OSST 7 C 178/2021-697

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně celé jméno žalobkyně, dříve příjmení, narozená dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení, MBIE, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa, příjmení republika Německo ⟪LB:lb_007⟫ o náhradu újmy na zdraví

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů za cestovné částku ve výši 458,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni na náhradě nákladů za cestovné částku ve výši 22 281,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 19 489 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 2 792,40 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů za psychoterapie částku ve výši 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 600 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 600 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky

2 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 2 800 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni na náhradě nákladů za psychoterapie částku ve výši 1 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

V. Žaloba, aby žalovaný platil žalobkyni počínaje měsícem únorem 2023 zálohu na psychoterapeutickou péči ve výši 1 400 Kč měsíčně, a to vždy do konce měsíce předcházejícího měsíci, v němž bude péče poskytnuta, se zamítá.

VI. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni na náhradě nákladů za péči o ni a její domácnost částku ve výši 2 103 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 1 791 920 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 312 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení náhrady újmy na zdraví, a to nákladů spojených s péčí o její osobu za období od datum do datum ve výši 2 103 920 Kč s příslušenstvím, nákladů na psychoterapeutickou péči ve výši 2 400 Kč s příslušenstvím a na tuto péči rovněž měsíčních záloh ve výši 1 200 Kč měsíčně, a dále nákladů na cestovné a parkovné v původní celkové výši 19 539 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne datum na návsi v obci obec byla napadena psem plemene středoasijský pastevecký pes, jehož vlastníkem byl žalovaný. V předmětné době byla v pracovní neschopnosti (od datum do datum). Žalobkyně dále tvrdila, že v důsledku pokousání psem utrpěla vážná poranění, v jejichž důsledku je v péči neurologů, psychiatrů a psychoterapeutů. Rozvinula se u ní posttraumatická stresová porucha a disociativní motorická porucha. Obě tyto poruchy mají zásadní vliv na její každodenní život s tím, že je zásadním způsobem omezena v běžných úkonech (osobní hygiena, převlékání, domácí práce, vaření, nákupy, návštěvy lékařů) a obecně ve svobodném samostatném pohybu mimo domov. Podotkla, že psychiatrická a psychoterapeutická péče pokračuje doposud. Žalobkyně doplnila, že za daný čin byl žalovaný pravomocně uznán vinným z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti (trestním příkazem Okresního soudu ve obec ze dne 5. 3. 2019 č. j. 5 T 16/2019-272). Žalobkyně se se svým nárokem na náhradu škody v trestním řízení připojila, avšak byla odkázána na řízení občanskoprávní. Nejprve uplatnila nárok na náhradu za vzniklé ztížení společenského uplatnění (věc byla vedena u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. spisová značka). Následně podáním ze dne datum a datum žalobkyně navrhla rozšíření žaloby, avšak soud v celém rozsahu změnu žaloby nepřipustil, a proto se touto žalobou domáhá náhrady nákladů spojených s péčí dle § 2960 občanského zákoníku. Žalobkyně rozvinula, že se jedná o náhradu nákladů spojených s péčí o její osobu ze strany jejího partnera, nyní manžela, jméno jméno (dále téže jen„ manžel“), náhradu nákladů na psychoterapeutickou péči a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s doprovázením žalobkyně při cestách k lékařům, do lékárny, na úřady, k soudu apod., a to zejm. náklady na pohonné hmoty a parkovné. Ve vztahu k nákladům spojeným s péčí o osobu žalobkyně rozvinula, že vyžaduje rozsáhlou péči ze strany třetích osob, když tuto primárně zajišťuje pan příjmení jméno. Žalobkyně sdělila, že v průběhu času se rozsah péče měnil. Zpočátku, v prvních třech měsících po pokousání, tedy v době od datum do dubna 2018, byla žalobkyně silně traumatizovaná, proto vyžadovala péči od manžela v rozsahu 24 hodin denně. Uvedla, že manžel jí musel zajišťovat péči nepřetržitě celý den. příjmení jí pomáhat s každodenními činnostmi vč. oblékání a osobní hygieny (hodinu ráno a hodinu večer), přípravy pokrmů a stravování (pět hodin denně). Podotkla, že dříve manžel v kuchyni nebyl vůbec, vše dělala sama. Ruku měla v závěsu, nemohla ji užívat, s ohledem na nepříznivý psychický stav vyžadovala doprovod kamkoli mimo domov (k lékařům a na návštěvy) a rovněž psychickou podporu manžela během dne i noci. Ve vztahu k návštěvám žalobkyně uvedla, že v daném období navštívila jedenkrát za měsíc rodiče, na konci dubna u nich s manželem strávili celý víkend a dále 1 – 2x navštívila kamarádku ve vsi, kam ji manžel musel doprovodit a poté ji opět odvést. Rovněž chodili denně na procházky (zhruba na dvě hodiny). Měla problém usnout, párkrát se vzbudila v slzách, zpocená. Doplnila, že její manžel byl v tomto období v pracovní neschopnosti a následně evidován jako uchazeč o zaměstnání. Manžel žalobkyně musel sám zajišťovat úklid – ob den vytíral, denně vysával, po každém vaření myl nádobí, uklízel koupelnu, pral, věsil a žehlil prádlo. Touto péčí strávil v průměru 2–3 hodiny denně. Jednou za tři měsíce myjí okna, což zabere zhruba 2 hodiny. V období následujícím se její stav začal zlepšovat. V době od dubna 2018 do září 2018 pak rozsah péče ze strany manžela poklesl na přibližně číslo hodin denně, nicméně i nadále vyžadovala rozsáhlou péči ze strany manžela. Stále potřebovala pomoc s každodenními činnostmi, doprovod kamkoli mimo domov a úklid domácnosti. Již byla schopná si obléct volné oblečení, avšak manžel u ní musel čekat, zda to zvládne. příjmení ze strany manžela ohledně hygieny byla téměř stejná. Nově byla schopna vyčistit si zuby. Za této situace manželovi péče o žalobkyni související s oblékáním a hygienou zabrala 1,5 hodiny denně. Přípravou pokrmů a asistencí při stravování žalobkyně manžel strávil stále v průměru 5 hodin denně. I nadále musel žalobkyni doprovázet na úřady, k lékařům, na výslechy na policii a na úřady, což zabralo zhruba 2–4 hodiny denně. V daném období rovněž navštívili rodiče, a to jak žalobkyně, tak jejího manžela (doprovod na tyto návštěvy žalobkyně v tomto období představoval celkem 11 hodin). Doplnila, že na návštěvy k manželovým rodičům jezdili i dříve, a to vždy společně. Rovněž ji pravidelně doprovázel na procházky (2 hodiny denně). Další 2 hodiny denně manželovi průměrně zabrala péče o domácnost, když se jednalo o stejné činnosti jako v období prvním. Manžel žalobkyně musel rovněž zajišťovat nakupování, což dříve bylo výhradně v kompetenci žalobkyně. Nakupování jim zabere v průměru 1 hodinu denně. Jedenkrát měsíčně jezdí nakupovat do obec, dále nakupují v Jednotě u nich v obci nebo v anonymizováno ve obec. V tomto období musel manžel žalobkyni podporovat i v noci. Pravidelně dvakrát až třikrát za noc musela manžela budit, neboť se chtěla třeba napít nebo jít na toaletu. Navíc se jednou až dvakrát za měsíc vzbudila z noční můry, kdy ji manžel musel jednu až dvě hodiny utěšovat. Rozsah podpory se postupně snižoval i nadále, když v období od října 2018 do června 2019 rozsah nezbytné péče ze strany manžela představoval cca 12 hodin denně. Uvedla, že v tomto období (říjen 2018 2019) manžel chodil do práce. Jednalo se stále o pomoc při oblékání a hygieně, přípravě stravy, úklidu domácnosti a doprovodu na nákupy a k lékařům. Když měl manžel volno z práce, tak péče o žalobkyni dále zahrnovala její doprovod na návštěvu k rodičům, na procházku či při jiných aktivitách. V červnu 2019 se žalobkyni a panu jméno jméno narodil syn (datum), o něhož se žalobkyně z důvodu svého zdravotního stavu nemohla starat. Žalobkyně doplnila, že v souvislosti s těhotenstvím a porodem byla v době od datum do datum hospitalizovaná v nemocnici v obec, kde jí manžel navštěvoval denně. V nemocnici strávil vždy zhruba 4–5 hodin. Pomáhal jí s hygienou, najíst se, převléci se, vodil ji na procházku a rovněž ji poskytoval psychickou podporu. Narození syna a zátěž spojená se soudním sporem způsobila zhoršení psychického onemocnění žalobkyně. Do konce roku 2019 a v roce 2020 se tak rozsah pomoci ze strany manžela ustálil na 12 hodinách denně. V tomto období byla žalobkyně nadále omezena při běžných činnostech, avšak manžel už u ní nemusel čekat, než se obleče. příjmení v tomto směru vč. hygieny mu tedy zabrala zhruba hodinu denně. Manžel musel stále vařit, což trvalo v průměru 4 hodiny denně. Když se narodil syn, tak si pořídili myčku, proto manželovi ubyla péče s nádobím. Úklid mu v tomto období zabral zhruba 2 hodiny denně. V daném období začali chodit na delší procházky, zhruba na 3–4 denně. Manžel žalobkyni musel i nadále doprovázet k lékařům, což mu zabralo v průměru 2–3 hodiny denně. V daném období rovněž 7 x navštívili jak rodiče žalobkyně, tak jejího manžela. Za celé období tedy doprovodem žalobkyně na tyto návštěvy její manžel strávil 77 hodin. V tomto období žalobkyni manžel musel doprovázet i na jiné aktivity, a to na výlet do obec, kde s rodiči manžela strávili celý den. Dále na výlet do jméno na obec, kde rovněž byli celý den a půl dne setrvali s rodiči žalobkyně v anonymizováno v obec. Doplnila, že dříve jezdili často na výlety, na všechny výlety jezdili vždy společně. Žalobkyně s manželem pravidelně navštěvuje masáže v obec, kam jezdí a i dříve vždy jezdili společně. Cesta tam a zpět zabere hodinu a půl, masáž žalobkyně trvá hodinu, poté odpočívá a nechává se další hodinu masírovat manžel. Ohledně mytí těla žalobkyně uvedla, že v prvním období jí manžel musel pomoci svléci, namydlit, umýt, usušit a zase obléci. V druhém období to bylo obdobné, pouze noční košili již si byla schopna obléct sama. Ve třetím období se již zvládla namydlit, umýt a utřít si levou část těla. příjmení a sušit vlasy jí musel stále manžel. Ve všech obdobích byl manžel při mytí pořád se žalobkyní, neodcházel od ní. V noci už doprovázet nepotřebuje, je schopna si dojít s baterkou. V roce 2021 se rozsah péče pohyboval okolo číslo hodin denně. příjmení rozsah péče manžel žalobkyni poskytuje doposud. V závislosti na náplni konkrétního dne jí manžel zajišťoval péči související s hygienou v průměru jednu hodinu denně. Pořídili si tyčový vysavač, který zvládne obsluhovat žalobkyně, proto manžel vysává již pouze ob den. Taktéž si koupili sušičku, do které je schopna prádlo z pračky nandat žalobkyně. I v této souvislosti tedy manželovi práce ubyla. S úklidem však i nadále trávil zhruba 2 hodiny denně. Nadále vaří manžel. Jídlo jí musí stále krájet, avšak lžící se již nají sama, proto manžel u ní nemusí sedět. S vařením a asistencí u jídla tak manžel žalobkyně strávil 3,5 – 4 hodiny denně. Nakupování i nadále manželovi zabere zhruba hodinu denně. V noci je i nadále soběstačná. Žalobkyně uvedla, že jsou stále venku, procházkami stráví

4 hodiny denně. V daném období ji manžel musel doprovodit na návštěvy k rodičům, byli pouze dvakrát u manželových rodičů, dále dvakrát u otce žalobkyně (v obec) a u dvakrát u matky žalobkyně (ve obec). Volnočasové aktivity mají pouze masáže, kam jezdí (a i dříve jezdili) vždy spolu. Od ledna 2021 doposud žalobkyně vyžaduje nezbytnou péči ze strany manžela v rozsahu 8 hodin denně. V tomto období žalobkyně již nepotřebuje péči v průběhu noci, přes den je schopna trávit čas samostatně na zahradě u domu a rovněž i samostatně zvládá některé činnosti související s úklidem domácnosti. Manžel ji i nadále musí doprovázet k lékařům, což mu zabere v průměru 3 hodiny týdně. Dne datum se žalobkyni narodila dcera. V této souvislosti byla pak od datum do datum hospitalizovaná v nemocnici, nejprve v obec, pak v obec, kde ji manžel navštěvoval ob den a pomáhal jí s hygienou. Ve vztahu ke všem obdobím sdělila, že doprovod manžela k lékařům je totožný s návštěvami, ohledně nichž byl uplatněn nárok na náhradu nákladů za cesty. Nad rámec doprovodu na lékařská vyšetření specifikovaná u nároku na zaplacení náhrad za jízdné se jedná o doprovod žalobkyně do nemocnice ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, osobní údaje žalovaného 600, datum, datum, datum, datum, datum, datum, 8. 2. 2021, datum, datum a datum, datum, datum, datum a datum, do nemocnice ve dnech datum, datum a datum, k výslechu na policii ve obec dne datum a datum, k návštěvě právního zástupce ve obec ve dnech datum a datum, na rehabilitace ve obec ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, k návštěvě soudního lékaře v obec dne datum a datum, na psychiatrii k MUDr. příjmení do obec ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, na EMG k MUDr. Rosolovi do obec dne datum, na ortopedii k MUDr. příjmení do obec dne datum, na gynekologii k MUDr. anonymizováno dne datum, k praktické lékařce MUDr. anonymizováno do obec ve dnech datum, datum a datum, do nemocnice dne datum, na neurologii do obec k MUDr. příjmení dne datum, k MUDr. příjmení do anonymizováno dne datum, k MUDr. příjmení do obec dne datum, do obec dne datum a na stát. instituce dne datum a datum. Žalobkyně uzavřela, že vůbec není schopna vysávat normálním vysavačem, vytřít, uvařit. Nemůže se utřít nebo si usušit vlasy, obléci si lepší oblečení či si zavázat boty. Rovněž nemůže složit prádlo. Dům neopustí (za vrátka není schopna sama vyjít). Žalobkyně podotkla, že rozsah péče, kterou jí manžel poskytuje, jde daleko nad rámec běžné mezilidské, resp. rodinné výpomoci, kterou lze od partnerů očekávat. Podotkla, že před úrazem byla naprosto soběstačná, věnovala se práci a koníčkům. Její manžel chodil do práce, pečoval o zahradu a věnoval se svým koníčkům. příjmení, kterou žalobkyně v každodenním životě potřebuje, není péčí zdravotní, ale je spíše povahy sociální – pečovatelské. Výši nákladů spojených s její péčí odvodila od ceny sociálních služeb stanovených vyhláškou č. 505/2006 Sb. Uzavřela, že za období od 9. 1. do dubna 2018, tedy za 111 dnů x 24 hodin x 130 Kč/hod požaduje zaplatit částku v celkové výši 346 320 Kč, za období od května do září 2018 za 153 dnů x 16 hodin x 130 Kč/hod jedná se o částku ve výši 318 240 Kč, za období od října 2018 do prosince 2020 za 822 dnů x 12 hodin denně x 130 Kč/hod požaduje přiznat náhradu celkem 1 282 320 Kč a od ledna 2021 doposud za 151 dnů x 8 hodin denně x 130 Kč/hod celkově 157 040 Kč. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhá uhradit nákladů na psychoterapeutickou péči, kterou pravidelně navštěvuje od roku 2020. Jedná se o léčbu zaměřenou na posttraumatickou poruchu a žalobkyni ji poskytuje pan jméno příjmení. Jeho hodinová sazba činí 600 Kč. V době podání žaloby žalobkyně absolvovala terapie čtyři, a to dne datum, datum, datum a datum. Další návštěvy má plánované pravidelně jednou až dvakrát měsíčně. Ve vztahu k nákladům na psychoterapeutickou péči tedy požaduje zaplatit již vynaložené náklady na absolvovanou psychoterapii ve výši 2 400 Kč (4 x 600 Kč), a dále pravidelné měsíční zálohy ve výši 1 200 Kč, a to vždy do konce měsíce předcházejícího měsíci, kdy bude psychoterapeutická péče poskytnuta. Doplnila, že psychoterapii hrazenou z veřejného zdravotního pojištění nevyužívala, neboť je obecně velmi problematicky dostupná s tím, že ona ji vyžadovala akutně, proto nebylo možné čekat na volné termíny u psychoterapeutů hrazených z pojištění. V průběhu řízení žalobkyně upřesnila, že žádá zaplatit zálohovou platbu na období od srpna 2021 do července 2022 ve výši 14 400 Kč (2 terapie měsíčně x 12 měsíců x 600 Kč). Následně doplnila, že terapie proběhly v termínech datum (tato byla úvodním sezením a nebyla za něj účtována náhrada), datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum. Od června 2022 činí nově hodinová sazba částku ve výši 700 Kč. Za této situace požaduje po žalovaném zaplatit za psychoterapie absolvované od srpna 2021 do července 2022 pouze částku ve výši 1 300 Kč (ve zbytku vzala žalobu zpět), náhradu ve výši 700 Kč za psychoterapii absolvovanou dne datum, a dále počínaje měsícem září 2022 zálohovou platbu na psychoterapii ve výši 1 400 Kč měsíčně

(2 psychoterapie x 700 Kč). V dalším průběhu řízení žalobkyně sdělila, že terapii dne datum musela zrušit (původně mylně uvedla, že ji absolvovala), avšak na podzim roku 2022 absolvovala psychoterapie v termínech datum, datum a datum. Následně však uvedla, že se opět spletla s tím, že psychoterapie dne datum fakticky proběhla, neuskutečnila se však v termínu datum s tím, že taktéž ji neabsolvovala ani dne datum. Při jednání soudu dne datum žalobkyně sdělila, že terapie hradí vždy následně převodem z účtu (nikoliv v hotovosti). Při jednání soudu dne datum pak tvrdila, že první dvě terapie uhradila v hotovosti z peněz, které dostala od rodičů k narozeninám, zbylé byly realizovány převodem z účtu žalobkyně z peněz z invalidního důchodu či renty z nemoci z povolání. Posledním nárokem žalobkyně učinila náklady na cestovné a parkovné v období červen 2019 až duben 2021. V roce 2019 ujeli celkem 3 284 km. V roce 2019 absolvovali v souvislosti s doprovodem žalobkyně vozidlem 302 km, náklady na naftu představují částku 537 Kč a opotřebení automobilu částku 1 328 Kč (spotřeba auta činila 5,3 l číslo km, cena nafty dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. představovala 33,60 Kč). V lednu až říjnu 2020 ujeli 1 239 km, přičemž náklady na naftu činily 2 088 Kč a opotřebení vozu částku 5 451 Kč (spotřeba auta činila 5,3 l číslo km, cena nafty dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. představovala 31,80 Kč). Od října do prosince 2020 se jedná o 418 km, náklady na naftu činily 651 Kč a opotřebení automobilu částku 1 839 Kč (spotřeba auta činila 4,9 l číslo km, cena nafty dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. představovala 31,80 Kč).

