OSTA 10 C 98/2020-42

Okresní soud v Táboře rozhodl v senátu složeném z předsedkyně titul. Lenky Pávkové a přísedících titul. jméno příjmení a jméno příjmení ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru

I. Návrh na určení, že skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele ze dne datum, doručené žalobci téhož dne je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady tohoto řízení ve výši 19 688,13 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se jako zaměstnanec domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru učiněné žalovanou jako zaměstnavatelem. Pracovní poměr byl rozvázán písemným právním jednáním žalované doručeným žalobci dne datum. Žalobce pro žalovanou pracoval jako údržbář v Obchodním domě příjmení v obec (dále jen příjmení příjmení). Důvodem výpovědi je dle obsahu žalobci doručené listiny rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. Žalobci proto byla dána výpověď pro nadbytečnost podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce). Žalobce se domáhá určení neplatnosti tohoto právního jednání žalované z následujících důvodů. Prvním z nich je neexistence organizační změny, na jejímž základě by žalovaná mohla přistoupit ke snížení stavu zaměstnanců. Žalobci se jeví jako nepravděpodobné, že by údržbu celé plochy příjmení příjmení byl reálně schopen zajišťovat pouze jeden údržbář, který zde po dobu trvání pracovního poměru žalobce působil společně s ním. Druhým důvodem je dle žalobce neurčité vymezení skutkového důvodu výpovědi v písemné výpovědi z pracovního poměru, když se jedná o prostý opis textu příslušného zákonného ustanovení, zejména pak z takové formulace není zřejmý důvod přijaté organizační změny, když navíc tento důvod nebyl žalobci žalovanou vůbec sdělen. Dále žalobce poukazoval na účelovost postupu žalované, jehož výsledkem nemělo být skutečné provedení organizační změny, ale ukončení pracovního poměru žalobce, zatímco na jeho místo byl přijat údržbář nový, který společně s druhým původním údržbářem fakticky stále působí v příjmení příjmení, byť formálně jsou zaměstnanci jiné společnosti patřící do skupiny jméno příjmení.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že k ukončení pracovního poměru žalobce došlo v souladu s rozhodnutím statutárního orgánu žalované o změně způsobu zajišťování údržby příjmení příjmení ze dne datum. Po provedení rozsáhlé rekonstrukce obchodního domu rozhodl zaměstnavatel o tom, že jeho údržba bude nadále zajišťována prostřednictvím externích dodavatelů jednotlivých renovovaných systémů z důvodu nedostatečného počtu a kvalifikace stávajících zaměstnanců k jejich obsluze a také z důvodu zajištění trvání jednotlivých záruk podmíněných záručním servisem těchto systémů. Z tohoto důvodu byla přijata organizační změna, na jejímž základě byly u žalované zrušeny ke dni datum všechny pracovní pozice údržby. Žalobce byl s existencí popsané organizační změny i s jejím důvodem seznámen při předání výpovědi z pracovního poměru. Pracovní poměr dalšího zaměstnance, který na pozici údržbáře pro žalovanou působil společně se žalobcem, byl rovněž ukončen v důsledku stejné organizační změny. Pokud se jedná o jeho následné zařazení do jiné společnosti skupiny, vysvětlila žalovaná, že se jedná o vytvoření tzv. čety v rámci jiné společnosti skupiny jméno příjmení, jejímž úkolem je zajišťovat řešení konkrétních problémů či úkolů pro všechny společnosti dané skupiny. Fakticky se tak v této četě na základě rozhodnutí vedení skupiny kumulují zaměstnanci různých profesí. Tato forma centralizovaného zajištění poskytování servisních služeb je pro skupinu ekonomicky výhodnější. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Po zjištění, že žaloba byla žalobcem podána ve lhůtě podle § 72 zákoníku práce, soud přistoupil k provedení dokazování. Z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Pracovní poměr mezi účastníky řízení byl založen pracovní smlouvou ze dne datum, a to na dobu neurčitou. Na základě této smlouvy byl žalobce u žalované zaměstnán na pozici údržbář s místem výkonu práce obec. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že fakticky žalobce působil jako údržbář v příjmení příjmení. Nástup do práce byl sjednán dnem datum. Podle údajů obchodního rejstříku je od datum jednatelem žalované jméno příjmení.

