OSTC 10 C 120/2017-65

Soud:
Okresní soud v Tachově
Spisová značka:
10 C 120/2017-65
Datum rozhodnutí:
2019-12-20
ECLI:
ECLI:CZ:OSTC:2019:10.C.120.2017.1

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem titul Petrem Kleinem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 7 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 7 350 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 7 350 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaným uzavřel smlouvu číslo o poskytování služeb elektronických komunikací, jejímž předmětem bylo i dodání koncového zařízení a žalovaný se zavázal cenu za dodání koncového zařízení splácet současně s úhradou vyúčtovaných služeb. Žalovaný neuhradil vyúčtování splatné dne datum a datum, a z toho důvodu byla cena za dodané zařízení vyúčtována ve výši 7 350 Kč. Za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného vyúčtování, tj. od datum do zaplacení dluhu požaduje žalobce úrok z prodlení v zákonné výši.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je slovenským občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že se Slovenskou republikou nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle zákona č. 91/2012 Sb. (zákon o mezinárodním právu soukromém). Dle § 87 tohoto zákona (1) Smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. (2) Pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Dle § 6 odst. 1 téhož zákona pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.

3. Jelikož smlouvu uzavřeli účastníci na území České republiky, a s právem tohoto státu smlouva rovněž nejúžeji souvisí, je podepsaný soud místně příslušný žalobu projednat, existuje i jeho pravomoc tak učinit, když oba účastníci na území České republiky uzavřeli smluvní vztah.

4. Ve věci soud pátral po pobytu žalovaného. Na výzvu, aby se žalovaný vyjádřil ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný nereagoval, žalobkyně souhlasila již v žalobě. Na výzvu, aby se ve smyslu § 114a žalovaný vyjádřil k žalobě, která mu byla na adresu jeho evidovaného pobytu doručena postupem dle § 46b písm. a) občanského soudního řádu ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a vyjádřil k žalobě, žalovaný rovněž nereagoval. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. O uplatněném nároku proto ve smyslu ust. § 153a, odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání.

5. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum účastnickou smlouvu číslo jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky žalobkyně. Smlouvou číslo ze dne datum se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi koncové zařízení a žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu formou splátek. V daném případě byl koncovým zařízením Sony Xperia E-černý. Smlouvou číslo ze dne datum se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi koncové zařízení a žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu formou splátek. V daném případě byl koncovým zařízením Prestigio MultiPad4 Ultraquad8.03G – černý. Z předložených listin je dále patrné, že žalovaný neuhradil vyúčtování číslo ze dne datum splatné dne datum, číslo ze dne datum splatné dne datum. Neuhrazením řádně vyúčtované částky porušil žalovaný svoji povinnost, čímž se stala neuhrazená část ceny koncového zařízení v souladu s všeobecnými podmínkami žalobkyně splatná zcela. Žalovaný tak dluží na úhradu ceny koncového zařízení celkem částku 7 350 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne datum.

6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Po zhodnocení předložených důkazů dospěl soud k závěru, že bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí služeb elektronických komunikací dle zák. č. 127/2005 Sb. a dále smlouva kupní, žalovanému tak vzniklo vlastnické právo ke koncovému zařízení a současně povinnost uhradit kupní cenu dohodnutým způsobem. Žalovaný své sjednané povinnosti hradit kupní cenu koncového zařízení nedodržel, když neuhradil dílčí splátky kupní ceny koncového zařízení. Kupní cena byla v souladu s všeobecnými podmínkami žalobce zesplatněna v celém neuhrazeném rozsahu. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného ke splnění povinnosti, a to naposledy předžalobní výzvou ze dne datum. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, soud žalobě co do základu vyhověl. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení je dán ustanovením ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. a počíná ode dne následujícího po dni, k němuž žalovaný měl povinnost celou cenu zařízení zaplatit a dostal se tak do prodlení.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 350 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.