Za rok 2021 pak ujeli 1 325 km, když za naftu vynaložili částku 1 765 Kč a opotřebení vozidla činilo 5 830 Kč (spotřeba auta činila 4,9 l číslo km, cena nafty dle vyhlášky č. 589/2020

Sb. představovala 27,20 Kč). Ve vztahu k jednotlivým cestám žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že je absolvovala z místa svého pobytu v obec, a to v období od července 2019 do října 2020 vozidlem značka automobilu, registrační značka 73 a od října 2020 pak vozidlem zn. anonymizována dvě slova, registrační značka anonymizováno. Jak náklady na cestovné, tak parkovné hradila vždy žalobkyně ze svých prostředků (má příjem z invalidního důchodu a rovněž pobírá rentu z důvodu uznané nemoci z povolání; v dalším průběhu řízení doplnila, že jí otec přispívá na domácnost částku ve výši 15 400 Kč, kterou rovněž používá na zaplacení nafty). Původně žalobkyně tvrdila, že platby za pohonné hmoty byly realizovány platební kartou. V dalším průběhu řízení uvedla, že platby probíhaly v hotovosti. Upřesnila, že vždy vybere peníze ze svého příjmu, které má u sebe v hotovosti a poté, co manžel natankuje, tak ona jde a čerpané pohonné hmoty zaplatí. Parkovné ve výši 50 Kč zaplatila dne datum v areálu nemocnice v obec. Rovněž doplnila, kdy konkrétně a za jakým účelem jednotlivé cesty absolvovala a jaká byla jejich vzdálenost. Jedná se o: 1. dne datum – vyšetření u MUDr. příjmení za účelem vypracování znaleckého posudku na trase obec (hospitalizace v nemocnici) – obec v délce 170 km; 2. dne datum ⟪LB:lb_001⟫ – propuštění z nemocnice v obec a číslo km; 3. dne datum – zubař obec a číslo km; 4. dne datum - zubař obec a číslo km; 5. dne datum - zubař obec a číslo km; 6. dne datum kožní obec a číslo km, 7. dne datum – lékárna obec a číslo km; 8. dne datum ⟪LB:lb_002⟫ – endokrinologie obec a číslo km; 9. dne datum – pracovní lékařství obec a číslo km; 10. dne datum – konzultace s advokátem obec a číslo km; 11. dne datum – policie obec a číslo km; 12. dne datum – nemocnice obec a číslo km; 13. dne datum – pracovní lékařství obec a číslo km; 14. dne datum – MUDr. ulice obec a číslo km; 15. dne datum – MUDr. ulice obec a číslo km; 16. dne datum – zubař obec a číslo km; 17. dne datum – nemocnice obec a číslo km; 18. dne datum ⟪LB:lb_003⟫ – nemocnice obec a číslo km; 19. dne datum – konzultace s advokátem obec a číslo km; 20. dne datum – jednání soudu obec a číslo km; 21. dne datum – Úřad práce obec a číslo km; 22. dne datum – MUDr. ulice obec a číslo km; 23. dne datum ⟪LB:lb_004⟫ – MUDr. ulice obec a číslo km; 24. dne datum – kožní obec a číslo km; 25. dne datum - plicní obec a číslo km; 26. dne datum – gynekologie obec a číslo km; 27. dne datum – masáž obec a číslo km; 28. dne datum – masáž obec a číslo km; 29. dne datum – zubař obec a číslo km; 30. dne datum – lékárna obec a číslo km; 31. dne datum – jednání soudu obec a číslo km; 32. dne datum – psychiatrie obec

52 km; 33. dne datum – masáž obec a číslo km; 34. dne datum – jednání soudu obec a číslo km; 35. dne datum – zubař obec a číslo km; 36. dne datum – masáž obec a číslo km; 37. dne datum – psychiatrie obec a číslo km; 38. dne datum – Úřad práce obec a číslo km; 39. dne datum – masáž obec a číslo km; 40. dne datum ⟪LB:lb_001⟫ – zubař obec a číslo km; 41. dne datum – lékárna obec a číslo km; 42. dne datum ⟪LB:lb_002⟫ – jednání soudu obec a číslo km; 43. dne datum – masáž obec a číslo km; 44. dne datum – plicní obec a číslo km; 45. dne datum – psychiatrie obec a číslo km; 46. dne datum – MUDr. ulice obec a číslo km; 47. dne datum – gynekologie obec a číslo km; 48. dne datum – Úřad práce obec a číslo km; 49. dne datum – Úřad práce obec a číslo km; 50. dne datum – gynekologie obec a číslo km; 51. dne datum – MUDr. ulice obec

15 km; 52. dne datum – zubař obec a číslo km; 53. dne datum – gynekologie obec a číslo km; 54. dne datum – jednání soudu obec a číslo km; 55. dne datum – gynekologie obec

96 km; 56. dne datum – gynekologie obec a číslo km; 57. dne datum – pracovní lékařství obec a číslo km a 58. dne datum – psychiatrie obec a číslo km. V dalším průběhu řízení (podáním ze dne datum) žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ohledně nároku na zaplacení parkovného ve výši 50 Kč a nároku na náhradu nákladů spojených s cestami automobilem. Upřesnila, resp. setrvala na náhradě jízdného pouze ve vztahu k uskutečněným cestám uvedeným shora pod číslo, 17., 20., 22., 23., 25., 26., 27., 28., 32., 33., 34., 36., 44., 45., 46., 47., 50., 51., 52., 55., 56. a 58. a nově učinila předmětem řízení náhradu za cesty ve dnech: 59. dne datum – plicní 41 km; 60. dne datum – psychiatrie obec a číslo km, 61. dne datum – zubař obec a číslo km; 62. dne datum – psychiatrie obec a číslo km; 63. dne datum ⟪LB:lb_001⟫ – neurologie MUDr. ulice obec a číslo km; 64. dne datum - psychiatrie obec a číslo km; 65. dne datum – zubař obec a číslo km; 66. dne datum - plicní obec a číslo km; 67. dne datum – propuštění z nemocnice v obec a číslo km; 68. dne datum – gynekologie obec

80 km; 69. dne datum – gynekologie obec a číslo km; 70. dne datum – neurologie obec a číslo km; 71. dne datum – znalecký posudek MUDr. příjmení obec a číslo km; 72. dne datum – praktický lékař obec a číslo km; 73. dne datum – gynekologie obec a číslo km; 74. dne datum – chirurgie nemocnice 40 km; 75. dne datum – psychiatrie obec a číslo km;

76. dne datum – endokrinologie obec a číslo km; 77. dne datum – plicní obec a číslo km; 78. dne datum - psychiatrie obec a číslo km; 79. dne datum ⟪LB:lb_001⟫ – gynekologie obec a číslo km; 80. dne datum – zubař obec a číslo km; 81. dne datum – kožní obec a číslo km; 82. dne datum - psychiatrie obec a číslo km; 83. dne datum ⟪LB:lb_002⟫ - psychiatrie obec a číslo km; 84. dne datum – zubař obec a číslo km; 85. dne datum ⟪LB:lb_003⟫ – plicní obec a číslo km; 86. dne datum - psychiatrie obec a číslo km, 87. dne datum – chirurgie nemocnice 40 km; 88. dne datum - psychiatrie obec a číslo km;

89. dne datum – kožní obec a číslo km; 90. dne datum – plicní obec a číslo km;

91. dne datum - psychiatrie obec a číslo km; 92. dne datum – gynekologie obec

80 km; 93. dne datum – gynekologie obec a číslo km; 94. dne datum - psychiatrie obec a číslo km; 95. dne datum – masáž obec a číslo km; 96. dne datum ⟪LB:lb_001⟫ – psychoterapie obec a číslo km; 97. dne datum – soud obec a číslo km; 98. dne datum – masáž obec a číslo km; 99. dne datum – psychoterapie obec a číslo km;

100. dne datum - dne datum – psychoterapie obec a číslo km; 101. dne datum ⟪LB:lb_001⟫ – gynekologie obec a číslo km; 102. dne datum - gynekologie obec a číslo km; 103. dne datum ⟪LB:lb_002⟫ – praktický lékař obec a číslo km; 104. dne datum – zubař obec a číslo km; 105. dne datum ⟪LB:lb_003⟫ - gynekologie obec a číslo km; 106. dne datum masáž obec a číslo km; 107. dne datum ⟪LB:lb_004⟫ - masáž obec a číslo km; 108. dne datum – endokrinologie obec a číslo km;

109. dne datum psychiatrie obec a číslo km; 110. dne datum - gynekologie obec

80 km; 111. dne datum - gynekologie obec a číslo km; 112. dne datum – plicní obec

41 km; 113. dne datum - gynekologie obec a číslo km; 114. dne datum - psychiatrie obec a číslo km; 115. dne datum - gynekologie obec a číslo km; 116. dne datum - gynekologie obec a číslo km; 117. dne datum - gynekologie obec a číslo km a 118. dne datum - psychiatrie obec a číslo km. Ve vztahu ke shora uvedenému podání žalobkyně podotkla, že v roce 2019 v rámci jejího doprovodu ke shora uvedeným lékařům, resp. institucím bylo ujeto celkem

1 400 km vozidlem příjmení jméno (náklady na naftu 2 493 Kč + opotřebení auta 6 580 Kč), od ledna do října 2020 pak absolvovala tímto vozem 917 km (náklady na naftu 1 545 Kč

+ opotřebení auta 4 309 Kč). Za období listopad až prosinec 2020 absolvovala automobilem Škoda Karoq 328 km (náklady na naftu 511 Kč + opotřebení auta 1 541 Kč) a v roce 2021 pak tímto vozidlem 1 325 km (náklady na naftu 1 765 Kč + opotřebení auta 6 270 Kč). Za této situace se po žalovaném nově domáhala zaplacení částky ve výši 25 021 Kč. Dalším podáním ze dne datum nárok na náhradu cestovného opět změnila, když jej omezila o náhradu za cesty specifikované shora pod položkami číslo, 68., 69., 70., 71. a 72. Zároveň navrhla, aby v rozsahu nároku na náhradu nákladů za cesty z řízení vystoupila a na její místo nastoupil její manžel, neboť pohonné hmoty hradil on. Následně podáním ze dne datum žalobkyně svá tvrzení opět změnila. Nejprve upřesnila, že žalobu bere žalobu částečně zpět ohledně jízd uvedených pod body číslo a číslo – 72., neboť tyto její cesty neproběhly, a to ohledně částky ve výši 2 281 Kč. Za této situace požaduje po žalovaném náhradu za uskutečněné cesty v roce 2019 v rozsahu 879 km (5 169 Kč), za období leden až říjen 2020 ohledně 917 km (5 397 Kč), od listopadu do prosince 2020 za 298 km (1 716 Kč) a za rok 2021 v rozsahu 1 818 km (10 422 Kč), tedy částku v celkové výši 19 489 Kč. Poté tvrdila, že ze shora uvedených cest z vlastních prostředků uhradila náklady na jízdy uskutečněné pod body číslo, 17., 20., 22., 23. 25., 26., 27., 28., 32., 33., 34., 36., 44. – 47., 50. – 52., 55., 56., 58., 80. – 93., 94. – 102., 104. – 116. a 118.

Jí vynaložené náklady na shora uvedené cesty tak představují částku v celkové výši 17 535 Kč.

Ve vztahu k placení nákladů na jízdné žalobkyně doplnila, že tyto hradila ze svých prostředků. Její příjem je složen z invalidního důchodu, renty vyplácené zaměstnavatelem a finanční podpory ze strany jejích rodičů. Peníze od otce žalobkyně využívá dle potřeby, někdy na platby v hotovosti, jindy je rodiči zaplacen určitý výdaj (např. na podzim 2022 matka žalobkyně zaplatila povinné ručen a otec hradil náklady spojené s údržbou domu). Náklady na ostatní cesty pak vynaložil její manžel, a to v částce v celkové výši 5 169 Kč. Za této situace tedy žalobkyně již nově nepožadovala připustit záměnu účastníků ohledně nároku na náhradu cestovného v plném rozsahu, ale pouze ohledně shora uvedené částky ve výši 5 169 Kč. ulice řízení zůstal předmětem řízení nárok na zaplacení náhrady nákladů na jízdné v celkové výši 22 740 Kč. Ke kalkulaci jízdného žalobkyně sdělila, že tuto provedla v souladu s ust. § 157 a 158 zákoníku práce a příslušnými vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí vydaných dle § 189 zákoníku práce. Ve vztahu k psychiatrické péči žalobkyně uvedla, že byla v minulosti vyšetřena psychiatričkou MUDr. příjmení, a to v roce 2016 v souvislosti s psychickými problémy souvisejícími se špatnými vztahy na pracovišti a rovněž u PhDr. příjmení v souvislosti s jejím zařazením k práci v noci. V roce 2018 žalobkyně absolvovala tři terapeutická setkání u PhDr. příjmení. Od března 2021 je žalobkyně v péči MUDr. příjmení, kde řeší její stav po pokousání. Zdůraznila, že přestože byla v minulosti vyšetřena nebo léčena psychologem nebo psychiatrem, tak její současný zdravotní stav s jejími předešlými psychickými obtížemi nesouvisí. Příspěvek na péči nepobírá. Žádost, kterou podala dne datum, byla zamítnuta. Žalobkyně doplnila, že v důsledku svého zdravotního stavu pravidelně navštěvuje lékaře se specializací plicní

3 x za rok, zubař 2 x za rok, psychiatrie 1 x za měsíc, gynekologie 2 x za rok (v těhotenství

1 x za 2 týdny), chirurgie 1 x za rok (v letech 2019 a 2020), endokrinologie 1 x za rok, praktický lékař 1 x za rok, psychoterapie 1 x za 2 měsíce, a dále pravidelně navštěvuje 1 x za měsíc masáže. V letech 2018 2021 dále žalobkyně absolvovala 1 x vyšetření u MUDr. příjmení, MUDr. anonymizováno, MUDr. příjmení, MUDr. příjmení, MUDr. příjmení, MUDr. příjmení, MUDr. příjmení, MUDr. jméno, PhDr. příjmení a u soudního lékaře, a dále byla 2 x vyšetřena u kožní lékařky, v roce 2018 absolvovala rehabilitace. V dalším průběhu řízení žalobkyně sdělila, že sama péči o jejich psa nezajišťuje s tím, že jej krmí tchýně, venčí jej zpravidla švagr, případně se pes venčí„ sám“ na zahradě u domu.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Skutečnost, že došlo k předmětnému úrazu, nezpochybňoval. Bránil se však tím, že mezi úrazem a zdravotním stavem žalobkyně neexistuje příčinná souvislost. Nároky žalobkyně považuje za přehnané a nepodložené. Subjektivně líčené potíže jsou vysoce účelově směřující k získání zisku. Žalobkyní líčený stav (stále se zhoršující) se mu jeví účelově vytvořený pro dané řízení. Namítl nesprávnost a účelovost znaleckých posudků vyhotovených v souběžně probíhajících řízení (sp. zn. spisová značka a spisová značka), neboť žalobkyně znalcům nesdělila či zamlčela podstatné okolnosti, jež mají pro podání posudků zásadní vliv. Žalobkyně byla v pozdním dětství znásilněna švagrem a poté měla partnera, který ji fyzicky napadal, až anonymizováno, rovněž ji anonymizováno k anonymizována dvě slova. Žalovaný proto shledává počátek choroby žalobkyně v těchto okolnostech. Žalovaný podotkl, že v době úrazu žalobkyně byla v pracovní neschopnosti s tím, že v předmětnou dobu neměla povolené vycházky. Z toho žalovaný dovozuje, že dané zranění si žalobkyně přivodila úmyslným porušením zákonných povinností dle z. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a proto by měl být její nárok soudem moderován, resp. žaloba by měla být zcela zamítnuta. Pokud by v danou dobu nebyla venku, k pokousání by nedošlo. Poukázal na skutečnost, že přestože žalobkyně tvrdí, že má strach z velkých psů, tak žije v domácnosti se psem plemene anonymizováno. Žalovaný popřel, že by se v důsledku daného pokousání u žalobkyně rozvinula posttraumatická stresová porucha. příjmení o žalobkyni by měla být indikována lékařem, měl by jí být na jízdné vystaven poukaz. Rovněž se domnívá, že veškeré jízdy žalobkyně nebyly zbytné s tím, že popřel rozsah žalobkyní tvrzených lékařských vyšetření. Připustil, že došlo k určité hmotné škodě, kterou uhradil. Rovněž žalobkyni zaplatil za zranění i bolestné.

3. Z Trestního příkazu Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným, že dne datum v ranních hodinách v místě svého bydliště v obci obec jako vlastník a chovatel psa plemene Středoasijský pastevecký pes, slyšícího na jméno anonymizováno, neučinil dostatečná opatření směřující k zamezení útěku psa z oploceného pozemku u domu, který utekl a následně se po obci obec pohyboval bez náhubku a opakovaně napadl žalobkyni, kterou pokousal v oblasti levého lokte a předloktí a způsobil jí odřeniny, a dále tímto jeho jednáním byla žalobkyni způsobena psychická újma ⟪LB:lb_001⟫ – posttraumatická stresová porucha, tedy jinému z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví, čímž spáchal přečin těžké ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1 trestního zákoníku. Z Usnesení Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací vyplynulo, že návrh žalovaného na povolení obnovy řízení byl zamítnut, neboť nebyly shledány zákonné důvody obnovy. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný stížnost, o níž bylo rozhodnuto odvolacím soudem dne datum tak, že stížnost byla jako nedůvodná zamítnuta, což soud zjistil z usnesení název soudu č. j. spisová značka.

4. 1., 5. 2., 9. 4., 12. 9., 23. 9., 24. 9., 28. 11. a 16. 12., v roce 2020 dne 4. 2., 19. 2., 23. 7., 11. 8. a 18. 11. a v roce 2021 ve dnech 5. 3., 29. 3. a 14. 12. Z Lékařské zprávy MUDr. jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně byla u ní na psychiatrické ambulanci vyšetřena ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum. Skutečnost, že žalobkyně dne datum absolvovala cestu k soudnímu znalci příjmení jméno příjmení do obec, vyplynula ze znaleckého posudku ze dne datum.

5. Z Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené stát. instituce vyplynulo, že žalobkyně byla od datum v pracovní neschopnosti.

Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Prachatice ze dne datum soud zjistil, že v den úrazu byla žalobkyně v pracovní neschopnosti s tím, že měla lékařem povolené vycházky od 8 hodin do 14 hodin. Z Potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění vystaveného Okresní správou sociálního zabezpečení dne datum se podává, že žalobkyni byly vypláceny dávky nemocenského pojištění v době od datum do datum. Tato skutečnost vyplynula rovněž i z dalšího sdělení stát. instituce ze dne datum. Z tohoto sdělení soud dále zjistil, že od datum je žalobkyni vyplácen invalidní důchod třetího stupně ve výši 16 519 Kč. Z listiny označené jako„ Sdělení k žádosti o součinnost třetích osob“ vydané Okresní správou sociálního zabezpečení Prachatice dne datum se podává, že žalobkyně je příjemcem přídavků na dítě a rovněž že v době od datum do datum jí byl vyplácen příspěvek na mobilitu (v současné době nárok pro výplatu již nesplňuje). Z Prohlášení o osobních a majetkových poměrech žalobkyně se podává, že v roce 2021 pobírala invalidní důchod III. stupně ve výši 15 700 Kč, a dále rentu z nemoci z povolání ve výši 9 700 Kč.