5. Dnem datum je datována listina vyhotovená žalovanou a podepsaná jejím jednatelem jméno příjmení, jejímž obsahem je výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce odůvodněná rozhodnutím zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. Z obsahu listiny dále vyplývá, že byla žalobci doručena dne datum.

6. Ze zápisu z porady vedení žalované (ve složení jméno příjmení – jednatel, jméno příjmení – ředitel správy nemovitostí, titul. jméno příjmení – ekonomický ředitel a jméno příjmení – manažer příjmení příjmení) ze dne datum je prokázáno, že tohoto data byl z důvodu změny celkových ekonomických podmínek společnosti a rekonstrukce příjmení příjmení vedením společnosti přijat návrh na zrušení pracovní pozice údržbář s tím, že následně bude tato oblast zajišťována pomocí externích dodavatelů. V souvislosti s rekonstrukcí příjmení příjmení jsou výslovně zmiňovány tyto důvody – vyšší kvalifikační předpoklady personálu na zajištění údržby a kontroly nově zrekonstruovaných instalací a technologií, zajištění servisu a odstraňování závad nových konstrukcí během záruční lhůty jejich dodavateli na vlastní náklady v rámci reklamačního řízení, široké spektrum technických problémů spojených s novými technologiemi není možní zajistit se stávajícím počtem zaměstnanců a zvýšení jejich počtu je pro společnost v současné době ekonomicky neúnosné. Závěrem bylo jednatelem právnická osoba příjmení nařízeno zrušit pracovní pozice údržbář a v souvislosti s tím učinit potřebné kroky vedoucí k ukončení pracovněprávních vztahů v termínu do datum.

7. Z účastnické výpovědi žalobce vyplynulo, že výpověď z pracovního poměru pro něj byla nečekaná. Tomuto postupu zaměstnavatele předem nenasvědčovaly žádné okolnosti, žalobce nebyl informován o přijetí příslušné organizační změny, tím spíše o důvodu jejího přijetí, a to ani při předání výpovědi z pracovního poměru, ani poté. Výpověď převzal dne datum za přítomnosti jméno příjmení staršího a jméno příjmení v prostorách příjmení příjmení, kdy mu bylo pouze sděleno, aby si obsah listiny přečetl a podepsal, což také učinil. Žalobci je známo, že údržbu v příjmení příjmení stále vykonává jméno příjmení, který zde působil dříve společně se žalobcem a také nově přijatý údržbář jméno příjmení, přičemž ani jeden z nich nesplňuje tak vysoké kvalifikační předpoklady jako žalobce. Dále žalobce připustil, že provoz nových zařízení zajišťují v příjmení příjmení v současné době externí firmy, nicméně je zde stále řada původních zařízení, jejichž servis a obsluhu tyto firmy neprovádějí.

8. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a jméno příjmení jako zaměstnancem dne datum vyplývá, že téhož dne vznikl pracovní poměr jmenovaného, který byl přijat na pozici údržbář. Hned následujícího dne, tj. datum byl tento pracovní poměr zrušen zaměstnavatelem ve zkušební době.

9. Z dohody uzavřené mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a jméno příjmení jako zaměstnancem vyplývá, že pracovní poměr jmenovaného skončil dohodou dnem datum.

