OSTC 19 C 114/2022-144

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurzem, Ph.D., LL.M. ⟪LB:lb_001⟫ ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_005⟫ pro zaplacení 18 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 18 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 350 Kč od 17. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 254,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Tachově dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 18 350 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně byla vyzvána k úhradě částky 18.350 Kč žalovaným úřadem, a to konkrétně jeho organizační složkou pobočka obec. Žalobkyně obdržela výzvu žalované ze dne 4. 1. 2021 a požadovanou částku 18.350 Kč žalované uhradila dne 14. 1. 2021. Následně ale zjistila, že stejné výzvy dostali i ostatní zahrádkáři z kolonie anonymizována dvě slova v obec a že naprostá většina z nich odmítá výzvy žalované splnit s odůvodněním, že k tomu není žádný právní důvod. Žalobkyně proto dospěla k závěru, že ve skutečnosti nebyl dán žádný právní důvod, proč by měla žalované požadovanou částku platit, protože ona uzavřela původně se žalovanou platnou kupní smlouvu, podle které byl proveden vklad do katastru nemovitostí, není žádný důvod tuto platnou smlouvu revidovat a zaplacením částky 18.350 Kč ve skutečnosti žalovaná získala bezdůvodné obohacení v této výši. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalované dne 1. 2. 2021 předžalobní výzvu, kterou žádala vrácení bezdůvodného obohacení do 15 dnů. Žalovaná se snažila danou situaci legalizovat tím, že předložila žalobkyni dodatek ke kupní smlouvě a v tomto dodatku potvrzuje, že částka 18.350 Kč jí byla skutečně dne 14. 1. 2021 uhrazena. V dodatku se snaží žalovaná konstruovat, že tím žalobkyně doplatila rozdíl v kupní ceně. Žádný rozdíl v kupní ceně, který by měla žalobkyně doplácet, však neexistuje, proto žalobkyně dodatek nepodepsala a na svém požadavku na vydání bezdůvodného obohacení trvala, což dala najevo dopisem svého právního zástupce ze 7. 10. 2021. Žalobkyně na svůj požadavek neobdržela žádnou reakci, podle všeho žalovaný nehodlá vydat bezdůvodné obohacení dobrovolně, žalobkyně je proto nucena postupovat cestou soudní a žádat i přiznání úroku z prodlení od 17. 2. 2021, tj. ode dne následujícího po splatnosti její pohledávky.

