OSSM 6 C 103/2022-544

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený jméno advokáta/ky ⟪LB:lb_004⟫ advokátem se sídlem adresa advokáta/ky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, IČO: IČO žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupena jméno advokáta/ky ⟪LB:lb_009⟫ advokátem se sídlem adresa advokáta/ky ⟪LB:lb_010⟫ o vydání náhradního pozemku, o povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku jako pozemkové náhrady podle § 11 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb. ⟪LB:lb_011⟫ částečným rozsudkem

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného k uzavření této smlouvy o bezúplatném převodu pozemků v následujícím znění:

Převádějící: Jméno žalovaného, adresa adresa

Nabyvatel: Jméno žalobce A, narozen datum, bytem adresa

Převádějící za účelem uspokojení části restitučních nároků vyplývajících z rozhodnutí Městský/Obecní úřad, Pozemkový úřad, č. j. číslo ze dne 24. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 25. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 28. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 29. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 30. 5. 2002, č. j. číslo ze dne 30. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 28. 6. 2002, č. j. číslo ze dne 29. 8. 1997, č. j. číslo ze dne 7. 10. 1997, č. j. číslo ze dne 18. 12. 1998, č. j. číslo ze dne 29. 7. 1997, převádí nabyvateli jako náhradu za nevydané pozemky touto smlouvou podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, do jeho vlastnictví bezúplatně následující pozemky: ⟪LB:lb_001⟫ - p. č. číslo a číslo v katastráĺní území, ⟪LB:lb_002⟫ - p. č. číslo, číslo a číslo v katastráĺní území, ⟪LB:lb_003⟫ - p. č. číslo a číslo v katastráĺní území, vše zapsané na listech vlastnictví číslo pro příslušné shora uvedené katastrální území, vedených u katastrální úřad, katastrální pracoviště. Celková hodnota převáděných pozemků je 54 345,06 Kč.

II. Řízení se zastavuje v části, ve které žalobce požadoval nahrazení projevu vůle s převodem pozemků p. č. číslo v katastráĺní území a p. č. číslo v katastráĺní území.

1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2,

Tvrdil, že je jediným právním nástupce svého otce jméno FO, nar. letopočet a tím také nástupcem oprávněné osoby jméno FO, které Pozemkový úřad přiznal náhradu za nevydané pozemky podle zákona o půdě, a to rozhodnutími č. j. číslo ze dne 24. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 25. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 28. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 29. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 30. 5. 2002, č. j. číslo ze dne 30. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 28. 6. 2002, č. j. číslo ze dne 29. 8. 1997, č. j. číslo ze dne 7. 10. 1997, č. j. číslo ze dne 18. 12. 1998, č. j. číslo ze dne 29. 7. 1997. jméno FO svou závětí odkázala otci žalobce také část nároků vyplývajících z dalších rozhodnutí Pozemkového fondu, což vyplývá z usnesení obvodní soud, č. j. 26 D 216/2006 – 117 ze dne 12. června 2006. Dle předmětných dědických usnesení jméno FO (žalobci) náleží 45/100 nároků dle zákona o půdě rozhodnutí. Vedle těchto nároků uvedeného jméno FO smluvně převedla částečné peněžní nároky na poskytnutí náhrad dle níže popsaných rozhodnutí pozemkového úřadu v částce 1 662 509,37 Kč na děda žalobce, jméno FO, r. č. RČ, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. června 2003. Touto smlouvou však došlo k postoupení jen části pohledávky na peněžité plnění jméno FO vůči Pozemkovému fondu ČR, když pouze tato část byla v době uzavření postupní smlouvy mezi jméno FO a Pozemkovým fondem ČR tímto uznána jako hodnota nároků jméno FO. Tato pohledávka pak přešla na základě dědického usnesení obvodní soud, č. j. 34 D 2629/2005-69 ze dne 9. prosince 2005 na otce žalobce, jméno FO, r. č. RČ. jméno FO nárokovala společně s dalšími oprávněnými osobami z níže popsaných rozhodnutí vůči Pozemkovému fondu ČR ocenění těchto nároků mnohem vyšší, než bylo ocenění učiněné ze strany Pozemkového fondu. Proto se ihned po postoupení nároků v celkové hodnotě 3 325 018,75 Kč, na jméno FO a jméno FO (děda žalobce), společně s dalšími oprávněnými osobami domáhala řádného jméno FO.

