OSSM 90 C 32/2019-139

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení částky 48 140 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobci 47 759 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 47 759 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení dalších 681 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 681 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce náklady řízení ve výši 26 728 Kč.

1. Žalobce se v řízení domáhal zaplacení 48 140 Kč úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 1. 4. 2019 do zaplacení. Jistina dle žalobce představovala škodu, která mu vznikla tím, že jako zemědělsky hospodařící subjekt a příjemce dotací (v rámci„ agroenvironmentálně – klimatických opatření“, na podopatření„ ošetřování travních porostů“, v titulu„ obecná péče o extenzivní louky a pastviny“) poskytovaných Státním zemědělským intervenčním fondem (dále případně jen„ Fond“ nebo„ SZIF“), musel z již podané žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2018 na původní výměru celkem 243,42 ha vyjmout půdní blok číslo číslo v lokalitě anonymizována dvě slova v k. ú. obec o výměře 19,36 ha (dále případně jen„ předmětný půdní blok“,„ předmětný blok“ nebo„ blok“). K vyjmutí bloku musel žalobce přistoupit poté, kdy – přes (v souladu s dotačními podmínkami, dle § 18 nařízení vlády č. 75/2015 Sb.) jím řádně ponechaný nepokosený pruh o výměře 0,7 ha na předmětném bloku – žalovaný v době od 20. 5. 2018 (kdy žalobce kosil předmětný blok v ostatní části) do 30. 5. 2018 (kdy bylo zjištěno, že byl někým pokosen i pruh žalobcem ponechaný) zcela neoprávněně tuto část pokosil, čímž došlo k porušení dotačních podmínek. Částka škody představuje výši dotace na 1 ha – 2 486,58 Kč, násobenou výměrou bloku vyňatou z již podané žádosti – 19,36 ha. Pokud by žalobce nevyjmul blok z již podané žádosti, byla by mu celková dotace krácena o podstatně více – o 25%, konkrétně o cca 150 000 Kč, neboť by ze strany SZIF bylo sankcionováno porušení dotačních podmínek, které spočívaly právě v ponechání nepokosené části výměry půdního bloku. Žalovaný se nejprve k uvedenému jednání žalobci přiznal, později – po uplatnění nároku žalobcem na náhradu předmětné škody – začal zapírat, že by daný porost pokosil. Byť pokosení provedl možná neúmyslně, přesto tím zasáhl do majetkových práv žalobce, mezi protiprávním jednáním žalovaného a vznikem výše specifikované škody je jednoznačná příčinná souvislosti, tudíž je žalovaný povinen takto způsobenou škodu ve smyslu § 2910 občanského zákoníku žalobci nahradit. Žalovaný jako uživatel sousedního půdního bloku odpovídá za to, kdy a jak jej sklidí, není rozhodné, zda k tomu použil třetí osobu – bratra, když tito si následně v rámci soudního řízení mezi sebou začali odpovědnost za pokosení půdního bloku tzv. přehazovat.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Jeho půdní blok číslo je přístupný jen přes předmětný blok žalobce. V situování obou půdních bloků žalovaný odkázal na mapu těchto bloků (pozn. soudu – č. l. 30 spisu, podle níž je půdní blok žalovaného – o tvaru téměř obdélníku – de facto ze dvou stran, a to na východě a jihu, obklopen podstatně rozsáhlejším předmětným blokem žalobce, další stranou přiléhá k půdnímu bloku číslo čtvrtou stranou na západě přiléhá ke korytu řeky příjmení; tok řeky zde vytváří tvar písmene U, přičemž poměr délky strany půdního bloku žalovaného, přilehlé k toku, je oproti délce okraje předmětného bloku žalobce, přilehlého k toku a korespondujícího v tomto okraji uváděnému tvaru písmene U, cca 1:4). V roce 2018 žalovaný svůj půdní blok dle dřívější dohody s žalobcem sekal až po senoseči žalobce, pracoval na tom se svým bratrem jméno celé jméno žalovaného – také registrovaným zemědělcem, a to tak, že v prvním dni bratr sekal a žalovaný za ním nahraboval, druhý den bratr lisoval a žalovaný za ním obaloval balíky; pomáhal jim ve druhém dni ještě jméno příjmení. Následně nastal problém v komunikaci – žalobce střídavě jednal někdy se žalovaným, někdy s jeho bratrem, v první fázi se jen telefonicky dotazoval, zda již sekali na půdním bloku žalovaného, což bratr potvrdil. Případně s nimi hovořila i policie ČR, žalovanému byl položen běžný dotaz, zda sekal u příjmení, na což odpověděl kladně, neboť jeho půdní blok se u příjmení nachází. Až následně žalovaný zjistil, že žalobci jde o pruh jeho předmětného půdního bloku, ten však žalovaný rozhodně neposekal. Žalovaný má za to, že v projednávané věci není dáno porušení právní povinnosti, vzniklá škoda ani příčinná souvislost. V řízení vyšlo najevo, že půdní blok – a to jen blok žalovaného – sekal jeho bratr. Žalovaný jej neúkoloval ani si u něj neobjednal, aby provedl sekání na předmětném půdním bloku, za takovýto případný exces nemůže být žalovaný (ani v režimu solidární odpovědnosti zároveň s bratrem) odpovědný.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom (a soud tak mohl dle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) považovat za svá skutková zjištění), že žalobce užívá a obhospodařuje předmětný půdní blok, zatímco žalovaný obhospodařuje a užívá půdní blok číslo sousedící s předmětným, přičemž žalovaný svůj půdní blok seká až poté, co je žalobcem posekán předmětný půdní blok, a tento postup byl zachován i v inkriminované době května 2018, dále, že hranice, kde se oba sousední bloky vzájemně dotýkají, nebyla každopádně žalovaným při kosení jím ohospodařovaného bloku porušena ve směru do předmětného bloku. Sporné nebylo ani to, že žalobce – jak je zjevné již z jeho názvu – podniká v oblasti zemědělství, i žalovaný se označil za registrovaného zemědělce, přičemž s ohledem na veřejnou dostupnost údajů o zemědělských podnikatelích např. na webová adresa SZR/EZP lze za skutečnost známou, jíž není třeba dle § 121 o. s. ř. prokazovat, považovat fakt, že žalovaný je jako zemědělský podnikatel registrován od 10. 6. 2015 dosud.

4. Žalobce tedy tvrdil, že žalovaný pokosil přímo část předmětného půdního bloku žalobce, avšak v místech, kde se tyto bloky nestýkají, a to v – k řece anonymizováno přilehlém – okrajovém pruhu půdního bloku žalobce v šíři cca 10 m tak, jak bylo šrafováním zaznačeno do ortofotomapy již pro účely šetření policie (OO obec, sp. zn. KRPS číslo rok číslo). Žalovaný, který při sklizni na svém půdním bloku na rozdíl od žalobce, jenž před tím trávu odvážel, prováděl balíkování, ponechal takové balíky na svém půdním bloku, avšak shodné v počtu 4 se nerovnoměrně rozmístěné objevily i na předmětném půdním bloku žalobce.

5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkové okolnosti.

6. Z obsahu„ jednotné žádosti 2018“ podané žalobcem jako žadatelem vůči Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (č. l. 52-53 spisu) soud zjistil, že žalobce požádal o dotace v rámci řady různých kategorií, a to i v kategorii„ agroenvironmentální – klimatická opatření (AEKO) 2015 2020“ se specifikací (v podopatření)„ D - ošetřování travních porostů“. Zároveň v seznamu pozemků, kterých se týkala žádost v takto uvedeném podopatření (č. l. 76-77 spisu), figuroval jako díl půdního bloku, u něhož byla rovněž zaznamenána kladná poznámka o požadavku žalobce zohlednit, že na této části dílu půdního bloku bude uplatněna podmínka nepokosené plochy, předmětný díl půdního bloku č. (kód) číslo s výměrou 19,36 ha. Tato podmínka nepokosené plochy pak byla z celkem 83 v žádosti zaznamenaných dílů půdních bloků zaznačena už jen u dalších 2 dílů, a to u dílu půdního bloku číslo o výměře 12,05 ha a u dílu půdního bloku číslo o výměře 16,05 ha, přitom spolu s předmětným šlo o jediné tří díly půdních bloků, jejichž výměra přesahovala 12 ha. Celková výměra všech jednotlivých půdních bloků byla v této kategorii AEKO žalobcem uplatněna v rozsahu 243,42 ha. Podle potvrzení SZIF (č. l. 87) byla citovaná žádost ze strany žalobce doručena tomuto Fondu 8. 5. 2018.

