OSTC 3 C 242/2015-497

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ se sídlem adresa žalobkyně, okr. obec ⟪LB:lb_003⟫ v řízení zastoupeného JUDr. jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem v obec, nám. anonymizována dvě slova ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1. celé jméno původní účastnice, datum narození ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného, žalovaného, žalované, žalované a původní účastnice ⟪LB:lb_008⟫ v řízení zastoupená JUDr. jméno příjmení, advokátkou ⟪LB:lb_009⟫ se sídlem v obec, ulice a číslo ⟪LB:lb_010⟫ 2. Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO ⟪LB:lb_011⟫ se sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_012⟫ v řízení zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_013⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_014⟫ o určení vlastnického práva k nemovitosti dle § 18 odst. 1 zák. č. 428/2012 Sb.

I. Určuje se, že žalovaný číslo je vlastníkem ⟪LB:lb_001⟫ - pozemku p. číslo o výměře 10 871 m2, vzniklého oddělením z pozemku p. číslo ⟪LB:lb_002⟫ - pozemku p. číslo o výměře 11 997 m2, vzniklého oddělením z pozemku p. číslo to vše v k. ú. obec u obec (číslo) obec Kostelec (číslo), a to na základě geometrického plánu číslo vyhotoveného celé jméno znalce, ověřeného celé jméno znalce dne datum a potvrzeného Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrálním pracovištěm Tachov dne 24. 10. 2017 pod č. j. PGP-68/2017-410.

Určuje se, že žalovaný číslo je vlastníkem ⟪LB:lb_001⟫ - pozemku parcelní číslo o výměře 321 m2, vzniklého oddělením z pozemku parcelní číslo ⟪LB:lb_002⟫ - pozemku p. číslo o výměře 17 675 m2, vniklého oddělením z pozemku parcelní číslo ⟪LB:lb_003⟫ - pozemku p. číslo o výměře 50 282 m2, vzniklého oddělením z pozemku parcelní číslo ⟪LB:lb_004⟫ - pozemku p. číslo o výměře 23 231 m2, vzniklého oddělením z pozemku parcelní číslo ⟪LB:lb_005⟫ - pozemku p. číslo o výměře 7 268 m2, vzniklého oddělením z pozemku p. číslo to vše v k. ú. obec u obec (číslo) obec Kostelec (číslo) a to na základě geometrického plánu číslo vyhotoveného celé jméno znalce, ověřeného celé jméno znalce dne datum a potvrzeného Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrálním pracovištěm Tachov dne 30. 1. 2019 pod č. j. PGP-62/2019-410.

II. Žalovaný číslo je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 93 672 Kč, splatnou do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve vztahu žalobce – žalovaná číslo žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný číslo je povinen zaplatit ČS státu Okresnímu soudu v Tachově na nákladech státem zálohovaných částku 83 338 Kč, splatnou do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Řízení o návrhu žalobce, týkajícího se pozemku dle KN parcelní číslo v rozsahu odpovídající pozemku dle PK p. číslo pozemku dle KN parcelní číslo v rozsahu odpovídající pozemku dle PK p. číslo to vše v k. ú. obec u obec (číslo) obec Kostelec (číslo) se zastavuje.

1. Žalobce návrhem, který podal u zdejšího soudu proti žalovaným číslo a číslo., požadoval, aby bylo určeno, že žalovaný číslo. je vlastníkem pozemků naposledy upřesněných návrhem ze dne datum (č.l. 432-433 spisu). Jedná se o pozemky, které jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku a to v k. ú. obec u obec na okrese obec. Žalobce k dané věci uvedl, že dle zákona č. 308/1991 Sb. a č. 3/2002 Sb. je registrovanou církevní právnickou osobou, vedenou Ministerstvem kultury České republiky. Žalobce je také právním nástupcem církevní právnické osoby příjmení fara v obec. Právní předchůdce žalobce vlastnil dle knihovní vložky číslo pozemkové knihy pro k. ú. obec u obec pozemky, které jsou specifikovány v této vložce a část z nich je předmětem tohoto řízení. Pozemky následně přešly do vlastnictví státu a to výměrem anonymizováno ve anonymizováno ze dne datum a dalšími rozhodnutími orgánů státní správy. Žalobce je oprávněnou osobou dle § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb. Pozemky byly právnímu předchůdci žalobce odňaty na základě skutečností vedoucích k majetkovým křivdám dle § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. v rozhodném období. Po odnětí tyto pozemky byly nepřetržitě ve vlastnictví státu. Dle § 29 zákona č. 229/91 Sb. byl od datum převod těchto pozemků omezen v rozsahu stanoveném v zákoně a to až do doby přijetí zákona o církevních restitucích, což bylo dne datum, když tento zákon (č. 428/2012 Sb.) nabyl účinnosti dne datum. Správu těchto pozemků vykonával v k. ú. obec po roce 2000 za stát Pozemkový fond České republiky. Tento subjekt nerespektoval blokaci uvedenou v § 29 zákona č. 229/91 Sb. a převedl pozemky na Ing. jméno příjmení a to parcelu číslo (dle anonymizována dvě slova) v k. ú. obec kupní smlouvou ze dne datum, pozemek parcelní číslo v tomtéž katastrálním území kupní smlouvou ze dne datum a pozemek číslo v tomtéž katastrálním území ohledně něhož vzal žalobce následně návrh zpět, kupní smlouvou ze dne datum. Ing. příjmení tyto pozemky následně daroval žalované číslo jako své dceři smlouvou ze dne datum. Právním nástupcem Pozemkového fondu dle zákona č. 503/2012 Sb. je Státní pozemkový úřad jako žalovaný číslo. Pokud by tento nejednal v rozporu se zákonem a dodržel povinnosti dle § 29 zákona č. 229/91 Sb., byl by žalobce oprávněn vyzvat žalovaného číslo. k vydání těchto pozemků. Žalobce o této situaci informoval prostřednictvím nadřízeného orgánu písemně dne datum žalovanou číslo která však nároky žalobce neuznala.