2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo

Dne 19. 5. 2012 pan jméno FO (roč. letopočet) zemřel. Usnesením č. j. 34 D 1417/2012-180, přešlo na žalobce, jméno FO (roč. letopočet), 45/100 zbývajícího restitučního nároku paní jméno FO, o němž doposud nebylo rozhodnuto, ale nemohl na něj již přejít nárok na převod náhradních pozemků ve vlastnictví státu vyplývající z jednotlivých rozhodnutí uvedených v postupní smlouvě, neboť tento již prekludoval dne 31. 12. 2005. Pro úplnost si žalovaná dále dovoluje doplnit, že v následujícím období, počínaje 25. 10. 2012 a konče 16. 5. 2016, byla vydána rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu č. j. číslo a právnická osoba č. j. číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, kterými bylo rozhodnuto o zbývajícím restitučním nároku paní jméno FO. Tento zbývající restituční nárok přešel v souladu se závětí paní jméno FO, a vzhledem k úmrtí pana jméno FO (roč. letopočet), přímo na žalobce, pana jméno FO (roč. letopočet), v poměru 45/100, na pana jméno FO v poměru 45/100, na občanské sdružení Název v poměru 2/100 a na Sdružení Název v poměru 8/100. Na rozdíl od prekludovaného restitučního nároku postoupeného postupní smlouvou tak žalobci z těchto rozhodnutí pozemkového úřadu restituční nárok na převod náhradních pozemků z vlastnictví státu, popř. na finanční náhradu, náleží.

Nárok pana jméno FO (roč. letopočet) na převod náhradních pozemků ve vlastnictví státu, který získal jeho otec postupní smlouvou, ze zákona zanikl ještě předtím, než zemřela paní jméno FO, tedy dříve než se mohl stát jejím dědicem. Ve vztahu k nároku vyplývajícímu z rozhodnutí č. j. číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, se pan jméno FO (roč. letopočet) navíc ani jejím dědicem nikdy stát nemohl, když tento nárok paní jméno FO ještě za svého života zcizila postupní smlouvou. Tento nárok nemohl být součástí její pozůstalosti, když v době její smrti již patřil rovným dílem právě panu jméno FO (roč. letopočet) a panu jméno FO.

Součástí pozůstalosti po paní jméno FO zůstal pouze restituční nárok, který na nikoho nepostoupila, o němž ještě v době její smrti nebylo rozhodnuto. Ve vztahu k tomuto zbývajícímu restitučnímu nároku se později pan jméno FO (roč. letopočet) dědicem paní jméno FO po její smrti skutečně stal a získal tak nárok na 45/100 jejího zbývajícího restitučního nároku. Tímto však v žádném případě nemohlo dojít k obnově již dříve ze zákona zaniklého (prekludovaného) nároku z rozhodnutí č. j. číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo. Nárok, který již jednou prekludoval, nemohl být pozdějším rozhodnutím o vypořádání dědictví oživen.

Ohledně přecenění restitučního nároku a liknavosti či svévolnosti žalovaná prakticky nic nenamítala.

K převoditelnosti jednotlivých pozemků, které zůstaly předmětem žaloby, žalovaná uvedla:

Katastr p. č. námitka převoditelnosti obec číslo existence pachtovní smlouvy, nařízeno předběžné opatření bránící žalované k dispozici s pozemkem obec číslo existence pachtovní smlouvy, nařízeno předběžné opatření bránící žalované k dispozici s pozemkem obec číslo uplatněn jiný restituční nárok – jméno FO, uzavřená nájemní smlouva obec číslo pozemek ve funkčním celku s pozemkem třetí osoby obec číslo uplatněn jiný restituční nárok – jméno FO, věcné břemeno vedení obec číslo pozemek ve funkčním celku s pozemkem třetí osoby, uplatněn jiný restituční nárok – jméno FO obec číslo uplatněn jiný restituční nárok – jméno FO obec číslo, číslo, číslo pozemky v chráněném ložiskovém území

Nesporné skutečnosti

4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování,

Katastr p. č. nesporná cena obec číslo

1 725,13 Kč obec číslo

10 004,93 Kč obec číslo

12 239 Kč obec číslo

13 436 Kč obec číslo

3 463 Kč obec číslo

2 335 Kč obec číslo

11 142 Kč

Σ 54 345,06 Kč

Provedené důkazy

5. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2003 se jméno FO jako postupitelka a jméno FO (nar. letopočet) a jméno FO jako postupníci dohodli na postoupení pohledávky vůči Pozemkovému úřadu v celkové výši 3 325 018,75 Kč každému z postupníků jednou polovinou ve výši 1 662 509,40 Kč. Pohledávka je specifikována rozhodnutími Pozemkového úřadu č. j. číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, č. j. číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, podle kterých není postupitelka spoluvlastníkem ½ nemovitostí v k. ú. katastráĺní území a katastráĺní území.

6. Usnesením obvodní soud č. j. 26 D 216/2006-117 ze dne nabyl jméno FO, narozený datum, jako jeden z dědiců dědic po zemřelé jméno FO podíl ve výši 45/100 nároku na vydání nemovitostí dle restitučních nároků. Zbývající podíly nabyli ostatní dědicové.

7. Usnesením obvodní soud č. j. 34 D 2629/2005-69 nabyl jméno FO, narozený datum, jako jeden z dědiců dědic po zemřelém jméno FO (nar. letopočet) pohledávku zůstavitele za Pozemkovým fondem na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2003 ve výši 1 662 509,40 Kč.

8. Usnesením obvodní soud č. j. 34 D 1417/2012-180 ze dne 20. 7. 2012 nabyl žalobce jako jeden z dědiců po jméno FO (nar. letopočet) 45/100 nároku na vydání nemovitostí dle restitučních nároků získaného zůstavitelem dle dědického usnesení ve věci č. j. 26 D 216/2006.