7. Podle„ změny jednotné žádosti AEKO, D-ošetřování travních porostů“ ze dne 31. 5. 2018 (č. l. 5-6 spisu) změnil žalobce žádost vůči SZIF, již registrovanou pod číslo spisová značka, a to tak, že vyčlenil z této žádosti předmětný půdní blok – číslo o rozloze 19,36 ha, s tím, že původně u tohoto dílu byl uplatněn požadavek na zohlednění nepokosené plochy.

8. Z rozhodnutí SZIF sp. zn. anonymizováno spisová značka, č. j. spisová značka ze dne 28. 2. 2019 (č. l. 7-8 spisu) soud zjistil, že Fond rozhodl podle § 11 zák. č. 256/2000 Sb. a podle § 9 odst. 2 nař. vlády č. 75/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Nařízení“), o poskytnutí dotace žalobci na podopatření„ ošetřování travních porostů“ v rámci„ agroenvironmentálně – klimatických opatření“, a to výslovně s odkazem na žádost zmíněnou v odst. 6 odůvodnění tohoto rozsudku. Zmíněné podopatření, a to v titulu„ obecná péče o extenzivní louky a pastviny (D1)“, v němž žalobce dle Fondu plnil podmínky § 19 odst. 2 Nařízení, bylo nejprve zaznamenáno ohledně dílů půdních bloků shodně specifikovaných tak, jak byly (v počtu 83) uvedeny v odkazované žádosti, a se shodnou výměrou 243,42 ha. Každopádně zde tedy byl uveden i čtverec o výměře 19,36 ha v dílu půdního bloku číslo (tj. v předmětném půdním bloku). Dále bylo v rozhodnutí zmíněno, že žadatel podáním z 1. 6. 2018 (pozn. soudu – zjevně datum doručení vůči SZIF, když bylo učiněno fakticky 31. 5. 2018, jak vyplývá z předchozího odstavce odůvodnění) změnil svoji žádost, čímž celková výměra po změně na ošetřování travních porostů činila 224,06 ha. Výše dotace pro rok 2018 tak podle § 23 odst. 1 písm. d) bod 1 Nařízení činila 557 141,71 Kč. Zároveň SZIF uvedl, že s ohledem na splnění podmínek dle § 18 Nařízení žadatelem – v podobě ponechání při první seči nepokosené plochy – na čtverci dílu půdního bloku číslo (12,05 ha) a na čtverci dílu půdního bloku číslo (16,05 ha), navýšil na těchto dílech podle § 23 odst. 2 Nařízení sazbu dotace o 280,89 Kč/ha.

9. Výzvou z 30. 5. 2018 (č. l. 9 spisu) žalobce vůči žalovanému žádal o úhradu škody 49 800 Kč ve prospěch svého účtu číslo s odkazem na to, že pátráním ze strany žalobce bylo zjištěno, že žalovaný pokosil plochu 0,7 ha, kterou žalobce ponechal na louce anonymizována dvě slova (označenou č. půdního bloku číslo – pozn. soudu – zde jde o zjevnou písařskou chybu zaměněním prvních dvou číslic, když správně mělo být uvedeno číslo) v souladu s dotačními pravidly. Podotknuto bylo, že louka byla přihlášena do dotace pro rok 2018 – s nezbytnou podmínkou dodržovat předepsaný dotační management, včetně ponechání nepokosené plochy, avšak 30. 5. 2018 bylo zaměstnancem žalobce jméno příjmení zjištěno, že ponechaná část lučního porostu je sklizena a sbalena do kulatých balíků rozmístěných v dané části louky.

10. Vyrozuměním č. j. KRPS-167233-6/P 2018 číslo ze dne 18. 6. 2018 (č. l. 11 spisu) bylo prokázáno, že policie sdělila žalobci, že oznámení ohledně předmětného pokosení části půdního bloku číslo bylo předáno příslušnému správnímu orgánu k projednání. Ze spisu Městského úřadu Mnichovo Hradiště sp. zn. MH-SČŽU číslo 2018 pak soud zjistil, že věc podezření z přestupku žalovaného (dle § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 zák. č. 251/2016 Sb.) spočívajícího v neoprávněném posekání travního porostu o výměře 0,7 ha na půdním bloku číslo (p. číslo) – s ním jako nájemce hospodaří žalobce, byla odložena se závěrem správního úřadu, že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku. V rozhodnutí správního úřadu (z 18. 9. 2018, č. j. MH- CČŽU/9115/2018-5 2018) v tomto směru bylo uvedeno, že přestupková komise věc odložila z důvodu, že podle ní žalovaný jednal v dobré víře, travní pruh posekal z důvodu,„ aby to na pozemcích bylo hezké a rybáři měli dobrý přístup k anonymizováno“, nenapadlo jej, že je zde pruh schválně ponechán neposekaný a za jakým účelem; komise jeho jednání spatřovala spíše nedbalost vědomou, nikoli úmysl (podle komise podezřelý sice věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem – majetek, kdy věděl, že posekaný pozemek není jeho pozemkem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neohrozí).

11. Z úředního záznamu Obvodního oddělení policie obec č. j. KRPS-167233-1/Č 2018 číslo ze dne 30. 5. 2018 (příloha číslo výše citovaného spisu MěÚ obec) bylo zjištěno, že byl sepsán o telefonátu předsedy představenstva žalobce příjmení ze dne 30. 5. 2018 v 10:02 hodin realizovaném ohledně posečení trávy na pozemku, který má žalobce v pronájmu, cizí osobou. Na místo se v 10:15 hodin dostavila policistka příjmení a policista příjmení, oznamovatel jim vysvětlil důvody ponechání travního porostu v pruhu o šířce 5-7 metrů a výměře 0,7 ha, který se jimi nacházel ponechaný na loukách p. číslo pro splnění podmínek dotace ve výši 50 000 Kč, jakožto zjištění, že pruh je pokosen cizí osobou. Dále záznam obsahoval údaje o tom, že následně bylo (bez specifikace zdroje zjištění) hovořeno s žalovaným (označen i datem narození) na telefonním čísle číslo, který uvedl, že skutečně tento pruh travního porostu posekal on sám, a to z důvodu, aby to na pozemcích bylo hezké a aby byl dobrý přístup k řece anonymizováno, kam chodí rybáři; nenapadlo jej, že je zde ponechán pruh travního porostu za nějakým účelem; travní hmotu z této posekané plochy poté sklidil spolu s trávou, kterou posekal na svém pozemku, a vše sbalil do balíků. V závěru úředního záznamu bylo poznamenáno, že nebyla vyhotovena fotodokumentace, z důvodu, kdy v době obhlídky louky byla celá již posekána, a nebylo možné rozeznat, kde se pruh travního porostu nacházel.

12. Z ortofotomapy zachycující mj. předmětný půdní blok číslo též půdní blok žalovaného číslo) (str. 5 přestupkového spisu MěÚ obec, obdobná též předložena žalovaným v rámci jeho tvrzení – viz odst. 2 odůvodnění) – a z tam uvedeného zaznačení pruhu, který zůstával neposekán ze strany žalobce, v kombinaci s grafickým znázorněním pohybu traktoru registrační značka (ztotožněného též pojmenováním osoby řidiče – příjmení) dne 15. 5. 2018 z údajů v GPS (č. l. 111 procesního spisu) má soud za zjištěné, že pohyb vozidla vůbec nenastával nejméně ve ¾ délky okrajového pruhu předmětného půdního bloku podél řeky příjmení, a to s nejširším rozměrem pruhu na východní části hranice bloku, nejvzdálenější od umístění půdním bloku číslo žalovaného, když na jeho bloku se traktor také vůbec nepohyboval.