10. Ve věci byli jako svědci vyslechnuti přímí nadřízení žalobce, kteří byli osobně přítomni jednání, v jehož průběhu byla žalobci předána výpověď z pracovního poměru – ředitel příjmení příjmení jméno příjmení a jeho zástupce jméno příjmení. Oba svědci výslovně uvedli, že při předání výpovědi byl žalobce seznámen nejen s existencí rozhodnutí o organizační změně, ale také s konkrétními důvody, pro které se stal v důsledku této změny žalobce pro zaměstnavatele nadbytečným. jméno příjmení popsal, že potřeba přijetí organizační změny vyvstala v průběhu rekonstrukce příjmení příjmení, kdy postupně začalo být zjevné, že údržbářské práce budou muset být ve větší míře zajišťovány specializovanými firmami. Současně tento svědek uvedl, že zaměstnanci, kterých se organizační změna týkala, včetně žalobce, vývoj situace znali a minimálně půl roku před ukončením pracovního poměru žalobce věděli o tom, že se stanou nadbytečnými. Konkrétně se žalobcem o tomto problému několikrát mluvil a on ničeho nenamítal. V současné době zaměstnává žalovaná společnost pouze dvě osoby, a to právě svědky příjmení a příjmení, ostatní služby jsou vykonávány externími společnostmi – jednak dodavateli jednotlivých systémů a dále tzv. četou, která působí v jiné společnosti skupiny jméno příjmení. Důvodem tohoto nového uspořádání je ekonomická výhodnost a skutečnost, že příjmení příjmení tyto služby potřebuje nepravidelně. Svědek příjmení potvrdil, že žalobce v průběhu předání výpovědi z pracovního poměru uvedl, že s tímto postupem zaměstnavatele počítal právě v návaznosti na instalaci nových technologií v rámci renovace obchodního domu. jméno příjmení dále vypověděl, že z důvodu téže organizační změny skončil také pracovní poměr druhého údržbáře jméno příjmení a vysvětlil, z jakého důvodu došlo k jeho zařazení a k zařazení nového zaměstnance jméno příjmení do čety, kdy v daný moment byl jméno příjmení pro zaměstnavatele zajímavější a profesně lépe využitelný. Oba svědci vypovídali věrohodně, jejich výpovědi korespondují se všemi ostatními provedenými důkazy (vyjma výpovědi žalobce), dílčí nepřesnosti lze přičíst časovému odstupu.

11. Po skutkové stránce soud z provedených důkazů zjistil, že dne datum bylo statutárním orgánem žalované společnosti (konkrétně jejím jednatelem jméno příjmení) přijato rozhodnutí o zrušení pracovní pozice údržbář (s termínem splnění do datum) z důvodu zavedení efektivnějšího a pro žalovanou výhodnějšího způsobu zajištění údržby příjmení příjmení po provedené rekonstrukci jeho vnitřních prostor, a to prostřednictvím externích dodavatelů konkrétních služeb. Toto rozhodnutí zaměstnavatele má povahu organizační změny, jejíž přijetí je jedním z předpokladů pro skončení pracovního poměru zaměstnance výpovědí zaměstnavatele pro nadbytečnost podle § 52 písm. c) zákoníku práce. V důsledku přijetí této organizační změny se žalobce, který pro žalovanou pracoval v příjmení příjmení právě jako údržbář, stal pro zaměstnavatele nadbytečným. Dne datum mu byla doručena výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele odůvodněná existencí rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce, na základě níž měl pracovní poměr žalobce skončit uplynutím výpovědní doby dne datum. Ke stejnému datu skončil dohodou i pracovní poměr druhého údržbáře, který společně se žalobcem v příjmení příjmení působil, jméno příjmení. Od tohoto data žalovaná společnost nezaměstnává žádné zaměstnance na pozici údržby.

12. Právně byla věc posouzena podle § 52 písm. c) zákoníku práce, podle něhož může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. Žalobci lze přisvědčit, že z formulace výpovědního důvodu použité zaměstnavatelem v písemném vyhotovení výpovědi z pracovního poměru nelze dovodit, v čem spočívala organizační změna, v důsledku které se měl žalobce stát pro žalovanou nadbytečným. Důvod výpovědi musí být ve výpovědi z pracovního poměru vymezen tak, aby bylo nepochybné, v čem je po skutkové stránce spatřován (§ 50 odst. 4 zákoníku práce). Současně platí, že nelze-li ze samotného znění písemné výpovědi dovodit, v čem konkrétně spočívá vymezení výpovědního důvodu, je výpověď z pracovního poměru daná zaměstnanci neplatným právním jednáním pouze tehdy, jestliže nelze ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byla zaměstnanci výpověď dána. V projednávané věci z výsledků dokazování (zejména z výpovědí svědků příjmení a příjmení) vyplývá, že nejpozději při předání výpovědi bylo žalobci vysvětleno, že důvodem výpovědi je v jeho případě zrušení pozice údržbáře u žalované. Na tomto se shodli oba uvedení svědci, z jejichž výpovědí navíc vyplynulo, že již dříve v průběhu rekonstrukce příjmení příjmení byl žalobce postupně seznamován s okolnostmi, které ke zrušení dané pozice u zaměstnavatele nevyhnutelně povedou, a při předání výpovědi byl s tímto faktem srozuměn. Pokud tedy soud uzavřel, že důvod výpovědi z pracovního poměru byl žalobci nejpozději při jejím předání znám, nemůže být výpověď shledána neplatnou pro neurčitost skutkového vymezení důvodu výpovědi (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1932/2006).

