OSTA 10 C 170/2022-56

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr Lenkou Pávkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 66 490 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 66 490 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 12. 2. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 306,98 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se jako provozovatel distribuční soustavy domáhala po žalované zaplacení částky 66 490 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě část obce a číslo, obec v období od 15. 10. 2020 do 7. 12. 2021. Neoprávněný odběr a jeho důvod byl zjištěn dne 4. 11. 2021, kdy pracovníci žalobkyně provádějící kontrolu zjistili odstranění plomb v celém odběrném místě, instalaci jiného jističe a chybějící hromadné dálkové ovládání (dále jen HDO) regulující přepínání mezi tarify. Tím došlo k načítání spotřeby elektřiny v rozhodném období pouze v rámci nízkého tarifu. Jde o nedovolený zásah do měření, kterým byl naplněn předpoklad pro neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen energetický zákon), protože měřicí soustava v důsledku nedovoleného zásahu zaznamenávala spotřebu elektřiny ke škodě provozovatele distribuční soustavy. Za tuto škodu odpovídá žalovaná jako odběratel bez ohledu na své zavinění. Závadný stav byl odstraněn pracovníky žalobkyně po zajištění příslušného zařízení. Do doby odstranění závady nebylo odběrné místo odpojeno od dodávky elektřiny z důvodu, že tento postup by výrazně ztížil možnosti užívání nemovitosti žalovanou v chladném ročním období. Výpočet náhrady škody byl proveden v souladu s příslušnou právní úpravou v cenách podle cenové regulace státu při zjištěném množství neoprávněně odebrané elektřiny ze stavu elektroměru v hodnotě 26,958 MWh. Žalobkyně přesně specifikovala, z jakých položek náhrada škody sestává včetně jejich podrobného rozúčtování a odkazu na příslušná cenová rozhodnutí anonymizováno regulačního úřadu (dále jen ERÚ). Dále dodala, že v rozhodném období bylo žalované účtováno obchodníkem s elektřinou, kterým je E. právnická osoba, za 0 MWh spotřebované elektřiny. Zaplacené zálohy byly žalované vráceny. Celková výše škody, jejíž náhradu žalobkyně po žalované požadovala, byla shora popsaným způsobem stanovena v částce 159 789 Kč, z níž však dosud žalovaná zaplatila žalobkyni pouze částku 93 299 Kč. Zaplacení zbývající části svého nároku se žalobkyně domáhá touto žalobou.

2. Žalovaná nezpochybňovala existenci neoprávněného odběru v daném odběrném místě, vznik škody, ani skutečnost, že za tuto škodu žalobkyni jako odběratel odpovídá. Nerozporovala ani množství neoprávněně odebrané elektřiny a konstrukci výpočtu, kterým žalobkyně stanovila výši náhrady škody. S ohledem na specifické okolnosti dané věci však takto vyčíslenou škodu považovala za neúměrně vysokou a navrhla, aby ji soud moderoval tím způsobem, že žalobu zamítne, když částku zaplacenou žalovanou žalobkyni před zahájením řízení lze považovat za dostatečnou kompenzaci a uložením povinnosti plnit nad rámec této částky by náhrada svojí výší nabyla již sankčního charakteru. Toto své stanovisko odůvodnila žalovaná tím, že k neoprávněnému odběru nedošlo v důsledku jejího úmyslného protiprávního jednání, ale v důsledku pochybení odborné montážní firmy, která v objektu dne 18. 12. 2020 provedla instalaci elektrokotle včetně výměny jističů v rozvodné skříni. Při této činnosti příslušný zaměstnanec opomněl zapojit HDO. Z důvodu tohoto svého pochybení vyplatila montážní firma žalované odškodnění ve výši 80 000 Kč, které žalovaná společně s částkou 13 298,16 Kč zaplatila žalobkyni před zahájením řízení. Dále žalovaná poukázala na skutečnost, že škoda fakticky spočívá pouze v tom, že část odebraného množství elektřiny nemohla být v důsledku chybějícího HDO účtována ve vysokém tarifu, přičemž z vyúčtování za odebranou elektřinu v předchozích obdobích vyplývá, že spotřeba ve vysokém tarifu tvoří zcela marginální část celkového odběru. Z předchozích vyúčtování je také zjevné, že žalované byly za spotřebu elektřiny v témže odběrném místě účtovány násobně nižší částky, než je nyní žalobkyní účtováno za rozhodné období. Dále žalovaná namítla, že v období od 4. 11. 2021, kdy byla závada pracovníky žalobkyně zjištěna, do odstranění závady dne 7. 12. 2021 odpovídá za vznik škody žalobkyně, která protiprávní stav neodstranila, přestože tak učinit měla a mohla. Z uvedených důvodů žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby.