2. Žalovaná ve svém odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 11. 4. 2022 uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává, žalobu považuje za nedůvodnou a neoprávněnou. Navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Dále uvedla, že žalovaná jako prodávající převedla do vlastnictví žalobkyně kupní smlouvou číslo pozemky, a to pozemky parcelní číslo to vše v katastrální uzemí, územní celek. Kupní cena předmětu koupě byla stanovena v uvedené kupní smlouvě číslo na základě znaleckého posudku číslo znalce jméno příjmení v celkové výši 4 250 Kč. Na základě zpracovaného znaleckého posudku č. ÚOM číslo zpracovaného Ústavem oceňování majetku při Ekonomické fakultě obec anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova obec bylo zjištěno, že ocenění dle posudku číslo není správné a převáděné pozemky mají být správně oceněny tak, že celková kupní cena za předmět koupě má být ve výši 22 600 Kč. Rozdíl v neprospěch žalované činí částku 18 350 Kč. Žalovaná k tomuto uvedla, že ve vztazích, kdy je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob a za zákonem definovaných podmínek, nedisponuje stát, resp. žalovaná, autonomií vůle. V případě, že kupující nabyde pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu tím bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalovaná vyzvala žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 18 350 Kč. Žalobkyně na výzvu žalované reagovala tak, že úhradu požadované částky provedla. Žalovaná tak má za to, že za situace, kdy z revizního posudku bylo zjištěno, že předmětnými smlouvami došlo k převodu pozemků v hodnotě vyšší než zákonné (za ujednanou cenu na základě revizního posudku), učinila tak žalovaná mimo rámec zákona, a proto i bez právního důvodu, čímž se kupující na úrok žalované bezdůvodně obohatil, má žalovaná legitimní právo bezdůvodné obohacení vymáhat a přijmout.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k nařízenému jednání ze dne 17. 5. 2022 uvedla, že trvá na skutečnostech uvedených ve svém odporu ze dne 11. 4. 2022 a doplňuje, že k obvyklému tvrzení právního zástupce žalobkyně co se týče poměrů v obec, je třeba mít na paměti, že žalovaná postupně prodávala zahrádky v zahrádkářských koloniích obec I., obec II., obec III., anonymizováno a obec I. a obec II., takže v uvedených koloniích bylo prodáno zřejmě více než 200 zahrádek. Obvyklá cena zahrádky v zahrádkářské kolonii v obec se při takto početných převodech zjistí snadno z toho, za kolik byly zahrádky v jednotlivých koloniích prodávány. Žalobkyně ví od jiných zahrádkářů, že v těchto jednotlivých koloniích se ceny mírně lišily, ale komplexně v žádné z těchto kolonií nebyla překročena cena 5 Kč za 1 m2. Žalovaná musí uvést to, že zahrádky v zahrádkářských koloniích obec I., obec II., obec III., anonymizováno a obec I. a obec II. byly převáděny podle jiné právní úpravy, a to podle § 5 odst. 5 zákona č. 95/1999 Sb., kdy jsou pozemky převáděny dle § 9 odst. 3 téhož 3 zákona za uvedených cenových podmínek. K vyvrácení tvrzení žalobkyně předkládá žalovaná kupní smlouvy z jednotlivých kolonií, kterými dokládá převod v jiném právním režimu a dokládá tím, že nelze argumentovat obvyklou cenu. V případě, že by se převod na zahrádkáře nerealizoval, byl by posudek použitelný pro jiné druhy převodu. K doložení toho, že se jednalo o převod podle jiného právního předpisu a za jinak stanovovanou kupní cenu žalovaná předkládá jako důkaz kupní smlouvy. Dále k vyvracení obvyklého tvrzení právního zástupce žalobkyně zpochybňujícího závěry revizního posudku ohledně obvyklé ceny v předmětné zahrádkářské kolonií, předkládá žalovaná převodní smlouvy z k. ú. obec, kterými byly realizovány následné převody pozemků v zahrádkářských osadách. Je třeba uvést, že níže uvedené převodní smlouvy jsou koncipovány tak, že z nich není zřejmé, jaká část kupní ceny připadá na chatku a kolik na pozemky. Uvedené podle žalované potvrzuje to, že obvyklé ceny uvedené v revizním znaleckém posudku nejsou nereálné.

4. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:

Z kupní smlouvy číslo bylo zjištěno, že mezi žalovanou jako prodávajícím a žalobkyní jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, na základě které prodávající (žalovaná) prodává kupujícímu (žalobkyni) pozemky, a to pozemky parcelní čísla číslo a číslo, to vše v katastrální uzemí, územní celek, zapsané u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, stát. instituce, na list vlastnictví. Celková kupní cena za předmět koupě byla stanovena na částku 4 250 Kč. Soud z této kupní smlouvy zjistil, že celková kupní cena byla žalované uhrazena žalobkyní před podpisem této kupní smlouvy. Ze smlouvy rovněž soud zjistil, že smluvní strany prohlásily, že s obsahem smlouvy souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle, na důkaz toho připojili své podpisy.

5. Ze znaleckého posudku ev. číslo znalce jméno příjmení, z doplňku číslo ke znaleckému posudku ev. číslo ze dne 25. 1. 2017 a z doplňku číslo ke znaleckému posudku ev. číslo ze dne 23. 2. 2018, vyplývá, že na základě tohoto znaleckého posudku byla stanovena kupní cena předmětných nemovitostí na částku 4 250 Kč.

6. Z revizního znaleckého posudku č. ÚOM číslo soud zjistil, že úkolem znalce bylo provedení revize znaleckého posudku ke znaleckému posudku číslo znalce jméno příjmení. Ze závěru tohoto posudku vyplývá, že znalecký posudek číslo nebyl zpracován správně ani z metodického, ani z věcného hlediska. Výsledná indikace ceny obvyklé je od indikace revizním znaleckým posudkem odchýlena o 500 %, což je o 490 % více, než je přípustná deviace ve smyslu Mezinárodních norem pro oceňování majetku.

