OSTA 2 C 159/2022-110

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o ochranu rušené držby

I. Žalovaný je povinen zdržet se dalšího rušení držby a vše uvést do původního stavu tak, že poskytne žalobkyni klíč k bráně nacházející se na pozemku parc. číslo zapsaném na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí úřadu pro územní celek, stát. instituce (dále jen„ pozemek parc. číslo), a umožní žalobkyni, která je vlastníkem pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí úřadu pro územní celek, stát. instituce (dále jen„ pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo“), výkon práva ze služebnosti stezky a cesty spočívající v oprávnění všech osob přijíždějících na pozemky parc. číslo či odjíždějících z těchto pozemků, chodit po pozemku parc. číslo nebo se po něm dopravovat lidskou silou, a dále v právu, aby po stezce osoby přicházely na pozemky parc. číslo odcházely z nich nebo se lidskou silou dopravovaly, a právo cesty odpovídající právu jezdit přes pozemek parc. číslo na pozemky parc. číslo jakýmikoliv vozidly, a to bez omezení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 11 534 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře doplatek soudního poplatku ve výši 3 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou na ochranu rušené držby podanou dne datum domáhala toho, aby byla žalovanému uložena povinnost zdržet se dalšího rušení držby a vše uvést do původního stavu tak, že poskytne žalobkyni klíč k bráně nacházející se na pozemku parc. číslo zapsaném na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí úřadu pro územní celek, stát. instituce, a umožní žalobkyni, která je vlastníkem pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí úřadu pro územní celek, stát. instituce, výkon práva ze služebnosti stezky a cesty spočívající v oprávnění všech osob přijíždějících na pozemky parc. číslo či odjíždějících z těchto pozemků, chodit po pozemku parc. číslo nebo se po něm dopravovat lidskou silou, a dále v právu, aby po stezce osoby přicházely na pozemky parc. číslo odcházely z nich nebo se lidskou silou dopravovaly, a právo cesty odpovídající právu jezdit přes pozemek parc. číslo na pozemky parc. číslo jakýmikoliv vozidly, a to bez omezení. Návrh odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí úřadu pro územní celek, stát. instituce, k nimž vede příjezdová cesta přes pozemek parc. číslo zapsaný na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí úřadu pro územní celek, stát. instituce spravovaný žalovaným. Minimálně od roku 1994 bylo kontinuálně tehdejšími vlastníky pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo jakož i všemi ostatními osobami příjíždějícími a odjíždějícími z těchto pozemků, vykonáváno oprávnění odpovídající věcnému břemeni – služebnosti stezky a cesty, právu chodit po pozemku parc. číslo nebo se po něm dopravovat lidskou silou a právu, aby po stezce jiní přicházeli na pozemky parc. číslo odcházeli z nich nebo lidskou silou dopravovali, a právo cesty odpovídající právu jezdit přes pozemek parc. číslo na pozemky parc. číslo parc. číslo jakýkoliv vozidly, a to bez omezení. V uvedeném právu pokračovala žalobkyně od léta 2021, kdy se stala vlastníkem shora uvedených pozemků, až do dne datum, kdy žalobkyně zjistila, že do uzamčené brány umístěné na pozemku parc. číslo nepasuje dosavadní klíč. Žalobkyni tak byl znemožněn přístup k jejím pozemkům. Žalobkyně žalovaného požádala dopisem ze dne datum o poskytnutí klíče umožňujícího žalobkyni otevření dané brány a umožnění výkonu dosavadních práv. Do dnešního dne však žalobkyni přístup přes danou bránu umožněn nebyl.

2. Podle ust. § 1003 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle ust. § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Podle ust. § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle ust. § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle ust. § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení, přičemž podle ust. § 180 odst. 1 o. s. ř. se ve věci samé rozhoduje usnesením.

3. Soud nejprve musel zkoumat včasnost podané žaloby. Vzhledem k tomu, že dle žalobních tvrzení spatřuje žalobkyně rušení její držby v zamezení přístupu k dotčeným nemovitostem (výměna zámku v bráně bez poskytnutí nového klíče), které zjistila dne datum a dle zápisu ze shromáždění členů žalovaného ze dne datum plyne, že v tu dobu byl ještě průchod možný, je nepochybné, že subjektivní lhůta šesti týdnů i objektivní lhůta jednoho roku pro podání žaloby byla splněna. Žaloba tedy byla podána včas.

4. Z listin předložených žalobkyní, a to zejména z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum č. listu vlastnictví anonymizováno pro katastrální uzemí, má soud za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum č. listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí ve spojení se stanovami Společenství vlastníků jednotek domu adresa, obec má pak soud za prokázané, že žalovaný je mimo jiné správcem pozemku parc. číslo. Rovněž byla doložena fotografie uzamčené brány umístěné na příjezdové cestě na pozemku parc. číslo vedoucí k pozemkům žalobkyně. Z předložené kopie katastrální mapy daných pozemků má pak soud za prokázané, že k pozemkům žalobkyně nevede žádná jiná příjezdová cesta než přes pozemek žalovaného. Z čestných prohlášení dřívějších vlastníků pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo jednatele a zaměstnanců žalobkyně, anonymizováno jméno příjmení, který průchod využíval za účelem údržby vozidla jméno příjmení jméno číslo umístěného na nynějších pozemcích žalobkyně a jméno příjmení, užívajícího průchod za účelem údržby zeleně na pozemcích nyní ve vlastnictví žalobkyně, má pak soud za prokázané, že přístup k daným pozemkům byl jimi bez omezení dlouhodobě využíván přes příjezdovou cestu vedoucí po pozemku parc. číslo jakož i osobami ubytovanými v tehdejším penzionu provozovaném v budově adresa, jež je součástí pozemku parc. číslo. Žalobkyně v žalobě také odkazovala na knihy ubytovaných hostů v daném penzionu s tím, že po celou dobu provozu penzionu mohli hosté projíždět přes parc. číslo za účelem parkování na nynějších pozemcích žalobkyně. Ze zápisu shromáždění členů Společenství vlastníků jednotek domu adresa, obec ze dne datum pak soud zjistil, že žalovaný byl s průjezdem vozidel k sousednímu pozemku srozuměn. Z dopisu ze dne datum má pak soud za prokázané, že žalobkyně požádala žalovaného o poskytnutí klíčů k dané bráně, které jí dle jejího vyjádření žalovaný neposkytl, ačkoli jak plyne z čestného prohlášení jméno příjmení, vlastnice pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba garáže adresa, nacházející se rovněž za branou na pozemku parc. číslo tato dostala od předsedy žalovaného v květnu 2022 nový klíč od brány s informací, že došlo k výměně zámku.

