OSTC 10 C 366/2025-26

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Jméno advokáta Anonymizováno ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, bytem Adresa žalované, ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 83 284,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 83 284,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 83 284,67 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 155,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 83 284,67 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 14. 1. 2025 dodávala žalované elektřinu do odběrného místa adresa, vedeného pod Anonymizováno Anonymizováno. Za období od 29. 1. 2025 do 31. 7. 2025 vystavila žalobkyně žalované mimořádnou fakturu za elektřinu č. tel. číslo ze dne 4. 8. 2025 na částku 89 484,67 Kč, z níž po započtení uhrazených záloh ve výši 6 200 Kč zůstal nedoplatek 83 284,67 Kč, se splatností dne 18. 8. 2025. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ke dni podání žaloby neuhradila ani zčásti. S ohledem na to, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou vyúčtované ceny za odběr elektřiny, zaslala jí žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu k úhradě ze dne 23. 10. 2025.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Z kopie smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 14. 1. 2025 soud zjistil, že účastnice dne 14. 1. 2025 uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa adresa, Anonymizováno Anonymizováno, se sazbou D45d a hodnotou hlavního jističe 3x25 A. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník Komplet elektřina MAX bez závazku. Z připojeného ceníku soud zjistil sjednanou cenu dodávky elektřiny pro produkt Přímotop a sazbu D45d, a dále regulované složky ceny pro rok 2025. Fakturou č. tel. číslo ze dne 4. 8. 2025 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 83 284,67 Kč do 18. 8. 2025 za dodávku elektřiny a související služby v období od 29. 1. 2025 do 31. 7. 2025, přičemž ve faktuře byly rozvedeny jednotlivé složky ceny, množství dodané elektřiny ve vysokém i nízkém tarifu a údaje o měření. Z přílohy k faktuře soud zjistil, že v uvedeném období bylo do odběrného místa dodáno celkem hodnota MWh elektřiny, z toho 6,639 MWh ve vysokém tarifu a 9,126 MWh v nízkém tarifu, a že po započtení dvou uhrazených záloh po 3 100 Kč zůstal k úhradě nedoplatek 83 284,67 Kč. Z přílohy dále vyplynulo, že vyúčtovaná částka odpovídá sjednanému produktu Přímotop, sazbě D45d, spotřebě ve vysokém a nízkém tarifu a započteným zálohám. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 23. 10. 2025 a k jejímu odeslání předložila podací lístek ze dne 23. 10. 2025.

4. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Na základě shora uvedených skutečností v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastnicemi řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalované do sjednaného odběrného místa dodávala elektřinu a související služby, že za toto plnění vystavila řádné vyúčtování, které bylo splatné dne 18. 8. 2025, a že po započtení uhrazených záloh zůstal k úhradě nedoplatek 83 284,67 Kč. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyúčtovanou cenu dodávky elektřiny, dostala se tak do prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu také právo požadovat zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, soud ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 155,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 332 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 284,67 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 730 Kč ve výši 3 093,30 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.