13. Z fotografií, předložených žalobcem k tvrzení o pokosení též pruhu louky v okraji předmětného půdního bloku v blízkosti břehu řeky příjmení (č. l. 37-41), soud mohl seznat, že zaznamenávají část rovné louky o značné rozloze, se stromy rostoucími na okrajích části louky, že zachycují balíky válcového tvaru výrazně světlé (avšak nerozpoznatelné – jelikož šlo o černobílé fotografie) barvy, zjevně obsahující pokosenou trávu. Pouze v menší části louky bylo koncentrovaně umístěno přes dvacet takových balíků (fotografie č. l. 38), kdežto na podstatně rozsáhlejší pokosené ploše (fotografie č. l. 39, 40) se nacházely je zcela ojediněle jednotlivé balíky (podle fotografií v počtu 1-3), a to v samém okraji louky (nikoli na rozsáhlé ploše) v bezprostřední blízkosti vzrostlých stromů (pozn. soudu – tj. zjevně též u břehu řeky), přičemž louka byla všude – i v místech umístění balíků – posekána, zachován zůstal vzrostlý travní porost jen v úzké části zcela přilehlé ke stromům (případně přímo pod nimi se nacházející). Z fotografií se nejeví, že by balíky umístěné ojediněle při okraji louky v blízkosti stromů (u břehu řeky) byly velikostně odlišné než balíky umístěné koncentrovaně v toliko části louky v počtu cca 20 kusů.

O dané fotodokumentaci, kterou žalobce připojil k podání ze dne 21. 10. 2019, tvrdil, že byla pořizována policií v rámci věci vedené pod shora uvedenou sp. zn. KRPS číslo 2018 číslo. Toto tvrzení však bylo vyvráceno zjištěním z úředního záznamu policie, citovaného v odst. 11 odůvodnění, z něhož je zřejmé, že policie výslovně fotodokumentaci neprováděla, v policejním ani přestupkovém spisu MěÚ obec se žádná fotodokumentace nenachází. Přesto soud nemá důvod pochybovat o tom, že fotografie pocházejí z doby, kdy policie 30. 5. 2018 ohledání místa provedla, neboť z dále uvedených výpovědí anonymizováno, příjmení, příjmení a anonymizováno vyplynulo, že příjmení, který se oblídky policie účastnil, pořizoval fotografie předmětného místa v době ohledání policií, která byla předvolána za situace, kdy již celá louka byla posekána, včetně před tím ponechaného nepokoseného pruhu na předmětném půdním bloku žalobce, a byly zde rozmístěné balíky – na louce žalovaného a v pruhu půdního bloku žalovaného, který před tím – při sklizni s odvozem travní hmoty na siláž – traktorista příjmení nesekal.

14. Korespondencí zástupkyně žalobce ze dne 6. 11. 2018 a 12. 3. 2019 a e-mailem žalovaného z 13. 3. 2019 (č. l. 14-17, 19), dále z informací České pošty o doporučeném psaní podacího č. anonymizováno má soud za prokázané, že žalovaný byl ze strany žalobce prostřednictvím jeho zástupkyně informován o předmětném nároku žalobce na náhradu škody, a to i se skutkovým podrobným vymezením, právní kvalifikací, vyzván k plnění předmětné částky, a to poprvé již korespondencí z 6. 9. 2018 (s lhůtou k plnění do 30. 9. 2018), s doručením výzvy k 11. 9. 2018. Třetí z výzev (s lhůtou k plnění do 31. 3. 2019) byla žalovanému doporučeným psaním odeslána 12. 3. 2019 a doručena 13. 3. 2019, přičemž žalovaný reagoval odmítavým způsobem – že žalobci„ nic neposekal“ a družstvo si škodu nejspíše způsobilo samo.

15. Z výslechu člena představenstva anonymizováno soud zjistil, že měl telefonický kontakt na žalovaného z minulosti kvůli přípravě smlouvy o vydání pozemku. Účastnil se schůzky v kanceláři předsedy představenstva žalobce nedlouho po zjištění posekání trávy na části půdního bloku, který měl zůstat neposekán, a to za přítomnosti předsedy představenstva žalobce příjmení, pracovníka příjmení, žalovaného a jeho bratra. Ze strany předsedy představenstva bylo přítomným vysvětleno, co se stalo, proč zde měl zůstat neposekaný pruh. Bratři celé jméno žalovaného řekli, že to udělali oni, protože jim přišla škoda tam neposekanou část nechat. Vyslýchaný si přesně nevybavuje, který z bratrů se takto vyjádřil, ale uznali, že to byla chyba. Na schůzce se jako vzniklá škoda řešila cena travní hmoty, svědek se domnívá, že nikoli škoda ohledně dotace; nepamatuje si to přesně – ale patrně v té době nebyla ještě známa škoda na dotaci. Bylo však vysvětleno, z jakého důvodu zde zůstal ze strany žalobce neposekaný pruh.

16. Z výslechu člena představenstva příjmení soud zjistil, že jako agronom vybírá část půdního bloku, která má zůstat neposekána kvůli dotacím. V roce 2018 bylo na předmětném půdním bloku o rozloze přibližně 20 hektarů ponecháno cca 0,7 hektarů neposekaných, pruh podél příjmení o délce přibližně 1 km. Dotace byla poskytována tak a za podmínky, že na ploše o 12 ha muselo být ponecháno 3 % neposekané plochy. příjmení příjmení sděloval vyslýchanému, že někdo trávu v neposekaném pruhu posekal, sbalil do plastových balíků. Toto vyslýchaný ověřil na místě a nahlásil předsedovi představenstva. Také se účastnil obhlídky policie. Později obdrželi informaci (neví od koho), že pruh měl posekat jemu neznámý pan celé jméno žalovaného. Vyslýchaný pořizoval fotografie balíků na pruhu žalobce, který měl zůstat neposekán, přičemž žalobce na tomto půdním bloku v roce 2018 nepoužíval balíkování a na svém pokoseném půdním bloku balíky neměl, byť při sklizni travní hmoty balíkování někdy používají - vedle metody sklizně řezačkou a odvezení trávy.

17. Z výpovědi člena představenstva příjmení soud zjistil, že pracuje jako traktorista, dostává pokyny od vedoucího příjmení k tomu, jaký pruh musí kvůli dotacím zůstat neposekán. Před dvěma lety (pozn. soudu výslech uskutečněn v červnu 2020, tj. ve výpovědi jde o období 2018) nastal problém s takto ponechanou neposekanou částí půdního bloku žalobce – pruhem. Volal mu kolega anonymizováno s dotazem, zda tento pruh také neposekal, neboť byl posekán a tráva v balících. Vyslýchaný toto popřel a společně věc nahlásili vedoucímu příjmení. Tehdy na daném místě zpracovávali posekanou trávu sbíráním a odvozem do silážní jámy. Vyslýchaný věděl v předmětnou dobu, kde sekat nesmí, bylo mu to řečeno, vytyčení také dostává v mapě, v roce 2018 bylo vytyčení hranice tzv. louky žalobce a tzv. louky žalovaného vyznačeno kolíky. Jízdy traktoru se zaznamenávají na GPS, v něm zaznamenané údaje jsou tak dohledatelné. Vyslýchaný se na místo byl podívat asi 10 dnů po telefonátu, projížděl kolem na loďce, místo sledoval z jezu. Balíky viděl ležet jednak v pruhu, které on nesekal a nechal jej neposekaný, a dále v zadní části louky, o níž si myslí, že je to louka pana celé jméno žalovaného.

18. Z výpovědi svědka příjmení bylo zjištěné, že svědek při náhodné jízdě od lékaře do obec zjistil, že na louce, kde nechávají pruh kvůli včelám a kvůli dotaci, je vše posekáno a jsou tam„ takové ty bílé koule“. Ohledně doby, kdy se tak stalo, svědek neadekvátně uváděl, že rok 2018 je správným údajem podle jeho názoru z toho důvodu, že byl tento rok napsán na předvolání, které obdržel od soudu. Později při vyvrácení okolnosti, že by byl letopočet 2018 uveden v předvolání, vysvětloval, že se díval do svého pracovního deníku, proto ví, že šlo o rok 2018. V uvedeném zjištění, že je posekán pruh, který měl být zachován neposekaný, volal kamarádovi příjmení, ptal se jej na posekání, přičemž mu příjmení odpověděl, že v tomto místě nesekal. Svědek pracuje jako opravář – traktorista, na uvedeném místě asi 10 dnů před uvedeným zjištěním sbíral senáž, na místě jimi posekanou trávu nenechávali, nebalíkovali ji, naopak ji odváželi. V té době tam zůstal zachovaný svědkem popsaný pruh. Balíky posléze svědek viděl na tom pruhu, který v době, kdy zde pracoval, byl neposekaný.