6. Z listiny (nedatované – dle sdělení žalobkyně tato byla lékařkou vyplněna na její žádost v lednu 2021) označené jako„ příjmení o osobu blízkou“ vyplněné anonymizováno jméno příjmení se podává, že žalobkyni je zapotřebí zajistit osobní asistenci v rozsahu těchto úkonů: pomoc při oblékání a svlékání vč. speciálních pomůcek, pomoc při úkonech osobní hygieny (umytí, osušení, holení, česání, čištění zubů), pomoc při zajištění stravy – pomoc při přípravě a podávání jídla a pití (nákup potravin, uvaření, porcování stravy, držení nádoby s nápojem), pomoc při zajištění chodu domácnosti – pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí, péče o prádlo, péče o lůžko, nákupy a běžné pochůzky, zajištění péče o domácího mazlíčka, pomoc a podpora v péči o dítě, pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, doprovázení k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět, doprava na kontroly, rehabilitace, zajišťování léků s tím, že rozsah skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů činí 10 hodin denně. Z Usnesení stát. instituce, ze dne

15. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, matky žalobkyně, vyplynulo, že od doby, kdy žalobkyně utrpěla předmětný úraz, ji navštěvuje minimálně dvakrát týdně s tím, že v telefonickém kontaktu je s ní denně. Tráví u nich nejčastěji odpoledne 2–4 hodiny. Zhruba dvakrát za měsíc přijede i dopoledne a u žalobkyně obědvá. Manžel žalobkyně má vždy již vařeno, žalobkyně nevaří, neboť by jí to jednou rukou asi nešlo. Manžel žalobkyně jídlo vždy naservíruje a následně sklidí stůl. Žalobkyně buď jí lžící (sama si jídlo„ naláme“) nebo jí ho manžel předem nakrájí. O tom, kdo v domácnosti žalobkyně vařil před daným úrazem (zda žalobkyně či její manžel), svědkyně informace nemá. Jako důvod návštěvy uvedla, že si s ní chce popovídat a rovněž pokud žalobkyně s manželem má vyřizování nějakých záležitostí, tak jim hlídá děti. Výslovně uvedla, že z jiného důvodu je nenavštěvuje. Když je u nich na návštěvě, tak žádnou činnost nevyvíjí. Pouze když zůstane doma s dětmi sama a vidí, že domyla myčka či sušička, tak nádobí či prádlo vyndá nebo jednou až dvakrát ročně umyje okna. Po dobu, kdy je žalobkyně s manželem doma, ona nedělá nic, s ničím jim nepomáhá. Žalobkyně sama nedojede nikam, bojí se opustit dům (vrátka), proto ji všude musí doprovázet manžel. příjmení tom, kdo hradí pohonné hmoty za absolvované cesty, informace svědkyně nemá. Z výpovědi svědkyně se dále podává, že neví, jak obecně v rodině žalobkyně probíhá péče o domácnost, kdo a co konkrétně z domácích prací (úklid domácnosti, vytírání, vysávání, mytí koupelny apod.) dělá. Nemá sice informace ani o tom, co je žalobkyně v domácnosti schopna dělat, avšak nedovede si představit, že by byla schopná jednou rukou něco dělat sama. O tom, co nemůže žalobkyně oproti dřívějšku dělat a co nyní za ní musí dělat její manžel, žalobkyně rovněž nevěděla, neboť se o těchto skutečnostech se žalobkyní nebavila. Viděla, že manžel žalobkyně uklízí nádobí (nandá jej do myčky a zase jej vyndá) nebo když děti něco vysypou či vylijí, tak on to vysaje nebo vytře. příjmení o děti (oblékání, přebalování a krmení) má na starosti manžel žalobkyně. Za situace, když je svědkyně u nich na návštěvě, tak protože je návštěva, tak se nic nedělá. Většinou všichni (ona i žalobkyně s manželem a dětmi) sedí v obýváku, povídají si a koukají se na televizi. Chodí společně na procházky, snaží se vyhýbat místům, kde se vyskytují psi. Když s ní nechodí na procházky ona, chodí se žalobkyní manžel, ven chodí celá rodinka s dětmi. Svědkyně doplnila, že se několikrát se žalobkyní bavila o tom, že od dané události nemůže spát, má ošklivé sny s tím, že se v noci několikrát vzbudí. Pak se dojde napít, chvíli kouká z okna a poté se pokusí znovu usnout.

Při těchto činnostech pomoc manžela žalobkyně nepotřebuje. Manžel žalobkyně musí v noci pomáhat pouze, když se vzbudí děti. Ve vztahu k finanční podpoře rodiny žalobkyně z její strany svědkyně uvedla, že vždy když mají jednorázový větší výdaj (koupě sušičky na prádlo, myčky na nádobí, televize, vozidla), tak se jim snažila finančně pomoct a vždy jim poskytla na pořízení daných věcí určitý finanční dar. Jiné peníze jim nedává. Neví ani, že by žalobkyni pravidelně finančně podporoval její otec. Ve vztahu k věrohodnosti této svědkyně soud uvádí, že si je vědom toho, že se jedná o matku žalobkyně. Soud jí neuvěřil, neboť mu přijde vysoce nepravděpodobné, že za situace, kdy je v pravidelném kontaktu se žalobkyní (telefonickém denně) a kdy pravidelně několikrát týdně tráví minimálně odpoledne v domácnosti žalobkyně, kdy dle jejího tvrzení si stále povídají, že by neměla informace o tom, co kdo v domácnosti žalobkyně zajišťuje a ani o tom, co žalobkyně není z důvodu svého zdravotního stavu schopná dělat či jak to u nich s péčí o domácnost probíhalo před danou událostí a co se následně změnilo. Navíc pokud by stav žalobkyně byl natolik nepříznivý, že by nebyla schopna v domácnosti vykonávat téměř nic (jak sama tvrdí), tak soudu přijde zarážející, že by si matce nepostěžovala i že by jí matka s nějakými činnostmi nepomohla, obzvlášť za situace, kdy je u nich doma běžně a jedná se o její jedinou dceru.

7. Z Osvědčení o registraci vozidla značky anonymizována dvě slova, registrační značka anonymizováno, soud zjistil, že od datum je jeho vlastníkem žalobkyně a provozovatelem její manžel s tím, že kombinovaná spotřeba paliva dle metodiky 2018 činí 4,9 l číslo km. Z Osvědčení o registraci vozidla značky příjmení jméno, registrační značka anonymizováno, vyplynulo, že kombinovaná spotřeba daného vozidla činí 5,3 l číslo km. příjmení tohoto vozidla byla právnická osoba s. r. o. a provozovatelem byl pan příjmení jméno.

8. Z výpisu z účtu manžela žalobkyně č. bankovní účet za období od datum do datum se podává, že na anonymizováno obec čerpal pohonné hmoty dne datum (za které zaplatil 1 966,80 Kč), datum (ze které vynaložil částku ve výši 2 859,30 Kč), datum (v hodnotě 2 170 Kč), datum (za které zaplatil 1 800 Kč), datum (za které uhradil 1 585 Kč), datum (v hodnotě 2 200 Kč) a datum (za které vynaložil 2 745,50 Kč), a dále že natankoval pohonné hmoty na OMV obec dne datum (za které platil částku ve výši 1 800,54 Kč), datum (v hodnotě 100 Kč), datum (za které vynaložil 2 139,48 Kč), datum (za které uhradil částku ve výši 1 681,20 Kč), datum (které hradil ve výši 1 445,31 Kč), datum (které ho stály 1 261,01 Kč), datum (v hodnotě 2 350,70 Kč), datum

(za které utratil 2 171,30 Kč) a datum (za které vydal 2 898,30 Kč).

9. Z Potvrzení vystaveného dne datum psychoterapeutem jméno příjmení se podává, že žalobkyně mu uhradila za 4 hodiny psychoterapie ve dnech datum, datum, datum a datum částku v celkové výši 2 400 Kč (4 x 600 Kč). Z dalšího potvrzení vystaveného shora uvedeným psychoterapeutem dne datum soud zjistil, že žalobkyně je k němu objednaná na hodiny psychoterapií ve dnech datum, datum, datum, datum a datum s tím, že hodina psychoterapie stojí 600 Kč. Z Potvrzení termínů psychoterapie vystaveného jméno příjmení dne datum soud zjistil, že žalobkyně u něho od července 2021 absolvovala psychoterapie v termínu datum, datum a datum s tím, že od června 2022 byla zvýšena hodinová sazba na částku 700 Kč. Ze sdělení jméno příjmení ze dne datum se podávají veškeré termíny psychoterapií, které u něho žalobkyně absolvovala, a to dne datum (zaplatila hotově dne datum částku 600 Kč), datum (zaplatila hotově dne datum částku 600 Kč), datum (zaplatila přes účet dne datum částku 600 Kč), datum (placeno převodem rovněž dne datum ve výši 600 Kč), datum (zaplaceno

600 Kč převodem dne datum), datum (uhrazeno 700 Kč převodem dne datum), datum (zaplaceno 700 Kč přes účet dne datum) a datum (částka 700 Kč byla uhrazena převodem dne datum). Ze sdělení jméno příjmení ze dne datum má soud za prokázané, že za psychoterapii uskutečněnou dne datum žalobkyně zaplatila převodem dne datum částku ve výši 700 Kč, za psychoterapii proběhlou dne datum uhradila převodem dne datum částku ve výši 700 Kč, za psychoterapii realizovanou dne datum zaplatila rovněž převodem dne datum částku ve výši 700 Kč a za psychoterapii absolvovanou dne datum zaplatila žalobkyně dne datum převodem částku ve výši 700 Kč. Ze sdělení jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, že za celou dobu od počátku léčby žalobkyně u něj byly žalobkyní zrušeny celkem čtyři návštěvy, a to ve dnech datum (z důvodu nemoci), datum (neboť žalobkyně neměla hlídání), datum (neboť žalobkyně neměla odvoz) a datum (z důvodu nemoci). Rovněž opětovně potvrdil, že dne datum psychoterapie fakticky proběhla. Z Potvrzení o provedení transakce vystavené společností anonymizována dvě slova vyplynulo, že žalobkyně zaplatila příjemci příjmení dne datum částku ve výši 600 Kč, a dále že dne datum, dne datum, dne datum uhradila příjemci příjmení částku ve výši

700 Kč a dne datum zaplatila příjemci příjmení částku ve výši 700 Kč. Z internetového bankovnictví žalobkyně (pozn. předloženého žalobkyní při jednání soudu dne datum v mobilním telefonu) dále vyplynulo, že z účtu žalobkyně byly dále realizovány platby ve výši

700 Kč ve dnech datum a datum s identifikací příjmení.

10. Ze sdělení jméno příjmení ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně využila masérské služby v obec ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum. Skutečnost, že žalobkyně absolvovala v letech 2020 a 2021 masáže v termínech: datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, se podává rovněž i z listiny označené jako„ Potvrzení termínů masáží“ vystavené jméno příjmení dne datum. Ze sdělení jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, že v letech 2018 2021 žalobkyně u něho absolvovala celkem 8 masáží, a to v termínech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum.

11. Z Potvrzení termínů vyšetření vystaveného nemocnice, a. s. dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně navštívila chirurgickou ambulanci dne datum, datum a datum. Ze sdělení nemocnice, a. s. ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně navštívila plicní ambulanci MUDr. jméno příjmení dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum. Ze sdělení nemocnice, a. s. vystaveného dne datum soud zjistil, že žalobkyně byla hospitalizovaná na gynekologicko-porodnickém oddělení v době od 14. 6. do datum (v době od datum do datum pak hospitalizace žalobkyně trvala, a to na dětském oddělení – nedonošenci, což se podává z Potvrzení termínů vyšetření nemocnice, a. s. ze dne datum) s tím, že gynekologickou ambulanci navštívila ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, dne datum proběhla telefonická konzultace a dne datum byl žalobkyni vystaven e-recept. V nemocnice, a. s. byla žalobkyně dále vyšetřena dne datum, a to na neurologickém oddělení, což vyplynulo z potvrzení prim. MUDr. jméno příjmení ze dne datum. Na neurologii byla žalobkyně rovněž vyšetřena ve anonymizována dvě slova nemocnici v obec, a to dne datum, což vyplynulo z potvrzení MUDr. jméno příjmení, anonymizováno ze dne datum, a dále v nemocnice, a. s. dne datum, což soud zjistil z potvrzení MUDr. jméno příjmení. V kožní ordinaci byla žalobkyně vyšetřena dne datum a datum, což soud zjistil ze sdělení

MUDr. jméno příjmení ze dne datum. Ze sdělení MUDr. jméno příjmení ze dne datum se podává, že zubní ambulanci žalobkyně navštívila v roce 2019 ve dnech 21. 3. a 24. 5., v roce 2020 dne 2. 1. a 11. 3. a v roce 2021 ve dnech 30. 3. a 2. 6. V endokrinologické ambulanci v obec byla žalobkyně vyšetřena dne datum a datum, co ž se podává ze sdělení MUDr. jméno příjmení ze dne datum. Z listiny označené jako„ Termíny vyšetření p. jméno spisová značka“ ze dne 7. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně byla vyšetřena u praktické lékařky MUDr. jméno příjmení v její ambulanci ve obec v roce 2019 ve dnech

12. Ze spisu vedeného u Úřadu práce obec pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobkyně dne datum požádala o přiznání příspěvku na péči. Žalobkyně uvedla, že péči jí poskytuje příjmení jméno v rozsahu 10 hodin denně. Obsahem shora uvedeného spisu je Posudek o zdravotním stavu – posouzení stupně závislosti osoby vypracovaný posudkovým lékařem stát. instituce dne datum, z něhož vyplynulo, že žalobkyně nezvládá jednu základní životní potřebu, a to oblékání a obouvání, a proto nejde o osobu, která se dle § 8 odst. 2 z. č. 108/2006 Sb. považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, nesplňuje zdravotní podmínky pro uznání stupně závislosti. Z Rozhodnutí Úřadu práce obec ze dne datum rozhodnutí číslo jednací soud zjistil, že příspěvek na péči žalobkyni přiznán nebyl, neboť dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně nevede k neschopnosti zvládat alespoň tři nebo čtyři základní životní potřeby. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které bylo Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne datum rozhodnutí číslo jednací zamítnuto a shora uvedené rozhodnutí potvrzeno. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplynulo, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, který omezuje její psychosomatické schopnosti a omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb. Rozhodující příčinou tohoto stavu je posttraumatická stresová porucha po pokousání psem a disociativní porucha motoriky levé horní končetiny. Na rozdíl od Okresní správy sociálního zabezpečení Ministerstvo práce a sociálních věcí dospělo k závěru, že žalobkyně zvládne základní životní potřebu oblékání a obouvání s tím, že není schopna zvládnout dvě základní životní potřeby, a to osobní aktivity a péči o domácnost.

13. Soud dále provedl důkaz spisem vedeným u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. spisová značka. Při jednání konaném dne datum vypovídal svědek jméno příjmení, který uvedl, že žalobkyni vídá s kočárkem, většinou s tchýní, občas s manželem. Svědek jméno příjmení vypověděl, že žalobkyni v obci potkává vždy s manželem. Svědkyně jméno příjmení sdělila, že po daném úrazu žalobkyni vždy viděla pouze v doprovodu třetí osoby, a to i v anonymizováno, avšak slyšela, že někdo ji viděl i samotnou. Ona sama si pamatuje na jednu situaci, kdy viděla, jak manžel přivezl žalobkyni k poště, kam ona šla sama a on zůstal v autě, avšak když spatřil svědkyni, tak šel ihned za žalobkyní na poštu. Z protokolu o jednání dne datum vyplynulo, že ve věci byla vyslechnuta žalobkyně, která ve vztahu k činnostem, které je schopna zvládnout a naopak které dělat nemůže, vypovídala v zásadě totožně jako v dané věci. Při jednání dne datum byla dále vyslechnuta MUDr. jméno příjmení, která mj. uvedla, že u žalobkyně lze již hovořit o chronické fázi posttraumatické stresové poruchy. Ve vztahu k léčbě disociativní poruchy motoriky a léčení svědkyně uvedla, že pokud žalobkyně bude docházet na systematickou psychoterapii a současně se bude léčit u svědkyně, tak pravděpodobně šance na zlepšení je. Při psychoterapiích pomáhá, že žalobkyně může věc probrat s dalším člověkem. Terapie musí být opravdu velmi kvalitní s tím, že záleží i na žalobkyni. Svědkyně zdůraznila, že je důležité, aby psychoterapie byly co nejčastější, měly by probíhat po týdnu, což u placených psychologů bývá. Pokud se o daném problému hovoří 1x za měsíc, takto takové účinky nemá. K formuláři„ příjmení o osobu blízkou“ svědkyně potvrdila, že tento vyplnila na žádost zástupkyně žalobkyně v lednu 2021. Při jednání dne datum byl mj. vyslechnut příjmení jméno, který rovněž v zásadních otázkách vypovídal stejně jako v dané věci. V rámci své výpovědi uzavřel, že péči o žalobkyně denně věnuje číslo hodin s tím, že to každý den není stejné, nicméně minimálně

6 hodin denně to je. Dne datum byla ve věci vyslechnuta svědkyně jméno příjmení, která mj. uvedla, že žalobkyně jí v dubnu 2019 řekla, že s manželem chtějí stavět barák a že žalovaného sedře z kůže. Rovněž vypověděla, že žalobkyně chodila nakupovat sama,

1x – 2x měsíčně chodily nakupovat spolu, na procházky pak žalobkyně chodila s manželem. Svědkyně žalobkyni po úraze rovněž viděla věsit prádlo. Žalobkyně k ní chodila 1x – 2x týdně na kafe s manželem, který u ní na návštěvě také byl, pouze ve dvou případech k ní žalobkyně přišla sama. Žalobkyně jí sdělovala, že jí manžel musí pomáhat s oblečením, že nemůže prát a žehlit.

O ničem jiném se nezmiňovala. Při jednání byla dále vyslechnuta svědkyně jméno příjmení, která taktéž uvedla, že žalobkyni po úraze viděla na zahradě věšet prádlo. Po úraze viděla pravidelně žalobkyni chodit nakupovat s manželem, před úrazem chodila nakupovat také s manželem. V dané věci byl dále vyslechnut soudní znalec příjmení jméno příjmení, Ph.D., který uvedl, že posttraumatická stresová porucha se léčí farmakologicky (antidepresivy) a dále psychoterapeuticky s tím, že úspěšnost léčby bývá vyšší, pokud je kombinovaná. Vzhledem k tomu, že od daného pokousání již uplynulo několik let, tak psychoterapie může stav žalobkyně zlepšit, avšak nikoli odstranit všechny příznaky. Soudní znalec považuje za velmi pravděpodobné, že žalobkyně bude mít do konce života omezenou hybnost ruky a bude se obávat sama vyjít do cizího prostředí. Dostupnost psychoterapie je dle soudního znalce velmi obtížná, objednací lhůty jsou dlouhé. Psychoterapie není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Podotkl, že na pohled je svalstvo poškozené ruky menší, z čehož je zřejmé, že žalobkyně ruku nepoužívá v průběhu celého dne, nejenom v době, kdy je to pro ni výhodné. Soudní znalec dále vysvětlil, že„ usínání ruky“ žalobkyně není způsobeno postižením ruky, ale je způsobeno přesvědčením žalobkyně o tom, že ruku nemůže zvednout. Omezení hybnosti ruky tak neodpovídá žádným neurologickým nálezům, je to spojené s psychickým stavem, s disociativní poruchou. V důsledku psychického stavu žalobkyně se pak v průběhu času hybnost ruky a schopnost manipulace s předměty může zhoršovat. U žalobkyně fakticky stav progradoval, na začátku byla schopna udělat z prstů špetku, což v roce 2020 již neudělala a ani nezatnula pěst.