2. Žalovaná číslo uvedla, že nárok žalobce není prokázán, soud neprovedl dosud navrhované důkazy. Poukázala na nedostatky podané žaloby. Žalobce neprokázal, že předmětné nemovitosti náležely do původního majetku jeho právního předchůdce, že přešly do vlastnictví státu v rozhodném období ve smyslu § 1 zákona č. 428/2012 Sb. Dále také nebyla naplněna některá ze skutečností stanovených v § 5 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Důkazní břemeno žalobce v tomto směru neunesl. Dále bylo poukázáno na to, že soud se doposud nezabýval otázkou, kterému právu má být poskytnuta vyšší ochrana, zda vlastnickému právu žalované číslo nebo žalobci, případně vlastnickému právu žalované číslo, které hrozí majetková újma v tomto řízení. Žalovaná číslo uvedla okolnosti mimořádného významu odůvodňující upřednostnění ochrany základního vlastnického práva žalované číslo s poukazem na judikaturu vyšších soudů. Žalovaná číslo je přesvědčena o tom, že pokud soud vyhoví žalobě, bude jí způsobena nepoměrně vyšší újma, než by byla způsobena žalované číslo nebo žalobci v případě, že soud žalobě vyhoví. Ve prospěch žalované číslo svědčí dobrá víra, jakož i dobrá víra právního předchůdce Ing. jméno příjmení, která vycházela z důvěry v rozhodovací činnost orgánů státu, který převoditelnost pozemků pečlivě prověřoval, ale také dlouhodobý vztah žalované číslo k předmětným pozemkům. Žalobce postupoval při uplatnění vlastnického práva k pozemkům liknavě, nereagoval na výzvy žalované číslo zveřejněné před zamýšleným převodem předmětných pozemků na Ing. jméno příjmení ani následně nebrojil proti převodu a své právo uplatnil až prostřednictvím žaloby ze dne datum, tzn. 16 dní předtím, než by právo podat žalobu na určení vlastnického práva žalované číslo bylo promlčeno. Žalobce k pozemkům nemá žádný vztah, je nepravděpodobné, že by na pozemcích osobně hospodařil. Naopak vztah žalované číslo k předmětným pozemkům je velmi silný. Z darovacích smluv je patrno, že šlo o převod z otce na dceru (Ing. jméno příjmení - žalovaná číslo). Rodina žalované číslo nehospodařila na předmětných pozemcích pouze po dobu trvání vlastnického práva Ing. jméno příjmení a žalované číslo, ale již od roku 1992, kdy nabyl Ing. jméno příjmení pozemky do nájmu. Rodina žalované číslo o předmětné pozemky osobně pečuje, investuje do jejich kultivace, obhospodařuje je po dobu 30 let. K půdě má rodina žalované číslo i historický vztah, kdy rodiče příjmení jméno příjmení obdělávali pozemky již od roku 1946. Pokud bude žalobě vyhověno, dojde k rozdrobení rodinného majetku žalované číslo v nesouvislé celky, které budou jen obtížně obdělatelné a k těmto pozemkům nebude zajištěn přístup. Pro žalovanou číslo by rozhodnutí soudu v podobě vyhovění žaloby bylo citelným zásahem, a to i s ohledem na to, že předmětné pozemky tvoří výraznou část jejího majetku v katastrálním území Kostelec u Stříbra. V případě, že žalobě nebude vyhověno, újma způsobená žalobci v porovnání s celkovým jeho majetkem bude nepoměrně nižší, neboť mu bude poskytnuto finanční plnění. Proto žalovaná číslo požadovala zamítnutí návrhu.

