OSTC 3 C 323/2021-74

Soud:
Okresní soud v Tachově
Spisová značka:
3 C 323/2021-74
Datum rozhodnutí:
2022-04-27
ECLI:
ECLI:CZ:OSTC:2022:3.C.323.2021.1

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, obec a číslo ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, obec a číslo ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ posledně bytem adresa, obec ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ advokátem se sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 56 778,3 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31 495 Kč s úrokem z prodlení z částky 31 495 Kč od datum do zaplacení ve výši 9,75 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 25 283,3 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel společnost právnická osoba, IČO uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 35 000 Kč za poplatek ve výši 28 079 Kč, to vše splatné po splátkách 3 505 Kč měsíčně. Žalovaný dle vyjádření žalobce uhradil na závazek ze smlouvy pouze částku 3 505 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne datum byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn.

2. Žalovanému byl v řízení dle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. - ustanoven opatrovník, neboť jeho současné bydliště se soudu nepodařilo zjistit. Opatrovník žalovaného požadoval zamítnutí návrhu v dané věci. Sdělil, že nebylo prokázáno, že by finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty. Dále poukázal na to, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná ve smyslu ust. § 580 obč. zák. s poukazem na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. 25 Co 8/2022 ze dne 23. 2. 2022. Důvodem měla být skutečnost, že sjednané poplatky byly zcela nepřiměřené. Žalobce by měl nárok v případě poskytnutí finančních prostředků pouze na úhradu jistiny. Dále by žalobci neměly být přiznány náklady řízení, neboť právní zástupce žalobce je jediným akcionářem žalobce, kdy zastupuje sám sebe a z toho důvodu se nejedná o účelně uplatněnou náhradu nákladů řízení.

3. Vzhledem k tomu, že je žalovaný státním příslušníkem Rumunska, jedná se o věc s cizím prvkem. Proto se zdejší soud zabýval tím, zda má pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout. Příslušnost českého soudu je založena kap.II,odd.2, čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 1215/2012 o příslušnosti o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právní řád České republiky.

4. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

5. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

6. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel právnická osoba, IČO uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo dne datum, na základě níž byly žalovanému poskytnuty v hotovosti při uzavření smlouvy finanční prostředky v částce 35 000 Kč za poplatek ve výši 28 079 Kč s tím, že dané částky byly splatné po splátkách 3 505 Kč měsíčně. Žalovaný však řádným způsobem finanční prostředky na základě smlouvy o zápůjčce nesplácel. Následně na základě smlouvy ze dne datum, jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka ze smlouvy o zápůjčce původním věřitelem postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn v rámci upomínky žalobce ze dne datum. Současně byl upomínán o zaplacení tehdy dlužné částky ve výši 70 145,31 Kč nejpozději do datum bezvýsledně.

7. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit částku ve výši 31 495 Kč jako rozdílu mezi původně poskytnutou jistinou ve výši 35 000 Kč a zaplacenou částí jistiny ve výši 3 500 Kč. Současně soud uložil žalovanému zaplatit z důvodu prodlení s úhradou dlužné částky i příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. Splatnost dané částky s příslušenstvím byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o zápůjčce a ujednání o výši poplatku za poskytnutí jistiny zápůjčky, kdy dané ujednání je v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb. – dobrými mravy s tím, že smlouva o zápůjčce je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb. zcela neplatná. Proto by žalobci příslušelo bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 citovaného zákona ve výši částky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku,která byla následně postoupena žalobci.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 obč.s.ř., kdy žalobce i žalovaný měli ve věci úspěch pouze zčásti.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím podepsaného soudu ve dvojím vyhotovení.

OSTC 3 C 323/2021-74