3. Z rozhodnutí ERÚ o změně rozhodnutí o udělení licence, které nabylo právní moci dne 10. 2. 2021, vyplývá že žalobkyně je držitelem licence v předmětu podnikání distribuce elektřiny.

4. Porušení zajištění měřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci a zásah do tohoto měřicího zařízení v předmětném odběrném místě je kromě shodných tvrzení účastníků prokázán zápisem o provedené kontrole odběrného místa ze dne 4. 11. 2021, podle něhož bylo zjištěno odstranění plomb a chybějící spínací prvek v rozvaděči s tím, že elektroměr registruje spotřebu pouze v nízkém tarifu. Oba tyto zjištěné nedostatky jsou patrné také na fotografiích pořízených v průběhu kontroly pracovníkem žalobkyně. Na fotografiích je také zřejmý stav spotřeby ve vysokém tarifu ke dni provedení kontroly v hodnotě 3 459 kWh. anonymizováno zprávou žalobkyně ze dne 13. 12. 2021 byla žalovaná na základě předchozí telefonické domluvy informována o výši škody způsobené žalobkyni neoprávněným odběrem, včetně výpočtu výše náhrady škody a výchozích hodnot, z nichž tento výpočet vychází. Žalované byly současně zaslány podrobnější informace k neoprávněnému odběru a fotografie stavu elektroměru ke dni 4. 11. 2021. Odstranění závady na měřícím zařízení pracovníkem žalobkyně je prokázáno pracovním příkazem E-MO číslo.

5. Fakturou číslo ze dne 28. 1. 2022 je žalované žalobkyní účtována na náhradě za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese odběrného místa část obce a číslo, obec v období od 15. 10. 2020 do 7. 12. 2021 částka 132 057,36 Kč s DPH ve výši 27 732,04 Kč, celkem tedy částka 159 798 Kč s datem splatnosti dne 11. 2. 2022. Součástí této faktury je stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny dle vyhlášky č. 329/2020 Sb. Tato listina obsahuje údaje o období, za něž je účtováno - 15. 10. 2020 až 7. 12. 2021 a o stavu elektroměru – k datu 15. 10. 2020 (po poslední fakturaci obchodníkem) stav VT 3 459 kWh, NT 59 659 kWh, a k datu 7. 12. 2021 - VT 3 459 kWh, NT 86 617 kWh. Spotřeba elektřiny za uvedené období je stanovena dle elektroměru v hodnotě 26,958 MWh. Dále je uveden přehled cen, z něhož výpočet náhrady škody vychází a samotný výpočet výše náhrady škody. Ta se skládá z následujících položek – výše náhrady za neoprávněný odběr bez daně z elektrické energie ve výši 128 133,26 Kč, náhrada za činnost operátora trhu ve výši 53,86 Kč, platba za příkon ve výši 1 143,33 Kč, daň z elektrické energie ve výši 762,91 Kč Celkem je na náhradě za energii včetně daně z energie účtována částka 130 093,36 Kč. Součástí výše uvedené fakturace žalobkyně je dále stanovení výše oprávněných nákladů vyčíslené ke dni 13. 12. 2021 částkou 1 964 Kč.

6. Podle fakturace E. právnická osoba byla v daném odběrném místě v období od datum do datum naměřena celková spotřeba elektřiny 0 MWh při stálém platu 74 Kč/měsíc, VT 0,00 Kč/kWh. Žalovaná za toto období zaplatila na zálohách 47 320 Kč a částka 46 220 Kč jí byla jako přeplatek vrácena. Z přílohy k faktuře je zjevné, že v tomto období vůbec nedocházelo k měření spotřeby elektřiny ve vysokém tarifu.

7. Z faktur vystavených obchodníkem za odběr elektřiny v předchozích obdobích vyplývá, že v období od 5. 10. 2018 do 8. 11. 2019 byla žalované za odběr 14,522 MWh elektřiny účtována částka 44 695 Kč (hodnota stálého platu 378,75 Kč/měsíc, VT 2,780 Kč/kWh, NT 2, 160 Kč kWh), kdy spotřeba ve vysokém tarifu činila 1,008 MWh z celkové spotřeby a v období od 9. 11. 2019 do 13. 10. 2020 byla žalované za odběr 9,585 MWh elektřiny účtována částka 34 050,32 Kč (hodnota stálého platu 395,43 Kč/měsíc, VT 3,10 Kč/kWh, NT 2,46 Kč/kWh), kdy spotřeba ve vysokém tarifu činila 0,261 MWh z celkové spotřeby. Konečný stav elektroměru ke dni 13. 10. 2020 byl zjištěn v hodnotách 3 459 kWh vysoký tarif a 59 659 kWh nízký tarif.