13. Druhý okruh námitek žalobce se vztahoval k účelovosti výše popsaného postupu zaměstnavatele, jehož skutečným cílem bylo pouze ukončení pracovního poměru žalobce. Žalovaná jako zaměstnavatel v řízení prokázala nejen to, že jméno příjmení ani jméno příjmení nejsou jejími zaměstnanci, ale také to, že žalovaná v důsledku přijaté organizační změny již nezaměstnává žádného zaměstnance na pozici údržbář. Již pouze toto zjištění vylučuje závěr, že zaměstnavatel jednal uvedeným způsobem selektivně pouze vůči žalobci. Důkazem o účelovosti postupu žalované není ani skutečnost, že jméno příjmení se po ukončení pracovního poměru u žalované stal zaměstnancem jiné společnosti skupiny jméno příjmení, či skutečnost, a že v této četě působí i nově přijatý zaměstnanec jméno příjmení. Důvod pracovního zařazení jmenovaných do jiné společnosti byl totiž podle výsledků dokazování takový, že se vedení skupiny jevili pro nově obsazované pozice jako perspektivnější než žalobce, když bylo prokázáno, že četa, jejíž součástí se stali, zajišťuje mnohem širší spektrum úkolů než pouze údržbu příjmení příjmení. Žalobce sám žádný důkaz svědčící ve prospěch jeho tvrzení o účelovosti postupu žalované (kromě své účastnické výpovědi, která je však pouze důkazem podpůrným a je v tomto směru v rozporu se všemi ostatními provedenými důkazy) do okamžiku, kdy nastaly účinky koncentrace řízení, nenavrhl, přestože mu k tomu byla soudem poskytnuta lhůta. Důkazní návrhy vznesené zástupcem žalobce v průběhu jednání soudu dne datum, tzn. po uplynutí uvedené lhůty, nepředstavovaly žádnou z výjimek umožňujících soudu podle § 118a odst. 1 o.s.ř. přihlédnout k později označeným důkazům, jelikož nesměřovaly ke zpochybnění věrohodnosti již provedených důkazních prostředků, nýbrž k prokázání jiného průběhu skutkového děje. Z tohoto důvodu byly tyto důkazní návrhy soudem zamítnuty. Za situace, kdy žalovaná v průběhu řízení prokázala, že důvodem přijetí organizační změny byla změna způsobu realizace údržby příjmení příjmení po jeho rekonstrukci a že po přijetí této organizační změny postupovala žalovaná jako zaměstnavatel vůči všem dotčeným zaměstnancům stejně, tzn. ukončením pracovního poměru, se žalobci nepodařilo takto prokázaný skutkový stav důkazně podloženým způsobem zpochybnit. Potom však nemohla být žaloba úspěšná, a proto byla soudem zamítnuta.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalované nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 19 688,13 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 3 písm. a) a.t., ve výši 2 500 Kč za každý z 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), c), g) a.t., paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 5 úkonů právní služby po 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 3, náhrada za promeškaný čas dvěma cestami zástupce žalované z obec do obec a zpět (8 půlhodin) ve výši 800 Kč podle 14 odst. 1 a), 3 a.t., náhrada jízdného podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. a č. 589/2020 Sb. v celkové výši za obě cesty 1 471,18 Kč (250 km, palivo benzin motorový 95 oktanů, kombinovaná spotřeba 5,3 l číslo km) a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená částkou 3 416,95 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.