14. Z výpovědi svědka jméno jméno, manžela žalobkyně, soud zjistil, že před úrazem byla žalobkyně naprosto soběstačná, byla schopna si všude dojet a vše zařídit, plně se starat o chod domácnosti. Nemusel jí pomáhat vůbec s ničím. Bezprostředně po úrazu (měsíc až měsíc a půl) jezdili dlouho po různých nemocnicích po převazech (zpočátku denně, následně po dvou či třech dnech). příjmení jí být stále na blízku, neboť se všude bála být sama. Jeho péče o žalobkyni v tomto období zabrala přes 20 hodin denně. příjmení se ze spaní, křičela. Zkraje třeba i 10 x za noc, po měsíce již jen 4 x. Občas (maximálně dvakrát za měsíc) se probouzí ještě dnes, avšak již jen

‚do ní šťouchne a ona zase spí (jedná se pouze o okamžik). Zkraje jí musel pomáhat svléci se, umýt a zase obléci. příjmení zajišťovat chod domácnosti. V dalším období, a to do půl roku po úrazu (pozn. do června 2018) jeho péče o žalobkyni obnášela 15 hodin denně. V tu dobu si již byla schopná si obléct alespoň volné oblečení a umýt si polovinu těla. Ráno si suché vlasy rozčesala sama, avšak po umytí jí s česáním musí pomáhat on. Vlasy si myje ob den. Rovněž zvládla učinit drobné věci okolo domácnosti, např. vyndat lehké nádobí z myčky a uklidit ho. Žalobkyně nezvládne opustit dům, vyjde sama pouze na zahradu. Od půl roku po úraze (pozn. cca od července 2018) do současné doby je rozsah jeho péče o žalobkyni stále stejný, a to číslo hodin denně. Ráno většinou chodí společně procházkou nakupovat do anonymizováno v obci. Pokud jedou k lékaři do obec, tak cestu spojí s nákupem v anonymizováno. Pokud jedou k lékaři, tak nevaří žádné složité jídlo. Pokud však mají čas, vaří třeba hovězí, čímž stráví 4 hodiny. Z výpovědi svědka dále vyplynulo, že v době daného úrazu byl v pracovní neschopnosti, následně čerpal dovolenou, poté byl evidován na úřadu práce a od datum nastoupil do nového zaměstnání. Dne datum se jim narodil syn. Žalobkyně byla zhruba měsíc a půl hospitalizovaná v nemocnici, kam za ní denně dojížděl (buď ráno před odpolední směnou nebo odpoledne po ranní směně), pomáhal jí osprchovat a vzal ji ven. Byl tam s ní vždy zhruba

4–5 hodin, další dvě hodiny mu zabrala cesta do nemocnice a zpět. Poté co žalobkyni se synem přivezl dne datum, čerpal týden otcovskou dovolenou. Žalobkyně zkoušela o syna pečovat, avšak nešlo to. Udělal se jí zánět šlach, syna neudržela. Proto v práci řekl, že bude půl roku doma a nastoupil na mateřskou dovolenou. Poté se již do práce nevrátil. Nyní je opět na mateřské dovolené, a to s dcerou. Veškerou péči o krmení a chování syna zajišťoval on, zajišťuje ji i nyní u dcery. Podotkl, že číslo hodin mu zabere pouze péče o manželku, musí ji obléci, umýt a uvařit. příjmení o děti do této doby nezahrnuje, o ty se stará, na to pobírá mateřskou. Uzavřel, že žalobkyni pomáhá s hygienou ráno a večer, s mytím poloviny těla, česáním, oblékáním podprsenky a upnutého oblečení, stará se o chod domácnosti – vaří a uklízí. Manželka zvládá pouze drobné věci, jinak péče o celou domácnost přešla na něho. Na nákupy jezdí spolu. Žalobkyně sama nedojede nikam, neboť se bojí sama opustit vůz. Svědek uvedl, že zvažovali využít služeb pečovatele, avšak manželka nikomu cizímu nevěří. Ve vztahu k psychoterapii u pana příjmení svědek sdělil, že se žalobkyni se nedaří s ním zkontaktovat, zkouší mu volat zhruba 1 x týdně. příjmení mu zkoušet telefonovat ještě pár týdnů, pak případně zváží vyhledání nového terapeuta. Svědek vypověděl, že pohonné hmoty do vozidla kupuje žalobkyně. příjmení natankoval, doprovodil ji na kasu, kde zaplatila, většinou v hotovosti. Peníze mívá vybrané z bankomatu. Pohonné hmoty si víceméně platila sama. Když si sám potřebuje někam dojet, tak si nádrž naplní sám, platí kartou, tankoval pouze na anonymizováno nebo anonymizováno a s novým vozem již jen na anonymizováno. Vypověděl, že si požádali o příspěvek na péči o nesoběstačnou osobu s tím, že od září či října 2021 pobírají příspěvek ve výši 15 400 Kč. Tuto dávku pobírá žalobkyně, ale dává jí jemu jako osobě pečující. Ohledně plateb za psychoterapie svědek uvedl, že vůbec neví, jakým způsobem a z jakých prostředků žalobkyně danou péči hradí. Nevybavil si, že by některé psychoterapie hradil on. K doprovodu žalobkyně k jednotlivým lékařům svědek sdělil, kolik času strávili na cestě (k lékařům do obec a zpět 1 hodinu, na rehabilitace do Vimperka a zpět rovněž

1 hodinu, do nemocnice v část obce hodiny, k praktické lékařce do obec a zpět ½ hodiny, do nemocnice v obec a zpět 1 a ½ hodiny, pokud jel pro manželku k lékaři do obec z práce ve obec a vezl ji domů 1 a ½ hodiny, na stát. instituce a zpět

1 hodinu). K vyzvedávání žalobkyně, pokud jela k lékaři vlakem, uvedl, že ji doprovázel její otec (jednou možná i jeho matka), neboť on byl v práci, proto žalobkyni doprovodit nemohl. Nevěděl však, zda ji otec doprovodil k lékaři a čekal tam s ní či nikoli. Ve vztahu k návštěvě chirurgie vypověděl, že strávení času v nemocnici bylo individuální, neboť záleželo na tom, zda se jednalo o víkend (to zde bylo lidí málo) či o běžný pracovní den (to čekali klidně i 3 hodiny). Pokud je manželka u MUDr. příjmení, tak doprovod trvá celkem 2 hodiny (1 hodinu cesta a 1 hodinu vyšetření). Doprovodem manželky k MUDr. anonymizováno stráví celkem 1 a ½ hodiny

(½ hodiny cesta a hodinu čekání v čekárně a následné vyšetření). Při absolvování rehabilitací svědkovi doprovod žalobkyně zabral 2 hodiny (1 hodinu cesta a 1 hodinu ošetření).

Při doprovodu žalobkyně k MUDr. příjmení, MUDr. anonymizováno a MUDr. příjmení pak svědek při doprovázení žalobkyně k daným lékařům strávil 3–4 hodiny (cesta tam a zpět, čekání v čekárně u lékaře a následné vyšetření). Ve vztahu k dalším doprovodům svědek uvedl, že s ohledem na dlouhý časový odstup si již nevybavuje, za jakým účelem u jednotlivých lékařů či institucí se žalobkyní jel, a tudíž ani není schopen sdělit, kolik času (vyjma cesty) doprovodem žalobkyně strávil. K posuzování věrohodnosti tohoto svědka soud přistupoval s vědomím, že se jedná o manžela žalobkyně. Tato skutečnost však jeho věrohodnost nesnížila. Soudu přijde naprosto normální, že s ohledem na plynutí času si svědek nepamatuje, kam přesně a za jakým účelem žalobkyni od roku 2018 doprovázel a kolik tímto doprovodem strávil času. Naopak pokud by svědek přesně popsal čas strávený každým jednotlivým doprovodem žalobkyně, snižovalo by to jeho věrohodnost, neboť by se to jevilo jako účelové tvrzení. Soud nemá důvod mu nevěřit ani ohledně činností, které v domácnosti zajišťuje a péče, kterou taktéž poskytuje žalobkyni, neboť v tomto směru vypovídal stejně jako již v minulosti v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Soud však již má pochybnosti ohledně četnosti jím realizovaných úkonů (např. každodenní velký úklid domácnosti – ob den vytírání či vysávání, který dle žalobkyně zabere 3 hodiny denně) a rovněž i ohledně doby těmito úkony strávené. Soud tedy svědkovi neuvěřil v tvrzení ohledně časové dotace, kterou této péči věnuje, neboť jednak v této části výpovědi se již lišil s tím, co uvedl ve shora uvedeném řízení a rovněž je i v rozporu s tvrzením žalobkyně. Svědkem uváděná časová dotace je i v rozporu s výpovědí jeho tchýně, která uvedla, že společně všichni pravidelně několikrát týdně tráví čas (několik hodin) v obýváku, kdy si pouze povídají, dívají se na televizi, příp. si hrají s dětmi. Navíc soudu se nejeví příliš reálné, aby péčí o domácnost a o žalobkyni strávil takové množství času (číslo hodin), obzvlášť za situace, kdy sám uvádí, že to je bez péče o děti, tu do toho nezapočítává (žalobkyně pak tvrdila, že péčí o děti manžel stráví 3 hodiny denně). Kdyby soud vycházel z jeho tvrzení ohledně časového rozsahu pomoci, tak by to znamenalo, že by svědek v průběhu 24 hodin v podstatě nedělal nic jiného, než pečoval o domácnost, žalobkyni a děti a spal, což soudu přijde minimálně zvláštní.

16. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že pravidelně vybírá peníze z bankomatu a pak platí v hotovosti. Vždy vybírá svoje peníze, které jí přijdou z důchodu nebo jako renta za nemoc z povolání. Většinou tankují až cestou k lékaři. Manžel žalobkyni doprovodí ke kase a ona zaplatí. Když byla v nemocnici s dcerou, tak pohonné hmoty platil manžel sám, avšak ona mu, když za ní přijel na návštěvu, peníze dala nebo si je vzal doma, neboť standardně mají doma v kalíšku“ vybrané peníze. V kalíšku bývají peníze obou. Ve vztahu k péči ze strany manžela žalobkyně vypověděla, že bezprostředně po pokousání nebyla schopná prakticky vůbec ničeho, proto se musel začít starat manžel. Několikrát za noc (v průměru 3 x) se budila, byla zpocená, utírala si slzy. Častěji se však stávalo, že když večer usnula v křesle v obýváku, tak se jí vracely vzpomínky na psa. Za této situace si k ní manžel musel sednout blíž, přinést jí vodu a hodinu až hodinu a půl ji uklidňovat. V noci se žalobkyně budila i v období následujících (prvním a druhém), a to zhruba jednou až dvakrát. Od posledního období doposud se žalobkyně ze spaní budí obden až ob dva dny. Manžel ji musí uklidňovat, jeho podpora během noci trvá minimálně

2–3 hodiny. Když vstanou, tak si jde sama opláchnout obličej a vyčistit zuby, obleče si volné oblečení. Pokud má oblečení upnutější, tak jí musí pomoci manžel. Manžel jí rovněž udělá culík. Manžel mezitím připraví snídani. Pokud nejedou nikam k lékaři, tak jde celá rodina společně nakoupit do anonymizováno, kde pracuje tchýně. Dříve než odchází ven, tak většinou manžel již začne připravovat oběd, nakrájí maso, nechá ho dusit apod. Někdy, když mají horší noc a jsou vzhůru, tak jídlo dá vařit již v noci. Když manžel vaří jídlo jednodušší, které se nedělá dlouho, tak většinou u něho musí stále stát, a to mu zabere zhruba 2 hodiny. Někdy vaří denně, jindy manžel navaří na dny dva. Vaří výhradně manžel, žalobkyně nevaří. Poté, co má manžel vařeno, jídlo naservíruje. Žalobkyně jí buď lžící nebo jí maso manžel nakrájí. Po jídle nádobí sklidí manžel. Žalobkyně by úklid nádobí sice zvládla, ale trvalo by to dlouho, neboť by jej musela sklízet po kusech jednou rukou. Rovněž by byla schopná vyklidit lehké nádobí z myčky, avšak opět po kusech, což by trvalo dlouho, proto nádobí z myčky vyndává také manžel. Manžel taktéž uspává děti, což mu zabere zhruba půl hodiny. Když manžel uklidí nádobí a připraví dětem svačinu, tak většinou jde na hodinu ven nebo do sklepa. Poté připraví manžel večeři, teplé večeře nemívají. Připravit studenou večeři – nandat sýr či salám na talíř by zvládla, problém však má s namazáním rohlíku či chleba, proto i příprava večeře je v kompetenci manžela žalobkyně. Následně i manžel sám nádobí sklidí. V době poledního spánku dětí manžel vytře podlahu, a to v kuchyni s jídelnou a koupelnu. Vytírá ob den. Vzhledem k tomu, že před vytíráním musí odstranit všechny na podlaze položené věci (židle, koše a limonády) a po vytření je opět vrátit na původní místo, tak mu vytírání zabere hodinu až hodinu a půl. Manžel rovněž ob den vysává. Vysává vždy v den, kdy nevytírá. příjmení mají v obýváku, dětském pokoji, ložnici, na chodbě a na toaletě. Vzhledem k tomu, že rovněž musí vždy odstranit vše, co mu při vysávání překáží, tak vysáváním stráví dvě hodiny. Občas vysaje žalobkyně, avšak pouze ručním tyčovým vysavačem, velkým vysavačem úklid nezvládne. Vzhledem k tomu, že manžel žalobkyně rovněž musí umýt i koupelnu (vanu), tak úklidem stráví v průměru 3 hodiny denně. Před úrazem vždy celou domácnost uklízela sama žalobkyně. Manžel rovněž 4 x ročně myje okna, mají oken devět, což mu zabere dvě a půl hodiny denně. Dále utírá prach. Žalobkyně by sice prach utřít mohla, avšak není schopna zvednout různé předměty. Manžel má rovněž na starosti péči o děti, zejm. přebalování a oblékání dětí, což mu zabere zhruba 3 hodiny denně. Manžel žalobkyni musí doprovázet k lékařům. Když jede žalobkyně na plicní do obec, tak jim cesta tam a zpět zabere hodinu, zhruba půl hodiny čeká v čekárně a vyšetření trvá jednu a půl až dvě hodiny. Doprovodem žalobkyně k plicnímu lékaři tak manžel žalobkyně stráví dvě a půl až tři hodiny. Žalobkyně dále do obec jezdí k psychiatričce, v důsledku čehož manžel rovněž stráví hodinu na cestě k lékaři a zpět domů, občas musí čekat v čekárně a vyšetření trvá hodinu. Doprovod k lékaři na psychiatrii tak manželovi zabere dvě až dvě a půl hodiny. Žalobkyně taktéž navštěvuje zubního lékaře ve obec, kam chodí většinou s manželem společně. Cesta do obec a zpět trvá půl hodiny. Musí čekat v čekárně a poté oba absolvují ošetření. Za této situace manžel doprovodem žalobkyně k lékaři stráví hodinu a půl až hodiny dvě. Dříve se společně objednávat nemuseli. Ve vztahu k návštěvě neurologie u MUDr. příjmení žalobkyně vypověděla, že tam byla pouze jednou, avšak již si nevybavuje, kde to bylo. Žalobkyně dále uvedla, že navštěvuje gynekologii v obec, kam jezdí pravidelně. Cesta tam a zpět jim zabere hodinu a půl, čas strávený v čekárně a samotné vyšetření trvá hodinu a půl. Doprovodem žalobkyně na gynekologii tak manžel stráví tři až tři a půl hodiny. Příležitostně žalobkyně musí navštívit chirurgii v nemocnici ve obec. Cesta tam a zpět zabere hodinu, čekáním stráví hodinu a vyšetření. Návštěva chirurgie s cestou jim tak zabere tedy dvě a půl až tři hodiny. Z výpovědi žalobkyně soud dále zjistil, že jezdí na endokrinologii do obec k MUDr. příjmení. Cesta tam a zpět trvá hodinu a půl, taktéž musí čekat v čekárně a vyšetření trvá půl hodiny. Doprovod žalobkyně k endokrinologovi tak zabere tři až tři a půl hodiny. Žalobkyně taktéž musela navštívit ve obec kožní lékařku MUDr. příjmení. Cesta zabere hodinu, čekání na ošetření a samotné vyšetření, což je celkem dvě a půl až tři hodiny. Praktického lékaře má žalobkyně ve obec. Pokud jej potřebuje navštívit, tak manžel jejím doprovodem (cesta, čekání a vyšetření) stráví hodinu a půl. Jednou navštívila neurologa MUDr. příjmení v obec, avšak již si nevybavila, kolik času její doprovod k tomuto lékaři manželovi zabral. Žalobkyně sdělila, že manžel ji musí doprovázet i na masáže do obec, kam jezdí i manžel. U maséra žalobkyně s manželem stráví celkem dvě hodiny (hodinu masíruje jednoho, poté hodinu druhého, přičemž první mezitím odpočívá) a cesta tam a zpět trvá hodinu. Žalobkyně v rámci výpovědi doplnila, že masáže navštěvují s manželem pravidelně, absolvovali je i před daným úrazem. Jezdili na ně vždy spolu. Z výpovědi žalobkyně dále vyplynulo, že do obec dále jezdí na psychoterapie, kam ji manžel taktéž doprovází. Doprovod žalobkyně na psychoterapie mu zabere dvě a půl hodiny. Když byla žalobkyně hospitalizovaná v nemocnici, tak ji manžel pravidelně navštěvoval. Když byla hospitalizovaná se synem v obec, tak ji navštěvoval denně. Při hospitalizaci související s narozením dcery manžel žalobkyni navštěvoval od den. Ob den jí pomáhal se umýt, neboť žalobkyni bylo trapné využívat pomoci sestřiček, proto se s nimi dohodla, že jí pomoc zajistí manžel. Ve vztahu k jejímu doprovodu ze strany manžela v roce 2018 žalobkyně na úvod podotkla, že není schopna odhadnout, kolik času manžel s ní stráví na cestách, neboť když se veze, tak čas nesleduje. Rovněž pak ani nesleduje dobu, po kterou čeká v čekárně. Dále pak vypověděla, že při prvním ošetření na chirurgii po pokousání tam s ní manžel strávil tři hodiny. Doprovod k praktické lékařce do obec manželovi zabral do dvou hodin, manželův doprovod do nemocnice do obec trval 4 hodiny a na rehabilitace do anonymizováno hodinu a půl až třičtvrtě. Z její výpovědi soud dále zjistil, že zkraje jezdila do obec k lékaři občas vlakem. Doprovázel ji tchán, když měl i on nějaké vyšetření, když měl čas, čekal s ní čekárně, jindy tam čekala sama. Následně pro ni dojel manžel a vyzvedl ji přímo v čekárně, budovu neopustila. V jednom případě ji vlakem doprovodila její matka, která s ní čekala v čekárně. Manžel žalobkyni rovněž doprovázel k JUDr. příjmení, což mu zabralo zhruba dvě hodiny (hodinu cesta a hodinu právní porada) a na stát. instituce za účelem vyřízení důchodu, čímž strávil dvě a půl až tři hodiny (hodinu cesta, hodinu a půl čekání a hodinu vyřizování). Žalobkyně v rámci své výpovědi uzavřela, že skutečně ke všem lékařům (vyjma shora uvedeného) ji doprovázel manžel. Ve vztahu k nákupům žalobkyně vypověděla, že dříve nakupovala sama, nyní však vždy pouze s manželem. Manžel chodí denně pro pečivo do Jednoty v obci, což mu zabere zhruba hodinu. Jednou za dva až tři dny jdou nakupovat všichni společně, nákup spojí s procházkou, což jim zabere hodinu a půl. Někdy společně chodí na nákup dopolední i odpolední, aby se prošli. Jednou až dvakrát měsíčně jezdí na velký nákup do anonymizováno do obec nebo do anonymizováno do obec. Nákup se vždy snaží spojit s návštěvou nějakého lékaře. Vzhledem k tomu, že na psychiatrii do obec jezdí dvakrát měsíčně, tak dojedou nakoupit i do anonymizováno. V souvislosti s nákupem v anonymizováno ve obec manžel stráví celkem 3 hodiny (hodinu cesta a dvě hodiny nákup). Ohledně pomoci manžela při hygieně žalobkyně vypověděla, že se běžně myje ve vaně, a to denně. Manžel jí pomůže svléct, sama si vanu napustí, vleze do ní, umyje si levou část těla, pravou část a záda jí myje manžel. Manžel jí rovněž ob dva či ob tři dny myje vlasy. příjmení o žalobkyni v souvislosti s hygienou tak manželovi zabere zhruba hodinu a půl denně. V době menstruace se pak žalobkyně sprchuje. V tomto období manželovi péče o ni zabere hodinu a tři čtvrtě až dvě hodiny denně. Svou výpověď uzavřela tím, že za ní manžel musel převzít péči o domácnost v rozsahu vytírání, vysávání, mytí oken, utírání prachu a péče o děti. Tyto činnosti ona vykonávat nemůže.

