OSSU 17 C 86/2021-60

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o 18 741 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinná zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 741 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 23. 3. 2020 do zaplacení, vše do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinná zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 16 399 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení anonymizována dvě slova jméno příjmení, se sídlem adresa.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 18 741 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od datum do datum, a to dle pojistné smlouvy číslo jejímž předmětem bylo pojištění majetku žalované -„ anonymizována tři slova“. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 18 741 Kč Smlouva vstoupila v platnost dne datum, kdy tento den byl zároveň dnem pojištění. Splatnost pojistného byla sjednána ke dni 22. 3. 2020. Žalovaná však neuhradila ničeho, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Z důvodu neplacení pojistného tedy žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky a v souladu s ustanovením § 2804 občanského zákoníku žalovanou upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, pokud nebude pojistné uhrazeno do datum, když v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními stanovil k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaná v dané lhůtě i přes upozornění žalobkyně na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradila, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni datum. Žalobkyně tedy požaduje uhradit celkovou částku pojistného ve výši 18 741 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 741 Kč od 23. 3. 2020 do zaplacení, a díle také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu čj. anonymizováno číslo ze dne datum podala žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce ve lhůtě k tomu určené odpor a následně se ve věci vyjádřila tak, že žalobkyně nedostatečně tvrdí, jakým způsobem došlo k ukončení pojistně smlouvy, proč se tak stalo a z jakého důvodu je požadování pojistné i za dobu po zániku smlouvy. Dále žalovaná vznesla pochybnosti o důvodnosti žaloby za období od datum do datum s tím, že za toto období by měla být vypočtena poměrná částka pojistného. Ve zbytku, tj. za období dalších 8 měsíců je dle tvrzení žalované nutno považovat žalobu za zcela nedůvodnou. Žalovaná se tedy domnívá, že pokud žalobkyně nedoplní svá tvrzení a nedoloží relevantní důkazy, případně nekonkretizuje poměrnou část žalobního nároku, má být žaloba zamítnuta.

3. Žalobkyně podáním ze dne datum doplnila svá žalobní tvrzení v tom smyslu, že dlužné pojistné ve výši 18 741 Kč je požadování na základě ujednání v Pojistné smlouvě a pojistných podmínkách, čl. 4, bod 4b., když k zániku pojistné smlouvy došlo neuhrazením pojistného a žalobkyně má tak nárok na pojistné za celý pojistný rok, které činí žalovanou částku. K nákladům spojených s uplatněním pohledávky žalobkyně dále sdělila, že dle ust. § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky vyplývající ze vzájemného závazku podnikatelů částku ve výši 1 200 Kč.

4. Po poučení účastníků o koncentraci řízení ve smyslu § 118b odst. 1, věta druhá o. s. ř. na jednání konaném dne datum doplnila nejprve žalovaná skutková tvrzení tak, že žalobkyně opírá svůj nárok o všeobecné pojistné podmínky, o kterých netvrdí a ani neprokazuje, že by se s nimi žalovaná seznámila, když v odst. 4 smlouvy se žalobkyně zavazuje žalovanou seznámit s pojistnými podmínkami a v rozporu s tím je v odst. V. 8 označeno, že pojistník prohlašuje, že se seznámil s informacemi o pojištění a převzal pojistné podmínky a sazebník poplatků, ale toto je pouze poukaz na rozpory ve smlouvě. Žalovaná dále uvedla, že se dovolává neplatnosti předmětného smluvního ujednání, dle kterého by měla žalobkyni platit celé roční pojistné pro jeho rozpor s dobrými mravy, a to ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), s tím, že ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. by toto ujednání právě pro rozpor s dobrými mravy bylo neplatné. Rozpor s dobrými mravy žalovaná spatřuje v tom, že je po ní požadováno pojistné, ale už by nebylo poskytováno ekvivalentní plnění právě z důvodu zániku pojištění. V tomto smyslu žalovaná odkazuje na rozsudek název soudu, čj. spisová značka, v němž byla řešena totožná otázka v tomto sporu, rovněž na straně žalované stála anonymizováno. Žalovaná má tak za to, že i ve vztahu k právnické osobě je třeba rozpor s dobrými mravy zvažovat.

5. Následně svá skutková tvrzení doplnila také žalobkyně, která sdělila, že důvodem skončení smlouvy bylo neplacení pojistného. Pokud se týká námitky, že v čl. V, bod 4 je, že se žalobkyně seznámí pojištěného s obsahem smlouvy a pojistných podmínek, tak toto ustanovení je ve smlouvě proto, že ještě před podpisem se vytyčuje závazek a povinnost žalobkyně pojištěného s všeobecnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti (dále jen„ VPP“) seznámit. VPP byly součástí originálu smlouvy, byly vytištěny a po podpisu smlouvy už se jeví, že se s nimi pojištění seznámil, proto je součástí i smluvní ujednání, že se pojistník seznámil s informacemi a převzal dokumenty, i když byly VPP součástí smlouvy, není pro nikoho a zvláště pro právnickou osobu složité je dohledat. Žalobkyně má dále za to, že není rozpor s dobrými mravy to, že jsou ve VPP jen dva důvody, kdy má pojišťovna právo v případě skončení pojištění na celé pojistné, netýká se to všech důvodů skončení pojištění, ale jen z důvodu neplacení pojistného, které bylo stanoveno na pojistné období.

6. Soud z provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: ⟪LB:lb_001⟫ -) z pojistné smlouvy číslo o pojištění podnikatele a právnických osob, uzavřené dne datum, s účinností ode dne datum, že žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění majetku žalované se sjednanou výši pojistného za pojistné období jednoho roku ve výši 18 741 Kč, se splatností 22. 3. 2020, pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou ⟪LB:lb_002⟫ -) ze Všeobecných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti anonymizováno číslo, že pojistné je jednorázovým pojistným, a dle čl. 4, bod 1 a 4 pojišťovně náleží celé pojistné za pojistný rok nebo za dobu, na kterou bylo pojištění sjednání, v případě zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného ⟪LB:lb_003⟫ -) z informačního dokumentu pro pojištění majetku a odpovědnosti podnikatele a právnických osob (anonymizováno číslo), že pojištění zanikne nezaplacením pojistného, a to marným uplynutím lhůty (v min. délce 1 měsíce) stanovené pojišťovnou v upomínce k zaplacení dlužného pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi; ⟪LB:lb_004⟫ -) z vyúčtování pojistného u pojistné smlouvy číslo k datu datum, že došlo k vyúčtování pojistného ve výši 18 741 Kč se splatností datum; ⟪LB:lb_005⟫ -) z upomínky dlužného pojistného ze dne datum k plnění vyplývajícího z pojistné smlouvy číslo že byla žalovaná poučena o možnosti zániku pojistné smlouvy, pokud nedojde k uhrazení pojistného ve lhůtě do datum; ⟪LB:lb_006⟫ -) z listiny týkající se informace o zániku pojistné smlouvy ze dne datum, že došlo k zániku pojistné smlouvy z důvodu nezaplacení pojistného; ⟪LB:lb_007⟫ -) z výzvy před podáním žaloby adresované žalované a datované datum, včetně kopie poštovního podacího archu osvědčujícího odeslání zásilky dne datum, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne datum k zaplacení částky, která ke dni podání výzvy činila 27 294 Kč včetně příslušenství a nákladů na právní zastoupení, dopis byl žalovanému odeslán dne datum;