9. Usnesením obvodní soud ze dne 7. 3. 2024, sp. zn. 34 D 1417/2012, ve věci dodatečného projednání dědictví po jméno FO (nar. letopočet), nabyl pohledávku zůstavitele vůči Pozemkovému úřadu z titulu finanční náhrady podle zákona o půdě ve výši 1 662 509,40 Kč žalobce.

10. Podle notářského zápisu sp. zn. spisová značka sepsaného 4. 12. 2001 povolala jméno FO jako jednoho ze závětních dědiců v rozsahu 45 % jméno FO, narozeného datum. Pro případ, že by z jakéhokoliv důvod nedědil, ustanovila náhradní dědičkou jeho manželku. Pokud by ani ona po její osobě nedědila, ustanovila náhradním dědicem jméno FO, narozeného datum a pro případ, že by ani tento nedědil, ustanovila náhradním dědicem jeho jediného syna jméno FO, narozeného Datum narození žalobce A (žalobce). Další povolanou dědičkou ohledně vybraného nemovitého majetku byla povolána i jméno FO.

11. Podle protokolu Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 2. 2023 ve věci 10 C 199/2021 jméno FO jako svědkyně vypověděla: „Žalobce (Jméno žalobce A, nar. letopočet – pozn. soudu) je můj vnuk. Můj muž ještě jako svobodný kamarádil s panem jméno FO, pak šel na vojnu, pan jméno FO odešel do ciziny a následně byl zavřený kvůli přechodu státní hranice. Byl také v dolech a s mým mužem se dlouho neviděli. Pak ho jedenkrát potkal na Národní třídě, bylo to někdy, kdy se vyřizovaly restituce a pan jméno FO mu říkal, že si s tím neví rady a můj muž mu slíbil, že mu pomůže. Manžel začal chodit k jméno FO jako do práce. Oni by to sami nezvládli. My jsme tehdy měli chalupu a oni za námi jezdili. Vlastně přesněji řečeno, manžel je odvážel. Také u nás trávili dovolenou. Paní jméno FO neměla děti, měla ráda naše děti a byli jsme přátelé na slovo vzatý. Pan jméno FO pak zemřel, paní jméno FO zůstala sama a na mého muže se upnula. Říkala, že on je její mozek a muž jí všechno vyřizoval. Byli denně ve styku. Ona ho obdivovala, říkala mu, jak je úžasný a kdykoli zavolala, tak můj muž jí dokázal poradit. Měla ho ráda. Byli také spolu párkrát na dovolené v Rakousku a to jsme za života jméno FO byli s nimi oba. Paní jméno FO tam měla konto. My jsme tehdy měli auto, obyčejné embéčko, ona měla velkého psa, a protože ten by se do našeho auta nevešel, koupila Peugeota. Můj muž byl z toho unešený. Pak jsme byli v důchodu, já jsem od dubna do října byla na chalupě. S paní jméno FO jsme objížděli hroby, ona jezdila na hrob na Olšanech a dále měli hrobku v obec. Ona potom si začala dělat na mého muže právo, ale nemůžu říci, že by na mě byla zlá. U nás se například konaly porady jméno FO a myslím si, že můj muž si s ní také užil, protože když měla přijít, tak třeba řekla, že nemůže a šla ke kadeřnici. Prostě byla svá. Po pohřbu jejího muže toho na ni bylo moc, byla nervózní, říkala, že se bojí v bytě a nechala si udělat potom bezpečnostní dveře. Tehdy přišla, aby u ní muž přespal a můj muž byl pak u ní, ale například dvakrát týdně chodil domů a ona k nám každý víkend chodila na víkendy. Já jsem vařila i pro ni a dávala jsem jí i kastrůlky. Manžel pak u ní začal zůstávat více, což se mi nelíbilo, ale on mi na to řekl, že bude s ní. Já jsem se rozvádět nechtěla. Respektovala jsem to, nebyla jsem na svého muže odkázána, měla jsem peníze i z naší restituce. Manžel se ke mně choval dobře. Jezdil pak s paní jméno FO do Rakouska, vím, že s nimi byla i naše dcera. Chtěla bych ještě říci, že jsem na chalupě chovala králíky, pěstovala zeleninu, brambory, bylinky a byla jsem tam spokojená. Měla jsem tam vnoučata a jezdila za mnou dcera a také paní jméno FO s mým manželem. Já jsem tehdy netušila, že je mezi nimi něco víc. Ona ho volala např. kvůli nákupu kulmy na vlasy, nebo spolu jezdili po parcelách a je pravda, že jsem na ni měla pifku. Ona např. podporovala psí útulek, pan jméno FO jí dohodil kontakt na jednu ženu, pak nakoupila dům pro tento psí útulek, koupila auto a psí útulek financovala. Té ženě měsíčně vyplácela 20 000 Kč. Myslím, ž ji to vyčerpalo a později říkala, že ji neměla snad ani potkat. Panu jméno FO také nakoupila koně. Dala mu na to 15 000 000 Kč. Např. mému synovi také přidala na auto. Moje dcera od ní dostala dům. Po smrti pak odkázala svůj majetek na polovinu ve prospěch mého muže a pana jméno FO. Ona podporovala např. i bezdomovce, dávala jim 500 Kč, později jim koupila i baráček. My jsme se o ni starali, starala se o ni před její smrtí moje dcera po dobu asi 2 – 3 měsíců, a poté jsme ji pochovali. Paní jméno FO sepsala závěť, původně jsem tam byla i já, ale já jsem se toho zřekla s tím, že to bude syna. Dcera už měla tehdy barák, a proto se toho zřekla. Paní jméno FO učinila více závětí, měnila je, nejprve z toho důvodu, že se rozkmotřila s rodinou jméno FO. Můj manžel a paní Petrofová byli partneři, žili spolu.“

