OSSU 16 C 144/2022-92

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o 50.087,50 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 50.087,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ⟪LB:lb_001⟫ - 51.587,50 Kč od datum do datum, ⟪LB:lb_002⟫ - 51.087,50 Kč od datum do datum, ⟪LB:lb_003⟫ - 50.587,50 Kč od datum do datum, ⟪LB:lb_004⟫ - 50.087,50 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 18.868,90 Kč k rukám jejího zástupce Jméno advokáta B, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se na žalované po částečném zpětvzetí domáhal zaplacení částky ve výši 50.087,50 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, s odůvodněním, že se jedná o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Žalobce, jako odsouzený na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum, uhradil žalované jako poškozené dne datum, dne datum a dne datum celkem částku 9.565,50 Kč, jakožto náhradu nemajetkové újmy způsobené trestným činem a dále na základě pravomocného a vykonatelného usnesení č. j. spisová značka ze dne datum, uhradil žalované jako poškozené dne datum částku ve výši 42.022 Kč, jakožto náhradu nákladů na přibrání zmocněnce v trestním řízení. Celkem tak žalované uhradil částku ve výši 51.587,50 Kč. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky č. j. spisová značka ze dne datum, byla shora uvedená rozhodnutí Krajského soudu v adresa, stejně tak i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, zrušena. Dne datum Krajský soud v adresa nově rozhodl usnesením č. j. spisová značka, tak, že rozsudek Okresního soudu v adresa zrušil a věc postoupil k projednání přestupku. V důsledku zrušení výše uvedených rozsudků a na ně navazujících rozhodnutí, které zakládaly povinnost žalobci uhradit žalované celkem částku ve výši 51.587,50 Kč, tak odpadl právní důvod, pro který žalobce žalované plnil. Žalobce vůči žalované uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne datum, avšak do podání žaloby žalovaná uhradila žalobci pouze částku ve výši 500 Kč dne datum, ačkoliv byla k úhradě opakovaně vyzývána, naposledy dopisem ze dne datum. Tím, že žalovaná žalobci částečně plnila, neboť mu poslala třikrát částku ve výši 500 Kč, nárok žalobce uznala. Žalobce dále tvrdil, že částka, kterou uhradil žalované, nepocházela ze společného jmění účastníků, ale jednalo se o finanční prostředky, které obdržel od svého bratra jméno FO, jako dar, v souvislosti s rozvodovým řízením, když v tomto období byl zcela bez finančních prostředků.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému si podala žalovaná odpor, v němž namítla, že nárok žalobkyně, na základě, kterého žalovaný plnil, vznikl za doby trvání manželství, a byl také plněn z prostředků náležejících do společného jmění manželů. Z tohoto důvodu by měl být tento nárok případně vypořádán v rámci vypořádání společného jmění účastníků, když manželství účastníků bylo rozvedeno až rozsudkem Okresního soudu v adresa, sp. zn. spisová značka, dne datum. Žalovaná poté sdělila, že je matkou samoživitelkou, když rozvodem manželství pozbyla nároku na výživné manželky, které jí bylo hrazeno žalobcem v částce 7.000 Kč měsíčně. V současné době je zaměstnána a její příjem činí částku okolo 22.000 Kč měsíčně, z něhož hradí veškeré náklady na domácnost, kterou sdílí s nezletilým synem Anonymizováno a zletilou studující dcerou Anonymizováno.

3. Ze spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že skutečnosti uvedené v žalobě korespondují s trestním řízením a s citovanými rozhodnutími okresního soudu, krajského soudu a Nejvyššího soudu České republiky, tak jak byly uvedeny v žalobě.

4. Ze spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným žalovanou dne datum, když se jednalo o řízení o rozvod manželství. Řízení bylo pravomocně skončeno dne datum, kdy nabyl právní moci rozsudek č. j. spisová značka ze dne datum, jímž bylo manželství účastníků rozvedeno.

5. Ze spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že řízení bylo vedeno na návrh žalované, která se domáhala určení výživného manželky. Účastníci uzavřeli dne datum, smír, č. j. spisová značka, v němž se žalobce zavázal platit na výživu žalované s účinností od datum měsíčně částku 7.000 Kč. Tento smír nabyl právní moci dne datum.

6. Ve věci byl vyslechnut bratr žalobce jméno FO, který uvedl, že v létě 2021 daroval svému bratrovi jméno FO částku ve výši 100.000 Kč. Bylo to proto, že na tom byl špatně, nemohl vidět svoje děti a neměl kde bydlet. Z tohoto důvodu nějakou dobu bydlel u svědka, a to asi po dobu tří týdnů až měsíc. Darované peníze měl bratrovi poslat ze svého účtu na jeho účet. Na co byly použity, nevěděl. Svědek výslovně uvedl, že se nejednalo o půjčku, ale o dar.

7. Z výpisu z účtu jméno FO bylo zjištěno, že dne datum, dne datum a dne datum byla třikrát poukázána na účet žalobce částka ve výši 100.000 Kč a v popisu transakce je vždy uvedeno, že se jednalo o půjčku. Dne datum byla naopak z účtu žalobce poukázána svědkovi částka ve výši 50.000 Kč. Dne datum byla naopak z účtu žalobce poukázána na účet svědka částka ve výši 100.000 Kč a v popisu transakce je uvedeno, že se jedná o vratku půjčky.