17. K úhradě nákladů za léčbu – nákladů na psychoterapii žalobkyně žalovaného vyzvala dne datum, což vyplynulo z listiny označené jako„ Výzva k úhradě nákladů psychoterapeutické léčby“. K úhradě zálohové platby na psychoterapii a rovněž k náhradě nákladů na cesty za účelem doprovodů k lékařům, do lékárny, na úřady apod. za období od června 2019, pak žalobkyně žalovaného vyzvala dne datum, což se podává z listiny označené jako„ Předžalobní výzva k náhradě nákladů spojených s péčí“. Z dodejky ze dne datum je zřejmé, že daná výzva byla žalovanému fakticky doručena. Z Předžalobní výzvy k náhradě nákladů spojených s péčí se podává, že dne datum žalobkyně žalovaného vyzvala k náhradě nákladů spojených s péčí o její osobu, kterou původně uplatnila formou změny žaloby, která soudem nebyla připuštěna. Pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn na možnost vymáhání soudní cestou. I tato výzva byla žalovanému doručena, což se podává z dodejky ze dne datum.

18. Z listiny označené jako„ Věc: jméno příjmení x celé jméno žalovaného. Opětovná výzva k úhradě dluhu / předžalobní urgence“ ze dne datum se podává, že původní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 295 040 Kč, když se mj. jedná o úhradu jízdného ve výši 25 400,38 Kč. Z tabulky – přehledu jízd vyplynulo, že se jedná o náklady na jízdy realizované v období od datum do datum.

19. Ze sdělení Charity obec, pečovatelská služba obec, ze dne datum soud zjistil, že v období únor 2020 – prosinec 2021 byly účtovány služby jako běžný úklid, pomoc s osobní hygienou, běžný nákup, pomoc při přípravě jídla částkou 130 Kč/hod. Za dopravu uživatele automobilem pak v roce 2020 klientům účtovali 10 Kč/km a v roce 2021 částku 20 Kč/km.

Ze sdělení Diakonie ČCE obec ze dne datum vyplynulo, že jako terénní pečovatelská služba poskytovali klientům od datum pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu (pomoc při podávání jídla, při oblékání a svlékání), pomoc při osobní hygieně (při úkonech osobní hygieny a při základní péči o vlasy), poskytování stravy nebo pomoc při zajišťování stravy (pomoc při přípravě jídla a pití, příprava a podání jídla a pití), pomoc při zajištění chodu domácnosti (běžný úklid a údržba domácnosti, pomoc při zajištění velkého úklidu, běžné nákupy, pochůzky – lékař, lékárna, pošta, úřady) a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (doprovod k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět) za cenu 130 Kč/hod. Z Ceníku Oblastní charity obec se podává, že v roce 2018 až do datum účtovala tato charitní pečovatelská služba pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu (pomoc při podávání jídla, při oblékání a svlékání), pomoc při osobní hygieně (při úkonech osobní hygieny a při základní péči o vlasy), poskytování stravy nebo pomoc při zajišťování stravy (pomoc při přípravě jídla a pití, příprava a podání jídla a pití) úhradu ve výši 8 Kč min. Za pomoc při zajištění chodu domácnosti (běžný úklid a údržba domácnosti, pomoc při zajištění velkého úklidu, běžné nákupy, pochůzky – lékař, lékárna, pošta, úřady) požadovala uhradit 10 Kč min. a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (doprovod k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět) částku 8 Kč min. Za službu doprovod při procházce či na nákup s uživatelem pak úhrada činila

25 Kč/15 min. Od 1. 9. 2019 pak došlo ke změně cen za tyto úhrady, a to tak že úhrada za shora uvedené služby nově činí 120 Kč/hod. (vyjma doprovodu při procházce a nákupu s uživatelem, který nově představuje částku 190 Kč/hod.). Z příjmení příjmení, z. s., jež zajišťuje osobní asistenci a pečovatelské služby v obec, se podává, že od datum do datum v provozní době účtovala za 1 hodinu asistence částku 100 Kč a ve svátek pak 120 Kč za hodinu asistence. Od datum do datum úhrada činila 110 Kč za 1 hodinu asistence a ve svátek 130 Kč.

Od datum do datum a dále od datum dle ceníku úhrad byla klientům účtována za 1 hodinu asistence částka 120 Kč a ve svátek 130 Kč. Pečovatelské služby ve obec pak zajišťuje Městský ústav sociálních služeb, který od datum zajišťoval pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu (pomoc při podávání jídla, při oblékání a svlékání), pomoc při osobní hygieně (při úkonech osobní hygieny a při základní péči o vlasy), poskytování stravy nebo pomoc při zajišťování stravy (pomoc při přípravě jídla a pití, příprava a podání jídla a pití), za pomoc při zajištění chodu domácnosti (běžný úklid a údržba domácnosti, běžné nákupy, pochůzky – lékař, lékárna, pošta, úřady) a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (doprovod k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět) za částku 100 Kč hodinu. Od datum pak došlo ke změně ceníku služeb, když za pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu zůstala zachována úhrada

100 Kč/hod., avšak za pomoc při osobní hygieně se nově jednalo o částku 112 Kč/hod. a za pomoc při zajištění chodu domácnosti, a to za úklid účtovali částku ve výši 120 Kč, za velký úklid 130 Kč/hod. a za nákup 100 Kč/hod. (velký nákup 115 Kč/hod.). Doprovod pak zůstal ve výši 100 Kč/hod. Od 1. 1. 2020 pak došlo k dalšímu navýšení cen za poskytnuté služby, a to téměř za všechny shora uvedené služby na částku 120 Kč/hod.

20. Ve vztahu k dokazování soud pro úplnost uvádí, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy (návrh žalovaného na obnovu řízení ve věci sp. zn. spisová značka, protokol o veřejném zasedání ze dne datum, datum a 12. 1. 2022 ve věci sp. zn. spisová značka) neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam s tím, že další navržené důkazy (výslech psychoterapeuta jméno příjmení, výslech maséra jméno příjmení vč. jeho účetních dokladů a ceníku, výpisy z účtu žalobkyně, výslech jméno příjmení, výslech jméno příjmení, jimi pořízené fotografie, zdravotní dokumentace žalobkyně od všech lékařů, výpis z osobního účtu pojištěnce, potvrzení OSSZ o výši příjmu žalobkyně v době pracovní neschopnosti, vyžádané informace od zdravotních pojišťoven dle zákona č. 106/1999 Sb.) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť rozhodné skutečnosti ve věci vyplynuly z tvrzení účastníků a z již provedeného dokazování nebo na nich účastníci v dalším průběhu řízení již netrvali.

21. Podle § 2900 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

22. Dle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

23. Podle ustanovení § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

24. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

25. Dle § 135 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

26. Předně soud uvádí, že předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je kumulativní splnění tří podmínek, a to protiprávní jednání, vznik škody a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody.

27. V dané věci vyšlo najevo, že žalobkyně po napadení psem ve vlastnictví žalovaného dne datum utrpěla újmu na zdraví. O jednání žalovaného bylo rozhodnuto trestním příkazem Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací. Tímto trestním příkazem byl žalovaný odsouzen za to, že žalobkyni z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví (resp. byl odsouzen za spáchání přečinu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle ust. § 147 odst. 1 trestního zákoníku). Odpovědnost žalovaného za způsobenou újmu tak vyplývá ze shora uvedeného pravomocného trestního příkazu. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že ustálená judikatura ve vztahu k ust. § 135 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen “o. s. ř.”) dovodila, že existuje-li v době rozhodování civilního soudu pravomocný rozsudek (trestní příkaz), kterým bylo rozhodnuto, že byl spáchán trestný čin, je soud vázán výrokem, že byl trestný čin spáchán a výrokem o tom, kdo ho spáchal. Soudy v občanském soudním řízení jsou vázány trestními rozsudky, pokud jde o zaviněné protiprávní jednání škůdce. Z výroku o vině je nutno vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část s tím, že řeší naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu konkrétním jednáním pachatele. Ve sporu o náhradu škody jsou pro splnění podmínek odpovědnosti závazná zjištění obsažená v trestním rozhodnutí, a to v rozsahu, v jakém jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň okolnostmi významnými pro rozhodnutí o uplatněném nároku v občanském soudním řízení

(srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2013 sp. zn. 23 Cdo 956/2012, ze dne 29. 3. 2017 sp. zn. 23 Cdo 4142/2016 a ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 28 Cdo 5296/2016 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2014 sp. zn. 21 Cdo 1877/2013 nebo R 22/1979 civ.). Z ust. § 135 o. s. ř. je tedy zřejmé, že pokud existuje pravomocné rozhodnutí trestního soudu, soud si v civilním řízení nesmí tyto otázky posuzovat samostatně. Pro vyřešení sporu o náhradu škody musí soud rozhodující okolnosti převzít z trestního rozsudku, aniž by je musel a mohl v občanském soudním řízení znovu zjišťovat. S ohledem na výsledek trestního řízení v dané věci tedy existuje rozhodnutí, kterým je civilní soud vázán (§ 135 odst. 1 o. s. ř.), a proto nemusel prokazovat splnění všech podmínek k náhradě škody (resp. zabývat se otázkou, zda ze strany žalovaného došlo k protiprávnímu jednání a zda se toto protiprávní jednání žalovaného podílelo na vzniku škody). V dané věci je tedy civilní soud vázán pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací.

28. Ve skutkové rovině soud vychází z toho, že žalobkyně byla dne datum v době od 7:20 do 7:25 hodin pokousána psem ve vlastnictví žalovaného. Úraz žalobkyně utrpěla v době, kdy byla v pracovní neschopnosti (která trvala od datum do datum), při níž měla lékařem povolené vycházky od 8 do 14 hodin. V důsledku daného úrazu utrpěla poranění levé horní končetiny. Žalobkyně je pravačka. S tímto zraněním a jeho následky byla žalobkyně léčena na chirurgii a neurologii. Soud dále zjistil, že v důsledku pokousání psem došlo u žalobkyně k psychickému poškození zdraví, neboť po dané události se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha a disociativní motorická porucha (porucha hybnosti levé ruky). Funkční porucha levé horní končetiny žalobkyně jakož i posttraumatická stresová porucha má u žalobkyně již chronický charakter. S tímto onemocněním je pak žalobkyně dlouhodobě v péči psychiatra (MUDr. příjmení) a rovněž využívá služeb psychoterapeuta. Psychoterapie u jméno příjmení žalobkyně začala navštěvovat na začátku roku 2021 a ke dni rozhodnutí soudu u něho absolvovala 11 návštěv (datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum), za které jí jméno příjmení vyúčtoval částku v celkové výši 7 200 Kč. Psychoterapie tedy neprobíhají v pravidelných intervalech a v takovém rozsahu, tak jak žalobkyně tvrdí, že je nutné je absolvovat. Ve skutkové rovině soud dále vychází z toho, že žalobkyně není poživatelkou příspěvku na péči (neboť se nepovažuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby) a ani příspěvku na mobilitu (neboť od září 2021 nárok na jeho výplatu nesplňuje). Soud taktéž zjistil, že žalobkyni se dne narodil datum syn, a poté se v průběhu řízení, a to dne datum, vdala a následně se jí dne datum narodila dcera. Na mateřské dovolené s dětmi je manžel žalobkyně.

29. Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že kvůli shora uvedeným onemocněním nemůže opustit bydliště bez doprovodu třetí osoby a rovněž že je omezena v péči o domácnost i o sebe. Nemůže vysávat normálním vysavačem, který je těžký, avšak tyčovým vysavačem vysává. Vytírat žalobkyně nemůže vůbec. obec taktéž neumyje. Rovněž uvedla, že prach je schopná utřít, pouze nezvedne nějaké předměty. Taktéž nádobí by uklidit mohla vyjma těžších kusů (ze stolu a nandat do myčky a následně jej z myčky vyndat), avšak dělala by to pouze jednou rukou, což trvá dlouho. Tvrdila, že prádlo do pračky nandat může s tím, že si koupili sušičku, do které je prádlo z pračky schopná přendat. Ohledně přípravy jídla žalobkyně sdělila, že může vařit pouze snazší pokrmy s tím, že studené jídlo by připravit schopná byla (nandat salám či sýr na talíř), dělá jí však problém namazat pečivo. jméno si nezvládne zapnout podprsenku, obléci upnuté oblečení, umýt si hlavu a taktéž polovinu těla. Manžel žalobkyně musel rovněž převzít péči o jejich děti. Ohledně rozsahu činností v domácnosti, z jejichž výkonu je žalobkyně vyloučena, tedy soud po provedeném dokazování učinil skutkové zjištění spočívající v tom, že v důsledku svého zdravotního stavu žalobkyně není schopna vytřít podlahu a mýt okna s tím, že je částečně omezena při vaření a manipulaci s těžkým nádobím. Nemůže sama opustit bydliště. příjmení domov tak vyžaduje doprovod třetí osoby. Taktéž potřebuje částečnou pomoc při mytí hlavy a následném rozčesání mokrých vlasů. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že Ministerstvo práce a sociálních věcí dospělo k závěru, že žalobkyně není osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, neboť svede základní životní potřeby vyhovujícím způsobem v přijatelném standardu (alternativním způsobem). Dovodilo, že žalobkyně z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat dvě základní životní potřeby (osobní aktivity a péči o domácnost) a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné osoby s tím, že ostatní základní potřeby je schopna zvládnout s využitím zachovaných potenciálů a kompetencí či s využitím facilitátorů.

30. Žalobkyně učinila předmětem řízení tři samostatné nároky, a to náhradu 1. nákladů na cestovné a parkovné, 2. nákladů na psychoterapeutickou péči a 3. nákladů spojených s péčí o její osobu. Za této situace se soud postupně zabýval jednotlivými nároky.

31. V právní rovině soud konstatuje, že v dané věci byly naplněny veškeré předpoklady odpovědnosti žalovaného. Předmětná událost, při níž došlo k pokousání žalobkyně, byla způsobena psem ve vlastnictví žalovaného. Kdyby žalovaný svého psa řádně zabezpečil, tak by k pokousání žalobkyně nedošlo a následně by tak ani nedošlo k rozvoji psychického onemocnění žalobkyně, pro které se od dané události léčí a v důsledku kterého není schopna sama opustit místo svého bydliště a má poruchu hybnosti levé horní končetiny. Soud má tedy za to, že na vzniku škody se protiprávní jednání žalovaného podílelo v plném rozsahu, a proto má žalobkyně nárok od něho požadovat náhradu jí účelně vynaložených nákladů v níže uvedeném rozsahu.

32. Ve vztahu k námitce žalovaného spočívající v tom, že k rozvoji psychického onemocnění žalobkyně nedošlo v důsledku daného napadení psem, ale že počátek její choroby shledává v okolnostech, které žalobkyně prožila v minulosti (v pozdním dětství byla znásilněna, bývalým partnerem byla napadena, až potratila a poté jím byla donucena k dalšímu potratu), resp. že na vzniku psychické poruchy žalobkyně se podílel její zdravotní stav před datum, soud odkazuje na závěry znaleckého posudku MUDr. příjmení, z něhož jednoznačně vyplynulo, že k rozvoji postraumatické stresové poruchy a disociativní poruchy hybnosti levé horní končetiny u žalobkyně došlo v důsledku předmětné události s tím, že jinou příčinu nezjistil. MUDr. příjmení sice připustil, že ke vzniku posttraumatické stresové poruchy žalobkyně predisponovala osobnost žalobkyně a z ní vyplývající úzkostně depresivní reakce na zátěžové situace, avšak zároveň podotkl, že predispozice znamená pouze to, že vyvolání je snazší a průběh komplikovanější, avšak bez daného pokousání by ke vzniku daných poruch u žalobkyně nedošlo. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že Nejvyšší soud ČR dovodil, že predispozice (existence dříve vzniklého chorobného stavu, analog. existující osobnostní zátěž) poškozeného nevylučuje příčinnou souvislost mezi škodnou událostí a vznikem újmy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 12. 2016 sp. zn. 25 Cdo 4301/2015 a ze dne 6. 2. 2008 sp. zn. 21 Cdo 1508/2007). Z hlediska příčinné souvislosti je nutné konstatovat, že za okolnosti přičitatelné poškozenému z hlediska následků vyvolaných škodní událostí nemůže být pokládán předchozí zdravotní stav, analog. osobnostní zátěž poškozeného. Predispozice poškozeného jsou zcela přičitatelné škůdci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2021 sp. zn. 25 Cdo 2726/2020). Příčinnou souvislost proto nelze vylučovat (ani částečně) jen proto, že protiprávní jednání škůdce dovršilo již stávající nepříznivý zdravotní stav poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu

ČR ze dne 26. 9. 2000 sp. zn. 25 Cdo 676/99).