12. Podle protokolu Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 1. 2023 ve věci 10 C 199/2021 tituly před jménem jméno FO jako svědek vypověděl, že je bratrancem paní jméno FO. Ohledně restituce manžel paní jméno FO angažoval svého kamaráda jméno FO, ročník letopočet, který byl v těchto věcech více vzdělaný a staral se o to za rodinu jméno FO. Manžel paní jméno FO v ranných 90. letech zemřel a jméno FO jako rodinný přítel tyto věci i po smrti pana jméno FO vyřizoval. Jeho vztah k paní jméno FO se potom velmi zúžil, manželství jméno FO již bylo nefunkční a mezi jméno FO a paní jméno FO vznikl vztah. Často pobýval v její domácnosti, zařizoval věci spojené s chodem domácnosti a vozil ji autem. Vztah mezi paní jméno FO a panem jméno FO byl označil jako blízké přátelství, bylo mezi nimi citové pouto. Paní jméno FO majetkové věci řešila ještě za svého života a svůj majetek převáděla na děti a vnuky jméno FO. jméno FO zastupoval paní jméno FO na úřadech, sdíleli společnou domácnost. Když svědek šel za panem jméno FO, vždy se scházeli u paní jméno FO. Předpokládal, že ho tam vždycky najde a bral to tak, že bydleli ve společné domácnosti. Pan jméno FO tam pobýval větší část týdne. Svědek předpokládá, že pan jméno FO finančně přispíval paní jméno FO, vozil ji autem, platil opravy v bytě, jezdili spolu na dovolenou či na výlety. Hospodaření měli asi nějak vyřešeno.

13. Podle protokolu Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 1. 2023 ve věci 10 C 199/2021 Jméno žalobce A, nar. letopočet jako účastník vypověděl, že vztah mezi dědečkem a paní jméno FO byl velmi úzký a byli přátelé. Tento vztah zažil, když byl malý a bylo mu 10 let. Babička z toho byla rozladěná a na dědu byla naštvaná. Děda pobýval u paní jméno FO a také tam přespával. Paní jméno FO neměla děti a otce žalobce a jeho sestru paní jméno FO brala jako svoje. Paní jméno FO něco darovala už za svého života. Paní jméno FO pobývala i na chalupě, která patřila dědovi a babičce. Jako malý jsem ji viděl aspoň desetkrát, byla součástí rodiny. Oslovovali se jméno FO a jméno FO. Babička trávila polovinu roku na chalupě a dědeček byl v obec. Když žalobce pobýval na chalupě babičky, dědeček za nimi přijížděl i s paní jméno FO. Po zbytek roku byla babička v obec v ulice, kde byl i děda, který ale zároveň jezdil za paní jméno FO. Babička návštěvy paní jméno FO na chalupě nesla nelibě.

14. Znalecké posudky tituly před jménem jméno FO stanovily ceny odňatých a restituentce nevydaných pozemků dle shora uvedených rozhodnutí Pozemkového úřadu č. j. číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, č. j. číslo, číslo, číslo a číslo. Znalec posoudil nevydané pozemky jako stavební v ceně 250 Kč/m2, což zdůvodnil následovně: č. posudku pozemek rozhodnutí cena důvody číslo číslo číslo

1 130 250 Kč podle leteckého snímku z roku letopočet dotčeny výstavbou sportovišť číslo číslo číslo

10 662 250 Kč podle leteckého snímku z roku letopočet dotčeny výstavbou sportovišť číslo číslo číslo

3 309 750 Kč ke dni ocenění zastavěno zahrádkářskou kolonií číslo číslo číslo

484 750 Kč dle regulačního plánu nebyly pozemky určeny pro zemědělskou výrobu, ale na ploše jsou vyznačeny stav. objekty číslo číslo číslo

3 221 500 Kč dle regulačního plánu se jedná o pozemek určený k zastavění číslo číslo číslo

260 250 Kč dle regulačního plánu se jedná o pozemek určený pro komunikace číslo číslo číslo

311 000 Kč dle regulačního plánu se jedná o pozemek určený pro komunikace číslo číslo číslo

7 250 Kč dle regulačního plánu se jedná o pozemek určený pro komunikace číslo číslo číslo