19. Z výpovědi svědka příjmení soud zjistil, že jde o kamaráda žalovaného, a zjevně kamaráda jeho bratra jméno; asi 5 let anonymizováno pomáhá se zemědělskými pracemi.

Svědek vypověděl, že ví, že„ celé jméno žalovaného“ mají pozemek někde u družstva, předloni (pozn. soudu – dle výpovědi v červnu 2020 tedy opět rok 2018) jim pomáhal kolem„ toho“ obec. Svědek nejprve nepravdivě tvrdil, že údaje, kdy ve výpovědi má jít o to, že„ žalován je někdo z toho, že posekal a odvezl seno“, jsou mu známy z předvolání, až po upozornění soudu, že takové údaje vůbec v předvolání nebyly, připustil, že celé jméno žalovaného mu před výpovědí řekli, jaký je předmět sporu, že jde o„ žalování někoho z toho, že posekal a odvezl seno“, bylo to u„ toho družstva“. Ze svých zážitků svědek o nějakém posekání pozemků u družstva nic neví. Na pozemku anonymizováno byl i v roce 2018, s jméno lisoval balíky. Myslí si, že na pozemku směrem k anonymizováno již balíky byly, a to na obou pozemcích„ takové kulaté“.

20. Z výpovědi svědka jméno celé jméno žalovaného soud zjistil, že jde o bratra žalovaného, že si vzájemně vypomáhají, v rámci této pomoci byl svědek sekat na„ tom pozemku“, je seznámen s tím, co je předmětem řízení, se žalobcem to opakovaně probírali.

Dále svědek uvedl, že travní porost vždy seká on, neboť žalovaný nemá větší traktor, žalovaný následně travní hmotu balí do fólie. Na pozemku poblíž příjmení rovněž sekal svědek, žalovaný hrabal na řádky, posléze za ním žalovaný trávu lisoval do balíků, s čímž pomáhal příjmení. Svědek tvrdil, že na„ té louce“ v roce 2018 sekal jen vzadu roh u lesní školky, což je„ jejich“ půdní blok, přičemž v tu dobu byla louka při břehu příjmení již sklizená, tráva zabalená do folie – a to tak„ jako je to letos“. Uvedl – k dotazu na shodnost balíků vytvořených svědkem a žalovaným a balíků při břehu příjmení, že i balíky u břehu příjmení byly bílé, avšak podle něj balíky u příjmení byly větší, myslí si to podle toho, že se pak objevily navezené a poničené na„ jejich rohu“. Svědka telefonicky na č. tel. číslo kontaktoval pan příjmení (pozn. soudu v řízení slyšený svědek), podle svědka s dotazem,„ jestli to neposekali u příjmení“ – bez bližšího označení, o jakou část pozemku jde, případně s tak nějak znějícím dotazem. Dále se svědek účastnil schůzky v sídle družstva, kde byl i žalovaný, svědek příjmení a nějaký další muž. Opět byli tázáni, zda„ sekali u příjmení“, což jim svědek potvrdil, ale myslel tím„ jejich“ část, a bylo mu divné, proč chtějí pracovníci družstva věc policii, blíže se však na důvod nahlášení policie neptal, neboť vycházel z toho, že sklizeň provedli jen na jejich bloku, ostatně družstvo mělo již svou část louky předtím pokosenou, tudíž svědek s žalovaným podle názoru svědka nemohli nic neoprávněně pokosit. Až posléze, když se jel podívat na místo, pochopil, že jim jde o balíky u příjmení, podle něj to bylo jediné čerstvě posekané místo, které však rozhodně on nesekal. Ze strany policie svědek osobně kontaktován nebyl.

21. Z výpovědi svědkyně příjmení, policistky, která byla uvedena na úředním záznamu o provedení obhlídky pokoseného pruhu části půdního bloku žalobce (odst. 11 odůvodnění), soud zjistil, že telefonický kontakt na žalovaného a údaje o něm měli před tím, než mu bylo voláno, a to ze své databázi z předchozího řešení problému úniku dobytka z prostor u dálnice v obec. Svědkyně přímo realizovala popsaný telefonát. Určitě nejprve osobě, s níž hovořila, kladla dotaz na totožnost, zjišťovala, zda mluví s osobou jménem a příjmením žalovaného a datem jeho narození, dále zjišťovala, zda je – patrně majitelem – nějakých polností nebo luk. Úřední záznam byl sepsán v den realizace telefonátu. Na bližší podrobnosti si svědkyně pro dostup času již nebyla schopna vzpomenout, odkázala na to, co bylo zaznamenáno v úředním záznamu, nemohla si vzpomenout ani na to, zda telefonující mluvil spontánně a přesvědčivě.

22. Pokud soud provedl dokazování zhlédnutím fotografií předmětného půdního bloku, předložených žalovaným (č. l. 115-118) k tvrzení, že žalobce na předmětném bloku nedodržuje podmínku ponechání nepokoseného pruhu podél příjmení trvale, jelikož v roce 2020 byl tento pruh sklizen samotným žalobcem a travní hmota jím zabalena do plastovou fólií obalených balíků, pak soud mohl objektivně z fotografií seznat provedení sklizně travního porostu způsobem v podobě umístění travní hmoty do balíků tvaru válců s povrchovou fólií tmavšího odstínu zelené barvy. Zda se jednalo o plnou plochu předmětného půdního bloku žalobce, soud podle tohoto důkazu jednoznačně zjistit nemohl; krom toho s ohledem na každoroční vyhodnocování splnění dotačních podmínek – jak bude v podrobnostech uvedeno dále, zejména – z hlediska právní úpravy v odst. 28 odůvodnění rozsudku, a ohledně skutkových a právních závěrů soudu v odst. 38 až 41 odůvodnění rozsudku, neshledal soud právně významnou okolností, zda žalobce podmínku ponechání nepokosené plochy na předmětném bloku dodržel i v roce 2020.

23. Soud neprovedl důkaz výslechem předsedy představenstva příjmení a výslechem dalších svědků, jak původně v podání z 24. 4. 2020 navrhl žalobce (příjmení, příjmení, jméno příjmení, příjmení), jelikož sám od tohoto důkazního návrhu v průběhu prvního jednání konaného 30. 6. 2020 ustoupil.

24. K právnímu posouzení věci soud předesílá, že s ohledem na dotační titul, v rámci něhož žalobce tvrdil, že vlivem činnosti žalovaného nedosáhl na jinak jím v podmínkách splněný nárok na část dotace (finančního plnění) poskytované SZIF, je třeba vzít v úvahu následující právní úpravu obsaženou v nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, a to znění citovaného nařízení platné a účinné v době, kdy mělo dojít k předmětné škodě (konec května 2018, tj. ve znění novelizace nařízení provedené naposledy nař. vlády č. 43/2018 Sb.) – dále jen„ Nařízení“.

25. Podle § 2 písm. d) bod 1 Nařízení jsou agroenvironmentálně-klimatická opatření tvořena mimo jiné podopatřením ošetřování travních porostů, které se člení na tituly – mj. obecná péče o extensivní louky a pastviny.

26. Podle § 3 odst. 1 Nařízení může žádost o zařazení do některého z podopatření podle § 2 podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže za a) obhospodařuje zemědělskou půdu vedenou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství na žadatele a b) splňuje další podmínky pro zařazení do příslušného podopatření podle § 2 Nařízení. Podle § 3 odst. 2 písm. a) se v případě podopatření uvedených v § 2 písm. – mj. – d) podává na celý díl půdního bloku. Podle § 3 odst. 3 se žádost o zařazení podává na období závazku v délce trvání 5 let, které začíná běžet, jde-li o podopatření – mj. – podle § 2 písm. d), dnem prvního ledna prvního roku pětiletého období, na které je podávána žádost o zařazení. Tato žádost o zařazení doručí žadatel Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen„ Fond“), a to do 15. května prvního roku závazku podle odstavce 3. Fond žadatele zařadí do příslušného podopatření, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zákonem o zemědělství a tímto nařízením.

