OSRO 11 C 63/2026-25
- Soud:
- Okresní soud v Rokycanech
- Spisová značka:
- 11 C 63/2026-25
- Datum rozhodnutí:
- 2026-06-18
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSRO:2026:11.C.63.2026.1
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruškou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 10 364,82 Kč s přísl.
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši Anonymizováno, částka, kapitalizovaného úroku ve výši Anonymizováno, částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % z částky částka od datum do zaplacení a úroku 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ IČO, sídlem adresa, uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Smlouva byla uzavřena dne datum, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr částka. Žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných poplatků v celkové výši částka splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši dle rozpisu plateb, které zasílala žalobkyně žalovanému. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, kdy žalovaný uhradil pouze částka. Původní věřitelka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne datum. Žalovaný přesto na výzvy nereagoval a neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původní věřitelky poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši dle zasílaného rozpisu plateb, kdy měsíční splátka sestává z částky na úhradu jistiny a z částky na úhradu poplatků spojených s poskytnutím úvěru za příslušné období. RPSN ujednaný smluvně činil 81,02 % ročně, úroková sazba 60 %. Dle tvrzení žalobkyně nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky, avšak soud zjistil, že žalovaný stvrdil svým podpisem pouze první, jedenáctou a poslední stranu smlouvy, současně se jedná o podpis online v žádosti prostřednictvím Anonymizováno. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitelka jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství. Z tabulky o umoření plyne, že žalovaný peněžní prostředky čerpal, a to ve výši částka, na dluh pak uhradil celkem částku částka. Z podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně upomínán k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, a následně předžalobní upomínkou ze dne datum, upomínka byla předána poště téhož dne.
5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části podle výroku I. tohoto rozsudku. V části uvedené pod výrokem II. shledal soud žalobu jako nedůvodnou, neboť má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši částka uhradit dále úrok ve výši 60 % a RPSN 81, 02 % ročně. Soud připouští sjednání přiměřeného poplatku za poskytnutí úvěru, k tomu však v daném případě nedošlo. Sjednaný úrok jednak neodpovídá zákonným ustanovením o spotřebitelském úvěru, když představuje nepřiměřené zajištění spotřebitelského úvěru jedná se tak dle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy.
6. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba se pohybovala mezi 8-9 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobce by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je v rozporu s dobrými mravy převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne datum sp. zn. spisová značka).
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil o částku ve výši částka, na kterou uhradil celkem částka. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne datum. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne datum a do 10. dne od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinil, dostal se od datum do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť neúspěch žalobkyně v řízení převyšoval její úspěch, přičemž žalovanému, jenž byl po celou dobu pasivní, v řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.