61 500 Kč dle regulačního plánu se jedná o pozemek určený pro těleso dráhy číslo číslo číslo

2 678 750 Kč dle regulačního plánu se jedná o pozemek určený pro objekty bytové a pro plochy s nimi funkčně související číslo číslo číslo

8 077 000 Kč dle regulačního plánu se jedná o pozemek určený pro objekty bytové a pro plochy s nimi funkčně související číslo číslo číslo

5 023 750 Kč dle regulačního plánu se jedná o pozemek určený pro objekty bytové a pro plochy s nimi funkčně související číslo číslo číslo

5 361 500 Kč dle regulačního plánu se jedná o pozemek určený pro objekty bytové a pro plochy s nimi funkčně související

Σ 21 781 000 Kč

15. Smlouvou č. číslo se žalovaná jako propachtovatel a právnická osoba. jako pachtýř dohodli na pachtu pozemku p. č. číslo v k. ú. katastráĺní území na dobu neurčitou od 1. 3. 2021.

16. Dle mapy chráněných ložiskových se pozemky p. č. číslo, číslo a číslo v k. ú. katastráĺní území nachází v chráněném ložiskovém území.

17. Z podkladů Integračního operačního programu vyplývá, že pozemky p. č. číslo, číslo a číslo v k. ú. katastráĺní území jsou pronajaty společnosti právnická osoba a podle leteckých fotografií jsou zemědělsky obhospodařovány.

18. Dopisem ze dne 22. 6. 2004 sdělil Pozemkový fond ČR jméno FO k jeho žádosti o přezkoumání ocenění restitučního nároku po jméno FO, že pozemky ocenil podle evidovaných údajů jako nestavební a vyzval jméno FO, aby věrohodně doložil, že na pozemky bylo v době přechodu na stát vydáno stavební povolení nebo územní rozhodnutí. Do té doby platí stávající ocenění.

19. V dopisu ze dne 16. 11. 2004 potvrdil Název, že se v archivu nenachází originál Směrného územního plánu obec pro rok 1953.

20. Dopisem ze dne 3. 2. 2005 jméno FO vyzval žalovanou k řádnému ocenění restitučního nároku. Uvedl, že podklady v podobě regulačních plánů nebyly po šetření v příslušných archivech nalezeny, ale předmětné pozemky byly již v době 1948-1952 zastavěny bytovou a průmyslovou výstavbou. Správně tak měly být pozemky oceněny jako stavební.

21. Dopisem ze dne 11. 2. 2005 sdělil Pozemkový fond ČR jméno FO, že vlastnictví předmětných pozemků přešlo na stát výměry ze dne 22. 2. 1952 a 4. 2. 1953. Aby mohly být pozemky přeceněny, musí žadatel předložit směrné územní plány obce. PF bere na vědomí, že dle šetření žadatele nebyl směrný územní plán a v archivu nalezen, bez něho však nelze k přecenění přistoupit.

22. Dopisem ze dne 20. 9. 2010 zaslal jméno FO Pozemkovému fondu dostupnou územně plánovací dokumentaci pro k. ú. katastráĺní území a katastráĺní území s tím, že podle vyjádření Úřadu pro rozvoj obec byly tyto regulační plány platné i v roce 1952. Podle těchto plánů a katastrálních map leží pozemky na území určeného k zastavění.

23. V dopisu ze dne 9. 3. 2011 Pozemkový fond sdělil jméno FO a dalším osobám, že nároky po uplynutí 3 let od vypořádání nepřehodnocuje. Ohledně jméno FO uvedl, že tento získal nároky dle postupní smlouvy ze dne 30. 6. 2003 a tyto nároky mu propadly, protože nepožádal o peněžitou náhradu. Nároky za nevydané pozemky zanikly v roce 2003 jejich postoupením a postupníkům byly postupovány nároky v Kč. Na základě uvedené se žádost na přecenění zamítá. K doloženým podkladům uvedla, že u některých pozemků není prokázáno jejich určení k zastavění s výjimkou číslo, číslo a číslo.

24. Dopisem ze dne 23. 3. 2015 se jméno FO obrátil na ministra zemědělství s žádostí o zásah ve věci přecenění pozemků.

25. V dopisu ze dne 2. 7. 2015 Institut plánování a rozvoje obec uvedl, že nedohledal jiné regulační plány, než plány z roku 1937 a 1938.

26. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci.

Právní posouzení věci

27. Podle § 11a odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě), podle kterého oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není – li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

28. Podle § 13 odst. 6, 7, 8 zákona o půdě má oprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu. (odst. 7) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 6 právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniká. (odst. 8) Odstavce 6 a 7 se nevztahují na a) oprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a její dědice, b) příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence osoby uvedené v písmenu a), která na něj právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., převede. Ustanovení § 11a se pro postup při převodu jiného pozemku použije obdobně.

29. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu, nelze podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, převádět z vlastnictví státu na jiné osoby

a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,

b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků

c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav,

d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu10),

e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech11),

f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu12),

g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo

h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

30. Podle stávající soudní praxe, od které nemá soud důvod se odchýlit, se lze proti Pozemkovému úřadu žalobou na nahrazení projevu vůle domáhat uzavření smlouvy o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků, kdy při liknavém a svévolném postupu fondu není třeba tento převod vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě. K tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 nebo 28 Cdo 5389/2014.