27. Podle § 8 odst. 1 Nařízení může žadatel v průběhu trvání závazku požádat o snížení výměry dílu půdního bloku nebo o vyřazení dílu půdního bloku zařazeného do příslušného podopatření podle § 2. Tuto žádost žadatel doručí Fondu prostřednictvím žádosti o změnu zařazení na Fondem vydaném formuláři (§ 8 odst. 2 Nařízení).

28. Podle § 9 odst. 1 Nařízení doručí každoročně žadatel žádost o poskytnutí dotace na podopatření podle § 2, a to Fondu na Fondem vydaném formuláři pro příslušný kalendářní rok, a to do 15. května příslušného kalendářního roku, na který má být dotace poskytnuta. Podle § 9 odst. 2 písm. a) Nařízení se dotace poskytne žadateli v plné výši podle § 23, jestliže – mj. – a) je žadatel zařazen do příslušného podopatření podle § 3 odst. 5, a do tohoto podopatření je zařazen také díl půdního bloku uvedený v žádosti o zařazení; v případě podopatření podle § 2 písm. d) je díl půdního bloku uvedený v žádosti o poskytnutí dotace vymezen podle § 1 nař. vlády č. 37/2014 Sb. a zařazen podle § 16 odst. 5 (pozn. soudu – tj. pouze do jednoho dotačního titulu), a dále také dle písm. b) tehdy, jestliže žadatel hospodaří a zaváže se hospodařit v souladu – mj. dle bodu 4 – s dalšími podmínkami stanovenými tímto nařízením. Mezi podmínky pro hospodaření s půdním blokem zařazeným do titulu ošetřování travních porostů podle § 2 písm. d) bodu – mj. 1 – patří dle § 18 odst. 1 Nařízení podmínka, kdy žadatel na dílu půdního bloku s výměrou nejméně 12 hektarů zařazeného do tohoto titulu ponechá každoročně při zemědělském obhospodařování nepokosenou plochu, a to o rozloze nejméně 3 % rozlohy dílu půdního bloku způsobilé k poskytnutí dotace, nejvýše 10% rozlohy tohoto dílu, s maximální rozlohou jedné nepokosené plochy, která činí 1 hektar. Žadatel přitom podle § 18 odst. 4 písm. a) uvede v žádosti o poskytnutí dotace, zda se jedná o díl půdního bloku podle odst. 1, na kterém ponechá nepokosenou plochu a žádá o poskytnutí dotace za ponechání nepokosené plochy. V případě nesplnění podmínek provádění jednotlivých opatření Fond dotaci za příslušný kalendářní rok sníží tak, jak uvádí ustanovení § 25 - § 29, případně dotaci vůbec neposkytne (§ 30 Nařízení). Podle § 28 odst. 1 Nařízení se dotace, vypočtená podle § 23, sníží o 25 % v příslušném kalendářním roce v rámci podopatření podle § 2, zjistí-li Fond u žadatele při uplatnění – dle písm. d) – podopatření ošetřování travních porostů mj. (dle bodu 4) nesplnění podmínky uvedené v § 18 odst. 1 písm. a) – tj. nesplnění podmínky ponechání nepokosené plochy na dílu půdního bloku s výměrou nejméně 12 hektarů tak, jak cit. § 18 odst. 1 písm. a) uvádí; snížení se vztahuje pouze na plochu trvalého travního porostu způsobilého k poskytnutí dotace podle § 2 písm. d) bodu 1 – 5, tj. ovšem na celou výměru plochy uplatněné k poskytnutí dotace žadatelem ve vztahu k podopatření – mj. – ošetřování travních porostů a na titul obecná péče o extenzivní louky a pastviny, nikoli jen na díl půdního bloku, u něhož žadatel v žádosti dle § 18 odst. 4 Nařízení uplatnil zohlednění, že zde ponechá nepokosenou plochu, a u něhož to následně dle zjištění Fondu nedodržel.

29. Podle § 23 odst. 1 písm. d) Nařízení činí sazba dotace v podopatření ošetřování travních porostů - dle bodu 1 - 96 EUR hektar trvalého travního porostu, zařazeného do titulu obecná péče o extenzivní louky a pastviny podle § 2 písm. d) bodu 1, na kterém žadatel plní podmínky podle § 19 odst. 2. Podle § 23 odst. 2 Nařízení se sazba dotace podle odst. 1 písm. d) bodu – mj. – 1 zvýší o 11 EUR hektar, jde-li o díl půdního bloku podle § 18 odst. 4 – mj. – písm. a), tj. díl, ohledně kterého žadatel v každoroční žádosti o dotaci uvedl, že zde ponechá nepokosenou plochu a žádá o poskytnutí dotace za toto ponechání. Z rozhodnutí Fondu citovaného v odst. 8 odůvodnění rozsudku je zřejmé, že přepočet mezi měnou EUR a měnou Kč, v níž byla dotace žalobci přiřčena, činil 25, 5354 Kč za 1 EUR, jelikož navýšení sazby dotace dle § 23 odst. 2 o 11 EUR/ha bylo Fondem stanoveno v korunách na 280,89 Kč/ha. Základní sazba dotace za 1 hektar travního porostu zařazeného do dotačního titulu dle § 23 odst. 1 písm. d) Nařízení tak činila 2 451,40 Kč/ha (96 EUR x 25, 5354 Kč), navýšení u bloků se splněnou podmínkou ponechání části nepokosené plochy dosahovalo uvedených 280,89 Kč/ha.

30. Dále soud právní posouzení opodstatněnosti nároku žalobce na náhradu škody provedl dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).

31. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

32. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

33. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

34. Podle § 2914 věta první o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.

35. Podle § 2924 o. z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činnosti, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

36. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 věty první o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

37. Po skutkové a právní stránce soud v řízení učinil následující závěry.

38. Žalobce jako zemědělsky hospodařící subjekt obhospodařuje v rámci nájemního, resp. pachtovního právního poměru předmětný půdní blok, činil tak i v roce 2018, a žalovaný, který je od 10. 6. 2015 registrovaným zemědělcem, tj. též podnikatelem v zemědělství, v roce 2018 taktéž v rámci pachtu každopádně obhospodařoval sousední půdní blok číslo. K umístění těchto bloků a k vzájemnému sousedství, k poměru jejich velikosti, resp. poměru hranic půdních bloků přiléhajících k toku příjmení, jakož i k vzhledu okolí, soud odkazuje na tvrzení žalovaného prezentovaná v odst. 2 odůvodnění na základě ortofotomapy obou bloků, na nesporná tvrzení účastníků v odst. 3 odůvodnění, jakož i na zjištění soudu učiněná z ortofotomapy a fotografií (odst. 12 a 13 odůvodnění). Žalobce zjevně úspěšně požádal Fond o zařazení předmětného půdního bloku do podopatření dle § 2 písm. d) bod 1 Nařízení, tedy ve vztahu k provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření, konkrétně podopatření ošetřování travních porostů, a to v titulu obecné péče o extenzivní louky a pastviny, počínaje rokem 2015. To vyplývá ze zjištění soudu uvedených v odst. 6 odůvodnění, když žalobce následně pro rok 2018 (každoročně, jak má na mysli § 9 odst. 1 Nařízení) podal již žádost o samotné poskytnutí dotace na takové opatření pro uvedený kalendářní rok 2018, v níž byl počátek opatření rokem 2015 uveden. Ze zjištění uvedených v odstavci 6 – 8 odůvodnění rozsudku je jednoznačné, že žalobce splnil podmínky pro poskytnutí dotace dle Nařízení konkrétně pro rok 2018, a to ve výše uvedeném dotačním titulu obecné péče o extensivní louky a pastviny. V rámci podané žádosti, doručené Fondu 8. 5. 2018 uplatnil žádost na výměru půdy z celkem 83 půdních bloků o rozloze 243,42 ha, přičemž mezi těmito bloky byl jednoznačně i předmětný půdní blok o rozloze 19,36 ha, ve vztahu k němuž (shodně též k bloku číslo o výměře 12,05 ha a bloku číslo o výměře 16,05 ha), žalobce v žádosti v souladu s ust. § 18 odst. 4 písm. a) Nařízení zaznamenal požadavek na zohlednění podmínky nepokosené plochy. Ostatně ohledně těchto bloků včetně předmětného dle § 18 odst. 1 Nařízení platila výslovná podmínka ponechat každoročně při zemědělském obhospodařování nepokosenou plochu o rozloze nejméně 3 % a nejvýše 10 % rozlohy dílu způsobilého k poskytnutí dotace, jelikož šlo o (jediné 3 z celkem 83) půdní bloky s výměrou nejméně 12 ha. Proto ponechat z předmětného bloku vyhrazenou část nepokosenou bylo dotační povinností žalobce, stanovenou právním předpisem, v případě jejíhož nedodržení, což bylo vždy posuzováno Fondem za příslušný kalendářní rok, by Fond podle § 28 odst. 1 Nařízení snížil v takovém kalendářním roce dotaci vypočtenou dle § 23.