33. Nejprve se však soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně k jednotlivým uplatněným nárokům.

Ve vztahu k prvnímu a druhému uplatněnému nárok soud vychází z toho, že nárok na náhradu nákladů za cestovné a nákladů vynaložených za psychoterapie má ten, kdo tyto náklady vynaložil. Soud tedy zkoumal, z jakých prostředků byly dané náklady fakticky hrazeny, resp. zda byly zaplaceny z výlučných prostředků žalobkyně.

34. Ve vztahu k prvnímu uplatněnému nároku, a to k náhradě nákladů na cestovné a parkovné soud podotýká, že žalobkyně původně požadovala uhradit náklady za cesty k lékařům, do lékárny, k soudu, na úřady apod. v období od června 2019 do dubna 2021 v celkové výši 19 489 Kč a parkovné ve výši 50 Kč. V dalším průběhu řízení žalobu ohledně náhrady cestovného opakovaně měnila. Nejprve žalobu ohledně cestovného rozšířila o částku 5 532 Kč (aktualizovala přehled jízd v období od února 2019 do konce roku 2021) a zároveň ohledně parkovného vzala žalobu zcela zpět. Na náhradě nákladů na cesty tak požadovala přiznat částku ve výši 25 021 Kč O tomto návrhu žalobkyně soud rozhodl usnesením ze dne 23. 2. 2022 č. j. číslo jednací. V dalším průběhu řízení nárok na náhradu nákladů na cestovné omezila o částku 3 893 Kč a dále ji ve vztahu k tomuto nároku opět rozšířila, a to o částku ve výši 1 612 Kč a následně upřesnila, že bere žalobu zpět o částku ve výši 2 281 Kč O těchto návrzích žalobkyně soud rozhodl usnesením ze dne 14. 4. 2022 č. j. číslo jednací. Předmětem řízení tak zůstal nárok na uhrazení cestovného ve výši 22 740 Kč (19 489 + 3 251) s příslušenstvím (25 021 – 3 893

+ 1 612, resp. 25 021 – 2 281). Ve vztahu k nákladům vynaloženým na pohonné hmoty žalobkyně nejprve tvrdila, že tyto veškeré hradila vždy sama ze svých výlučných prostředků (pobírá invalidní důchod, rentu z titulu nemoci z povolání a od otce dostává měsíčně příspěvek ve výši 15 400 Kč), a to bezhotovostně (platby za pohonné hmoty prováděla platební kartou). V dalším průběhu řízení žalobkyně sdělila, že výpisy z účtu za platby pohonných hmot není schopna doložit s tím, že upřesnila, že tyto platby realizovala v hotovosti. Žalobkyně popsala, že platba fakticky probíhá tak, že žalobkyně si vybírá ze svého účtu část peněz, má je tedy v hotovosti u sebe, a poté co manžel natankuje, tak ona jde a čerpané pohonné hmoty zaplatí. Z výpovědi manžela žalobkyně vyplynulo, že pohonné hmoty kupuje za hotovost žalobkyně (platila si je ze svých peněz) s tím, že od června 2021 mají společné jmění manželů, takže je již hradí ze společné kasy. Uvedl, že vždy po natankování doprovodil manželku na kasu, kde zaplatila. Pokud občas potřeboval dojet někam sám, tak pohonné hmoty uhradil kartou (ze svých prostředků na účtu). V dalším průběhu řízení (podáním ze dne datum) žalobkyně svá tvrzení změnila, když nově tvrdila, že některé náklady na naftu v roce 2019 hradil její manžel, a proto navrhla, aby v rozsahu náhrady nákladů na cesty ve výši 5 169 Kč z řízení vystoupila a na její místo nastoupil její manžel. Dále sdělila, že některé původně žalované cesty fakticky neproběhly, a proto vzala žalobu ohledně jízd specifikovaných v podání ze dne datum částečně zpět. Poté, co soud nepřipustil, aby na místo žalobkyně ve shora uvedeném rozsahu, na její místo vstoupil manžel, žalobkyně i přes poučení soudu v tomto rozsahu na žalobě setrvala.

35. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobkyně opakovaně měnila k předmětnému nároku skutková tvrzení, a to v závislosti na tom, jaké skutečnosti vyplynuly z provedeného dokazování. Nakonec poté, co nebyla připuštěna záměna účastníků (resp. vstup jejího manžela do řízení), na žalobě setrvala i v rozsahu nákladů, o nichž tvrdila, že tyto fakticky hradil její manžel. Navíc v průběhu řízení i o některé cesty žalobu omezila s tvrzením, že tyto fakticky neproběhly, přestože původně tvrdila jejich realizaci. Soud tedy považuje skutkovou verzi žalobkyně ve vztahu k nákladům vynaloženým na cestovné nejen za vnitřně rozpornou, ale i za nevěrohodnou. Soud rovněž neuvěřil ani manželovi žalobkyně, který taktéž tvrdil, že veškeré náklady na cestovné hradila žalobkyně ze svých výlučných prostředků, neboť jeho výpověď byla v rozporu s dalšími ve věci provedenými důkazy (potvrzeními od lékařů a výpisy z účtu manžela žalobkyně, ze kterých vyplynulo, že některé pohonné hmoty, které měl hradit manžel žalobkyně ze svých prostředků, byly pořízeny ve velmi krátké době před cestami k daným lékařům s tím, že z kupní ceny je zřejmé, že bylo natankováno velké množství těchto hmot a není reálné, aby byly ihned spotřebovány tak, aby mohly být natankovány další, které zaplatila žalobkyně ze svých prostředků) a následně i v rozporu s tvrzením žalobkyně (která poté, co shora uvedené vyšlo najevo, nově tvrdila, že část pohonných hmot spotřebovaných k její dopravě k lékařům, nehradila ona, ale ze svých prostředků její manžel). Taktéž nejprve uvedla, že občas jela k lékaři do obec vlakem, a to vždy v doprovodu její matky, avšak následně (poté, co z výpovědi jejího manžela vyplynuly jiné skutečnosti) opět svou verzi změnila, když nově sdělila, že ji matka doprovodila pouze jednou s tím, že v ostatních případech s ní byl tchán. Soudu se zároveň jeví minimálně jako zvláštní tvrzení žalobkyně, že dostává od otce pravidelně příspěvek ve výši

15 400 Kč měsíčně (který rovněž používala na nákup pohonných hmot), o němž její manžel neví, resp. se domnívá, že se jedná o dávku státní sociální podpory. Dokonce ani matka žalobkyně pak nevěděla, že by žalobkyni její otec nějak finančně podporoval. Navíc z výpovědi manžela žalobkyně vyplynulo, že tuto částku, kterou mu žalobkyně dává jako příspěvek za jeho péči, pobírá od září či října 2021, avšak žalobkyně se o tomto příspěvku prvně zmínila až dne datum po výzvě soudu, když nejprve dne datum pouze sdělila, že se ohledně tohoto příspěvku manžel mýlil (příspěvek na péči jí přiznán nebyl). Soud proto žalobkyni s ohledem na nekonzistentnost jejích tvrzení neuvěřil. Žalobkyni se tak v řízení i přes opakované poučení soudu nepodařilo prokázat, že náklady na pohonné hmoty hradila ze svých prostředků, a proto žalobu ohledně nároku na náhradu nákladů jízdného za dobu do uzavření sňatku jako nedůvodnou zamítl. Navíc pak ohledně některých cest vykonaných v roce 2019 žalobkyně tvrdila, že náklady na ně v rozsahu 5 169 Kč vynaložil její manžel s tím, že některé pohonné hmoty byly uhrazeny z peněz uložených v kalíšku, v němž doma měli běžně uloženy peníze obou. Z těchto skutkových tvrzení žalobkyně je tak zřejmé, že v této části uplatněného nároku pak ani není ve věci aktivně legitimovaná, neboť náhrada nákladů ve smyslu ust. § 2960 o. z. přísluší tomu, kdo je fakticky vynaložil. Naopak ohledně náhrady nákladů na cestovné vynaložených po uzavření manželství, kdy uzavřením sňatku bylo založeno společné jmění manželů a již tak nelze rozlišovat, zda žalobkyně hradila pohonné hmoty ze svých výlučných prostředků, soud shledal, že náklady na tyto cesty vynaložila žalobkyně. Jestliže šly náklady ze společného jmění manželů, je žalobkyně k uplatnění této části nároku aktivně legitimována. Žalobkyně uzavřela manželství s jméno jméno dne datum. Soud proto posuzoval náklady na jízdy, které žalobkyně absolvovala ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum (uvedené pod položkou číslo a 118). Z těchto cest však soud žalobkyni přiznal pouze náhradu nákladů na cestu vykonanou dne datum (položka číslo) a datum (položka číslo) za účelem vyšetření na psychiatrii ve obec, neboť tyto náklady žalobkyni vznikly kvůli dané události. Soud má za to, že náklady, které žalobkyni vznikají právě v souvislosti s cestami na psychiatrii a případně v souvislosti s cestami k psychoterapeutovi, jsou v příčinné souvislosti s daným úrazem, neboť nebýt dané události, tak by tyto odborníky navštěvovat nemusela a dané náklady by jí tak nevznikly. Soud pak nepřiznal žalobkyni náhradu za náklady vynaložené dne datum, datum, datum, datum a datum, které jí vznikly v souvislosti s vyšetřením na gynekologii v obec, neboť tato gynekologická vyšetření by v průběhu těhotenství musela absolvovat, i kdyby předmětný úraz neutrpěla. Navíc pak z potvrzení vystaveného Gynekologicko-porodnickým oddělením nemocnice, a. s. vyplynulo, že dne datum (položka číslo) žalobkyně ambulanci nenavštívila s tím, že jí byl pouze vystaven eRecept. Ohledně tohoto nároku tak žalobkyně rovněž přes poučení soudu neunesla důkazní břemeno. Soud dále neshledal žalobu důvodnou ani ohledně nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s návštěvou plicního oddělení v nemocnici ve obec dne datum (položka číslo), neboť z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že plicního lékaře navštěvuje pravidelně v důsledku jejího onemocnění (astma), které nevzniklo následkem daného pokousání. Soud tedy ani ohledně shora uvedených cest (položka číslo) neshledal žalobu důvodnou, neboť má za to, že náklady vynaložené žalobkyní na tyto cesty nevznikly v příčinné souvislosti s daným úrazem. Ohledně nákladů vynaložených na zbylé dvě cesty (položky číslo) pak soud žalobě vyhověl, neboť žalobkyně prokázala (potvrzením MUDr. příjmení), že v těchto dnech ambulanci lékařky skutečně navštívila (byla zde vyšetřena) a pohonné hmoty uhradila (z prostředků společného jmění manželů).

36. Žalobkyni tedy byla přiznána náhrada nákladů na cesty, které vykonala v souvislosti s ošetřením u MUDr. příjmení po uzavření manželství. Konkrétně se jedná o cesty vykonané ve dnech datum a datum na psychiatrii do obec v rozsahu 40 km. Obě cesty byly vykonány osobním automobilem Škoda Karoq reg. zn. 8 C92086, jehož průměrná spotřeba činí 4,9 l (dle normy 2018 uvedené v technickém průkazu vozidla). Tyto cesty žalobkyně započala v místě jejího pobytu v obec. Cestovné za cesty ze dne datum a datum představuje částku ve výši 229,30 Kč ( (4, číslo x 40 x 27,20) + (4,4 x 40)), resp. souhrnnou částku ve výši 458,60 Kč (2 x 229,30). V rozsahu této částky tedy soud žalobě vyhověl. Za situace, kdy žalovaný odmítl předmětnou částku na základě výzvy žalobkyně uhradit, ocitl se v prodlení a je tak povinen ode dne následujícího (tedy od datum) hradit i úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Ve zbytku (ohledně částky ve výši 22 281,40 Kč (19 489 + 3 251 – 458,60) s příslušenstvím) pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. Ve vztahu k námitce žalovaného spočívající v tom, že je nutné rozlišovat, které jízdy byly zbytné a které nikoli, soud pro úplnost dodává, že tuto neshledal důvodnou, neboť pro posouzení daného nároku bylo významné posoudit pouze to, které z těchto nákladů vznikly v příčinné souvislosti s danou událostí, resp. které cesty by nebýt dané události žalobkyně absolvovat nemusela.

38. K další námitce žalovaného o tom, že žalobkyně mohla využít dopravy hrazené z veřejného zdravotního pojištění, kdyby požádala ošetřujícího lékaře o vystavení poukazu, soud uvádí, že podle § 37 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je možné realizovat přepravu pojištěnce hrazenou z veřejného pojištění i soukromým vozidlem, pokud ošetřující lékař na základě vyhodnocení zdravotního stavu pojištěnce vyhodnotí tento druh přepravy jako potřebný a naplňující. Žalobkyni byla v daném řízení přiznána náhrada nákladů pouze za ty cesty, které vykonala v souvislosti s ošetřením u MUDr. příjmení ve dnech datum a datum na psychiatrii ve obec, tedy více než tři roky po škodní události. Jelikož v průběhu řízení nevyšly najevo takové skutečnosti, které by prokazovaly, že zdravotní stav žalobkyně v uvedených dnech indikoval přepravu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění jako nezbytnou, což je plně v souladu vývojem jejího zdravotního stavu a jí poskytované péče, je evidentní, že námitka žalovaného není důvodná, neboť na takovou přepravu by žalobkyně neměla nárok.

39. Žalovaný dále namítal, že na vzniku škody se žalobkyně podílela svým jednáním, neboť k dané události došlo v době, kdy neměla v průběhu pracovní neschopnosti povolené vycházky. Tuto námitku soud neshledal důvodnou, neboť podle § 56 odst. 2 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, sice platí povinnost dočasně práce neschopného pojištěnce zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek; místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt v souladu s odstavcem 3. Porušení této povinnosti může být sankciováno jednak zaměstnavatelem pojištěnce, tak i samotnou Okresní správou sociálního zabezpečení, přičemž kontrola dodržování daného režimu se provádí na základě podnětu zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře či dle vlastního výběru Okresní správy sociálního zabezpečení. Porušení režimu může být přestupkem ve smyslu § 128 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, za nějž může být nemocenská zkrácena, případně může být uložena pokuta. Skutečnost, že žalobkyně porušila stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce může mít vliv toliko v popisované rovině správní, nicméně pro účely daného řízení je zcela bezpředmětná, nemá žádný vliv na zjištěnou příčinnou souvislost a v tomto ohledu nelze spatřovat spoluzavinění žalobkyně. Navíc nelze pominout, že krátkodobé porušení režimu nemusí vždy nutně vést ani k aktivizaci správních sankcí, a to například v případě porušení režimu na nezbytnou dobu za účelem obstarání běžných záležitostí, jakými jsou nákup nezbytných léků. Jen pro úplnost soud dodává, že ke škodní události došlo na návsi obce Malenice, tedy jen několik desítek metrů od bydliště žalobkyně.

40. S ohledem na shora uvedené, kdy soud shledal, že žalobkyně vynaložila ze svých prostředků (resp. z prostředků společného jmění manželů) náklady na cesty k lékařům realizované pouze v období od datum do datum, se soud již nezabýval dalšími námitkami žalovaného, a to že v roce 2018 žalobkyně účtuje náhradu jízdného duplicitně, neboť tyto náklady jí již uhradil na základě výzvy jejího původního právního zástupce JUDr. příjmení (pozn. jednalo se o cestovné za období od datum do datum), dále že náklady na cestu k MUDr. příjmení dne datum nebyly vynaloženy účelně, neboť jeho znalecký posudek v soudním řízení nebyl připuštěn (pozn. podáním ze dne datum žalobkyně sdělila, že tato původně žalovaná cesta neproběhla a mj. ohledně náhrady nákladů na tuto cestu vzala žalobu zpět) a rovněž že náklady za účast v trestním řízení (pozn. trestní stíhání žalovaného probíhalo v období let 2018 a 2019) měly být placeny tam.

41. Dále se soud zabýval dalším požadavkem žalobkyně, a to nárokem na náhradu nákladů vynaložených za psychoterapie. Žalobkyně tvrdila, že její ošetřující psychiatrička

MUDr. ulice se domnívá, že aby byla psychoterapie efektivní, je nutné ji absolvovat

2 x měsíčně. Za této situace po žalovaném požaduje hradit zálohy na psychoterapie měsíčně předem. V době podání žaloby tak uplatnila náhradu nákladů za čtyři již absolvované terapie, a to dne datum, datum, datum a datum, domáhá se tedy úhrady částky ve výši 2 400 Kč a dále zálohy měsíčně (600 Kč za jednu hodinu, resp. (v průběhu řízení pak nově požadovala zálohy od června 2022) ve výši 700 Kč za hodinu). V dalším průběhu řízení podáním ze dne datum žalobní petit upřesnila, když sdělila, že na tomto nároku požaduje přiznat částku ve výši 14 400 Kč (24 terapií x 600 Kč za období srpen 2021 2022) a dále měsíční zálohu ve výši 1 200 Kč měsíčně. Takto učinila přesto, že věděla, že psychoterapie ve shora uvedeném rozsahu doposud fakticky neprobíhají (za první pololetí roku 2021 absolvovala pouze čtyři návštěvy – datum, datum, datum a datum), navíc ve shora uvedeném rozsahu na žalobě setrvala až do datum, přestože od srpna 2021 do srpna 2022 byly realizovány pouze čtyři návštěvy psychoterapeuta (datum, datum a datum). Při jednání soudu dne datum žalobkyně sdělila, že dosud absolvovala pouze čtyři terapie s tím, že poslední se uskutečnila dne datum. Doplnila, že první shora uvedená terapie (datum) nebyla placená. Podotkla, že jiné terapie neproběhly, neboť nejprve byla hospitalizovaná (pozn. od datum do datum), narodila se jí dcera (pozn. dne datum) a následně se jí pana příjmení zkontaktovat nepodařilo. Dle sdělení manžela (při jednání soudu dne datum) se mu žalobkyně pokoušela volat zhruba 1 x za týden, avšak neúspěšně, byl nekontaktní. Po jednání soudu žalobkyně avizovala, že již má domluvené nové termíny psychoterapie, a to ve dnech datum, datum, datum, datum a datum. Při jednání soudu dne datum pak žalobkyně uvedla, že ze shora uvedených termínů se psychoterapie zúčastnila pouze dne datum s tím, že další březnové termíny zrušil sám pan příjmení z důvodu nemoci a ohledně dubnových termínů se nespojili (nedovolala se mu, aby jí termín potvrdil a na SMS zprávu nereagoval). Ze sdělení jméno příjmení vyplynulo, že objednaný termín na den datum byl zrušen na žádost žalobkyně, neboť neměla hlídání pro děti. Dne datum žalobkyně soudu sdělila, že má potvrzeny nové termíny psychoterapie, a to ve dnech datum a datum s tím, že dřívější termín pan příjmení volný neměl. Při jednání soudu dne datum žalobkyně doplnila, že terapie ve shora uvedených termínech v červnu absolvovala a dále i dne datum. Další termín má domluvený na datum. Podáním ze dne datum žalobkyně sdělila, jaké odborníky navštěvuje pravidelně, když mj. tvrdila, že psychoterapii absolvuje pravidelně

1 x za dva měsíce. Podáním ze dne datum žalobkyně znovu navrhla změnu žalobního petitu tak, že se nově po žalovaném domáhá z titulu náhrady nákladů na psychoterapie zaplacení částky ve výši 4 300 Kč (2 400 + 1 900) a dále měsíční zálohy ve výši 1 400 Kč měsíčně. Podáním ze dne datum tuto změnu žaloby opravila, když sdělila, že v roce 2021 fakticky absolvovala psychoterapie v termínech 28. 1., 18. 2., 7. 4. a 24. 6. (za které zaplatila částku ve výši 2 400 Kč, resp. 4 x 600 Kč) a v roce 2022 ve dnech 3. 3., 15. 6. a 13. 7. (za které uhradila částku v celkové výši 2 000 Kč, resp. 2 x 600 Kč + 1 x 700 Kč). Žalobu tedy vzala v rozsahu částky 13 100 Kč částečně zpět a požadovala za období od srpna 2021 do července 2022 zaplatit za náklady vynaložené na psychoterapie částku ve výši 3 800 Kč a počínaje zářím 2022 zálohu ve výši

1 400 Kč měsíčně. O tomto návrhu žalobkyně soud rozhodl usnesením ze dne 7. 10. 2022 č. j. 7 C 178/2021-616. Při jednání soudu dne datum žalobkyně sdělila, že naplánovaná terapie dne datum fakticky neproběhla s tím, že však absolvovala terapii dne datum a další termín má naplánovaný na den datum. Při jednání soudu dne datum pak zástupkyně žalobkyně uvedla, že termín datum žalobkyně musela zrušit z důvodu její nemoci. V dalším průběhu řízení (podáním ze dne datum) žalobkyně upřesnila, že absolvování psychoterapie dne datum uvedla mylně, tento termín musela kvůli doprovodu syna k operaci zrušit. Doplnila, že se však dále zúčastnila terapií u pana příjmení ve dnech datum, datum a datum s tím, že má dohodnutý další termín na datum. Při jednání soudu dne datum žalobkyně potvrdila, že dne datum psychoterapie fakticky proběhla a rovněž opětovně změnila své tvrzení ve vztahu k dříve absolvovaným psychoterapiím, když tvrdila, že fakticky psychoterapie dne datum proběhla s tím, že neproběhla terapie dne datum (spletla si termín synovo operace – operaci očí se podrobil v říjnu, nikoli v září) a dále uvedla, že se rovněž neuskutečnila ani terapie dne datum (tento termín si spletla s datem platby).