7. Z dodatku číslo ke kupní smlouvě číslo ze dne 23. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná zaslala žalobkyni k podpisu dodatek, přičemž z této listiny vyplývá, že důvodem k vypracování tohoto dodatku bylo doplacení kupní ceny na základě výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 4. 1. 2021.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 2. 2021 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení uhrazené částky ve výši 18 350 Kč, kterou žalobkyně uhradila na výzvu žalované dne 14. 1. 2021. Žalobkyně žalované navrhla mimosoudní vyřešení věci.

9. Při ústním jednání konaném dne 24. 5. 2022 uvedla žalobkyně i žalovaná, že označují za nesporné, že došlo k úhradě částky 18 350 Kč, a to žalobkyní vůči žalované. Rovněž uvedli za nesporné, že žalobkyně je dle katastru nemovitostí vlastníkem předmětných dvou nemovitostí.

10. Na základě provedeného dokazování, má soud za prokázané, že předmětné nemovitosti specifikované jak v žalobě, tak v předmětné kupní smlouvě jsou ve vlastnictví žalobkyně. Tato je nabyla na základě uváděné kupní smlouvy za sjednanou kupní cenu. Předmětná kupní smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, byla podepsána, obsahuje veškeré obligatorní náležitosti, které kupní smlouva má obsahovat a dle názoru soudu není neplatná a není důvod, jakkoliv se neřídit jejím ujednáním. Dle předmětné kupní smlouvy provedl zápis i katastr nemovitostí, kdy změnil vlastníka předmětné nemovitosti ze Státního Pozemkového úřadu na žalobkyni. Cena, která byla sjednaná v předmětné kupní smlouvě, je 4 250 Kč.

11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v daném řízení nebylo prokázáno, z jakého důvodu mělo dojít k navýšení předmětné kupní ceny, kdy soud nemá na mysli důvod, jak byla vypočtena, nýbrž důvod, pro který žalobkyně uhradila a žalovaná přijala předmětnou částku. Soud je toho názoru, že se jedná o bezdůvodné obohacení, neboť žalovaná neměla žádný právní důvod pro to, aby předmětnou částku převzala, držela jí a nevrátila ji zpět žalobkyni.

14. Ve vztahu k argumentaci strany žalované s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1089/2010 a sp. zn. 28 Cdo 1623/2019 má soud za to, že tato nejsou pro danou věc zcela relevantní, nejedná se o rozhodnutí, která by byla přiléhavá k předmětnému řízení. Odkazuje již po vzoru dříve proběhlých řízení na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1693/2009 tak jak bylo opakovaně konstatováno v obdobném případě Krajským soudem v Plzni, podle něhož strany, jestliže dodrží povinnosti, které jim ukládá ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, znalci poskytnou potřebnou součinnost a ani jinak nepřípustně neovlivní jeho závěry, následně zjištěná nesprávnost hodnoty převáděného majetku určené znalcem ve znaleckém posudku, nemá za následek neplatnost uzavřené smlouvy pro rozpor s ustanovením § 196a odst. 3 obchodního zákoníku. Byť v tomto řízení byla řešena jiná problematika, povinnost při převodu majetku dle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, stanovit hodnotu převáděné věci znaleckým posudkem, i v tomto případě byly shodně jako v této věci zákonem upraveny podmínky pro stanovení kupní ceny, byť odlišným způsobem. V případě zjišťování obvyklé ceny zákon o oceňování majetku zákon č. 151/1997 Sb. nestanoví konkrétní postup, jakým má žalovaná při zjišťování obvyklé ceny postupovat, ale je v praxi obvyklé, že obvyklá cena je určována znaleckým posudkem, jak tomu bylo i v právě projednávané věci. Soud tak nevidí důvod odchýlit se od původní stanovené ceny znaleckého posudku a navyšovat tuto cenu dle následného znaleckého posudku provedeného až po uzavření kupní smlouvy, když ani ve vztahu ke kupní smlouvě není namítána neplatnost a soud její neplatnost neshledal.

15. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla s placením dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. Na základě výše uvedeného soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 254,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 350 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 640 Kč ve výši 1 814,40 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově.