OSSU 17 C 87/2022-73

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený zákonnou zástupkyní jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_010⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ o 637 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobci domáhali, aby soud nezletilému žalovanému celé jméno žalovaného uložil povinnost zaplatit žalobci a) celé jméno žalobce částku ve výši 106 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 6. 5. 2022 do zaplacení a žalobkyni b) celé jméno žalobkyně částku ve výši 531 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 6. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit nezletilému žalovanému celé jméno žalovaného na náhradu nákladů řízení částku ve výši 54 014,40 Kč, a to žalobce a) celé jméno žalobce částku ve výši 8 966,40 Kč a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně částku ve výši 45 048 Kč, do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce nezletilého žalovaného příjmení jméno příjmení, se sídlem adresa.

1. Žalobou podanou soudu dne 26. 5. 2022 se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 106 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 6. 5. 2022 do zaplacení a částky 531 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 6. 5. 2022 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnili tím, že na základě usnesení název soudu ze dne 2. 10. 2018, č. j. číslo jednací, nabyl žalovaný společně s nezletilou jméno příjmení, datum narození, dědictví po zemřelém otci jméno příjmení. Tímto usnesením byla žalovanému mimo jiné uložena povinnost uhradit s nezl. jméno příjmení rovným dílem pohledávku pana jméno a příjmení, datum narození, v celkové částce 1 700 000 Kč, tedy žalovanému byla uložena povinnost uhradit částku 850 000 Kč. Pohledávka vznikla půjčkou z roku 2007, která byla následně dne 11. 1. 2014 písemně uznána účastníky smluvního vztahu. Pan jméno a příjmení, datum narození, zemřel dne 14. 4. 2016 a dědické řízení o jeho pozůstalosti bylo ukončeno usnesením název soudu ze dne 6. 12. 2016, č. j. číslo jednací. Pohledávka náležela do zaniklého společného jmění manželů zemřelého jméno a příjmení a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně celé jméno žalobkyně má podle posledně uvedeného usnesení soudu nárok na polovinu hodnoty pohledávky z titulu zaniklého SJM zemřelým. Zbylá polovina pohledávky je pasivem v dědickém řízení, kdy dědici byli manželka a tři děti, a to každý s podílem o velikosti ¼ poloviny pohledávky. Žalobkyni b) tedy z dědictví připadla 1/8 celé pohledávky za žalovaným ve výši 106 250 Kč plus polovina z titulu zaniklého SJM v částce 425 000 Kč, celkem 531 250 Kč. Žalobci a) celé jméno žalobce připadá nárok na úhradu 1/8 celé pohledávky za žalovaným ve výši 106 250 Kč. Dne 26. 4. 2022 zaslali žalobci žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný neuhradil ničeho.

Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že žalobní nároky v celém rozsahu neuznává. Žaloba podaná více jak 4 roky po skončeném dědictví jej překvapila, zejména z důvodu, že mezi ním a žalobcem a) celé jméno žalobce již došlo k uzavření dohody o narovnání všech vzájemných závazků. Při jednání soudu konaném dne 4. 5. 2023 uplatnil námitku promlčení obou žalovaných nároků, s tím, že do dědictví po jméno a příjmení, zemřelém 14. 4. 2016 byla pohledávka přihlášena, nebyla však pro nesouhlas nezletilého žalovaného zařazena do aktiv dědictví, možnost domáhat se této pohledávky je dána ust. § 189 z. ř. s. a protože tak nebylo učiněno, namítá nezl. žalovaný promlčení této pohledávky.

2. Z usnesení soudní komisařky JUDr. jméno příjmení, č. j. číslo jednací, ze dne 6. 12. 2016, které nabylo právní moci dne 29. 12. 2016, soud zjistil, že pozůstalostního řízení po zůstaviteli jméno a příjmení, narozeném datum a zemřelém dne datum, se účastnili zůst. manželka celé jméno žalobkyně, zůst. syn celé jméno žalobce, zůst. vnuci jméno příjmení, celé jméno žalovaného jméno příjmení. Tímto usnesením došlo ve smyslu § 185 odst. 1 písm. g) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ ZŘS“), k nabytí dědictví výše uvedeným dědicům dle jejich zákonných podílů, když nedošlo k dohodě dědiců o rozdělení pozůstalosti a zůstavitelova manželka celé jméno žalobkyně se vzdala svého podílu ve prospěch zůstavitelova syna celé jméno žalobce. Dle § 172 odst. 2 ZŘS pak soud nezařadil do seznamu aktiv pohledávku zůstavitele vůči jeho předemřelému synovi jméno příjmení ve výši 1 700 000 Kč splatnou do 31. 12. 2015, když zůstavitelův vnuk celé jméno žalovaného (žalovaný) nesouhlasil se zařazením této pohledávky do aktiv pozůstalosti a když předmětná částka byla uplatněna jako pasivum do neskončeného dědického řízení po jméno příjmení.

3. Z usnesení soudní komisařky Mgr. jméno příjmení, č. j. číslo jednací, ze dne 8. 10. 2018, které nabylo právní moci dne 8. 10. 2018, soud zjistil, že pozůstalostního řízení po zůstaviteli jméno celé jméno žalobce, narozeném dne datum a zemřelém dne datum, se účastnili syn celé jméno žalovaného dcera jméno příjmení. Tímto usnesením došlo ve smyslu § 185 odst. 1 písm. g) ZŘS k nabytí dědictví výše uvedeným dědicům dle jejich zákonných podílů a současně jim byla stanovena povinnost uhradit rovným dílem, mimo jiné, pohledávku otce zůstavitele jméno a příjmení, narozeného datum, ve výši 1 700 000 Kč z důvodu nesplacené půjčky ze smlouvy o půjčce ze dne 1. 3. 20017, a uznání závazku ze dne 30. 12. 2012.

4. Z výpovědi jméno příjmení – matky nezl. žalovaného celé jméno žalovaného bylo zjištěno, že nevěděla o tom, že by partner – jméno příjmení dlužil svému otci peníze nevěděla, o tvrzené půjčce se dozvěděla až u notáře v souvislosti s dědictvím po jméno příjmení. Nevěděla, jak se k tomu má postavit, předpokládala, že se s anonymizováno nějak dohodnou, když chtěla zabezpečit nějaké dědictví pro syna. Situace se zkomplikovala tím, že zemřel i jméno a příjmení st., v řízení o dědictví po něm její zástupce JUDr. příjmení nesouhlasil se zařazením této pohledávky, proto se tam také dělal soupis dědictví a znalecké posudky, ale zase ostatní dědicové nesouhlasili s tím, že by pohledávka neměla být zařazena. Notářka příjmení, která převzala dědictví po jméno příjmení, si ji pozvala, vysvětlovala jí, že ta pohledávka tam musí být zařazena, jinak by se nepohnuly žádné dohody, a ona už jsem potřebovala celou záležitost s dědictvím po jméno příjmení dořešit, už se chystalo uzavření rámcové dohody, a když mi i notářka tvrdila, že se to tam zařadit musí, jinak se to nedořeší, tak jí důvěřovala a podepsala to. V rámcové smlouvě je uvedeno, že touto smlouvou jsou vypořádány všechny vzájemné pohledávky, a to nikoliv ve vztahu ke mně, jak tvrdí žalobci, když já jsem s nimi žádné vztahy neměla, ale zastupovala jsem nezl. syna jméno a v rámcové smlouvě se hovoří i o tom, že vypořádání pohledávek se týká i celé jméno žalovaného, měla tedy za to, že tímto jsou veškeré vztahy mezi jméno žalovaného a anonymizováno vypořádány, potvrdila jí to i notářka, když i ona udělala za syna ústupky, když jednak stáhla žalobu ohledně pozemku po jméno příjmení a do doby vyřešení dědictví nechtěli po celé jméno žalobce ml. žádné nájemné za to, že výlučně užíval dům v obec a ještě mu byla vyplacena částka 100 000 Kč a při uzavírání rámcové dohody ani neřešili, že se to projednává v původních cenách nemovitostí, které za tu dobu stouply. Rámcovou smlouvu uzavírali v notářské kanceláři Mgr. příjmení a bylo to v rámci dědictví po jméno příjmení.

5. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

6. Z provedených důkazu dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Pozůstalostního řízení po zůstaviteli jméno příjmení, narozeném dne datum a zemřelém dne datum, se účastnili syn celé jméno žalovaného (datum narození) a dcera jméno příjmení (datum narození). Tímto usnesením došlo ve smyslu § 185 odst. 1 písm. g) ZŘS k nabytí dědictví výše uvedeným dědicům dle jejich zákonných podílů a současně jim byla stanovena povinnost uhradit rovným dílem, mimo jiné, pohledávku otce zůstavitele jméno a příjmení, narozeného datum, ve výši 1 700 000 Kč z důvodu nesplacené půjčky ze smlouvy o půjčce ze dne 1. 3. 2017 a uznání závazku ze dne 30. 12. 2012. Pozůstalostního řízení po zůstaviteli jméno a příjmení, narozeném datum a zemřelém dne datum, vedeném pod sp. zn. spisová značka, se účastnili zůst. manželka celé jméno žalobkyně, zůst. syn celé jméno žalobce zůst. vnuci jméno příjmení, celé jméno žalovaného a jméno příjmení. Usnesením název soudu ze dne 6. 12. 2016, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne 29. 12. 2016, došlo k určení obvyklé cena majetku náležejícího do zaniklého společného jmění manželů zůstavitele a jeho pozůstalé manželky a k jeho vypořádání, k určení obvyklé ceny aktiv, pasiv a čisté hodnoty pozůstalosti a k potvrzení nabytí dědictví výše uvedeným dědicům dle jejich zákonných podílů, když nedošlo k dohodě dědiců o rozdělení pozůstalosti a zůstavitelova manželka celé jméno žalobkyně se vzdala svého podílu ve prospěch zůstavitelova syna celé jméno žalobce. Do seznamu aktiv pozůstalosti nebyla zařazena pohledávku zůstavitele vůči jeho předemřelému synovi jméno příjmení ve výši 1 700 000 Kč splatná do 31. 12. 2015, když zůstavitelův vnuk celé jméno žalovaného nesouhlasil se zařazením této pohledávky do aktiv pozůstalosti. Předmětná částka byla uplatněna jako pasivum do neskončeného dědického řízení po jméno příjmení, kde byla zařazena do pasiv pozůstalosti.

7. Podle § 172 odst. 1 a odst. 2 ZŘS, aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

8. Podle § 185 odst. 1 písm. g) ZŘS, v rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva potvrdí nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů ze zákona, nedošlo-li k rozdělení pozůstalosti a ani k dohodě dědiců o výši dědických podílů.