8. Žalovaná v rámci účastnické výpovědi vypovídala ve shodě se svými tvrzeními. Potvrdila, že k zásahu do elektroměru v souvislosti s instalací nového elektrokotle v objektu došlo dne 18. 12. 2021 pracovníkem odborné firmy jméno příjmení s tím, že v předchozích letech byl objekt vytápěn elektropanely a kamny na tuhá paliva. Výrazný nárůst spotřeby elektřiny v rozhodném období oproti předchozím zúčtovacím obdobím vysvětlila žalovaná zvýšením počtu topných těles, jiné vysvětlení ji nenapadá, objekt i nadále užívala stejným způsobem. Nedokázala však vysvětlit, z jakého důvodu docházelo k chybnému zaznamenávání spotřeby měřicím zařízením již od 13. 10. 2020, když elektrokotel byl do objektu instalován až dne 18. 12. 2020.

9. Upozorněním žalobkyně na neprovedenou platbu ze dne 4. 3. 2022 ve výši 159 789 Kč byla žalovaná vyzvána k jejímu zaplacení nejpozději do 4. 3. 2022. Další výzvou k úhradě ze dne 9. 3. 2022 byla žalovaná vyzvána žalobkyní k zaplacení uvedené částky nejpozději do 19. 3. 2022 s tím, že následně přistoupí žalobkyně k soudnímu vymáhání dluhu. Dopisem ze dne 24. 5. 2022 reagovala žalobkyně na dopis žalované ohledně zjištěného neoprávněného odběru, kde rekapituluje, jakým způsobem dospěla ke zjištění rozhodného období a hodnoty naměřené spotřeby, s níž bylo dále kalkulováno při výpočtu výše náhrady škody. Dále žalobkyně vysvětluje specifika neoprávněného odběru elektřiny a způsob stanovení náhrady za tento neoprávněný odběr. V závěru uvádí, že trvá na zaplacení vyúčtované náhrady škody v plné výši.

10. Právně byla věc posouzena podle § 51 energetického zákona. Tím, že v odběrném místě bylo na měřicím zařízení porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a odběr byl měřen zařízením, které prokazatelně vykazovalo chyby spotřeby ve prospěch zákazníka, došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy podle paragrafu 51 odst. 1 písm. e) energetického zákona. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jisticího prvků a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se strany jinak. Škodou jsou i prokazatelně nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Z toho vyplývá, že žalovaná jako odběratel v daném odběrném místě odpovídá žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy, který probíhal nejméně v období od 15. 10. 2020 (nenačítání spotřeby elektřiny ve vysokém tarifu je však důkazně podloženo již ode dne 13. 10. 2020) do 7. 12. 2020 (datum odstranění závady). Jedná se o objektivní odpovědnost. Za tuto škodu odpovídá žalovaná i tehdy, pokud skutečnosti, které založily vznik neoprávněného odběru, nezavinila. Takovým případem je i žalovanou popsaná situace, kdy jí objednaný dodavatel provedl zadané práce neodborně. Konkrétního dodavatele zvolila žalovaná, nikoliv žalobkyně, a proto žalovaná odpovídá za výsledek jeho činnosti. Současně je však nutno uvést, že předmětný neoprávněný odběr spočívající v zaznamenávání spotřeby elektřiny pouze v rámci nízkého tarifu započal již nejméně o dva měsíce dříve, než příslušný pracovník dne 18. 12. 2020 provedl instalaci elektrokotle a související zásahy do elektroměru, a to již ke dni 13. 10. 2020. Jak bylo výše popsáno, jde o datum posledního řádného odečtu, kdy byl zaznamenán stav číselníku ve vysokém tarifu ve stejné hodnotě, jako v den, kdy byla závada pracovníky žalobkyně odstraněna (3 459 kWh). Tento rozpor však obrana žalované žádným způsobem nevysvětluje. Z fakturací obchodníka s elektřinou je přitom zřejmé, že v předcházejících obdobích měřicí zařízení fungovalo správně, to znamená, že spotřebu načítalo jak v nízkém, tak ve vysokém tarifu. Z těchto výsledků dokazování nemůže soud dovodit jednoznačný závěr, který činí žalovaná, že vznik závady byl způsoben pracovníkem odborné firmy při montáži elektrokotle. Vzhledem k popsaným zjištěním lze maximálně konstatovat, že pochybení příslušného pracovníka odborné firmy spočívalo v tom, že závadu neodstranil nebo neoznámil její existenci žalobkyni či žalované, nikoliv v tom že ji způsobil. Z tohoto důvodu soud jako nadbytečný zamítl návrh na provedení důkazu svědeckou výpovědí dodavatele elektrokotle jméno příjmení.

