OSRO 11 C 32/2026-21

Okresní soud v Rokycanech rozhodl soudcem JUDr. Ing. Ivo Hruškou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 21 300 Kč s přísl.

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru, na základě které byly žalobkyní poskytnuty peněžité prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím vrátit, což však nesplnila. RPSN činila dle sjednaných podmínek 212,77 procent.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně a včas doručeno. Žalobkyně se k jednání též nedostavila.

4. Soud provedl důkaz žalobkyní předloženou smlouvou o úvěru ze dne datum, z níž zjistil, že smluvní strany uzavřely smlouvu, na základě které poskytla žalobkyně žalované částku částka. Úrok, výše a počet splátek a poplatků byly sjednány tak, že roční procentní sazba nákladů činila 212,77 procent. Žalobkyně dále doložila, že na základě předmětné smlouvy byla žalovanému vyplacena celkem částka částka.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1811 odstavce 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle ustanovení § 580 odstavce 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 2991 odstavce 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum č. j. spisová značka, kde rozhodoval o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, a shledal obdobnou smlouvu absolutně neplatnou. Krajský soud v předmětném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle § 588 věta první o. z. neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 o. z., je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalovanému splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud ale měla žalovaná z poskytnutých částka vrátit s příslušenstvím odpovídajícímu roční procentní sazbě nákladů ve výši 106 procent, tak nelze k jinému závěru dojít. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně judikoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. spisová značka, kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně. V předmětném případě činí úroková sazba 69,11 % ročně a RPSN úvěru činí 95,8 %. Takto sjednanou výši úroků a RPSN shledal soud jako rozpornou s dobrými mravy, neboť nelze odhlédnout od toho, že v době uzavření předmětné smlouvy činila obvyklá výše úroků i RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, cca 10 % ročně. Podle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. I pokud by soud připustil, že při nebankovnímu úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu úroků a RPSN ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba úroků a výše RPSN poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako zcela zjevně nepřiměřená (nemravná).

7. Kromě výše úroku a roční procentní sazby nákladů je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena a přihlédnout i k jejímu dalšímu obsahu. Nelze pominout, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem, že byla uzavřena adhezním způsobem a že žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohl nic ovlivnit. Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo a zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

8. S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, žalovaná se tedy vyplacením jistiny pouze bezdůvodně obohatila o částka, přičemž z této částky již splatila celkem částka, proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku odpovídající poskytnuté a zároveň dosud nevrácené částkyne. Protože žalovaná částku, o kterou se bezdůvodně obohatila, žalobkyni nevrátila ani po výzvě, prostřednictvím které žalobkyně po žalované požadovala dlužnou částku uhradit, byla žalovaná od následujícího dne po uplynutí lhůty uvedené v této výzvě v prodlení. Soud proto vyhověl žalobě pouze v části na zaplacení zaslané peněžní částky spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k jejímu zaplacení stanovené k zaslané upomínce, a to dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Soud nepřiznal poměrně úspěšnější žalované náhradu nákladů řízení, protože jí žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.