3. Žalovaný číslo požadoval taktéž zamítnutí návrhu. Poukázal na to, že žalobce v řízení neprokázal způsobení majetkové křivdy tím, že mu byly odňaty nemovitosti dle § 5 písm. a) postupem bez náhrady nebo postupem podle zákona č. 46/48 Sb. Pokud došlo k majetkové křivdě, žalobci nesvědčí aktivní legitimace k podání žaloby, neboť rozhodnutí o sloučení právnických osob tuto aktivní legitimaci neprokazují a žalovaný číslo má důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokumentů. V řízení také nebylo prokázáno, že nemovitosti přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 428/2012 Sb. byly převedeny do vlastnictví žalované číslo v rozporu s § 29 zákona o půdě. Ing. jméno příjmení nabyl od žalovaného číslo nemovitosti v dobré víře a nemohl žádným způsobem zjistit, že nemovitosti měly být zatíženy nárokem žalobce, a proto se stal v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Ústavního soudu oprávněným vlastníkem, kdy žalovaná číslo nabyla od Ing. jméno příjmení nemovitosti v dobré víře a stala se tak také jejich vlastníkem. Okolnosti mimořádného významu odůvodňující upřednostnění ochrany základního vlastnického práva žalované číslo jsou zde dány. Majetkové křivdy způsobené v minulosti církvím totalitním režimem nelze odčinit způsobením dalších majetkových křivd žalované číslo, které jsou v porovnání s majetkovou křivdou způsobenou žalobci mnohem intenzivnější povahy. Církvím náleží podle zákona o majetkovém vyrovnání právo na finanční náhradu za pozemky, které není možné vydat (47,2 miliardy Kč pro anonymizováno církev). Dle názoru žalovaného číslo jsou v této částce zahrnuty i náhrady za eventuálně nevydané nemovitosti, které byly historickým majetkem.

4. Dle ustanovení § 1 zák. č. 428/2012 Sb. – daný zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu v období od datum do datum a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

5. Dle ustanovení § 3 písm. b) shora citovaného zákona – oprávněnou osobou je právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti.

6. Dle ustanovení § 4 písm. a) shora citovaného zákona – povinnou osobou je Pozemkový fond České republiky a to za podmínky, že tato osoba je oprávněna hospodařit s majetkem státu nebo vykonávat správu majetku státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností, uvedených v § 5.

7. Dle § 5 písm. a) shora citovaného zákona - skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám je odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/47 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/48 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

8. Dle ustanovení § 18 odst. 1 zák. č. 428/2012 Sb. – oprávněná osoba může podat k soudu žalobu o určení vlastnického práva státu z důvodu, že věc z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převedena nebo přešla z majetku státu do vlastnictví jiných osob v rozporu s ustanovením § 3 zák. č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, nebo v rozporu s ustanovením § 29 zák. č. 229/1991 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Lhůta pro uplatnění výzvy k vydání věci počne běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu.

9. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil z rozhodnutí jméno příjmení, plzeňského biskupa ze dne 30. 11. 2001, číslo jednací, že dnem datum rozhodnutí byly sloučeny církevní právnické osoby Katolický kostel v obec se sídlem v obec, příjmení fara v obec se sídlem v obec, Římsko katolická kaple sv. jméno příjmení v část obce se sídlem v část obce s církevní právnickou osobou Římskokatolickou farností obec u obec se sídlem obec u obec, IČO číslo. Z rozhodnutí téhož subjektu č. j. 2428/04 ze dne 20. 12. 2004 vyplývá, že dnem datum byly sloučeny církevní právnické osoby a to Římskokatolická farnost obec - obec se sídlem adresa žalobkyně, Římskokatolická farnost obec u obec se sídlem obec a číslo, Římskokatolická farnost obec se sídlem obec a číslo, Římskokatolická farnost obec se sídlem adresa žalobkyně. Z výměru ONV ve Stříbře ze dne 1. 6. 1949, číslo jednací, adresovaného Katolickému farnímu úřadu v obec vyplývá, že ONV ve Stříbře po provedeném řízení podle zákona č. 46/48 Sb. dle § 1 odst. 3, vykupuje nemovitosti, které jsou ve vlastnictví Římskokatolické fary v obec a které jsou zapsány v knihovní vložce číslo v k. ú. obec a všechny ostatní pozemky, které byly přiděleny Římskokatolické farnosti v obec mimo pozemky parc. číslo zahrady o výměře 9,91a a parc. číslo pole a louka a dále stavební parc. číslo s farní budovou. Současně bylo uvedeno, že o náhradě za vykoupenou půdu bude rozhodnuto samostatně. Z rozhodnutí Krajského národního výboru v obec ze dne datum značky Zem 1668 číslo, které bylo adresované Krajské správě lesů v obec a Faře v obec je potvrzeno, že po provedeném přídělovém řízení majetku převzatého k účelům pozemkových reforem dotčeného ustanovením zákona č. 46/48 Sb., byl přidělen do vlastnictví Československému státu - Krajské správě lesů v obec bývalý majetek Římskokatolické fary v obec, a to parc. číslo vše o celkové rozloze číslo ha. Jedná se o majetek převzatý státem podle zákona č. 46/48 Sb. Přídělová cena nebyla stanovena proto, že přidělený majetek je národním majetkem. Současně je v tomto rozhodnutí uvedeno, že v původní vložce byl vyznačen výkup podle § 1 zákona č. 46/48 Sb. Z výpisu z pozemkové knihy - vložky číslo soudního okresu obec katastrální území Kostelec vyplývá, že jako vlastník pozemků mimo jiné i těch, které jsou předmětem tohoto řízení, byla uvedena ulice fara. Z téže vložky PK odd. B a to zápisu ze dne datum č. d. 272 vyplývá, že dle návrhu ONV ve Stříbře číslo jednací dle § 10 odst. 2 zákona č. 46/48 Sb. bylo poznamenáno, že byl proveden výkup pozemků kromě parcel číslo části parc. číslo. Dále v odd. A – téže vložky PK pod bodem 29. je uvedeno, že podle rozhodnutí o přídělu odboru zemědělství a lesního hospodářství rady KNV v obec ze dne 1. 6. 1960 zn. M 1668/60 vládního nařízení číslo Sb., zákona č. 81/58 Sb. a výnosu Ministerstva zemědělství lesního a vodního hospodářství ze dne 15. 7. 1960, číslo jednací, se odepisují závady prosté pozemkové parcely 570, 571, 572, 14, číslo, číslo, číslo, číslo a zapisují se do vložky číslo pozemkové knihy. Z výzvy Biskupství plzeňského ze dne datum, adresované žalované číslo, vyplývá, že Biskupství plzeňské žádalo o mimosoudní jednání ve věci pozemků původně uvedených v knihovní vložce číslo v k. ú. obec u obec. Z kupní smlouvy číslo ze dne datum vyplývá, že Pozemkový fond České republiky, IČO jako prodávající převedl na kupujícího Ing. jméno příjmení, rodné číslo, bytem adresa ú. obec u obec za kupní cenu ve výši 12 990 Kč. V dané smlouvě v odstavci VIII. bod 3. vzal kupující na vědomí a byl srozuměn s tím, že nepravdivost tvrzení obsažených v prohlášení citovaném výše, tzn. ohledně převoditelnosti pozemku, má za následek neplatnost dané smlouvy od samého počátku. Z kupní smlouvy uzavřené mezi shodnými subjekty dne datum, pod číslo vyplývá, že prodávající Pozemkový fond České republiky převedl na kupujícího Ing. jméno příjmení pozemek číslo - orná půda v k. ú. obec u obec za kupní cenu ve výši 697 210 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 34 861 Kč byla zaplacena před podpisem smlouvy, kdy zbývající část kupní ceny byla vymezena ve splátkovém režimu od datum do datum po splátkách 22 087 Kč. Z kupní smlouvy uzavřené mezi shodnými subjekty ze dne datum číslo vyplývá, že prodávající Pozemkový fond České republiky převedl na kupujícího Ing. jméno příjmení pozemek číslo orná půda a pozemek číslo orná půda, vše v k. ú. obec u obec za kupní cenu ve výši 497 750 Kč, kdy před podpisem smlouvy byla zaplacena část kupní ceny ve výši 27 181 Kč s tím, že zůstatek kupní ceny byl vymezen ve splátkovém režimu od datum do datum po splátkách 15 686 Kč s tím, že poslední splátka má činit 15 675 Kč. V dané kupní smlouvě v bodu IX bod 3. vzal kupující na vědomí, že byl srozuměn s tím, že nepravdivost tvrzení obsažených ve smlouvě, týkající se mimo jiného i převoditelnosti prodávaných pozemků, by měla za následek neplatnost smlouvy od samého počátku. Tatáž formulace byla uvedena i v kupní smlouvě ze dne datum. Z kupní smlouvy ze dne datum číslo uzavřené mezi shodnými subjekty vyplývá, že Pozemkový fond ČR převedl na Ing. jméno příjmení pozemek par. číslo – orná půda v k. ú. obec u obec za kupní cenu ve výši 12 990 Kč. Dle čl. VIII. bod 3 smlouvy vzal Ing. příjmení na vědomí, že nepravdivost tvrzení ohledně možné převoditelnosti pozemku bude mít za následek neplatnost smlouvy od samého počátku. Z darovací smlouvy uzavřené mezi Ing. jméno příjmení, RČ číslo, bytem adresa, číslo, číslo, číslo, 561, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo vše v k. ú. obec u obec, dále pozemky číslo, číslo, číslo, to vše v k. ú. část obce a pozemek číslo v k. ú. část obce. jméno smlouvou dárce Ing. jméno příjmení bezplatně přenechal obdarované žalované číslo nemovitosti vymezené výše se všemi součástmi a příslušenstvím s tím, že tato je přijala do svého vlastnictví. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v obec vyplývá, že vlastníkem pozemku číslo o výměře 661 383 m² - orná půda, pozemku číslo o výměře 12 907 m² - orná půda, pozemku číslo o výměře 1 860 m² - orná půda a pozemku číslo o výměře 120 626 m² - orná půda vše v k. ú. obec u obec (číslo) obec Kostelec (číslo) je žalovaná číslo (č.l. 69-74 spisu). Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v obec ze dne datum vyplývá, že daný úřad nevyhověl žádosti žalobce o vyhotovení srovnávacího sestavení parcel v k. ú. obec u obec s tím, že žadatel si toto vyhotoví sám, případně si danou práci zajistí jako zakázku u soukromé firmy. Ze znaleckého posudku znalce celé jméno znalce (č. l. 232-244 spisu) vyplývá, že na základě požadavku soudu znalec vyhotovil 2 geometrické plány P1 číslo ze dne datum a geometrický plán P2 číslo ze dne datum, kde došlo k oddělení části pozemku u parcely číslo parcely číslo a parcely 561 vše v k. ú. obec u obec. Z těchto pozemků byly odděleny pozemky číslo o výměře 10 871 m² a pozemek p. číslo o výměře 11 997 m², což je patrno (z č. l. 230 spisu) jako součásti podaného znaleckého posudku. Ze zprávy Městského úřadu ve Stříbře ze dne datum (č. l. 264, 265 spisu) vyplývá, že na části parc. číslo v k. ú. obec u obec se nachází stavba veřejně prospěšného opatření - W01 - sportovně rekreační areál obec. Pro veřejně prospěšné opatření lze ve smyslu § 101 stavebního zákona uplatnit obcí v rozsahu vymezeném touto územně plánovací dokumentací předkupní právo. Ze zprávy Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v obec ze dne datum (č. l. 267 spisu) vyplývá, že daný úřad nemůže poskytnout informaci o výměře parcely číslo jako celku, neboť ji nezná. Výměry původních parcel PK, uvedených ve srovnávacím sestavení parcel a zobrazení jejich hranic, musí být upřesněny geometrickým plánem na rozdělení pozemku p. číslo v k. ú. obec. Ze srovnávacího sestavení parcel Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v obec ze dne datum je mimo jiného patrno, že žalovaná číslo je vlastníkem parc. číslo část orná půda o výměře číslo m², parcely číslo orná půda o výměře 2230 m2, parcely číslo o výměře číslo m² vše v k. ú. obec u obec. Parcela číslo vznikla z původních parcel dle PK 179, číslo, číslo a číslo zapsaných v knihovní vložce číslo pro k. ú. obec u obec. Ze zprávy Městského úřadu ve Stříbře ze dne datum (č. l. 298) vyplývá, že stavba veřejně prospěšného opatření W01 - sportovně rekreačního areálu obec na parc. číslo v k. ú. obec není veřejně prospěšnou stavbou dopravní ani technické infrastruktury. Dle § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona se jedná o stavby veřejného občanského vybavení. Ze znaleckého posudku znalce celé jméno znalce ze dne datum vyplývá, že byl vypracován nový geometrický plán číslo který nahradil původní geometrický plán číslo vyhotovený celé jméno znalce. Znalec uvedl, že geometrickým plánem číslo vzniknou nové parcely p. číslo až číslo a nová parc. číslo. Nový geometrický plán číslo pro k. ú. obec u obec nahradí geometrický plán číslo pro k. ú. obec u obec vyhotovený celé jméno znalce s tím, že geometrický plán číslo vyhotovený celé jméno znalce v k. ú. obec u obec zůstává beze změn. Z výpisu z živnostenského rejstříku ze dne datum vyplývá, že Ing. jméno příjmení, nar. dne datum je podnikatelem a podniká ve firmě FK FARMING s. r. o., se sídlem adresa. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného u KS v obec oddíl C, vložka číslo vyplývá, že dne datum byla do uvedeného rejstříku zapsána společnost FK FARMING s. r. o., se sídlem adresa. Daná firma podniká mimo jiného i v oboru zemědělská výroba, kdy do tohoto rejstříku byla zapsána s tímto předmětem podnikání od datum a jejími jednateli jsou Ing. jméno příjmení a jméno příjmení, oba bytem obec a číslo. Z výpisu z živnostenského rejstříku ze dne datum vyplývá, že žalovaná číslo není v tomto rejstříku vedena. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v obec ze dne datum je patrno, že Ing. jméno příjmení je vlastníkem nemovitostí v k. ú. obec, obec u obec, část obce (a v část obce vlastní nemovitosti společně s manželkou jméno) a v k. ú. část obce. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v obec ze dne datum vyplývá, že žalovaná číslo je vlastníkem nemovitostí v k. ú. Žalov, v k. ú. obec u obec, v k. ú. část obce, v k. ú. část obce a v k. ú. část obce. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení vyplývá, že podniká v oboru zemědělství od roku 1992. Před rokem 1992 měl ve společném jmění s manželkou pouze rodinný dům adresa v obec včetně zahrady. V roce 1992 začal podnikat v oboru zemědělství. V rámci restitucí obdržel s manželkou asi 25 ha pozemků v k. ú. obec, kdy přestal pracovat u Státního statku v obec. V roce 1992 si pronajal pozemky od státu. Jednalo se cca o 900 ha, a to pozemky v k. ú. obec, část obce, část obce, část obce, obec, část obce, část obce a obec Tyto pozemky měl v nájmu, měl své zaměstnance, asi 25 lidí. Provozoval rostlinnou i živočišnou výrobu. V roce 2001 ukončila činnost Mlékárna ve Stříbře, a poté svědek ukončil živočišnou výrobu. V roce 2007 a 2008 Pozemkový fond začal nabízet pozemky k prodeji. Z nabídky mohl svědek získat maximálně 70 %. Od Pozemkového fondu svědek pozemky koupil o výměře cca 170 ha. Svědek měl ve vlastnictví 80 ha a zbytek pozemků má pronajato od cizích vlastníků pozemků (cca 190 ha). Celkově hospodaří na 440 ha, kde provozuje pouze rostlinnou výrobu se dvěma zaměstnanci. Žalovaná číslo jako jeho dcera nepůsobí v zemědělské výrobě. Je absolventkou Pražské zemědělské univerzity, nebydlí na Tachovsku, žije v obec u obec. Žalovaná číslo je v plném invalidním důchodu a pracovat nebude. Svědek potvrdil, že má uzavřeny 2 nájemní smlouvy s žalobcem na pozemky do 2 ha. Na pozemcích by hospodařil v případě úspěchu žalobce ve věci pouze v případě, že by byl nájem ve výši, tak jak je v současné době. Svědek potvrdil, že neměl pochyby o tom, když kupoval pozemky od žalovaného číslo., že jsou převoditelné. Důvodem pro převod pozemků na žalovanou číslo bylo to, že by se přestěhovala do obec, pokud by byla zdravá a hospodařila by tam. Situace se však vyvinula jinak. Svědek v minulosti restituoval zhruba 20 ha pozemků. To byl nárok, který měl po svých rodičích a rodičích manželky. Rodiče svědka se přistěhovali na Tachovsko ze Strakonicka, rodiče manželky z obec. Svědek připustil, že i kdyby byl žalobce v tomto řízení úspěšný, jeho by to nezruinovalo, nezkrachoval by. Nevidí však důvod, proč by měl žalobci pozemky vydávat, když je řádně koupil a zaplatil. Svědek také potvrdil, že předmětem návrhu jsou pouze pozemky o výměře cca 12 ha, tzn. jedná se o zanedbatelnou část (4 % z celku), které obhospodařuje. Pokud by byl žalobce úspěšný ve věci, musela by následovat pozemková úprava z důvodu obtížné dostupnosti na pozemky. Z výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení soud zjistil, že tato pracuje jako referentka na úseku majetkové správy u Biskupství plzeňského. Potvrdila, že všechny parcely, které jsou předmětem tohoto řízení jsou veřejně přístupné ze silnice. Pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, žalovaná číslo propachtovala svědkovi příjmení příjmení. Biskupství plzeňské má uzavřeny 2 pachtovní smlouvy s Ing. příjmení přibližně na pozemky o výměře 1 ha. Na pozemky, které má Ing. příjmení v nájmu, pobírá tento dotace. Některé parcely leží uvnitř bez přístupových cest, některé leží na okraji. Žalobce má zájem zachovat kontinuitu hospodaření u pozemků, aby nebyly narušeny půdní bloky. jméno pachtu jsou obdobné. Biskupství plzeňské se vždy se zemědělci dohodlo. Ing. příjmení obhospodařuje cca 310 ha, což svědkyně zjistila z LPISU. příjmení, které mají pozemky v pachtu, tak si je mezi sebou vzájemně propachtovávají. Existuje tzv. uživatelská směna držitelů pozemků. Svědkyně specifikovala, že výměra 310 ha, kterou obdělává Ing. příjmení, tak tyto pozemky mohou být jak v pachtu, tak ve vlastnictví. Svědkyně uvedla, že pachtovné v budoucnosti by mohlo být stanoveno pro žalovanou číslo Kč/ha, pokud by byl žalobce úspěšný ve věci.

10. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu, dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. V souvislosti s posouzením této věci poukazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka. V daném rozhodnutí se uvádí následující: Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikatura Ústavního soudu již v minulosti opakovaně zdůraznily, že smysl § 29 zákona o půdě ve znění účinném do 31. 12. 2012 spočívá především v ochraně původního majetku církví před dispozicemi potenciálně ohrožujícími dlouhodobě zamýšlené odčinění majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem nedemokratickým režimem a to do doby přijetí zvláštního zákona, jímž měla být tato náprava příkoří provedena. Naplnění tohoto účelu přitom vyžadovalo, aby byly právní úkony, kterými byl dotčený majetek v případech jdoucích proti smyslu majetkového vyrovnání převáděn na další osoby, stižen absolutní neplatností a nemohl tak bezprostředně zapříčinit změnu v osobě vlastníka. Zpravidla platí, že smlouva, která je v rozporu s ustanovením § 39 občanského zákoníku č. 40/64 Sb., je objektivní skutečností, jež nemá právní následky zamýšlené smluvními stranami, bez ohledu na to, která ze smluvních stran smlouvu uzavřela v dobré víře (v rozhodovací praxi Ústavního soudu se vyskytl ojedinělý případ, v jehož rámci bylo připuštěno výjimečné prolomení omezení dispozic založených v § 29 zákona - nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2166/10). Má-li být nakládání s věcmi podléhajícími § 29 zákona o půdě posouzeno jako platné, musí tento závěr odůvodňovat okolnosti vskutku mimořádné povahy, které obzvlášť intenzivně působí ve prospěch poskytnutí právní ochrany osobám, na něž byly objekty náležející původně církvím v rozporu se zákony převedeny. Vyjímečné suspendování blokačních účinků § 29 zákona nemůže odůvodnit fakt, že se na protizákonném nakládání s historickým majetkem církví podílely subjekty veřejnoprávní povahy, například Pozemkový fond České republiky ani skutečnost, že katastrální úřad na základě smluv odporujících svým obsahem blokaci zakotvené v zákoně o půdě uskutečnil zápis nabyvatelů ke sporným pozemkům do katastru. Přijetí teze, dle níž naznačené okolnosti postačují k prolomení rozebíraného dispozičního omezení, by ustanovení § 29 zákona o půdě zbavovalo takřka jakýchkoliv účinků. Toto pojetí přitom odpovídá rozhodovací praxi Ústavního soudu, podle níž je třeba restituční nároky pokládat za nároky primární, jejichž prosazení ospravedlňuje i zásah do již provedených majetkových přesunů, jelikož opačná interpretace by jednotlivá blokační ustanovení chránící restituenty činila bezcennými.

11. S přihlédnutím k obsahu dokazování, k citovaným ustanovením zákona č. 428/2012 Sb. a rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 3074/2017 dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby v předmětném řízení ve smyslu ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., kdy je oprávněnou osobou po právním předchůdci příjmení faře v obec označené taktéž jako ulice fara, případně Katolický farní úřad v obec. Povinnou osobou je dle ustanovení § 4 písm. a) citovaného zákona žalovaný číslo., neboť jeho právní předchůdce Pozemkový fond České republiky zastupoval stát při převodu pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení na otce žalované číslo. Ing. jméno příjmení, který následně dané pozemky daroval žalované číslo. jako své dceři. Tzn. pasivně legitimovaní v tomto řízení jsou jak žalovaná číslo. jako současný vlastník pozemků, tak žalovaný číslo., který převod pozemků ze strany státu na otce žalované číslo realizoval. Právní předchůdce žalobce byl dle pozemkové knihy, knihovní vložky číslo pro k. ú. obec vlastníkem nemovitostí, specifikovaných v této vložce, kdy část těchto pozemků byla na základě rozhodnutí ONV ve Stříbře ze dne datum vykoupena ČS státem dle zákona č. 46/48 Sb. bez náhrady. Z uvedeného rozhodnutí zcela jasně vyplývá, že ONV ve Stříbře jako státní orgán rozhodující o výkupu pozemků dle zákona č. 46/48 Sb. ke dni datum projevil svoji vůli ve formě výkupu pozemků právního předchůdce žalobce zapsaných ve vložce číslo pro k. ú. obec. Z výpisu z knihovní vložky číslo pozemkové knihy pro k. ú. obec je patrno, že tento výkup byl zanesen i v této vložce pozemkové knihy taktéž jako rozhodnutí Krajského národního výboru v obec ze dne datum, na základě něhož byla část parcel z výkupu přidělena do vlastnictví Československého státu - Krajské správě lesů v obec. Z listinných důkazů je dále patrno, že s pozemky zapsanými v knihovní vložce číslo v k. ú. obec po jejich výkupu bez náhrady již disponoval pouze ČS stát, nikoliv právní předchůdce žalobce případně žalobce. Z kupních smluv, které uzavřel právní předchůdce žalovaného číslo. Pozemkový fond ČR s otcem žalované číslo. Ing. jméno příjmení vyplývá, že státní orgán porušil ustanovení § 29 zákona o půdě č. 229/91 Sb., že i přes blokaci pozemků (§ 29 zák. č. 229/91 Sb.), které náležely v minulosti církvi, uzavřel smlouvu s otcem žalované číslo. Ing. jméno příjmení za stavu, kdy bylo avizováno ve smlouvách, že byla ze strany ČS státu prověřena možná převoditelnost pozemků. Je však zcela zjevné, že prověření bylo chybné. Otec žalované číslo. vzal v kupních smlouvách na vědomí, že dané smlouvy budou neplatné v případě, že se ukáže, že prověření pozemků před prodejem bylo provedeno chybně. Tzn. lze uzavřít, že otec žalované číslo. nemohl nabýt v dobré víře pozemky na základě kupních smluv, u nichž byla chybně prověřena možnost jejich převoditelnosti, a tudíž kupní smlouvy ohledně převodu těchto pozemků s ohledem zejména na stanovisko Nejvyššího soudu ČR, prezentovaném v rozhodnutí spisová značka jsou neplatné. V souvislosti s prokázáním dobré víry, v důsledku níž měl nabýt jednak otec žalované číslo. pozemky od ČS státu a následně žalovaná číslo. na základě darovací smlouvy od svého otce příjmení jméno příjmení, soud poukazuje na aktuální nálezy Ústavního soudu ČR, vedené pod sp. zn. ústavní nález ze dne datum a ústavní nález ze dne datum Tyto nálezy shodně uvádějí, že soudy musí vzít v úvahu důvody, reflektující konkrétní okolnosti případu, kdy by měla být poskytnuta ochrana základního vlastnického práva, aby výsledné rozhodnutí bylo možno vnímat jako spravedlivé zhlediska vyvážené ochrany práv dotčených subjektů. Ústavní soud v těchto rozhodnutích zdůraznil, že soudy by se měly zabývat posouzením konkrétních okolností projednávané věci - tzn. osobou nabyvatele, jeho vztahu k nabytému majetku, předchozí délce užívání, dopadů pozbytí majetku a teprve po tomto zhodnocení je možno učinit závěr o existenci, případně neexistenci dobré víry nabyvatele. V tomto konkrétním případě soud zkoumal konkrétní okolnosti případu a zjistil následující: Žalovaná číslo je osoba s vysokoškolským vzděláním v oboru zemědělství, která nikdy v oboru zemědělství nepodnikala. Toho času je v plném invalidním důchodu žijící mimo území okresu obec, což potvrdil její otec, svědek příjmení příjmení. Na pozemcích, které svědek příjmení příjmení daroval žalované číslo vyvíjí zemědělskou činnost pouze svědek příjmení příjmení, který působí ve firmě FK FARMING s. r. o. s tím, že jednateli této firmy jsou Ing. příjmení s manželkou jméno příjmení jako rodiče žalované číslo. Žalovaná číslo. pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, propachtovala svému otci příjmení příjmení, který na nich provozuje zemědělskou činnost v podobě rostlinné výroby. Za uvedené situace, tzn. po zhodnocení shora uvedených konkrétních okolností projednávané věci dospěl soud k závěru, že na straně žalované číslo. neexistuje a neexistovala dobrá víra při nabytí pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení na základě darovací smlouvy uzavřené s otcem Ing. příjmení. Tuto argumentaci soudu potvrzuje ve své výpovědí svědek příjmení příjmení. Připustil, že všechny pozemky, které převedl na svojí dceru včetně pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, jsou určeny k materiálnímu zabezpečení žalované číslo. za stavu, kdy tato nemůže pracovat. Dále soud uvádí, že pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, tvoří ve vztahu k celku vlastnicky náležející žalované číslo. pouze nepatrnou část. Otec žalované číslo. má také ve vlastnictví značné množství pozemků v různých katastrálních územích taktéž jako žalovaná číslo. Z tohoto je zřejmé, že po existenční stránce nebude žalovaná číslo. zcela určitě strádat, tzn. rozhodnutí soudu nebude pro žalovanou číslo. v této věci likvidační. Rozhodnutím zdejšího soudu v této věci nebude také narušena další zemědělská činnost otce žalované číslo., neboť předmětné pozemky jsou přístupné z veřejných komunikací a z provedeného dokazování ve věci také vyplynulo, že zemědělci si pozemky, které mají v pachtu, případně ve vlastnictví a které tvoří tzv. půdní bloky, běžně propachtovávají, aniž by ztratili nárok na dotace od ČS státu. Současně bylo potvrzeno, že žalobce je schopen uzavřít s žalovanou číslo. ohledně pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, pachtovní smlouvy s vyměřením pachtu ve výši obdobné jako v minulosti. K námitce žalovaného číslo. ohledně promlčení nároku žalobce soud uvádí, že dle § 18, věta za středníkem, zákona č. 428/2012 Sb. je lhůta k uplatnění nároku časově limitovaná, a to 3 roky od nabytí účinnosti zákona č. 428/2012 Sb., kdy tato lhůta začala běžet od datum. Návrh žalobce byl podán dne datum, tedy před uplynutím zákonem stanovené lhůty. K další námitce žalovaného číslo., že se žalobce nepřihlásil se svým nárokem do jím vyhlášeného nabídkového řízení, soud uvádí, že za situace, kdy zákon č. 428/2012 Sb. nebyl vyhlášen a rovněž nenabyl účinnosti, by nebylo ze strany žalobce smysluplné se do nabídkového řízení přihlásit s poukazem na to, že v nabídkovém řízení je úspěšný ten, který učinil nejvyšší nabídku kupní ceny za pozemky. Žalobce byl však historickým vlastníkem části nabízených nemovitostí a podle později přijatého zákona měl nárok na vydání bez toho, aniž by platil státu za převod kupní cenu. Na závěr soud podotýká, že smyslem přijetí zákona č. 428/2012 Sb. bylo zmírnit některé majetkové křivdy, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem. V tomto konkrétním případě - posuzované věci soud upřednostnil s ohledem na posouzení konkrétních okolností projednávané věci a smysl zákona č. 428/2012 Sb. restituční nárok žalobce, který byl v daném řízení prokázán před neexistencí dobré víry žalované číslo. při nabytí pozemku formou darování.

