OSSO 10 C 143/2026-21

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená datum bytem adresa ⟪LB:lb_004⟫ pro 57 908 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 500 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 38 408 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 627,34 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 24 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně (postupník pohledávky) se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 24 000 Kč, přičemž se zavázala uhradit celkem 49 630 Kč v 18 splátkách. Žalovaná však nesplácela nic, a proto žalobkyně uplatnila nárok na část poplatků pouze ve výši 18 808 Kč. Pro prodlení žalované žalobkyně požadovala smluvní pokutu kapitalizovanou ke dni 1. 2. 2022, a to ve výši 12 000 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 627,34 Kč a sankční poplatky ve výši 3 100 Kč. Dne 28. 1. 2022 byla pohledávka postoupena žalobkyni s účinností ke dni 1. 2. 2022, přičemž celková výše pohledávky byla k tomuto dni vyčíslena na 64 035,34 Kč. Žalovaná následně uhradila částku 4 500 Kč, čímž byl dluh snížen na 59 535,34 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě této částky výzvou odeslanou dne 10. 2. 2022 s lhůtou k plnění do 17. 3. 2022, avšak bez výsledku. V řízení se proto domáhá zaplacení částky 57 908 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 627,34 Kč. Dále požaduje smluvní úrok ve výši 11,75 % p.a. z částky 24 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve stejné výši a ze stejného základu od 18. 3. 2022 do zaplacení. Současně uplatňuje náhradu nákladů řízení ve výši 16 365,10 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno uzavřené dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, bylo prokázáno, že na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr v celkové výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s jistinou a poplatky v celkové výši 49 630 Kč sestávajících z kapitalizovaných smluvních úroků a odměn za zpracování úvěru a dalších služeb. Součástí smlouvy bylo rovněž zařazení žalované do pojistného programu za částku 2 322 Kč, a to za účelem zlepšení schopnosti žalované plnit závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Úvěr se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Dle předmětné smlouvy činil úrok 49 % ročně a RPSN činilo 162,64 %. Z obsahu smlouvy bylo dále prokázáno, že pro případ prodlení žalované byly sjednány smluvní pokuty ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a také byly sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč a 1 000 Kč. Převzetí peněžních prostředků bylo žalovanou stvrzeno podpisem úvěrové smlouvy. Pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena na žalobkyni, což bylo doloženo Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 vč. přiloženého seznamu postoupených pohledávek. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána dopisem ze dne 10. 2. 2022, dle potvrzení prokazatelně odeslaným dne 11. 2. 2022, a to do 17. 3. 2022. O zaplacení žalovanou marně vyzýval rovněž právní zástupce žalobkyně. Z negativního tvrzení žalobkyně a absence tvrzení žalované vzal soud za prokázané, že žalovaná požadovanou částku neuhradila, resp. na uvedený úvěr uhradila toliko celkem částku 4 500 Kč.

5. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Soud shledal, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. V předmětných smlouvách si smluvní strany sjednaly vedle úroku ve výši 49 % rovněž další poplatky za zpracování úvěru a za splácení úvěru, přičemž konečná výše RPSN tak činila 162,64 %. Dle názoru soudu se však nejedná o poplatky odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Tyto poplatky lze tedy ve své podstatě považovat za cenu poskytnutých peněz, a tedy za úrok. Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (1/20 - 8,2 % dle ČNB). Soud proto došel k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatná. Pro úplnost lze dodat, že ke stejnému závěru došel i Krajský soud v Plzni v rozhodnutí ze dne 4. 11. 2020, č.j. 25 Co 279/2020-47, jež se týká právní předchůdkyně žalobkyně za zcela obdobných podmínek.

12. Soud tedy dospěl k závěru, že vztah účastníků je nutno posoudit dle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku 24 000 Kč a zaplatila dosud dle potvrzení právní předchůdkyně žalobkyně částku 4 500 Kč. Její povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši uvedené ve výroku I. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši vyplývající z právního předpisu, resp. Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 11. 1. 2022 zaslala žalované výzvu k plnění do 17. 3. 2022. Dne 18. 3. 2022 tak nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

13. Výrokem pod bodem II. pak soud zamítl žalobu ve zbylém rozsahu, neboť uplatněné nároky vyplývají ze smlouvy, která je absolutně neplatná.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení byla úspěšnější žalovaná, té však náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.