Při tomto jednání opět učinila změnu žaloby, když ji rozšířila o částku 2 800 Kč za čtyři absolvované terapie (v roce 2022 dne 6. 9., 2. 11. a 4. 12. a v roce 2023 dne 25. 1.). O tomto návrhu žalobkyně soud rozhodl usnesením ze dne 6. 2. 2023 č. j. 7 C 178/2021–688. Zároveň podotkla, že předmětem řízení nadále zůstává nárok na zaplacení zálohy na psychoterapie

2 x měsíčně ve výši 1 400 Kč. Uzavřela, že psychoterapie doposud absolvovala v termínech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum. K dotazu soudu zástupkyně žalobkyně sdělila, že nemá informace o tom, na kdy má žalobkyně domluvené další termíny psychoterapií. Ze sdělení psychoterapeuta jméno příjmení má soud za prokázané, že u něho žalobkyně absolvovala celkem 11 psychoterapií, a to ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, za něž uhradila, resp. jí byla vyúčtována částka v celkové výši po 600 Kč (5 x 600 Kč + 6 x 700 Kč). Žalobkyně původně tvrdila, že psychoterapie hradila až po jejich realizaci bezhotovostně. Následně však (poté, co se seznámila s potvrzením jméno příjmení) uvedla, že první dvě návštěvy byly uhrazeny v hotovosti, zbylé uhradila převodem z účtu. Z výpisů z účtů žalobkyně je zřejmé, že shora uvedené částky, jež byly uhrazeny převodem, byly vždy poukázány z jejího účtu. Z výpovědi žalobkyně pak vyplynulo, že platby v hotovosti realizovala v průběhu roku 2021 ze svých prostředků, které dostala od rodičů k narozeninám. Manžel žalobkyně vypověděl, že netuší, jakým způsobem a z jakých prostředků žalobkyně jednotlivé psychoterapie hradí s tím, že si nevybavuje, že by je někdy hradil on. Platby v průběhu roku 2022 pak již byly realizovány z prostředků společného jmění manželů.

42. Náhrada nákladů spojená s péčí o zdraví ve smyslu ust. § 2960 o. z. se přiznává jako jednorázová částka. I když tyto náklady vznikají průběžně, nelze je přiznat formou renty do budoucna, ale vždy jen zpětně poté, co byly vynaloženy (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník

VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, číslo ⟪LB:lb_001⟫ - číslo s.). Z hlediska časového se tedy hradí náklady účelně již vynaložené. Zákon zde nezakotvuje peněžitý důchod, dává však právo požádat, aby škůdce složil přiměřenou zálohu na náklady. Záloha v sobě obsahuje požadavek účelového určení prostředků a předpokládá povinnost k vyúčtování po uplynutí doby, na kterou byly prostředky poskytnuty (srov. obec, J., Výtisk,

M., příjmení, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, komentář k § číslo). Soud si je tedy vědom té skutečnosti, že může zavázat žalovaného k tomu, aby na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zdraví žalobkyně složil přiměřenou zálohu (viz § 2960 o. z. věta za středníkem).

43. Z provedeného dokazování soud zjistil, že aby byly psychoterapie efektivní, měly by být absolvovány co nejčastěji, a to 1 x týdně. V průběhu řízení však vyplynulo, že v období roku 2021 až 2023 žalobkyně tyto terapie využila pouze 11 x (v roce 2021 x, 2022 x a 2023 x). Psychoterapie žalobkyně ani neprobíhají pravidelně. Soud má za to, že pokud by žalobkyně fakticky akutně potřebovala pomoc psychoterapeuta (jak tvrdila), tak by k využití této péče přistupovala aktivněji. Soudu se nejeví příliš reálné tvrzení žalobkyně o tom, že některé schůzky s psychoterapeutem v naplánovaných termínech neproběhly z důvodu, že se jej nepodařilo kontaktovat a rovněž ani to, že je následně opakovaně dlouhodobě telefonicky kontaktovala, avšak neúspěšné, obzvlášť za situace, kdy poté, co byla žalobkyně soudem vyzvána, tak obratem soudu sdělila nové termíny psychoterapie (během týdne se jí podařilo pana příjmení úspěšně kontaktovat a domluvit si termíny návštěv). Navíc pak manžel žalobkyně uvedl, že o kontakt s psychoterapeutem se žalobkyně nepokoušela intenzivně, neboť mu zkoušela telefonovat zhruba 1 x týdně. Pokud se žalobkyni nedařilo kontaktovat pan příjmení, mohla si v mezidobí najít jiného psychoterapeuta, případně se objednat k psychoterapeutovi, jehož péče je hrazena z veřejného pojištění, o nichž tvrdila, že mají dlouhé objednací lhůty a vzhledem k tomu, že péči psychoterapeuta potřebovala akutně, nemohla čekat na volné termíny (soud má za to, že při četnosti fakticky absolvovaných terapií by si v daném časovém horizontu byla schopná termíny psychoterapií hrazených ze zdravotního pojištění zajistit). jméno žalobkyně v průběhu řízení uvedla, že tyto navštěvuje zhruba 1 x za dva měsíce, byť tvrdila, že je nezbytné je absolvovat alespoň 2 x měsíčně. V řízení tedy vyplynulo, že ke dni rozhodnutí soudu žalobkyně absolvovala pouze 11 návštěv u psychoterapeuta, za které ji byla vyúčtována částka v celkové výši 7 200 Kč. V dané věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že z prostředků žalobkyně (resp. z prostředků společného jmění manželů) bylo uhrazeno celkem 9 (za které zaplatila částku 6 000 Kč) z fakticky 11 absolvovaných psychoterapií, resp. terapie absolvované dne datum (částka ve výši 600 Kč byla uhrazena až po uzavření manželství, a to dne datum), datum (částka ve výši 600 Kč byla uhrazena až po uzavření sňatku, a to také dne datum), datum (600 Kč), datum (700 Kč), datum (700 Kč), datum

(700 Kč), datum (700 Kč), datum (700 Kč) a datum (700 Kč). Ke zbylým psychoterapiím žalobkyně uvedla, že první dvě (datum a datum) uhradila v hotovosti z peněz, které dostala od rodičů k narozeninám. Soud však žalobkyni ohledně plateb v hotovosti neuvěřil, a to vzhledem k tomu, že soudu se nejeví pravděpodobné, že přestože si nepamatuje, v jakých termínech psychoterapie absolvovala v průběhu roku 2022 (když tvrzení ohledně tohoto nároku měnila v průběhu řízení dokonce opakovaně), nepamatuje si dokonce ani, kdy syn absolvoval operaci, aby si naprosto přesně vybavila, jak hradila terapie absolvované na začátku roku 2021. Navíc pak v průběhu řízení žalobkyně měnila v závislosti na výsledcích dokazování tvrzení ohledně jednotlivých plateb (při jednání soudu dne datum tvrdila, že terapie hradí vždy až následně převodem z účtu s tím, že při jednání soudu dne datum, když se seznámila se sdělením psychoterapeuta, své tvrzení upravila tak, že první dvě uhradila hned na místě v hotovosti). Soud pak rovněž přihlédl k tomu, že žalobkyně v rozporu se sdělením jméno příjmení uváděla důvody, proč se některé terapie v plánovaných termínech neuskutečnily. V rozporu se sdělením jméno příjmení (který soudu poskytl seznam termínů, v nichž u něho proběhly se žalobkyní psychoterapie) pak bylo i tvrzení žalobkyně o tom, že u něho absolvovala první návštěvu dne datum (tento termín v potvrzení jméno příjmení absentuje), která byla zdarma. Soud vzhledem k těmto skutečnostem považuje skutkovou verzi i výpověď žalobkyně ve vztahu k této části tohoto nároku za nevěrohodnou. Její tvrzení neprokázal ani manžel, který sdělil, že netuší, jakým způsobem a z jakých peněz žalobkyně dané terapie hradí.

44. Za této situace soud shledal žalobu důvodnou pouze ohledně shora uvedené částky ve výši

6 000 Kč, kterou žalobkyně za absolvované psychoterapie již fakticky vynaložila z prostředků společného jmění manželů. Ohledně zbylé částky ve výši 1 200 Kč (za terapie absolvované v termínech datum a datum) pak žalobkyně přes poučení soudu neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tomu, že tyto prostředky byly vynaloženy z jejích prostředků, a proto soud v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl. S ohledem na shora uvedené soud rovněž neshledal podmínky pro uložení povinnosti žalovanému hradit žalobkyni na psychoterapie zálohy, když tyto od začátku roku 2021 doposud nejsou (a ani nikdy nebyly) realizovány v rozsahu, který žalobkyně v daném řízení uplatnila (2 návštěvy měsíčně). Fakticky častěji navštěvuje žalobkyně psychoterapeuta až ke konci daného řízení, v čemž má soud s ohledem na předchozí přístup žalobkyně pochybnosti o účelovosti jejího jednání. Navíc pak k dotazu soudu při jednání dne datum zástupkyně žalobkyně, přestože setrvala ohledně tohoto nároku na hrazení záloh na dvě terapie měsíčně předem, nebyla schopná sdělit termín další návštěvy psychoterapeuta. Z dosavadního laxního přístupu žalobkyně k využívání daných terapií tak nemá soud za prokázané, že do budoucna bude psychoterapie fakticky využívat v požadovaném rozsahu.

45. V dané věci soud dospěl k závěru, že kdyby žalovaný řádně zabezpečil svého psa, tak by k pokousání žalobkyně nedošlo a následně by tak ani nedošlo k rozvoji psychického onemocnění, pro které se od dané události léčí, když mj. využívá psychoterapie, tedy bez dané události by škoda žalobkyni nevznikla tak, jak vznikla. Za této situace soud dovodil, že žalobkyní uhrazená shora uvedená částka za absolvované psychoterapie vznikla v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. Soud uzavírá, že na vzniku škody se protiprávní jednání žalovaného podílelo v plném rozsahu, a proto má žalobkyně nárok od něho požadovat plnou náhradu nákladů vynaložených na dané terapie. Výše těchto nákladů pak vyplynula z potvrzení jméno příjmení s tím, že výši těchto vynaložených nákladů ani žalovaný nesporoval, a proto soud při svém rozhodování z této částky vycházel. Přestože má soud k využívání (četnosti) psychoterapií ze strany žalobkyně shora uvedené výhrady, považuje náklady na ně vynaložené za účelné, neboť z provedeného dokazování (ze sdělení MUDr. příjmení a MUDr. příjmení v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka) vyplynulo, že aby léčba byla efektivní, je vhodné ji kombinovat (farmakologicky a psychoterapie) s tím, že pokud bude žalobkyně systematicky na psychoterapie docházet a zároveň se bude léčit na psychiatrii, tak lze očekávat zlepšení jejího zdravotního stavu.

46. Ve vztahu k aktivní legitimaci týkající se posledního nároku, a to náhrady nákladů osobní péče o nesoběstačného poškozeného soud uvádí, že tato náleží přímo poškozenému, nikoliv třetí osobě, která péči v potřebném rozsahu osobně vykonává, aniž na ni vynakládá finanční prostředky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 11. 2018 sp. zn. 25 Cdo 1592/2017). Poskytne-li třetí osoba potřebnou pomoc vlastní osobní péčí o poškozeného či jeho domácnost, náleží nárok na náhradu přímo samotnému poškozenému bez ohledu na to, zda případně vypomáhající členy rodiny nějak honoroval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 10. 2016 sp. zn. 25 Cdo 1250/2016 a ze dne 30. 9. 2016 sp. zn. 25 Cdo 786/2016 – R 27/2018 civ., usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 6. 2017 sp. zn. 25 Cdo 107/2017 a ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 3204/2017 či nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2224/15).

Pod pojem škody v širším smyslu lze zahrnout i poskytování osobní péče poškozenému třetí osobu, přestože nelze v pravém slova smyslu hovořit o vynaložených nákladech.

47. Na úvod soud uvádí, že náklady spojené s péčí o osobu poškozeného nebo domácnost zahrnují péči netýkající se stricto senzu zdravotního stavu poškozeného, ale zejména dopadů ublížení na zdraví do oblasti zajištění či obstarání hygieny, stravování vč. přípravy stravy, oblékání, úklidu, nakupování, styku s úřady apod. (srov. obec, J., Výtisk, M., příjmení, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, komentář k ust. § 2960; Švestka Jiří, Dvořák Jan, Josef Fiala a kol., Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI., obec: Wolters Kluwer, 2021, komentář k ust. § číslo a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3838/2018 – R 15/2021 civ.). Zajišťují-li péči o poškozeného osoby blízké, je nárok dán jen tehdy, jestliže rozsah jejich činnosti převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a vymyká se běžné rodinné spolupráci při vedení společné domácnosti a přirozené bezplatné péči (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 7. 2013 sp. zn. 25 Cdo 2108/2011 a ze dne 1. 6. 2015 sp. zn. 25 Cdo 1088/2015, rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2015 sp. zn. 31 Cdo 1778/2014 – R 44/2015 civ.).

48. Soud se dále zabýval rozsahem uplatněné náhrady. V případě osobního plnění je nutné dovodit a prokázat, zda a nakolik poskytovaná péče rodinným příslušníkem přesahuje obvyklý standard rodinné spolupráce, tj. v jakých úkonech, v jaké četnosti či časové dotaci a toto penzum práce ohodnotit částkou. Přesahuje-li rozsah bezplatné péče o nesoběstačného poškozeného, který v důsledku škodné události není schopen se postarat o sebe a svou domácnost, míru lidské a rodinné solidarity, má poškozený nárok na náhradu škody v tomto rozsahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 7. 2013 sp. zn. 25 Cdo 2108/2011). Jedná-li se o společnou domácnost pečující osoby s osobou, jež péči vykonává, náleží náhrada za tyto úkony jen v rozsahu, v němž přesahují míru obvyklé rodinné spolupráce, neboť řada činností ⟪LB:lb_001⟫ – úklid, vaření, nákupy, péče o vybavení domácnosti apod. – se týká všech členů domácnosti a není jen ve prospěch poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne

10. 11. 2021 sp. zn. 31 Cdo 1904/2021, ze dne 12. 5. 2021 sp. zn. 25 Cdo 3740/2020, ze dne

14. 1. 2015 sp. zn. 31 Cdo 1778/2014 – R 44/2015 civ. a rozhodnutí Nejvyššího soud ČR ze dne

29. 4. 2021 sp. zn. 25 Cdo 5/2021 a ze dne 31. 3. 2021 sp. zn. 25 Cdo 1416/2020). Tento nárok je situován pouze do podmínek výrazné nesoběstačnosti poškozeného v základních úkonech osobní obsluhy a péče o domácnost, v nichž by přenesení zátěže na osoby blízké představovalo neúměrné břemeno přesahující rámec solidarity (srov. rozhodnutí Ústavního soudu

ČR ze dne datum sp. zn. IV. ÚS 444/11 a nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 870/14). Nehradí se však jakékoli náklady, ale pouze ty, které byly vynaloženy účelně. Vzhledem k tomu, že jde o samostatný nárok poškozeného v rámci odškodňování jeho majetkové újmy, a nikoliv o nárok pečovatelů na odměnu za vykonanou práci, výše tohoto nároku se neodvíjí od tržní hodnoty odměny za práci profesionálních pracovníků pečovatelské služby, nýbrž jeho výše bude zpětně stanovena paušální částkou. Zákon nedává jednoznačné vodítko pro stanovení adekvátní kompenzace, proto je namístě určit ji volnou úvahou soudu ve smyslu ust. § 136 o.s.ř. (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2930/13). Při určení výše náhrady, která náleží nesoběstačnému poškozenému za osobní péči poskytovanou mu rodinnými příslušníky nad rámec běžné rodinné spolupráce a solidarity, může soud vycházet podpůrně a přiměřeně i z ocenění přiznávaného pracovníkům pečovatelské služby podle vyhl. č. 505/2006 Sb., nemůže však bez dalšího vyjít z částek odvozených z profesionální sféry (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 10. 2018 sp. zn. 25 Cdo 6061/2016 – R 126/2019

civ. a ze dne 12. 5. 2021 sp. zn. 25 Cdo 3740/2020). Za rozhodující je třeba pokládat škálu pečovatelských úkonů, jejichž prostřednictvím je poškozené jejím manželem poskytována péče přesahující rámec běžné rodinné solidarity, časová náročnost těchto úkonů a úplata, která by za ně byla patrně účtována pečovatelskými službami (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne

31. 10. 2018 sp. zn. 25 Cdo 6061/2016). Úvaha soudu ve smyslu ust. § 136 o. s. ř. o kompenzaci za péči poskytovanou blízkou osobou odvíjející se od úplaty, jíž by konkrétní poškozená osoba musela platit za zajištění potřebné péče profesionální pečovatelské službě, by tedy měla být podložena zjištěním ohledně úkonů ve smyslu výčtu obsaženého ve vyhl. č. 505/2006 Sb., které si nad rámec běžné rodinné solidarity žádá péče o konkrétního poškozeného, jejich časové náročnosti a ceny, kterou by si za jejich provedení v daném místě a čase účtovala pečovatelská služba, pokud by jejím prostřednictvím byly zajišťovány tytéž úkony jako prostřednictvím rodinného příslušníka. Jedním z příhodných vodítek mohou být i ceníky služeb, jimiž pečovatelské služby deklarují svou nabídku a stanoví výši úplaty požadované za jednotlivé úkony (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2021 sp. zn. 25 Cdo 1416/2020).