9. Podle § 188 písm. c) ZŘS právní mocí rozhodnutí o dědictví je skončeno řízení o pozůstalosti.

10. Podle § 189 odst. 1 ZŘS, nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

11. Podle § 1479 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

12. Podle § 1670 o. z., nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobci své nároky dovozují z rozhodnutí soudní komisařky Mgr. jméno příjmení, č. j. číslo jednací, ze dne 8. 10. 2018, kde se mimo jiné uvádí, že žalovaný je povinen spolu s jméno příjmení uhradit rovným dílem pohledávku otce zůstavitele a jejich dědečka jméno a příjmení, datum narození, z důvodu nesplacené půjčky ve výši 1 700 000 Kč, pro žalovaného tedy ideální polovinu ve výši 850 000 Kč. Následný výpočet žalovaných částek pro žalobce a) a b) je žalobci dovozen ze zákonných dědických nároků (podílů) po zemřelém jméno a příjmení, datum narození, tak, jak je uvedeno výše. Předně třeba poukázat na skutečnost, že rozhodnutí o nabytí dědictví má deklaratorní charakter, a tedy obecně platí, že smrtí zůstavitele vzniká dědicům dědické právo, tedy právo na pozůstalost nebo na poměrný díl z pozůstalosti. V obou pozůstalostních řízení vedených ohledně úmrtí jméno příjmení a jméno a příjmení se jednalo o dědění ze zákona, čímž je výše uvedený deklaratorní charakter podpořen. Ve smyslu § 1479 o. z. pak platí, že dědické právo vzniká smrtí zůstavitele a ve spojení s § 185 odst. 1 písm. g) ZŘS lze uzavřít, že se rozhodnutím soudu o dědictví potvrzuje nabytí dědických podílů, a to s účinností ke dni vzniku dědického práva, tedy ke dni úmrtí zůstavitele (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 1158/2009). Usnesením o nabytí dědictví pak pouze dochází k pravomocnému potvrzení nabytí dědictví, a to s účinky zpětně ke dni vzniku dědického práva, tj. zásadně ke dni smrti zůstavitele (FIALA, Roman. § 1479 In: FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 24, marg. č. 2). Pokud tak žalobci dovozují své nároky z rozhodnutí o nabytí dědictví po jméno příjmení, přehlíží, že ačkoliv bylo vydáno časově později než rozhodnutí o nabytí dědictví po jméno a příjmení, nejedná se samo o sobě o rozhodující skutečnost, ale je zapotřebí se zabývat tím, jaká byla časová souslednost jednotlivých úmrtí. Ta byla přitom taková, že jméno příjmení zemřel dne datum, tedy před zůstavitelem jméno a příjmení, který zemřel dne datum. Usnesení o potvrzení dědictví ze dne 8. 10. 2018, č. j. číslo jednací, pak zpětně stanoví povinnosti žalovaného a jméno celé jméno žalobkyně uhradit rovným dílem pohledávku jméno a příjmení ve výši 1 700 000 Kč, a tedy předchází rozhodnutí o potvrzení dědictví ze dne 6. 12. 2016, č. j. číslo jednací, ačkoliv bylo vydáno později, a to právě z výše uvedených důvodů. V tomto ohledu tak žalobci nesprávně dovozují své nároky z titulu usnesení o nabytí dědictví po zesnulém jméno příjmení, když v době jeho úmrtí nebyli jeho zákonnými dědici, ale je třeba jejich nároky posuzovat z hlediska pozůstalostního řízení vedeném po jméno a příjmení pod sp. zn. spisová značka. Jak vyplývá z odůvodnění usnesení o nabytí dědictví, č. j. číslo jednací, ze dne 6. 12. 2016, po zemřelém jméno a příjmení, pohledávka ve výši 1 700 000 Kč, coby aktivum pozůstalosti, nebyla dle § 172 odst. 2 ZŘS zařazena do seznamu aktiv pro nesouhlas žalovaného, v důsledku čehož se jednalo o sporný majetek, ke kterému se v řízení a při pojednání pozůstalosti nepřihlíží. Soud proto posuzoval podanou žalobu ve smyslu § 189 odst. 1 ZŘS, které dává právo účastníkům pozůstalostního řízení domáhat se svých práv žalobou. Žalobu lze přitom podat ve lhůtě tří let od právní moci usnesení soudu, kterým bylo skončeno dědické řízení, v němž bylo uplatňováno zařazení majetku do aktiv dědictví a v němž nedošlo k zařazení majetku do aktiv dědictví v důsledku postupu dle § 172 odst. 2 ZŘS (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 24 Cdo 311/2020). V poměrech projednávané věci pak bylo pozůstalostní řízení skončeno právní mocí rozhodnutí o nabytí dědictví po zemřelém jméno a příjmení ve smyslu § 188 písm. c) ZŘS, která nastala dne 29. 12. 2016. Řízení v předmětné věci bylo zahájeno dne 26. 5. 2022 a žalovaný uplatnil námitku promlčení při jednání soudu konaném dne 4. 5. 2023. Z výše uvedených důvodů je proto zřejmé, že nároky žalobců byly u soudu uplatněny po více jak třech letech po skončení pozůstalostního řízení po jméno a příjmení, pročež se jedná o nároky, které mohly být uplatněny žalobou, a jsou již promlčené, jak správně namítal žalovaný. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že řízení trpělo nedostatkem věcné legitimace, když se řízení o žalobě dle § 189 odst. 1 ZŘS musí účastnit všichni dědicové (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 24 Cdo 311/2020), a to buď na straně žalobců či na straně žalovaných. V poměrech projednávané věci se tak řízení o sporné pohledávce neúčastnili všichni dědicové po zemřelém jméno a příjmení, datum narození, konkrétně vnuk jméno příjmení vnučka jméno příjmení, kteří byli taktéž účastníky zmiňovaného pozůstalostního řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka. Z důvodu opodstatněné námitky promlčení uplatněné žalovaným však soud nepoučoval žalobce o nedostatku věcné legitimace a ve věci meritorně rozhodl tak, že žalobu v celém rozsahu zamítnul (výrok I.).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 54 014,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 637 500 Kč sestávající z částky 10 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 x 10 860 Kč (celkem 32 580 Kč) za účast na jednání soudu dne 4. 5. 2023, 20. 6. 2023 a dne 13. 7. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 640 Kč ve výši 9 374,40 Kč. Jelikož se jednalo o dva samostatné nároky, kde se žalobce a) domáhal zaplacení částky 106 250 Kč a žalobkyně b) zaplacení částky 531 250 Kč, zavázal soud oba žalobce k náhradě nákladů řízení v jejich poměrné části, tedy žalobce a) k náhradě nákladů ve výši 8 966,40 Kč, představující 16,6 % v poměru k celkové žalované částce, a žalobkyni b) k náhradě nákladů ve výši 45 048 Kč, představující 83,4 % v poměru k celkové žalované částce. Náklady řízení jsou žalobci povinni zaplatit žalovanému v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.