39. Výše dotace příslušející žalobci na 1 hektar trvalého travního porostu zařazeného do zmíněného dotačního titulu dle § 23 odst. 1 písm. d) bod 1 Nařízení činila 96 EUR (2 451,40 Kč) u takového porostu na všech dílech půdních bloků zařazených do žádosti, přičemž na předmětném půdním bloku (shodně jako na půdních blocích číslo a číslo) se dle § 23 odst. 2 Nařízení zvyšovala o 11 EUR/ha (o 280,89 Kč/ha).

40. Pokud žalobce za situace, kdy zjistil, že mu třetí osoba provedla pokosení travního porostu ponechaného v pruhu předmětného půdního bloku podél břehu řeky příjmení, tj. na místě, které pro ten rok vymezil (jak vyplynulo z výpovědí příjmení a příjmení) za účelem splnění shora uvedené podmínky dle § 18 odst. 1 písm. a) Nařízení, postupoval tak, že v souladu s § 8 odst. 1 Nařízení požádal Fond (dne 31. 5. 2018 s doručením k 1. 6. 2018) pro kalendářní rok 2018 o vyřazení předmětného půdního bloku z příslušného podopatření a tím z dotačního titulu, nelze takovému postupu z hlediska hospodárnosti a posouzení, zda žalobci vznikla předmětná škoda, ničeho vytknout. Žalobce totiž takovým postupem předešel vzniku ještě vyšší škody. Je evidentní, že jestliže by pro předmětný kalendářní rok 2018 takový postup nezvolil, pak následně po kontrole plnění dotačních podmínek v roce 2018, provedené ze strany Fondu, by žalobci byla celková dotace v tomto kalendářním roce (nakonec příslušející ve výši 557 141,71 Kč, resp. při zahrnutí předmětného bloku ještě vyšší) snížená dle § 28 odst. 1 Nařízení o 25 %, šlo by tedy nejméně o 139 285 Kč, tedy mnohonásobně více, než jaká částka žalobci na dotaci ušla, jestliže předmětný půdní blok z dotačního titulu svojí žádostí nechal vyřadit.

41. Z právní úpravy uvedené v odst. 26 – 28 odůvodnění rozsudku, a skutkově též z rozhodnutí SZIF citovaného v odst. 8 odůvodnění, plyne, že SZIF posuzuje splnění podmínek individuálně a opakovaně každoročně ve vztahu k jednotlivým půdním blokům. Proto je (pro posouzení, zda tyto podmínky žalobce splnil v roce 2018 a zda – v případě jejich splnění – mu jednáním žalovaného v této záležitosti vznikla škoda) nepodstatná námitka žalovaného (viz odst. 22 odůvodnění rozsudku) ohledně způsobu, jakým žalobce přistoupil k plnění dotačních podmínek v roce 2020. Neopodstatněnost této námitky je při výše uvedeném zachována, i kdyby bylo prokázané, že předmětný pruh u příjmení na půdním bloku žalobce v roce 2020 sám pokosil (k čemuž ovšem předseda představenstva žalobce přiléhavě vysvětlil, že lokalizace neposekané části se měnila v průběhu let, což koresponduje zjištění z výpovědi příjmení, který jako agronom vybírá – zjevně vždy individuálně v tom kterém roce – část půdního bloku určenou k ponechání porostu, a dále předseda tvrdil, že i v roce 2020 zde byla nepokosená část zachována, což se fotografiemi na č. l. 115-118 spisu soudu nejevilo výslovně vyvrácené, jelikož nebylo jisté, že fotografie zobrazují plnou výměru předmětného půdního bloku). Konečně, pokud žalobce tento blok v důsledku pokosení ze strany žalovaného (jeho bratra) vyjmul ze žádosti za rok 2018, a pokud by následně nebyla Fondem akceptována nová žádost žalobce na zařazení bloku do podopatření na rok 2019, resp. 2020, nemusel by žalobce k tomuto bloku podmínku ponechání nepokosené části výměry vůbec plnit.

42. Na základě provedeného dokazování je soud zároveň přesvědčen, že k pokosení předmětné části půdního bloku žalobce došlo činností žalovaného, případně jemu pomáhajícího bratra – svědka celé jméno žalovaného, při činnosti žalovaného coby registrovaného zemědělce, v rámci níž žalovaný prováděl obhospodařování svého půdního bloku číslo. Soud neuvěřil tvrzení žalovaného ani výpovědi svědka celé jméno žalovaného, že při současně prováděné sklizni travního porostu na sousedním půdním bloku žalovaného nebyla jimi zároveň sklizena tráva na předmětném pruhu půdního bloku žalobce. Soud vychází ze vzájemně si korespondujících zjištění učiněných z výpovědi svědkyně příjmení – ve spojení s úředním záznamem citovaným v odstavci 11 odůvodnění rozsudku, z výpovědi členů statutárního orgánu žalobce příjmení, příjmení, příjmení (u nichž jen v okolnosti, že jsou v tomto postavení vůči žalobci, neshledal důvod – to i při zohlednění zjištění z dalších důkazů – pochybovat o pravdivosti jejich výpovědí) a svědka příjmení, stejně jako ze zjištění učiněných z fotografií (odst. 13 odůvodnění), z ortofotomapy zachycující oba půdní bloky účastníků a ze záznamu o pohybu traktoru žalobce s řidičem příjmení na předmětném půdním bloku.

43. Skutková okolnost, že předmětný pruh bloku žalobce nebyl každopádně posekán a sklizen z jeho strany, je prokázána výpověďmi agronoma příjmení, traktoristy příjmení a svědka příjmení, dále ze záznamů GPS systému v traktoru příjmení. První z vyslýchaných popsal jím v roce 2018 na předmětném bloku vybraný pruh podél příjmení v délce 1 km a o rozloze cca 0,7 ha (z 20 ha předmětného bloku), který měl kvůli dotaci zůstat neposekán, a jakož i to, že mu traktorista příjmení sděloval, že na v tomto pruhu následně někdo (rozuměno nikoli pracovníci žalobce) travní hmotu posekal a sbalil do balíků, což vyslýchaný na místě ověřil. Dále je prokázání této skutkové okolnosti dáno výpovědí příjmení a svědka příjmení, kteří osobně prováděli sklizeň travní hmoty v květnu 2018 na půdním bloku žalobce. příjmení jednoznačně uvedl, že měl pokyn od vedoucího příjmení, jaký pruh musí kvůli dotacím zůstat neposekán, vytyčení pruhu dostal v mapě, v uvedeném roce bylo vytyčení hranice bloků žalobce a žalovaného vyznačeno také kolíky v daném místě. Tento pruh také neposekaný zachoval, ostatně údaje o jeho jízdě (byť datované k 15. 5. 2018, nikoliv – jak uváděl žalobce – k 20. 5. 2018) jsou zcela objektivně zaznamenávány v GPS traktoru (zjištění v odst. 12 odůvodnění rozsudku). Právě z tohoto záznamu je pak vizuálně zcela zjevné, že jízda traktoru odpovídala jen ploše předmětného půdního bloku s vynecháním výrazného neprojetého pruhu podél břehu příjmení, nepochybně nejméně ve ¾ celé délky okraje tohoto bloku, přiléhajícího k břehu příjmení, s největší šíří pruhu na zcela opačné části prostoru, než se nacházel půdní blok žalovaného. příjmení též jednoznačně vypověděl, že v uvedeném roce v daném místě – předmětného bloku – zpracovávali posekanou trávu pouze sbíráním a odvozem do silážní jámy, a že až době, kdy zhruba 10 dnů po sklizni a na základě telefonátu kolegy anonymizováno se jel na místo podívat, sledoval z blízkého jezu, že na pruhu, který nechal neposekaný, leží balíky s travní hmotou, umístěné shodně také v zadní části louky, o níž se domnívá, že je loukou žalovaného. Zároveň svědek příjmení též jednoznačně popsal, že při sklizni trávy na předmětném půdním bloku byl respektován pruh, který měl být zachován neposekaný. Asi deset dnů po práci svědka na sbírání posekané trávy tento náhodně při jízdě od lékaře zjistil, že v předmětném pruhu jsou„ takové ty bílé koule“.