8. Podle ust. § 708 odst. 1, 2 o. z., to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

9. Podle ust. § 709 odst. 1 – 3 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

10. Podle ust. § 713 odst. 1 – 3 o. z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

11. Podle ust. § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

12. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Na základě shora uvedených ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že návrh není důvodný. V řízení bylo zjištěno, že uzavřením manželství účastníků dne datum vzniklo společné jmění manželů. Toto společné jmění zaniklo až právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, tedy dne datum. Do té doby byl každý z účastníků oprávněn nakládat s majetkem náležejícím do společného jmění manželů. Finanční prostředky, které žalobce uhradil žalované ve dnech datum, datum, datum a datum, byly uhrazeny za trvání manželství účastníků, které bylo rozvedeno až právní mocí rozsudku Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum, tedy dne datum. Žalobce neprokázal, že by finanční prostředky, použité na vyplacení nároků žalované, které jí vznikly v průběhu trestního řízení za nemajetkovou újmu a dále za náklady v souvislosti s právním zastoupením zmocněncem v celkové výši 51.587,50 Kč, pocházely z jiných zdrojů než z majetku náležejícího do společného jmění manželů. Tvrzení žalobce a jím navrženého svědka, jeho bratra jméno FO, že se jednalo o finanční prostředky, které měl žalobce obdržet od svého bratra v létě 2021 jako dar, bylo vyvráceno výpisem z účtu svědka jméno FO, z něhož bylo zjištěno, že transakce, které proběhly v létě 2021, a to dne datum, dne datum, kdy bylo zasláno žalobci dvakrát 100.000 Kč, byly označeny jako půjčka. Rovněž v období předcházejícím létu 2021 a v období následujícím, byly přeposílány finanční prostředky z účtu jméno FO na účet žalobce, které rovněž byly označeny jako půjčka, nikoli však ve všech případech, avšak např. dne datum naopak žalobce zaslal svému bratrovi na účet částku ve výši 50.000 Kč a dne datum mu zaslal částku ve výši 100.000 Kč, kdy transakci označil jako vratka půjčky. Soud má za to, že výpis z účtu jméno FO jednoznačně vyvrátil tvrzení žalobce o tom, že v daném období měl obdržet od bratra dar ve formě finančních prostředků a vysvětlení, že transakce byly označeny jako půjčka proto, že v minulosti byla u předcházející transakce uvedena poznámka půjčka, která pak byla použita jako šablona pro další platbu, neobstojí, neboť např. dne datum, kdy jméno FO zaslal na účet žalobce částku ve výši 100.000 Kč, není u popisu transakce uvedena žádná poznámka. Stejně tak je tomu i u transakcí ze dne datum, kdy mu zaslal částku 50.000 Kč, ze dne datum, kdy mu zaslal částku ve výši 10.000 Kč a dne datum, kdy mu rovněž zaslal částku 50.000 Kč, rovněž není uvedena žádná poznámka. Soud má za to, že pokud v popisech transakcí bylo uvedeno, že se jedná o půjčku, tak se skutečně o půjčku jednalo, neboť jednotlivé transakce byly označeny účelem, k jakému posloužily.

14. Je třeba uvést, že plnění, které žalovaná obdržela od žalobce ve výši 51.587,50 Kč, se dle ust. § 705 odst. 1 písm. c) o. z. (jedná se o majetek, který nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech), stalo jejím výlučným vlastnictvím, a jedná se tedy o situaci, kdy byly finanční prostředky, náležející do společného jmění, použity na výlučný majetek žalované. V tomto případě je argumentace žalované správná, neboť o polovinu takto vynaložené částky se sníží její podíl, který by měla z vypořádaného společného jmění obdržet. Vzhledem k tomu, že společné jmění účastníků dosud nebylo vypořádáno dle ust. § 736 o. z., je nutno použít pro právní režim společného jmění přiměřeně ustanovení o společném jmění, jímž je společné jmění upraveno po dobu své existence, tedy od vzniku – manželstvím, do jeho zániku – právní mocí rozsudku o rozvodu (§ 713 odst. 1, 2, 3 o. z., dle něhož součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně). Žalovaná tím, že obdržela do svého výlučného majetku platbu ze společného jmění, neobohatila se na úkor žalobce, a to i přesto, že právní důvod, na základě, kterého bylo původně plněno, následně zrušujícím rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky, odpadl. Z tohoto důvodu byl návrh v plném rozsahu zamítnut.

15. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, a soud jí proto přiznal náklady řízení ve výši 18.868,90 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů právního zastoupení, a to odměny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 12.560 Kč, a to za celkem hodnota úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání soudu dne datum, účast u jednání soudu dne datum a účast u jednání soudu dne datum; 1 úkon á 3.140 Kč, čtyř režijních paušálů po 300 Kč, tj. celkem 1.200 Kč. Dále sestávají z cestovného ve výši celkem 1.234,10 Kč, a to k jednáním soudu uvedeným výše, tj. 3 x adresa a zpět, jedna cesta 50 km; cena pohonných hmot (benzin Natural 95) účtována v roce 2023 dle vyhl. č. 467/2022 Sb., tj. 41,20 Kč/1 l a v roce 2024 dle vyhl. č. 398/2023 Sb., tj. 38,20 Kč/1 l; všechny cesty vykonány osobním automobilem Anonymizováno, RZ SPZ, průměrná spotřeba dle TP 7,2 l benzinu Natural 95; adresa a zpět dne datum (náhrada PHM – 148,30 Kč, paušální náhrada – 260 Kč), adresa a zpět dne datum (náhrada PHM – 148,30 Kč, paušální náhrada – 260 Kč), adresa a zpět dne datum (náhrada PHM – 137,50 Kč, paušální náhrada – 280 Kč) a náhrady za promeškaný čas ve výši celkem 600 Kč (1 x adresa a zpět představuje celkem hodnota půlhodiny jízdy). Dále je třeba přiznat 21 % DPH z výše uvedených částek, tj. částku 3.274,80 Kč. Celkem bylo přiznáno žalované na nákladech řízení 18.868,90 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím podepsaného okresního soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.