Aktivní legitimace žalobce

31. V řízení nebylo sporné, že paní jméno FO byla oprávněnou osobou podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě a rozhodnutími Pozemkového fondu č. j. číslo ze dne 24. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 25. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 28. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 29. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 30. 5. 2002, č. j. číslo ze dne 30. 7. 1997, č. j. číslo ze dne 28. 6. 2002, č. j. číslo ze dne 29. 8. 1997, č. j. číslo ze dne 7. 10. 1997, č. j. číslo ze dne 18. 12. 1998, č. j. číslo ze dne 29. 7. 1997 bylo rozhodnuto tak, že se jí nevydávají předmětné pozemky v k. ú. katastráĺní území a katastráĺní území. Paní jméno FO svůj neuspokojený nárok z těchto rozhodnutí smlouvou ze dne 25. 6. 2003 (viz bod 5. odůvodnění) postoupila jméno FO (nar. letopočet) v rozsahu jedné poloviny vyčíslené částkou 1 662 509,37 Kč. Dědickým rozhodnutím č. j. 34 D 2629/2005-69 (bod 7. odůvodnění) nabyl postoupenou pohledávku jméno FO (nar. letopočet) a rozhodnutím o dodatečném projednání dědictví (bod 9. odůvodnění) nabyl pohledávku žalobce. Platnou postupní smlouvou byla pohledávka v uvedeném rozsahu zmíněných rozhodnutí PÚ vyjmuta z majetku paní jméno FO a nemohla se stát předmětem její pozůstalosti. Ostatní dědická rozhodnutí týkající se 45/100 dalších restitučních nároků z jiných rozhodnutí Pozemkového fondu ve prospěch paní jméno FO, které žalobce rovněž nabyl, proto nejsou ve věci podstatná.

32. Sporná byla v dané věci otázka tzv. restituční tečky podle § 13 odst. 8 písm. b) zákona o půdě, neboť restituční nárok byl původní oprávněnou osobou postoupen na děda žalobce. Z protokolů Krajského soudu v Plzni (bod 13. a 14. odůvodnění), ve které jsou zachyceny výpovědi dvou svědků a účastníka řízení, soud dospěl k závěru, že mezi paní jméno FO a jméno FO (nar. letopočet) byl v době uzavření postupní smlouvy blízký partnerský vztah, protože pan jméno FO i přes existenci vlastního manželství prakticky žil s paní jméno FO, bydlel u ní a staral se o její záležitosti. Dále vzal soud v úvahu, že k postoupení pohledávek došlo bezplatně a pan jméno FO vyřizoval restituční otázky pro rodinu jméno FO ještě za života manžela paní jméno FO, tedy nikoliv ve svůj vlastní prospěch, což potvrdil svědek jméno FO. V tom pak pan jméno FO logicky ještě aktivněji pokračoval i po úmrtí pana jméno FO. Postupní smlouvu je proto třeba vnímat jako nespekulativní dohodu uzavřenou za účelem vyřízení rodinného restitučního nároku. Přestože zákonodárce při úpravě výjimky z restituční tečky použil obdobnou definici jako pro osobu blízkou podle § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), při bližším porovnání je zřejmé, že v zákoně o půdě není partner definován jako osoba podle zákona upravujícího registrované partnerství, ale pouze jako partner. Podle důvodové zprávy k zákon č. 75/2012 Sb. je účelem nově navrhovaného § 13 odst. 8 písm. b) zákona o půdě napravit zjevnou nespravedlnost aplikace restituční tečky (§ 13 odst. 6 a 7 zákona o půdě) dopadající na postupníky nároků na vydání náhradních pozemků, kteří tyto nároky získali od osob blízkých, tedy zcela nepochybně z důvodů nespekulativních za účelem rozšíření zemědělského hospodářství a pokračování v rodinné tradici. Obecně je termín partner používán pro osoby mající k sobě vzájemné citové pouto, často žijící ve společné domácnosti, tedy jednoznačně osoba v blízká. Takový obecný výklad pojmu partner obsažený v § 13 odst. 8 písm. b) zákona o půdě proto není s ohledem na zmíněnou důvodovou zprávu v rozporu se záměrem zákonodárce, který byl veden úmyslem nediskvalifikovat z restitučního nároku osoby blízké. Soud proto uzavírá, že pan jméno FO byl blízkou osobou ve vztahu k původní restituentce, a pro takovou osobu zákon o půdě v § 13 odst. 8 písm. b) stanoví výjimku z pravidla o zániku práva na převod náhradního pozemku ke dni 31. 12. 2005 (§ 13 odst. 6 a 7 zákona o půdě), tzv. restituční tečky. Ke shodnému závěru dospěl i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 2218/2023-1321, který uvedl, že byl zjištěn takový vztah původní oprávněné osoby a postupníka (děda žalobce), jenž byl důvodem pro takové dispozice, na jejichž základě by majetek získaný původní oprávněnou osobou byl uchován pro osoby, jež jsou jí blízké, byť ve smyslu faktického přátelství, náklonnosti či podpory a pomoci při vyřizování různých záležitostí. Takový vztah nepochybně může být ve smyslu shora označené judikatury takovou mimořádnou okolností, jež postupníka, děda žalobce, vyjímá z okruhu postupníků restitučních nároků, s nimiž spojené právo na náhradní pozemek ke dni 31. 12. 2005, nebylo-li uspokojeno, zaniklo. Restituční nárok v kvalitativně nezměněné podobě pak mohl z postupníka přejít na jméno FO, a po jeho smrti na další osobu v dědické posloupnosti, kterou je žalobce.

