OSSY 7 C 174/2025-40

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, IČO IČO žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ místem podnikání Anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 10 450 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s 12 % p. a. úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od 14.4.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 5 450 Kč, a dále úroků z prodlení nad rozsah úroků z prodlení přiznaných ve výroku I., zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 9. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 450 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru číslo Anonymizováno uzavřené dne 14. 3. 2025, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč na účet žalovaného číslo č. účtu, který se žalovaný zavázal vrátit jednorázově do data splatnosti úvěru, tedy do 13. 4. 2025 společně s poplatkem za sjednání úvěru a úrokem. Smlouva o úvěru byla uzavřena nejprve v internetové aplikaci žalobkyně na www.internetové stránky, kde si žalovaný založil sekci přístupnou pouze žalovanému na základě jedinečných přístupových údajů. Žalovaný následně v klientské sekci požádal o úvěr, odesláním autorizačního SMS kódu žalovaný odsouhlasil úvěrovou smlouvu. Dle žaloby žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho, porušil svůj závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy v termínu splatnosti a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši 3 245 Kč, úroku ve výši 205 Kč, paušálních poplatků za písemné upomínky v celkové výši 2 000 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 8 245 Kč od 14. 4. 2025 do 12. 7. 2025, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 8 245 Kč od 13. 7. 2025 do zaplacení.

2. Soud usnesením ze dne 15. 9. 2025 pod čj. 7 C 179/2025-30 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, že dostatečně před poskytnutím úvěru prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a zároveň byla poučena dle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud z důvodu stručnosti na citované usnesení odkazuje.

3. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila podáním ze dne 27. 10. 2025, že žalovanému byl poskytnut úvěr jako podnikateli a příslušné právní předpisy výslovně nestanoví povinnost prověřovat úvěruschopnost ve vztazích mezi podnikateli. Ani příslušná judikatura soudů nedovozuje z nedostatečného prověření úvěruschopnosti mezi podnikateli žádné normativní závěry ve smyslu například neplatnosti smlouvy o úvěru či jiné následky. Omezuje se pouze na konstatování, že odpovědný věřitel by schopnost dlužníka vrátit poskytnutý úvěr s příslušenstvím měl prověřovat.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

6. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. Anonymizováno ze dne 14. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Jednalo se o bezúčelový úvěr poskytnutý podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti. Poplatek za sjednání úvěru byl dohodnut ve výši 3 245 Kč, poplatek za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy činil 1 295 Kč. Datum splatnosti úvěru bylo stanoveno na den 13. 4. 2025, doba trvání úvěru činila 30 dnů, roční úroková sazba činila 50 %. Celková výše úroku 205 Kč, dlužná částka splatná klientem 8 449 Kč, dlužná částka po slevě 6 499 Kč. Poplatek za předčasné splacení úvěru byl sjednán ve výši 1 500 Kč. Úvěr byl uzavřen prostřednictvím internetových stránek www.internetové stránky, na kterých žalovaný odsouhlasil prostřednictvím SMS zprávy úplnost a pravdivost jím uvedených údajů. Dle článku 4. 2. smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že si účastníci sjednají jakoukoliv slevu na příslušenství úvěru, je tato sleva sjednána s rozvazovací podmínkou, kdy v případě, že úvěr nebude klientem uhrazen řádně a včas, práva a povinnosti vyplývající z ustanovení o slevě, zanikají. Žalovaný uvedl číslo svého účtu, na který byl úvěr poskytnut, jednalo se o účet číslo č. účtu.

7. Z předloženého prohlášení žalovaného o schopnosti splácet úvěr ze dne 12. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný při uzavření úvěru prohlásil, že aktivně vykonává podnikatelskou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, úvěr použije v případě jeho poskytnutý výhradně na pokrytí svých podnikatelských potřeb, je si vědom následků nepravdivosti uvedených prohlášení, prohlásil, že v průběhu čerpání podnikatelského úvěru nepodá návrh na insolvenci, neboť k tomu nemá důvod, veškeré své závazky hradí včas a nepřevyšují jeho příjmy. Dále uvedl, že si je vědom trestněprávních následků, pakliže se toto prohlášení ukáže jako nepravdivé. K prohlášení žalovaný poskytl fotokopii svého občanského průkazu číslo číslo občanského průkazu.

8. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vytvořeného dne 30. 6. 2025 soud zjistil, že z účtu žalobkyně číslo č. účtu na účet příjemce č. účtu byla dne 14. 3. 2025 odeslána částka 5 000 Kč pod variabilním symbolem var. symbol a zprávou pro příjemce Anonymizováno právnická osoba. Z výpisu historie pohybů na účtu bylo zjištěno, že žalovaný ze svého účtu odeslal na účet žalobkyně částku 1 Kč dne 14. 3. 2025 v 15:02 hod pod variabilním symbolem var. symbol.

9. Z výzev k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 18. 4. 2025, 23. 4. 2025, 28. 4. 2025 a 3. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy s poučením, že v případě neuhrazení dluhu bude bez dalšího přistoupeno k soudnímu a exekučnímu vymáhání.

11. Ze zprávy právnická osoba. ze dne 30. 9. 2025 bylo ověřeno, že majitelem účtu číslo č. účtu je žalovaný a že na uvedený účet byla dne 14. 3. 2025 přispána částka ve výši 5 000 Kč z účtu žalobkyně.

12. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, žalovaný při uzavření smlouvy uvedl adresu sídla svého podnikání a IČO, dle článku 1 bodu 2. a. byl úvěr poskytnut podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti.

13. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle ust. § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2024 sp. zn. 21 Cdo 3140/2023 a i rozhodovací praxe Ústavního soudu (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) je třeba po věřiteli vyžadovat, aby zkoumal, zda dlužník nebude mít zjevný problém s plněním, a to nejen u spotřebitelských úvěrů. Není tedy omezena povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost pouze na vztah mezi spotřebitelem a podnikatelem, ale je třeba ji brát jako výchozí zásadu a obecný princip, kterou by se měl řídit každý věřitel, a to bez ohledu na to, s kým daný úvěr sjednává. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 3. 2021 sp. zn. 23 ICdo 56/2019, jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání.

17. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč na dobu 30 dnů, na který žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný byl v řízení nečinný, na výzvy soudu nereagoval, tedy poskytnutí úvěru ani tvrzení, že na poskytnutý úvěr nic neuhradil, nijak nesporoval. Žalobkyně tvrdila, že se na poskytnutý úvěr nevztahuje zákon o spotřebitelském úvěru a z žádného předpisu tedy nevyplývá, že byla povinna při poskytnutí úvěru úvěruschopnost žalovaného jako podnikatele zkoumat. Jak již soud uvedl shora, neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo vůbec, je úvěrová smlouva neplatná (to platí nejen pro spotřebitelské úvěry, ale i pro jiné než spotřebitelské úvěry). Pokud si žalobkyně neověřila poměry žalovaného (jeho příjmy, výdaje, existenci dalších úvěrů či jiných dluhů) a vycházela pouze z prohlášení žalovaného, nemohl soud uzavřít jinak, než že je taková smlouva o úvěru neplatná. Navíc neplatnost smlouvy o podnikatelském úvěru soud dovozuje i z nepřiměřeně vysokého příslušenství, když u poskytnutého úvěru na 30 dní byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 50 %. Třebaže se jedná o krátkodobý úvěr, u něhož je třeba přijmout takové nastavení úroku, které umožňuje rychlé generování zisku (jinak by takový krátký úvěr ekonomicky nedával smyl) a lze tedy tolerovat i vyšší úrok, ale úrok a poplatek ve výši 3 245 Kč za dobu 30 dnů u úvěru ve výši 5 000 Kč je evidentně nemravný. K tomuto vysokému úroku a poplatku žalobkyně požadovala další částku 2 000 Kč za zaslání čtyř upomínek po 500 Kč v rozmezí 15 dnů, což je dle názoru soudu rovněž nepřiměřené.

18. Ze shora uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně řádně neposuzovala úvěruschopnost žalovaného a úvěr poskytla bez patřičné a očekávatelné obezřetnosti a bez vyžádání dalších informací a podkladů od žalovaného. O tom svědčí i to, že žalovaný na uplatněnou pohledávku nezaplatil vůbec ničeho. Nezbytnost získání spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o poměrech (nejen příjmových, ale i výdajových) žadatele o úvěr musí plynout z tvrzení úvěrujícího, a v případě přezkumu věci soudem i z k tomu doložených důkazů. Navíc žalobkyně poskytla úvěr, který je s ohledem na vysoké příslušenství úvěru v rozporu s dobrými mravy.

19. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného a důsledkem rozporu smlouvy s dobrými mravy je závěr soudu, že úvěrová smlouva je absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat, lze jí přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč byly žalovanému poskytnuty a že žalovaný na tuto částku nic neuhradil. Žalovaný je tak dle § 2993 občanského zákoníku povinen vrátit žalobkyni to, co podle neplatné smlouvy obdržel. Žalobkyně z neplatné smlouvy nemá právo na žádné úroky, poplatky ani na smluvní úroky, které nebyly platně sjednány.

20. Žalobkyně žalovaného vyzvala výzvou k úhradě dlužné částky, má tedy dle obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. nárok i na úroky z prodlení dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. od 14. 4. 2024 (tj. ode dne následujícího po uplynutí doby splatnosti) do zaplacení. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.

21. Soud tak výrokem I. uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s 12 % p. a. úrokem z prodlení od 14. 4. 2025 do zaplacení.

22. Výrokem II. soud žalobu v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 5 450 Kč a úroku z prodlení nad rozsah úroku z prodlení uvedených ve výroku I. zamítl, a to s ohledem na shora uvedené.

23. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání částky 10 450 Kč, žalobě bylo vyhověno pro částku 5 000 Kč a žaloba byla pro částku 5 450 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je nepatrný, proto soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

24. Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sb., položky 2 bodu 1. písm. b) ve spojení s bodem 2. stejné položky. Výše soudního poplatku činí 1 000 Kč, žalobkyně na soudním poplatku uhradila 800 Kč. Soud výrokem IV. rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

25. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí.

Doplatek soudního poplatku je žalobkyně povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách číslo 3703-424591/0710 pod VS 0711017425.

V případě, že doplatek soudního poplatku nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, bude předán k vymáhání orgánu celní správy.