12. O nákladech řízení ve vztahu žalobce - žalovaný číslo bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 93 672 Kč sestávající z 20 právních úkonů á 3 100 Kč přiznaných dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s ustanovením § 7 vyhl. č. 177/96 Sb., to je

62 000 Kč, dále 20 režijních paušálů á 300 Kč - § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/96 Sb., náhrady za promeškaný čas v částce 3 200 Kč (1 půlhodina á 100 Kč dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky), cestovného právního zástupce žalobce příjmení - obec a zpět v celkové částce 6 215,35 Kč s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH, § 137 odst. 3 o. s. ř. v částce 16 257 Kč.

13. Ve vztahu žalobce - žalovaná číslo soud ohledně nákladů řízení postupoval dle ust. § 150 občanského soudního řádu, kdy důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nebyla žalobci ve vztahu k žalované číslo náhrada nákladů řízení přiznána, jsou okolnosti projednávané věci, kdy žalovaná číslo nevyvolala toto řízení za situace, kdy právní předchůdce žalovaného číslo postupoval nezákonně při převodu pozemků ze strany ČS - státu.

14. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je žalovaný číslo s poukazem na ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. pro procesní výsledek řízení povinen uhradit ČS - státu na nákladech státem zálohovaných částku 83 338 Kč, která byla vyplacena ze státních prostředků znalcům za vyhotovení těchto znaleckých posudků.

15. Řízení o návrhu žalobce, specifikovaného ve výroku V. tohoto rozhodnutí, bylo v důsledku zpětvzetí zastaveno (§ 96 odst. 1, 2 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím podepsaného soudu ve dvojím vyhotovení.