Ocenění restitučního nároku a svévolný postup žalované

33. Ohledně výše restitučního nároku soud vyšel z předložených posudků tituly před jménem jméno FO (bod 14. odůvodnění), který nevydané pozemky, které byly předmětem postoupení, ocenil jako stavební v celkové hodnotě 21 781 000 Kč, z toho polovina patřící žalobci činí 10 890 500 Kč. Není přitom významné, že ve smlouvě o postoupení pohledávky byl tento nárok oceněn částkou 1 662 509,37 Kč, neboť předmětem postoupení byly neuspokojené nároky dle vyjmenovaných restitučních rozhodnutí a nikoliv finanční částka. Podle vzájemné písemné komunikace (bod 17. – 24. odůvodnění) žalovaná odmítala v době od 2004 až 2011 výši restitučního nároku přecenit s tím, že restituent je povinen předložit podklady pro posouzení pozemků jako stavebních. V dopisu ze dne 9. 3. 2011 pak uvedla, že žádost zamítá, protože po uplynutí 3 let od vypořádání nároky nepřehodnocuje, ačkoliv k doloženým podkladům uvedla, že pozemky číslo, číslo a číslo lze považovat za stavební. Právní předchůdce žalobce i poté prováděl vlastní šetření v archivech ohledně potřebných dokumentů pro přecenění nároku. Soud tedy uzavírá, že žalovaná nárok žalobkyň ocenila v nesprávné výši, čímž znemožnila žalobci a jeho právním předchůdcům řádně uplatnit svůj restituční nárok v celé své výši. Je přitom primárně povinností žalované zjistit správnou výši restitučního nároku, aniž by pasivně čekala na podklady ze strany restituentů, přičemž k tomu má sama podpůrný aparát a je srozuměna s vývojem relevantní judikatury. Pokud v souladu s touto judikaturou nepostupovala a nevyhověla požadavku právního předchůdce žalobce, pak nelze než konstatovat její svévolný a liknavý postup. Stejný závěr přijaly i další soudy v obec a obec, které vyhověly dalším žalobám žalobce a vydali mu náhradní pozemky v celkové hodnotě 9 435 973,93 Kč (rozsudky ve věci 3 C 135/2016, 7 C 392/2019 a 9 C 252/2022. Ve veřejných nabídkách pak žalobce uspokojil další část svého nároku ve výši 657 081,90 Kč. Ke dni vydání rozsudku tak činila neuspokojená část nároku 797 444,17 Kč. Přesnou výší restitučního nároku se soud nezabýval. Jedná se o žalobu o nahrazení projevu vůle a nikoliv o určení výše restitučního nároku, přičemž v řízení o nahrazení projevu vůle je postačující zjištění, zda cena náhradních pozemků nepřesáhne restituční nárok, což je při hodnotě rozsudkem převedených pozemků 54 345,06 Kč splněno.

Pozemky vhodné k převodu

34. Žádné překážky převoditelnosti nebyly ze strany žalované namítány u pozemků p. č. číslo a číslo v k. ú. katastráĺní území, přičemž ani soud neshledal překážku převoditelnosti podle § 6 zákona o pozemkovém úřadu či podle dalších kritérií přijatých v judikatuře Nejvyššího soudu.

35. Ohledně pozemku p. č. číslo a číslo v k. ú. adresa žalovaná namítala existenci pachtovní smlouvy (bod 15. odůvodnění) a nařízení předběžného opatření bránící žalované v dispozici s pozemkem. Je běžnou praxí, že ve veřejné nabídce žalovaná nabízí i pozemky zatížené nájemní či pachtovní smlouvou, navíc změnou vlastnického právo k zániku smluvního vztahu nedochází. Nejedná se ani o žádnou zákonnou překážku, která by bránila převodu pozemku. Námitku existence předběžného opatření považuje soud za absurdní a nemístnou. Je pravdou, že usnesením okresní soud č. j. 7 C 392/2019-1142 bylo žalované zakázáno disponovat s pozemky p. č. číslo, číslo, číslo a číslo v k. ú. katastráĺní území a žalobci soud uložil povinnost do 30 dnů podat příslušnou žalobu. Nařízené předběžné opatření však mělo za účel ochranu žalobce z důvodu, že pozemky byly nabízeny ve veřejné nabídce žalované a hrozilo, že soud nebude moci v případě převodu pozemku žalobě vyhovět. Smyslem předběžného opatření tedy bylo dočasně upravit poměry právě do doby rozhodnutí soudu o předmětných pozemcích a nikoliv zmařit převod pozemků žalobci. Ohledně pozemků ve katastráĺní území proto soud žalobě také vyhověl.

36. Rovněž jako nedůvodnou soud shledal námitku převoditelnosti ohledně pozemků p. č. číslo, číslo a číslo v k. ú. katastráĺní území. Skutečnost, že se pozemky nachází v chráněném ložiskovém pásmu (viz bod 16. odůvodnění) sama o sobě nijak nebrání jejich řádnému zemědělskému užívání, které je prokázáno pachtovní mapou, na které je pozemek viditelně zemědělsky obhospodařován (viz bod 17. odůvodnění). Ani tyto pozemky tedy nejsou vyloučeny z možnosti převodu, protože i přes svou lokalizaci je možné je zemědělsky obhospodařovat a naplnit smysl restituce. K tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2868/2020, podle kterého pokud je pozemek zahrnutý do chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru kamenolomu, je (stejně jako sousedící pozemky) přesto zemědělsky obhospodařován, není nikterak zastavěn (ani bezprostředně nesouvisí s žádnou stavbou) a není ani součástí žádného uceleného (funkčně propojeného) souboru nemovitostí (průmyslového areálu), představuje vhodný náhradní zemědělský pozemek.

37. Na závěr soud uvádí, že ve výroku neuvedl další v petitu požadované smluvní ujednání a proklamace např. v podobě možné změny Smlouvy pouze písemnou formou, neboť to není nezbytnou náležitostí kupní smlouvy a o. z. má úpravu týkající se možných změn Smlouvy. Také prohlášení o nabytí účinnosti Smlouvy dnem podpisu není vzhledem ke specifickému projevu vůle formou soudního rozhodnutí relevantní a znamenalo by právní nonsens, když smlouva je uzavřena dnem právní moci rozsudku. Stejné platí i ohledně proklamace o vážné a svobodné vůli stran při uzavření Smlouvy, když Smlouva je uzavírána soudním rozhodnutím právě proto, že jedna ze strany s takovou Smlouvou nesouhlasí. Soud podle ustálené judikatury není v řízení o nahrazení projevu vůle s převodem pozemků zcela vázán žalobním návrhem v celém rozsahu (rozsudek NS ze dne 6. 1. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3250/2008, rozsudek NS ze dne 4. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3453/2007, ze dne 15. 7. 2015 nebo usnesení NS ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4048/2016), ale pouze co do specifikace náhradových pozemků, přičemž ani zjištění, že požadované pozemky nelze na žalobce převést, nejsou důvodem pro zamítnutí žaloby, ale soud má povinnost zjišťovat, zda by žalobce souhlasil s převodem jiných pozemků, aby byl restituční nárok uspokojen. Soud proto nenahradil ani projev vůle žalované v požadavku, že celkový nárok žalobce činí 1 342 420,55 Kč. Žaloba byla podána za účelem uspokojení restitučního nároku převodem náhradních pozemků, který je soudem chráněn a v případě liknavého či svévolného postupu žalované při plnění svých zákonných povinnosti lze na žalobce převést i pozemky mimo veřejnou nabídku, jestliže se jinak nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Nejedná se tedy o žalobu na určení výše restitučního nároku a jeho nesprávné stanovení ze strany žalované je pouze skutkovou okolností svědčící o nesprávném postupu žalované a předběžnou otázkou pro rozhodnutí soudu. Ve formě smluvního ujednání v kupní smlouvě by takové ustanovení ani nebylo závazné pro jiná soudní řízení či samotné účastníky, byť by bylo obsaženo ve výroku rozsudku, protože se tím nijak nezmění povaha otázky coby předběžné a nebude se jednat o výši autoritativně určenou. K tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 392/2019, podle kterého není řešení předběžných otázek pro soud závazné navzdory tomu, že formálně je hodnota nároku oprávněné osoby a (někdy i) hodnota vydávaného pozemku (pozemků) technicky součástí výroku rozhodnutí. Jím je však autoritativně rozhodováno (toliko) o vlastnictví oprávněné osoby, nikoliv o výši restitučního nároku či hodnotě náhradních pozemků, jimiž má být restituční nárok takto saturován. Ocenění náhradních pozemků v řízeních o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva oprávněné osobě podle zákona o půdě je tak předběžnou (prejudiciální) otázkou, která ovšem není řešena jako věc hlavní (tou je převod vlastnického práva k věci). Řešením této otázky tak nemohou být soudy v jiném řízení vázány a nemusejí z něho vycházet ani s ohledem na ustanovení § 135 odst. 2 o. s. ř. [k tomu přiměřeně srovnej Lavický, Petr a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 666, marg. č. 6.].

38. O zbývajících pozemcích a nákladech řízení soud rozhodne v konečném rozsudku v souladu s § 151 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u podepsaného soudu. Rozhodoval by o něm Krajský soud v Hradci Králové.