49. V dané věci žalobkyně tvrdila, že v období prvních třech měsíců po dané události (datum 2018) jí manžel poskytoval péči 24 hodin denně, v následujícím zhruba půl roce (květen–září 2018) se manžel o ni a domácnost staral číslo hodin denně, další dva roky (říjen 2018 2020) pak péčí o ni manžel strávil 12 hodin denně a poté (od ledna 2021 doposud) 8 hodin denně. Žalobkyně shrnula, že manžel musel místo ní zcela převzít péči o domácnost, neboť ona vůbec není schopna vysát normálním vysavačem, vytřít podlahu, utřít prach, uvařit, vyndat mokré prádlo z pračky, vyžehlit prádlo a složit ho s tím, že mu může pouze něco pomoct, přinést či podržet. Ve shora uvedeném rozsahu tak o jejich domácnost pečuje manžel. V rámci své výpovědi mj. sdělila, že manžel rovněž myje okna a koupelnu s tím, že úklid (vytírání či vysávání) vč. koupelny mu zabere 3 hodiny denně. Dále uvedla, že manžel musí pečovat i o ni, neboť se nemůže usušit (utřít), umýt si ani usušit vlasy, zapnout si podprsenku, obléknout se do upnutého oblečení a zavázat si boty. jméno pak vůbec není schopná opustit bydliště, může se sama pohybovat pouze po domě a zahradě, za vrátka však sama nevyjde. Rovněž se pak manžel musí starat o obě jejich děti. Skutečnost, že žalobkyně není schopna se v plném rozsahu postarat se o domácnost, o děti a o sebe, potvrdil v rámci své výpovědi manžel žalobkyně. Ten však na rozdíl od žalobkyně uvedl menší rozsah jím poskytované péče

(a to jak ohledně časové dotace, tak ohledně jednotlivých úkonů). Manžel žalobkyně vypověděl, že první měsíc až měsíc a půl po dané události (leden– únor/březen 2018) musel být žalobkyni neustále na blízku, rozsah jeho péče tak přesahoval 20 hodin denně. V následujícím období maximálně do půl roku po dané události (březen–červen 2018) mu pak péče o manželku a o domácnost zabrala 15 hodin denně s tím, že od půl roku po dané události doposud (červenec 2018 – doposud) je rozsah péče, kterou manželce poskytuje vč. péče o domácnost stále stejný, stráví s ní číslo hodin denně. Podotkl, že tento časový úsek odpovídá pouze péči o manželku a domácnost s tím, že děti do toho nezapočítává. Žalobkyně pak tvrdila, že péčí o děti manžel stráví průměrně 3 hodiny denně. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 383/2019 manžel žalobkyně vypověděl, že rozsah jeho poskytnuté péče není každý den stejný s tím, že se pohybuje v rozsahu číslo hodin. Na rozdíl od žalobkyně však tvrdil, že prach utírá ona

(sice pokud jsou nějaké předměty, které je třeba zvednout, takto představuje problém), nicméně on se o prach nezajímá (žalobkyně však uvedla, že prach utírá manžel před tím, než vysává). Taktéž oproti žalobkyni uvedl, že koupelnu a wc on nemyje, neboť to zvládne jednou rukou žalobkyně. příjmení ani nežehlí, nežehlí ani žalobkyně, neboť když se prádlo dobře pověsí, žehlit není třeba, navíc teď již mají sušičku. Manžel dále vypověděl, že by žalobkyně mohla zvládnout i úklid, avšak trvalo by jí to mnohem déle. Skutečnost, že některé činnosti v domácnosti (zejm. týkající se nádobí) by žalobkyně byla schopna dělat, avšak nevěnuje se jim, neboť by jí trvaly dlouho, uvedla i sama žalobkyně. Další rozpor soud spatřuje mezi tvrzením žalobkyně a její výpovědí, když tvrdila, že úklid domácnosti manželovi zabere 2 hodiny denně, avšak následně vypověděla, že úklidem manžel stráví denně hodiny 3. Dále nekoresponduje ani tvrzení žalobkyně ohledně času, který manželovi aktuálně zabere pomoc při její hygieně a oblékání (tvrdila 1 hodinu denně), s její výpovědí (v rámci účastnické výpovědi uvedla, že jejím mytím manžel stráví hodinu a půl, resp. v době menstruace, kdy se sprchuje, hodinu a třičtvrtě až dvě denně). Soudu se opět nejeví příliš pravděpodobné, že by se žalobkyně denně přes hodinu sprchovala (a to zejména z hlediska hospodárnosti, obzvlášť za situace, kdy sama tvrdila, že nemohla psychoterapie navštěvovat častěji, neboť si to finančně nemůže dovolit). Navíc pak vypověděla, že manžel s ní je v koupelně po celou dobu, neboť to je pro ni lepší, protože si povídají. Je tak zřejmé, že případná faktická potřebná pomoc manžela při mytí žalobkyně obnáší menší časový úsek. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že i Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v rámci přezkumu rozhodnutí o zamítnutí příspěvku na péči dospělo k závěru, že při zachování funkčnosti dominantní končetiny je žalobkyně schopna zvládnout mytí celého těla (s pomůckami), rovněž že je schopna zvládnout umýt si vlasy (sprchou) a taktéž si pročesat vlasy (s tím, že pokud si není schopna vyčesat účes, lze toto řešit úpravou vlasů – zkrácením). Z rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR soud dále zjistil, že oblékání a obouvání u žalobkyně považují za zvládané (neboť může využít pomůcky či vhodné oblečení), za zvládané považují rovněž i stravování (neboť není důvod, aby si jídlo nenakrájela ostrým nožem a poté jedla lžící) s tím, že je taktéž schopna přemístit si jídlo na místo konzumace. Žalobkyně oproti manželovi dále tvrdila, že jej budila 2 x–3 x za noc (v období květen–září 2018), neboť potřebovala doprovodit na toaletu či přinést pití. Manžel se však o těchto skutečnostech vůbec nezmínil. Soudu se jeví velice nepravděpodobné, že pokud by manžel kvůli těmto činnostem musel pravidelně dlouhodobě vstávat až 3 x za noc, že by tuto skutečnost opomněl soudu uvést. Rozpory ohledně průběhu noci soud dále zaznamenal i mezi tvrzením a výpovědí samotné žalobkyně. V rámci skutkových tvrzení ke shora uvedenému období žalobkyně uvedla, že noční můry, při nichž se budila a manžel ji musel utěšovat, mívala zhruba 1 x–2 x za měsíc, avšak při své výpovědi týkající se daného období sdělila, že se stále budila 1 x–2 x za noc. V průběhu účastnické výpovědi žalobkyně dále popsala, že se v noci budí stále, a to ob den až dva dny s tím, že psychická podpora, kterou jí manžel během noci poskytuje, trvá 2-3 hodiny. Pokud má horší noc, tak když už s ní manžel musí být vzhůru, tak někdy začne vařit (připravuje oběd). Zde je opět kolize mezi tím, co uvedl manžel žalobkyně, který se o několika hodinovém nočním utěšování žalobkyně, natož pak o vaření během noci, vůbec nezmiňoval, když naopak výslovně uvedl, že žalobkyně se občas budí i teď, avšak pouze do ní šťouchne a spí dál (výslovně uvedl, že se jedná pouze o mžik). V tomto směru soud nemá důvod manželovi nevěřit, neboť mu opět nepřijde reálné, aby si pravidelné několikahodinové shora uvedené noční události nepamatoval. Rovněž pak matka žalobkyně vypověděla, že žalobkyně v noci pomoc manžela nepotřebuje s tím, že manžel v noci vstává pouze když se vzbudí děti. Soudu se dále jeví jako minimálně zvláštní i další tvrzení žalobkyně spočívající v tom, že v období, kdy měl manžel chodit do práce (na plný úvazek), tak péčí o ní a o domácnost strávil 12 hodin denně. Nekorektní soud dále shledává požadavek žalobkyně, když požaduje přiznat náhradu za péči o ní a domácnost ve shora uvedeném (stejném) rozsahu i v době, kdy byla téměř měsíc a půl v souvislosti s narozením syna hospitalizovaná v nemocnici, kde ji manžel navštěvoval denně (tvrdila, že návštěva včetně cest trvala 4–5 hodin) a rovněž i při další několikatýdenní hospitalizaci v souvislosti s narozením dcery v rozsahu 8 hodin denně, kde ji manžel navštěvoval ob den. Za situace, kdy byla žalobkyně umístěna ve zdravotnickém zařízení, tak její péči zajišťoval zdravotnický personál a nemůže jít k tíži žalovaného ta skutečnost, že žalobkyni nebylo příjemné, že o ní pečoval někdo cizí.

Dle názoru soudu tedy nebyl žádný důvod pro to, aby manžel žalobkyni v době hospitalizace zajišťoval péči (hygienu) s tím, že návštěvy žalobkyně v nemocnici soud považuje za běžný projev manželské náklonosti. Jako projev běžné manželské pomoci soud dále považuje i noční podporu žalobkyně bezprostředně po dané události. Dle tvrzení manžela žalobkyně se jednalo o období jeden, maximálně jeden a půl měsíce. Soud má za to, že zajišťoval-li manžel žalobkyni psychickou noční oporu ve větším rozsahu pouze v tomto krátkém období, nevymyká se tato jeho péče běžné rodinné soudržnosti s tím, že z provedeného dokazování vyplynulo, že v následujícím období manžel žalobkyni již v noci péči poskytovat nemusí, a proto za tuto péči soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal. Soud taktéž nepřiznal žalobkyni náhradu za péči manžela při doprovodu na procházky, výlety a masáže, neboť z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že již před úrazem na procházky chodili vždy s manželem společně (ještě ve větším rozsahu) a výletů

(o nichž výslovně uvedla, že na ně jezdili často, neboť výlety pro ně byly na prvním místě) a masáží se také vždy (i před pokousáním) účastnili výhradně společně. Po daném úrazu tak nedošlo v tomto směru k žádné změně. To samé se týká i doprovodu žalobkyně na návštěvu k rodičům, neboť rovněž tvrdila, že je navštěvovali většinou společně s manželem. Navíc pak má soud za to, že návštěva rodiny je standardní součástí rodinného života. příjmení o domácnost, kterou zajišťuje manžel žalobkyně (úklid, vaření a nakupování) pak soud rovněž nepovažuje za vymykající se obvyklé míře rodinné spolupráce, neboť tyto činnosti (v rozsahu, v němž po provedeném dokazování vyšlo najevo, že se na nich manžel podílí) se týkají všech členů domácnosti a nejsou jen ve prospěch žalobkyně. Navíc nějaké činnosti žalobkyně fakticky vykonává (z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně se na chodu domácnosti částečně podílí, když doma vysává tyčovým vysavačem, myje koupelnu a toaletu a že je schopna se částečně postarat i o nádobí a o prádlo) a jiné by i vzhledem ke svému zdravotnímu stavu byla schopná konat (skutečnost, že se jim nevěnuje, neboť by ji zabraly více času, pak nemůže jít k tíži žalovaného). Soud má za to, že v dnešní době je běžné, že role v domácnosti nejsou rozdělené striktně na ženské a mužské práce, když je standardní je, že na běžném chodu domácnosti (kam patří i úklid, vaření a nakupování) se podílí i jiní členové domácnosti než výhradně ženy. Soud proto neshledal, že by se rozsah činností, jimž se manžel žalobkyně věnuje, vymykal běžné rodinné spolupráci při vedení společné domácnosti, a proto žalobkyni nepřiznal ani náhradu za péči o domácnost. S ohledem na shora uvedené výsledky dokazování soud žalobkyni nepovažuje za výrazně nesoběstačnou, a to ani v péči o sebe či v péči o domácnost. V této souvislosti soud znovu odkazuje na závěry Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které uzavřelo, že míru poskytované péče žalobkyni nelze hodnotit jako podstatnou. Taktéž soud považuje za běžný projev rodinné (manželské) soudržnosti doprovod žalobkyně k lékařům. jméno žalobkyně uvedla, že péčí o ní v souvislosti s doprovodem k lékařům manžel stráví od roku 2021 doposud průměrně zhruba 3 hodiny týdně. Soud si je vědom té skutečnosti, že po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby každý jednotlivý úkon (doprovod) detailně specifikovala a konkrétně prokázala. Přesto soud poukazuje na to, že její tvrzení ani výpověď nekoresponduje ohledně časového rozsahu doprovodu s tabulkou, kterou soudu předložila a na jejímž základě se domáhá nároku z cest. Nesoulad je pak i mezi tvrzením žalobkyně o tom, jak často ročně navštěvuje jednotlivé specialisty (ty které navštěvuje pravidelně) a listinnými důkazy (potvrzeními jednotlivých lékařů). Soud rovněž zaznamenal vnitřní rozpor v tvrzení žalobkyně ohledně času stráveného manželem při jejím doprovodu do zdravotnických zařízení (nejprve relativně přesně sdělila, kolik času manželovi zabral její doprovod k jednotlivým lékařům, resp. kolik času strávili na cestě, v čekárně a v ambulanci - v tomto směru i v rámci svého prvního výslechu u soudu vypovídala) a její účastnickou výpovědí (při druhém výslechu před soudem dne datum uvedla, že ke shora uvedeným skutečnostem se není schopna vyjádřit, neboť když se veze, tak čas nesleduje s tím, že jej nepozoruje ani u lékaře). Další neshodu soud shledal i v jejím tvrzení o tom, kdo ji v roce 2018 doprovázel k lékaři do obec, do obec a na stát. instituce, když jela vlakem (původně tvrdila, že ji doprovázela vždy matka nebo tchýně) a její výpovědí (kdy poté, co její manžel v rámci své výpovědi uvedl, že on ji doprovodit nemohl, neboť byl v práci s tím, že jeho matka manželku doprovázet nemohla, neboť je zaměstnaná s tím, že ji doprovázel jeho otec, žalobkyně vypověděla, že ji doprovázel tchán a jednou její matka). Soudu navíc přijde zarážející, že žalobkyně zvládla být v období půl až třičtvrtě roku po úrazu (období, kdy jezdila vlakem bylo 7–9/ 2018) doma sama, když manžel byl v práci, přestože tvrdí, že v tomto období byl rozsah péče manžela číslo hodin. Žalobkyně tak v průběhu řízení měnila skutková tvrzení i ve vztahu k této části nároku, příp. vypovídala odlišně oproti tomu, co původně tvrdila. Z provedeného dokazování vyplynulo, že se při doprovodu žalobkyně zdaleka nejedná (vyjma období bezprostředně následujícího po dané události) o každodenní záležitost (doprovodem žalobkyně k lékařům manžel stráví průměrně necelé tři hodiny týdně). S ohledem na shora uvedené soud žalobkyni na péči za doprovod nepřiznal ničeho, neboť v řízení vyšlo najevo, že manžel (ani nikdo jiný z rodiny) žalobkyni ani v této oblasti fakticky neposkytuje péči, která by se vymykala běžné rodinné solidaritě.

50. Závěrem soud shrnuje, že ve věci zjištěný skutkový stav sice svědčí o tom, že předmětná událost zanechala u žalobkyně následky v psychické rovině (tato skutečnost vyplynula ze závěrů znaleckých posudků, které soud respektuje), avšak daný úraz nezpůsobil tak fatální následky, že by žalobkyně byla z běžného života podstatným způsobem vyřazena. V řízení vyšlo najevo, že žalobkyně je v důsledku škodní události částečně nesoběstačná v péči o domácnost a v péči o svou osobu (což však lze kompenzovat vhodnými facilitátory). Soud nepochybuje o tom, že se po dané události zhoršila kvalita života žalobkyně a rovněž i nároky na její obsluhu. Ztížení společenského uplatnění žalobkyně pak bylo odškodněno v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 383/2019, kde jí byla přiznaná částka ve výši 1 023 120 Kč (pozn. byť doposud nepravomocně). Popis osobního života žalobkyně však svědčí o tom, že žije normálním rodinným životem. Po daném úrazu porodila syna, v průběhu řízení se vdala a následně se jí narodila dcera. Jakkoli soud nebagatelizuje situaci žalobkyně, s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (viz bod 47. a 48. odůvodnění tohoto rozsudku) má za to, že péče, kterou žalobkyni poskytuje její manžel, je standardní rodinou pomocí, resp. že péče, kterou zajišťuje manžel žalobkyně nepřesahuje běžnou péči v rámci rodiny. Soud tedy uzavírá, že v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyně byla výrazně nesoběstačná v základních úkonech osobní obsluhy a v péči o domácnost, a dále rovněž ani to, že by jí manžel v tomto směru poskytoval péči v takovém rozsahu, která by se vymykala přirozené bezplatné péči, resp. běžné rodinné spolupráci při vedení společné domácnosti. Za této situace soud neshledal požadavek žalobkyně na zaplacení nákladů na péči v celkové výši 2 103 920 Kč s příslušenstvím důvodný, a proto ohledně tohoto nároku žalobu zcela zamítl. Pro dokreslení situace soud závěrem odkazuje na výpověď svědkyně příjmení. příjmení ve věci sp. zn. spisová značka, která uvedla, že žalobkyně jí sdělila, že s manželem chtějí stavět barák a že žalovaného sedře z kůže. Z tohoto postoje žalobkyně je zřejmé, že primárním motivem žalobkyně není kompenzace jejího nepříznivého zdravotního stavu, nýbrž majetkový prospěch. S přihlédnutím ke všem okolnostem dané věci má soud má za to, že dílčí nároky v rozsahu soudem přiznaném (náhrada nákladů na cestovné a na psychoterapie) představují spravedlivé uspořádání poměrů účastníků nejen do minulosti, ale i do budoucna.

51. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s ohledem na skutečnost, že převážně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal. Pro úplnost soud dodává, že žalovaný byl ve věci neúspěšný jen v nepatrné části, a proto by mu náležela plná náhrada nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o. s. ř.), avšak vzhledem k tomu, že náhradu nákladů řízení nepožadoval, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků na jejich náhradu nemá právo.

52. Závěrem soud pro úplnost dodává, že v daném řízení je žalobkyně osvobozena od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle

§ 2 odst. 3 citovaného zákona je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V daném případě soud návrhu žalobkyně z převážné části nevyhověl, a protože žalovaný byl neúspěšný jen v nepatrné části, jak je již shora uvedeno, nevzdal-li by se jí, náležela by mu plná náhrada nákladů řízení. Protože žalobkyně byla od soudního poplatku ze zákona osvobozená a zároveň nebyly splněny podmínky pro přechod poplatkové povinnosti, soud v dané věci úhradu soudního poplatku neměl komu uložit, a proto o povinnosti k jeho úhradě nerozhodoval.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve obec.

Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.