44. Skutková okolnost, že žalovaný v květnu 2018 na předmětném bloku nepoužíval balíkování a na pokoseném bloku balíky neměl, byla dále (vedle výpovědi příjmení) prokázána výpovědí příjmení a svědka příjmení, když oba – z toho anonymizováno přítomný přímo sbírání pokosené travní hmoty na předmětném půdním bloku – vypověděli, že zde v roce 2018 tzv. nebalíkovali, trávu zde neponechávali, ale odváželi ji.

45. Dále soud zmiňuje zjištění, uvedené v odst. 13 odůvodnění z fotografií pořízených (patrně agronomem příjmení, když ten vypověděl, že fotografie na místě, kde se též účastnil obhlídky policie, pořídil) v době ohledání místa policií, že na předmětném místě všechny balíky se sklizenou trávou měly jednoznačně výrazně světlou barvu, a to dle svědka příjmení (ale ostatně i dle svědka celé jméno žalovaného) vysloveně bílou, tedy nikoli tmavší zelenou, která jen o dva roky později byla na žalobcem použitých balících (zjištění v odst. 22 odůvodnění rozsudku). Soud z těchto fotografií nezjistil (na rozdíl od toho, co tvrdil svědek celé jméno žalovaného) zřetelný rozdíl velikostí na ploše v těsné blízkosti břehu příjmení a na ploše, která představovala jen malou část zaznamenané louky a o níž tudíž je možné – při porovnání ploch předmětného bloku a bloku žalovaného – opodstatněně usuzovat, že šlo o půdní blok žalovaného. Z toho, jakož i z výše zmíněných výpovědí svědka příjmení a členů statutárního orgánu žalobce příjmení a příjmení považuje tedy soud za prokázané, že bílé balíky se sklizenou travní hmotou jak na pokoseném půdním bloku žalovaného, ale i na pokoseném pruhu předmětného půdního bloku žalobce, který nebyl pokosen žalobcem, byly shodné, tj. výsledkem činnosti žalovaného, případně jemu pomáhajícího bratra a žalovaného.

46. Tvrzení žalovaného a výpověď svědka celé jméno žalovaného, a též svědka příjmení (který ostatně velmi nepřesvědčivě uvedl, že si myslí, že na pozemku směrem k anonymizováno již byly balíky, když pomáhal anonymizováno při sklizni, přičemž jeho výpověď byla způsobem podání i údaji v ní celkově výrazně nepřesvědčivá a její věrohodnost je snížena tím, že mu žalovaný i jeho bratr před uskutečněním výpovědi k věci uvedli svůj náhled na situaci), že žalovaný a jeho bratr při sklizni půdního bloku žalovaného nesklidili současně též travní hmotu na pruhu u příjmení, odloučeném od půdního bloku žalovaného a ponechaném zjevně jako nepokosený, jsou zásadně vyvrácena i úředním záznamem policie a výpovědí svědkyně příjmení. Nejprve soud ovšem připomíná, že žalobce připustil, že byl policií kontaktován, zároveň svědek celé jméno žalovaného uvedl, že s ním policie nehovořila a že má telefonní číslo č. tel. číslo – tj. odlišné, než na které (tel. číslo) dle úředního záznamu policistka příjmení provedla telefonát tak, že si nejdříve zjistila z policejní databáze, že toto číslo již mají k osobě žalovaného evidované, a v úvodu telefonátu si – byť jen dotazem na volaného – ověřila (shodností jména, příjemní a data narození), že hovoří s ním. Je tedy zjevné, že hovor, o kterém byl úřední záznam sepsán, byl veden přímo s žalovaným. Soud nemá jakoukoliv pochybnost o tom, že policistka příjmení (byť si při výpovědi uskutečněné s odstupem více než 3 let od pořízení úředního záznamu v něm zachycené okolnosti již nebyla schopna vybavit, což je dle názoru soudu zcela pochopitelné) zaznamenala do tohoto záznamu průběh hovoru s žalovaným tak, jak skutečně nastal, tedy včetně údajů zjištěných přímo od žalovaného. Žalovaný přitom policistce vysvětloval, proč ponechaný pruh travního porostu – tj. nejen plochu svého půdního bloku, o níž by nepochybně nehovořil jako o ponechaném pruhu – pokosil, a uváděl, že takto získanou travní hmotu spolu s trávou, kterou pokosil na svém pozemku, sbalil do balíků. Také by o svém půdním bloku nepochybně neuváděl, že jej„ nenapadlo, že zde má zůstat zachován“, jelikož o způsobu hospodaření se svým blokem je obeznámen prvořadě on sám a je mu známé, zda ve vztahu k němu má nějaký důvod ponechat část plochy nepokosenou. Ostatně žalobcem uváděnou motivací pro pokosení (jím neponechaného) nepokoseného pruhu bylo výslovně zabezpečit rybářům lepší přístup k anonymizováno, když takovou motivaci u podnikajícího zemědělce ve vztahu k jím obhospodařovanému půdnímu bloku číslo (přes jeho sousedství s břehem příjmení) lze vskutku stěží přijmout. Z toho jednoznačně vyplývá, že žalovaný si byl při telefonátu dne 30. 5. 2018 s policií vědom, že je dotazován na sklizeň nikoliv svého půdního bloku nýbrž pruhu ponechaného na předmětném bloku žalobce, přičemž takovou sklizeň provedenou jím výslovně potvrdil, včetně toho, že trávu z obou částí pozemků balil shodně do balíků.

47. Taktéž je soud přesvědčen, že znalost žalovaného i jeho bratra o tom, jakého prostoru se týká debata v sídle žalobce, která se konala – po zjištění neoprávněného pokosení žalobcem před tím ponechaného pruhu na předmětném bloku – za další účasti členů představenstva anonymizováno, příjmení a předsedy příjmení, byla dána právě ve vztahu k pruhu předmětného bloku žalobce. Nejenže z výpovědi anonymizováno je přímo zjištěné, že žalovanému i jeho bratrovi bylo vysvětleno, jakého pruhu půdního bloku žalobce se schůzka týká a proč měl zůstat nepokosený, a dále, že poté tito uvedli (vyslýchaný si nevybavil, který z nich to uvedl), že to udělali oni a uznali to za chybu. I bez tohoto zjištění je však jiné vylíčení reakce žalovaného a jeho bratra – jak jej bratr jako svědek uvedl – proti logice, kterou lze vyžadovat od průměrně smýšlejícího jedince, a tedy jednoznačně nepravděpodobné. Nepravděpodobné tedy je, aby v případě, že je člověk konfrontován s hrozbou, že jeho jednání bude oznámeno policii, se blíže nezajímal o to, proč by se k takovému postihu mělo ohledně jeho jednání přistoupit. Nepřesvědčivá a realitě běžného fungování neodpovídající je tudíž výpověď svědka celé jméno žalovaného, že se – přes zmínku od pracovníků žalobce, že věc budou muset hlásit policii – nezajímal spolu s žalovaným o to, pokosení jakého prostoru sousedících půdních bloků účastníků se jednání v sídle žalobce týká, a že měl za to, že odsouhlasují sklizeň travního prostu půdního bloku žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný a jeho bratr byli i na tomto jednání dotazováni na pokosení úmyslně ponechané části půdního bloku žalobce, a potvrdili sami, že toto pokosení provedli.