7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum, s účinností od datum, pojistnou smlouvu o pojištění podnikatele a právnických osob číslo v rámci které bylo sjednáno pojistné na pojistné období jednoho roku ve výši 18 741 Kč, splatnost byla sjednána ke dni datum. Žalobkyně v souladu s pojistnou smlouvou vystavila žalované vyúčtování pojistného u pojistné smlouvy číslo k datu datum. V důsledku prodlení žalované s platbou pojistného došlo následně k zaslání upomínky žalobkyní ze dne datum, kde byla žalovaná poučena o možnosti zániku pojistné smlouvy, pokud nedojde k uhrazení pojistného ve lhůtě do datum O této skutečnosti byla žalovaná srozuměna také z všeobecných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti anonymizováno číslo, čl. 4, bod 4, jak vyplývá z pojistné smlouvy číslo oddíl V., odst. 8, s jejichž srozuměním se vyjádřila souhlas podpisem předmětné smlouvy o sjednání pojištění. Žalovaná v dané lhůtě, i přes upozornění žalobkyně na možný zánik pojištění, dlužné pojistné neuhradila, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni datum, o čemž žalobkyně vyrozuměla žalovanou dopisem ze dne datum. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, která k podání výzvy činila 27 294 Kč včetně příslušenství a nákladů na právní zastoupení, dopis byl žalované odeslán dne datum, jak vyplývá z kopie poštovního podacího archu osvědčující odeslání zásilky dne datum. Žalovaná do dnešního dne ničeho neuhradila.

8. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

10. Dle ustanovení § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

11. Dle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Dle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Právní hodnocení věci: Soud posoudil věc po právní stránce a s ohledem na výše citované právní normy a zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V předmětném sporu nebylo pochyb o tom, že se jedná o smluvní ujednání vzniklé mezi podnikateli. Dále shodně účastníci označili za nesporné, že mezi nimi došlo k uzavření pojistné smlouvy o pojištění podnikatele a právnických osob dne datum (s účinky od datum). V řízení bylo prokázáno a také mezi účastníky nesporné, že došlo k zániku pojistné smlouvy z důvodu nezaplacení pojistného, a že zánik pojištění nastal dne datum a že žalovaná na pojistném ničeho nezaplatila.

14. Jestliže žalovaná namítala, že nebyla dostatečně seznámena s důsledky nezaplacení pojistného dle VPP, na které je odkazováno v pojistné smlouvě, a poukazovala na možný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., s tím, že je po ní požadováno pojistné za celý rok, kdy už ale by nebylo poskytováno ekvivalentní plnění od zániku pojistné, má soud po provedeném dokazování jednoznačně prokázáno, že v odst. 8, oddílu V. pojistné smlouvy žalovaná jako pojistník prohlásila a svým podpisem stvrdila, že se seznámila s informacemi o pojištění a převzala, mimo jiné, i pojistné podmínky dle části III. I za předpokladu, že by žalovaná neměla znalost VPP a nerozuměla obsahu odkazovacího ustavení předmětné pojistné smlouvy, nelze dle názoru soudu poskytnou žalované ochranu, neboť je v postavení podnikatele, od které se obecně vyžaduje vyšší míra obezřetnosti při kontraktaci a ustanovení § 1810 a násl. o. z. se neuplatní. Obecně právní následek zániku pojistné smlouvy v důsledku nezaplacení pojistného, vyplývá také z ustanovení § 2804 o. z. Žalobkyně tedy postupovala v souladu se zákonem, když upomenula žalovanou k úhradě dlužného pojistného a poskytla jí náhradní lhůtu k plnění delší než 1 měsíc (upomínka ze dne datum s výzvou k zaplacení do datum). Součástí upomínky bylo také poučení o zániku pojistné smlouvy pro případ nezaplacení pojistného. Jelikož žalovaná ve lhůtě k tomu poskytnuté nezaplatila ničeho, nastal zánik pojistné smlouvy ve smyslu citovaného ustanovení ze zákona, jejím marným uplynutím. Pojistné bylo dále sjednáno jako jednorázová platba se splatností datum Smluvní strany tedy upřednostnily tento druh pojistného před jiným, např. běžným pojistným hrazeným s měsíční pravidelností. Právě rozdíl ve způsobu sjednaného pojistného je pro daný případ zásadní, když tím, že bylo sjednáno pojistné jako jednorázová platba, vzniká žalobkyni jako pojistiteli nárok na celou jeho výši po celou dobu pojistného období, a to bez ohledu na to, z jakého důvodu došlo k zániku pojištění. Na rozdíl od běžného pojistného, které v zásadě naleží pojistiteli pouze do konce pojistného období, tedy do zániku pojištění. Tím, že si smluvní strany sjednaly jednorázové pojistné, přičemž obě strany vystupovaly z pozice podnikatele, získaly tak definitivní jistotu pro celou sjednanou pojistnou dobu o ceně za sjednané pojištění. Žalobkyně jako pojistitel tak ztratila možnost úpravy výše běžného pojistného na další pojistné období, neboť byla sjednána prolongace v právním režimu dle § 2785 až § 2786 o. z., obě strany také ztratily možnost výpovědi pojištění ke konci pojistného období podle § 2807 o. z. Je tedy zřejmé, že tímto ujednáním nedošlo pouze k jistým výhodám na straně žalobkyně, ale zejména na straně žalované, a ta tedy nemůže být ve výrazném nepoměru vzájemných práv a povinností vyplývajících se sjednaného druhu pojistného. Jelikož si smluvní strany ujednaly jednorázové pojistné a současně žalobkyně řádně postupovala ve smyslu § 2804 o. z. tak, že upomenula žalovanou o úhradu nezaplaceného pojistného, poskytla jí dostatečnou lhůtu k plnění a také poučila o následcích nesplnění výzvy, nelze dle názoru soudu učinit závěr o tom, že by dané ujednání bylo v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., když takové ujednání není v rozporu se smyslem a účelem zákona. Co se týká namítaného rozhodnutí název soudu, č. j. spisová značka, tak toto je dle názoru soudu nepřiléhavé. Ačkoliv se v dané věci jednalo o obdobnou pojistnou smlouvu (pojištění odpovědnosti) s obdobnými ujednáním o jednorázovém pojistném a zániku smlouvy v případě nezaplacení pojistného, nezabývalo se předmětné rozhodnutí rozlišnostmi mezi sjednanými druhy pojistného. Navíc bylo dané rozhodnutí posuzováno ve vztahu ke staré právní úpravě (zákon číslo o pojistné smlouvě) a k nezaplacení pojistného došlo až po automatickém prodloužení smlouvy na další pojistné období (prolongace), jednalo se tak o jiný časový okamžik, kde bylo třeba také právně posoudit sjednanou prolongaci a její vliv na existenci pojistného období.

15. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když má za prokázáno, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, když má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena pojistná smlouva, sjednané pojištění z důvodu neplacení pojistného zaniklo ke dni datum a žalobkyni s odkazem na smluvní ujednání svědčí právo domáhat se po žalované i v případě předčasného ukončení smlouvy z důvodu neplacení pojistného zaplacení celého jednorázového pojistného, a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 741 Kč. Současně zavázal žalovanou k úhradě zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně, a to od 23. 3. 2020 do zaplacení, když nejméně ode dne následujícího po zániku pojištění je žalovaná se zaplacením dlužného pojistného v prodlení, až do zaplacení, když výše úroku z prodlení byla stanovena dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Ve smyslu ust. § 160 o. s. ř. soud stanovil, s přihlédnutím k celkové výši plnění, lhůtu k plnění do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud zavázal neúspěšnou žalovanou, aby úspěšné žalobkyni zaplatila na náhradu nákladů řízení částku ve výši 14 830 Kč, a to 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, a za právní zastoupení odměnu ve výši 9 300 Kč za 5 úkonů po 1 860 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 5 x 300 Kč jako režijní paušál za 5 úkonů, náhradu nákladů jízdného zástupce žalobkyně příjmení - obec a zpět celkem anonymizováno km, osobním automobilem se spotřebou benzinu Natural 95 11,1 l na 100 km, při ceně paliva 37,10 Kč dle vyhl. č. 511/2021 Sb. a náhradě 4,70 Kč za 1km, tj. celkem 395 Kč, náhradu za ztrátu času na cestě za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč ve výši 400 Kč, vše zvýšeno na 21% DPH, když zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Ve smyslu ust. § 149 a § 160 o. s. ř. soud zavázal žalovanou, aby žalobkyni náhradu nákladů řízení zaplatila do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.