11. K argumentaci žalované neúměrnou výší žalobkyní vyúčtované náhrady soud uvádí následující. Způsob stanovení náhrady za odebranou elektřinu v případě, kdy vzniklá škoda je zjištěna na základě prokazatelně zjištěných údajů, se řídí vzhledem k době zjištění neoprávněného odběru elektřiny žalobkyní vyhláškou č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen vyhláška). V projednávané věci bylo množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny žalobkyní určeno z elektroměru, tedy podle změřených údajů o neoprávněném odběru elektřiny podle § 16 odst. 1 vyhlášky v hodnotě 26 958 kWh a výše náhrady byla stanovena podle § 17 odst. 3 vyhlášky, který stanoví, že výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 cenami podle cenového rozhodnutí ERÚ účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí energetického regulačního úřadu, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny a za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu. Tyto položky vyúčtování žalobkyně obsahuje. Výše náhrady je vypočtena vynásobením množství neoprávněně odebrané elektřiny v hodnotě 26,958 MWh regulovanou cenou elektřiny podle rozhodnutí číslo ERÚ v hodnotě 4 753,07 Kč/MWh (tato hodnota sestává z ceny za silovou elektřinu ve výši 2 350 Kč/MWh, ceny za distribuci elektřiny v sazbě D 02d ve výši 1 814,77 Kč/MWh, ceny za systémové služby ve výši 93,30 Kč/MWh a ceny za podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši 3,91 Kč/měsíc) s připočtením nákladů na činnost operátora trhu ve výši 3,91 Kč x 13,775 měsíců trvání neoprávněného odběru, dále daně z elektřiny (26,958 MWh x 28,30 Kč), daně z přidané hodnoty ve výši 27 732,04 Kč a součástí vyúčtování žalobkyně je i stanovení výše oprávněných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny ve výši 1 946 Kč Celkem se tedy jedná o částku 159 789 Kč. Faktickou správnost tohoto výpočtu žalovaná nezpochybňovala, žádala pouze o snížení výše náhrady vzhledem k okolnostem sporu. Již výše je podrobně rozvedeno, z jakých důvodů má soud za prokázané, že ke vzniku skutečnosti, která způsobila nesprávné načítání spotřeby, došlo v jiný (dřívější) den, než tvrdí žalovaná. Tento závěr soudu ovlivňuje nejen právní posouzení odpovědnosti žalované za neoprávněný odběr, ale také hodnocení existence či neexistence mimořádných okolností odůvodňujících moderaci výše náhrady škody soudem. Podle § 2953 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) soud náhradu škody přiměřeně sníží z důvodů zvláštního zřetele hodných. Soud zohlední, jakým způsobem ke škodě došlo. V tomto řízení prokázaný skutkový stav však neodpovídá tvrzením žalované o tom, že se na vzniku škody podílela pouze výběrem nesprávné společnosti provádějící instalaci elektrokotle. K neoprávněnému odběru začalo původně docházet z jiného důvodu, který však žalovaná nedovede vysvětlit. V tomto případě však nelze shledat existenci mimořádných okolností odůvodňujících snížení výše náhrady škody soudem.

