tato částka byla již uhrazena částkou částka. Má za to, že na úvěr zbývá doplatit částka. Namítá dále, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, když v této smlouvě byla sjednaná úroková sazba ve výši 146,949 %, která je dle žalovaného v rozporu s dobrými mravy. Dále žalovaný namítá, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru, když předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila schopnost žalovaného řádně splácet požadovaný úvěr.

4. Žalovaný následně podáním ze dne datum po doplnění důkazů ze strany žalobkyně upřesnil, že ke dni datum dluží žalobkyni částka. Ostatní nároky žalobkyně má žalovaný za nedůvodné a neopodstatněné.

5. Mezi stranami bylo nesporné, že předchůdkyně žalobkyně společnost Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. se žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovanému poskytla plnění. Výši tohoto plnění vzal soud za prokázanou z žalobkyní doložených potvrzení o poskytnutých transakcí (viz č. l. Anonymizováno až Anonymizováno), z nichž vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr v celkové částce částka, což je ostatně, jak vyplývá z vyjádření žalovaného ze dne datum, mezi účastníky též nesporné. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr před postoupením pohledávky uhradil částka. Soud však vycházel z tvrzení žalovaného, které je pro žalobkyni příznivější, když žalovaný tvrdil, že uhradil pouze částka. Soud z tohoto tvrzení vycházel, když jeho tvrzení je podloženo transakční historií předloženou žalobkyní. Dále bylo mezi stranami nesporné, že žalovaný dne datum uhradil žalobkyni částku ve výši částka. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, o čemž byl žalovaný informován písemným oznámením, což žalovaný též nerozporuje.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1811 odst. 1 obč. zák. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle ustanovení § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 2. 2020 č. j. 25 Co 406/2019-70, kde rozhodoval o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, a shledal obdobnou smlouvu absolutně neplatnou. Krajský soud v předmětném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle § 588 věta první občanského zákoníku neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 obč. zák., je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalovanému splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud ale měl žalovaný z poskytnutých prostředků hradit úroku ve výši 146,95 % ročně, tak nelze k jinému závěru dojít. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu. Ve věci sp. zn. 8 Tdo 699/2017 Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně judikoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve věci sp. zn. 21 Cdo 5254/2016 Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně. V předmětném případě činí úroková sazba 69,11 % ročně a RPSN úvěru činí 95,8 %. Takto sjednanou výši úroků a RPSN shledal soud jako rozpornou s dobrými mravy, neboť nelze odhlédnout od toho, že v době uzavření předmětné smlouvy činila obvyklá výše úroků i RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, cca 10 % ročně. Podle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. I pokud by soud připustil, že při nebankovnímu úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu úroků a RPSN ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba úroků a výše RPSN poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako zcela zjevně nepřiměřená (nemravná).

8. S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, žalovaný se tedy vyplacením jistiny pouze bezdůvodně obohatil o částka, přičemž žalobkyni již zaplatil celkem částka, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, co by rozdíl mezi shora uvedenými částkami. Soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení z této částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode meritorního rozhodnutí v této věci, když až tímto rozhodnutím bylo postaveno najisto v jaké výši a z jakého titulu má žalovaný žalobkyni dlužnou částku hradit. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Soud výrokem I. v souladu s § 96 odstavce 2 o.s.ř. zastavil řízení co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum, neboť žalobkyně vzala v tomto rozsahu řízení zpět, a to ještě před prvním jednáním ve věci.

10. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 48,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,3 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25,7 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 148 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.