48. Soud tedy uzavřel, že k pokosení předmětné části půdního bloku žalobce došlo činností žalovaného, případně jemu pomáhajícího bratra – svědka celé jméno žalovaného, který byl ve smyslu § 2914 o. z. pomocníkem žalovaného při činnosti žalovaného jako registrovaného zemědělce, v rámci níž žalovaný prováděl obhospodařování svého půdního bloku číslo ve formě sklizně travního porostu. Tuto sklizeň shodným způsobem – s umístěním pokosené hmoty do týchž balíků ze stejné fólie – uskutečnil na svém půdním bloku, jakožto současně i na předmětném půdním bloku žalobce. S ohledem na dílčí závěry uvedené zejm. v odst. 46 odůvodnění rozsudku je soud spíše toho názoru, že žalovaný přímo provedl i pokosení travního porostu, nicméně i kdyby k tomu došlo výlučně prací jeho bratra, pak jak již bylo předešle uvedeno, ve smyslu ust. § 2914 o. z. šlo o pomocníka žalovaného, s jehož postupem zcela nepochybně žalovaný souhlasil nejméně konkludentně – to v případě pravdivosti skutkového tvrzení žalovaného, že v prvním dni jeho bratr sekal a žalovaný„ za ním“ nahraboval; v takové verzi by tedy byl kosení prováděnému bratrem nejméně přítomen a sklizně se aktivně účastnil. Jednání bratra by se žalovanému tedy i v tomto případě přičítalo, jako by škodu v důsledku přímého pokosení travního porostu žalobci způsobil kosením sám žalovaný, a nepochybně by nešlo o exces ze strany bratra žalobce; nerozhodné by též bylo, že žalovaný – jak zdůrazňoval – si takovou činnost u bratra neobjednal, ani jej k ní neúkoloval.

49. Soud má za to, že škoda žalobci vznikla v důsledku samotné provozní činnosti žalovaného coby podnikatele v zemědělství – viz časová a obsahová (způsobem provedení) shoda sklizně travního porostu na obou blocích, tudíž je třeba povinnost k náhradě škody na straně žalovaného posoudit dle § 2924 o. z. Jde o odpovědnost za následek – bez ohledu na to, zda žalovaný porušil nějakou konkrétní zákonnou povinnosti. Zároveň jde o odpovědnost objektivní, u níž se předpokládá zavinění, a ve vztahu k níž je možné, aby se škůdce povinnosti k náhradě škody toliko zprostil. Ze skutkových zjištění soudu (k tomu znovu viz zejm. odst. 46 odůvodnění o vědomosti žalovaného, že sklizeň provádí též na jiném místě než svém bloku, jakož i podrobná zjištění o situování půdního bloku žalovaného a inkriminovaného pruhu půdního bloku žalobce – z nich je zřejmé, že žalovaný nemohl tyto plochy zaměnit a mýlit se v představě, že úzký pruh podél příjmení, korespondující korytu řeky ve tvaru písmene U a jistě trojnásobě větší délky, než byla hranice jeho půdního bloku u řeky, je jeho uceleným blokem, ve tvaru téměř obdélníku, odloučeným od předmětného pruhu bloku žalobce) je však zcela zřejmé, že taková možnost na straně žalovaného nepřipadá v úvahu. Žalovaný si byl vědom, že sklizeň trávy provádí i na části půdního bloku, který mu zemědělsky obhospodařovat nepřísluší. Vzhledem k tomu proto nebylo v řízení vůči žalovanému postupováno dle § 118a o. s. ř. – tedy ne tak, že by soud žalovaného vyzval k uvedení tvrzení a důkazů o tom, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

50. Škoda jako újma na jmění (§ 2894 odst. 1 o. z., požadovaná žalobcem v souladu s ust. § 2951 odst. 1 věta druhá o. z. v penězích), představuje část dotace, o kterou měl žalobce řádně a úspěšně zažádáno v roce 2018 ve vztahu k předmětnému bloku, ohledně kterého následně musel – v důsledku sklizně travní hmoty žalovaným – žádat Fond o jeho vyřazení z dotačního titulu. Mezi jednáním žalovaného a vznikem této škody je jednoznačná příčinná souvislost, k tomu soud v podrobnostech odkazuje na závěry v odst. 38 až 41 odůvodnění. Pokud by žalovaný neprovedl pokosení předmětné části půdního bloku žalobce, pak tento by s pravděpodobností blížící se jistotě dosáhl na dotační prostředky ohledně předmětného bloku i za rok 2018, které by mu byly přiřčeny rozhodnutím z 28. 2. 2019, shodně jako dosáhl na dotační prostředky ve vztahu k ostatním 82 půdním blokům zahrnutým původně i s předmětným blokem do žádosti podané žalobcem a doručeném Fondu 8. 5. 2018. Svou podstatou tak škoda na straně žalobce je dle § 2952 věta první o. z. jeho ušlým ziskem. Pokud jde o výši škody, pak při výměře bloku 19,36 ha a výši dotace dle § 23 Nařízení přiznané žalobci pro uvedený kalendářní rok příslušným rozhodnutím Fondu (odstavec 29 odůvodnění a též zjištění uvedená v odst. 8 a 39 odůvodnění) konkrétně žalobci ušla dotace ve výši 19,36 ha x 96 EUR, resp. 19,36 ha x 2 451,40 Kč, celkem 47 459 Kč, v tomto rozsahu tedy byla žaloba shledána důvodnou (výrok I rozsudku). V rozdílu mezi žalobcem požadovaných 48 140 Kč a částkou 47 459 Kč, tj. o 681 Kč, pak musel soud výrokem II žalobu zamítnout.

51. I k nároku na úrok z prodlení z přisouzené jistiny, když žalobce tento úrok požadoval v sazbě 9,75% ročně od 1. 4. 2019, je namístě uvést adekvátní hmotněprávní úpravu. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

52. U nároku na náhradu škody, jemuž odpovídá závazek z deliktní odpovědnosti, typicky nebývá sjednán čas plnění (a účastníci opak ani netvrdili), proto dle § 1958 odst. 2 o. z. mohl žalobce žádat o plnění kdykoli po zjištění škody a žalovaný byl povinen splnit dluh bez zbytečného dokladu od tohoto požadavku. Žalobce žalovaného – podle zjištění uvedených v odst. 14 odůvodnění – vyzval k plnění poprvé již korespondencí doručenou 11. 9. 2018, s určenou lhůtou k plnění do 30. 9. 2018. V této době však dle názoru soudu ještě žalobce požadovat náhradu škody nemohl, neboť o dotaci bylo rozhodnuto až v únoru 2019. Nicméně jestliže žalobce žalovaného vyzval k plnění také dne 12. 3. 2019, výzvou doručenou k 13. 3. 2019 a s lhůtou k plnění do 31. 3. 2019, pak jednak jde o benevolentnější lhůtu, než jakou uvádí cit. ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., a zároveň při absenci plnění žalovaného způsobuje vznik prodlení žalovaného (§ 1968 o. z.) a nároku žalobce na úrok z prodlení právě od 1. 4. 2019 ve výši 9,75% ročně z dlužné jistiny (§ 1970, nař. vlády č 351/2013 Sb.).

53. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem III tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí.

54. Ve věci ve zcela převažující míře úspěšnému žalobci bylo podle § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 2 408 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 24 320 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 48 140 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny) činí odměna advokátky za jeden úkon 3 060 Kč (§ 7 bod 5 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokátky, která v řízení učinila 7 úkonů (převzetí a příprava zastoupení z 6. 9. 2018, výzva ze dne 12. 3. 2019 k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba z 11. 6. 2019, další písemné podání ve věci samé z 21. 10. 2019, účast u jednání dne 30. 6. 2020 – započítávané 2 x s ohledem na jeho délku 3 hodiny 17 minut a konečně jednání dne 27. 5. 2021; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), celkem 21 420 Kč (7 x 3 060). Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 2 100 Kč (7 x 300, § 13 odst. 4 AT). K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokátkou při cestě ke dvěma jednáním (ze obec do obec a zpět) vždy po 4 půlhodinách, celkem 800 Kč (2 x 4 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT) O cestovních výdajích advokátka výslovně uvedla, že je neúčtuje, proto nebyly do nákladů právního zastoupení zahrnuty.

55. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, a to v případě listinné podoby ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.