5. Další otázkou, kterou se soud musel zabývat, bylo zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Držba ve smyslu ust. § 1003 o. z. se musí týkat práva majetkové povahy, které držbu umožňuje, když soud se v daném řízení omezuje pouze na zjištění existence držby a jejího svémocného rušení. Existence držby práva je v tomto případě prokázána tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo ke kterým vede příjezdová cesta přes pozemek parc. číslo vše v katastrální uzemí, a tuto příjezdovou cestu ona i její právní předchůdkyně cca od roku 1994 společně s žalovaným nerušeně užívala, měla klíče od brány umístěné na pozemku parc. číslo je tedy držitelem práva odpovídajícího služebnosti stezky a cesty přes pozemek parc. číslo její držba vykazuje znak pokojnosti. Z žalobních tvrzení dále vyplývá, že držba žalobkyně je rušena tím, že žalovaný jí k dotčeným nemovitým věcem zamezil přístup a tím i jejich užívání, když příjezdovou bránu opatřil novým zámkem, ke kterému žalobkyni neposkytl klíč a ponechal ji uzamčenou, což žalobkyně zjistila dne datum. Toto jednání lze i podle rozsáhlé historické judikatury k dříve platnému občanskému zákoníku obecnému považovat za jeden z možných rušebních činů, kdy je držitel omezován ve výkonu drženého práva.

6. Specifikem žaloby dle ust. § 176 o. s. ř. a násl. je pak to, že se jedná o ochranu či obnovení posledního stavu držby a případné soudní rozhodnutí poskytuje držiteli pouze prozatímní ochranu posledního faktického stavu držby, když soud ve věci rozhoduje procesně zkrácenou formou obdobně jako u řízení o předběžném opatření, neboť je o ní nutno rozhodnout ve velice krátké době a bez jednání. Žalobce se tak takovou žalobou může domáhat jen toho, aby se rušitel určitého konkrétního chování zdržel, případně aby obnovil předešlý stav a držitel získal alespoň provizorní právo na uchování držby, což uvádí rovněž odborná literatura (viz např. Občanský zákoník III. Věcná práva, 1. vydání 2013, C. H. Beck, str. 114 a násl., či Občanský soudní řád, 1. vydání 2013, C. H. Beck, str. 614 a násl.). Definitivní ochranu své držby pak může žádat dle ust. § 1040 a násl. o. z. tzv. žalobou petitorní, o níž soud rozhoduje rozsudkem v běžném nalézacím řízení dle části III. o. s. ř. Pokud tedy dřívější pokojný stav spočíval v tom, že žalobkyně měla přes přístupovou bránu na pozemku parc. číslo nerušený vstup na pozemky ve svém vlastnictví a do rodinného domu adresa umístěného na jednom z nich a všechny tyto nemovité věci mohla nerušeně a bez omezení dlouhodobě užívat ke všem jejich účelům, a to včetně ostatních osob přijíždějících a odjíždějících k daným nemovitým věcem a má-li se obnovit předešlý pokojný stav, kterým je právě poskytnutí možnosti vstupovat na pozemek parc. číslo po kterém vede příjezdová cesta k nemovitostem žalobkyně, bylo nutno žalobě vyhovět. Jak již bylo řečeno, v tomto řízení jde pouze o provizorní ochranu, která vychází z dřívějšího pokojného stavu, jež nemusí plně odpovídat vlastnickým a dalším poměrům. Odborná literatura (viz např. Občanský zákoník III., 1. vydání 2013, C.H. Beck, str. číslo) současně uvádí, že žaloba dle § 1003 o. z. směřuje ke stejnému plnění jako žaloba negatorní dle § 1042 o. z., rozdíl je právě jen v tom, že rozhodnutí o žalobě proti rušení držby nevytváří překážku věci rozhodnuté pro pozdější negatorní žalobu. Žalobní petit u posesorní ochrany dle § 1003 o. z. proto nemusí být nutně odlišný od žaloby na definitivní ochranu práv dle § 1040 a násl. o. z., avšak budou-li chtít účastníci řízení postavit svá práva na jisto definitivně, slouží k tomu jiné řízení.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.) ve výši 1 500 Kč z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč dle ust. § 9 odst. 1 a. t. a paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 a. t. v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 5 400 Kč částkou 1 134 Kč. Platební místo vyplývá z ust. § 149 odst. 2 o. s. ř.

8. V souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl soud o povinnosti žalobkyně uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 3 000 Kč stanovený dle položky 4 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků, když žalobkyně současně s podáním návrhu ve věci samé uhradila soudní poplatek pouze ve výši 2 000 Kč.

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.