12. Důvodem pro snížení výše náhrady nemůže být ani faktický charakter neoprávněného odběru, který spočívá v nenačítání spotřeby elektřiny ve vysokém tarifu. Pro rozhodnutí je podstatné, že tento stav byl způsoben zásahem do měřicího zařízení, který energetický zákon označuje výslovně za neoprávněný, jelikož se jedná o zásah, který způsobuje zaznamenávání odběru nesprávně ke škodě žalobkyně. Stav, který v odběrném místě nastal – odstranění plomb a vyjmutí HDO je nutno hodnotit jako závažný zásah do měřicího zařízení, byť spotřeba elektřiny v rámci vysokého tarifu byla z dlouhodobého hlediska minoritní. Stejně, jako v případech jiných nelegálních odběrů, žalovaná platí náhradu škody za odběr elektřiny, kterou skutečně spotřebovala, byť v jiných než smluvních cenách. O snížení výše této náhrady by bylo možno uvažovat v případě výrazného nepoměru výše vyúčtované náhrady škody oproti výši plateb za řádnou spotřebu elektřiny v daném odběrném místě v předchozích obdobích. Bylo prokázáno, že v předchozích zúčtovacích obdobích platila žalovaná za spotřebu elektřiny v daném odběrném místě výrazně nižší částky. V období od 5. 10. 2018 do 8. 11. 2019 zaplatila za odběr elektřiny částku 46 695 Kč a v období od 9. 11. 2019 do 13. 10. 2020 pak částku 34 050,32 Kč, zatímco v rozhodném období bylo žalované za neoprávněný odběr vyúčtováno žalobkyní 159 789 Kč. Z obsahu jednotlivých vyúčtování je však zjevné, že tento rozdíl je z velké části způsoben výrazným navýšením spotřeby elektřiny v rozhodném období oproti oběma předcházejícím zúčtovacím obdobím. Zatímco v prvním uvedeném období žalobkyně spotřebovala 14,522 MWh elektřiny a v druhém období 9,585 MWh, v rozhodném období spotřebovala žalovaná celkem 26,958 MWh. Jedná se o trojnásobný nárůst spotřeby elektřiny, který žalovaná vysvětlila zvýšením počtu topných těles v objektu. Přestože v objektu byla provedena rekonstrukce spočívající v instalaci nového elektrokotle, došlo oproti původnímu stavu k výraznému zvýšení množství spotřebované elektřiny, když žalovaná uvedla, že v jiných ohledech se způsob užívání objektu žádným způsobem nezměnil. Změna způsobu vytápění odběrného místa v rozhodném období oproti obdobím předchozím je důvodem, pro který nelze provést jednoduché srovnání výše náhrady vyúčtované žalobkyní s fakturacemi za období dřívějších legálních odběrů bez dalšího. Pokud však soud vyšel ze základního zjištění o množství spotřebované elektřiny v jednotlivých (přibližně stejně dlouhých obdobích), zjistil vynásobením částky účtované žalované obchodníkem v předchozím období třemi, že při stejném množství odebrané elektřiny jako v rozhodném období by žalovaná zaplatila v předcházejícím zúčtovacím období za spotřebu elektřiny obchodníkovi částku vyšší než 100 000 Kč. Při zohlednění meziročního růstu cen elektřiny, který je patrný také z předchozích fakturací obchodníka s elektřinou, soud uzavřel, že výše náhrady škody vyúčtovaná žalobkyní převyšuje částku, kterou by žalovaná zaplatila za odběr stejného množství odebrané elektřiny ve smluvních cenách, cca o 50 %. V tom případě se však nejedná o případ neúměrné výše vyúčtované náhrady škody, což je případ řešený např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka nebo v rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. ústavní nález, kde za nepřiměřené je považováno účtování náhrady v rozsahu osmi až desetinásobku plateb za legální odběry, tzn. jde o navýšení o 800 - 1 000 %. Naopak Ústavní soud v rozhodnutí sp.zn. ústavní nález neshledal nepřiměřeným necelý dvojnásobek vypočtené výše škody proti výši plateb za legální odběr, což je závěr, který lze vztáhnout i na situaci v projednávané věci.

13. Dále žalovaná argumentovala spoluzaviněním žalobkyně na vzniku škody v období od zjištění neoprávněného odběru do jeho odstranění tím, že žalobkyně zjištěnou závadu neodstranila neprodleně, přestože tak učinit měla a mohla. Podle § 2918 o.z. se povinnost škůdce nahradit škodu poměrně sníží, vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému. Žalobkyně věrohodně vysvětlila, z jakého důvodu nebylo možné závadu odstranit ihned na místě samém, a to tím, že bylo nutno chybějící díl objednat, když žalobkyně předem nevěděla, jaká závada se v daném odběrném místě bude vyskytovat. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 202/2020, na které odkazuje žalovaná, nelze na danou věc aplikovat, neboť se v něm jedná o zcela jiný případ, kdy provozovatel distribuční soustavy ponechal odběrné místo v režimu neoprávněného odběru, přestože již téměř jeden rok před odstraněním závady věděl o zásahu do měřicího zařízení. V projednávané věci se však jedná o mnohem kratší dobu odstranění závady, konkrétně o dobu cca 1 měsíce, která je dle názoru soudu přiměřená. Námitky žalované tedy soud neshledal relevantními a z tohoto důvodu bylo podané žalobě v plném rozsahu vyhověno.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 7 306,98 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 325 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky a náhrada jízdného podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb. ve výši 2 781,98 Kč (350 km, palivo BA, kombinovaná spotřeba 7,3 l číslo km).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.