OSTC 3 C 27/2026-37

Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 37 721,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 721,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 333,92 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 907,5 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 414 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 721,42 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě uzavřeného smluvního vztahu dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese adresa, elektřinu. Anonymizováno č. hodnota za období od datum do datum byla žalovanému vyúčtována odebraná elektřina na částku 36 333,92 Kč. Splatnost byla stanovena na datum. Tento nedoplatek nebyl žalovaným uhrazen. Fakturou č. hodnota, se splatnosti dne datum, byl žalovanému vyúčtován poplatek za odpojení elektřiny ve výši 907,5 Kč. Žalobkyně dále v souladu s VOP požaduje zaplacení částky 480 Kč jako poplatek za dvě upomínky s výzvou k úhradě dlužných částek zaslané žalovanému. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne datum.

2. Žalovaný na výzvu, která mu byla doručena, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalovaný ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. neprokázal, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok, soud proto vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

3. Vhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Soud má ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum za prokázané, že na základě tohoto smluvního vztahu dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu na odběrné místo adresa. Daňovým dokladem – fakturou č. hodnota byla vyúčtována dodávka elektřiny do odběrného místa za období od datum do datum a byl vyúčtován nedoplatek ve výši 36 333,92 Kč, se splatností datum. Z listiny označené jako Všeobecné obchodní podmínky soud zjistil, že žalobkyně byla oprávněná účtovat si poplatek ve výši 240 Kč za každou upomínku zaslanou žalovanému. Anonymizováno č. hodnota, se splatnosti datum, byl žalovanému vyúčtován poplatek za odpojení elektřiny v odběrném místě ve výši 907,50 Kč. Žalovaný po splatnosti neuhradil ničeho. Předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost dodávat žalovanému elektřinu při současné povinnosti žalovaného hradit její cenu. V uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, úroky z prodlení dle 1970 o.z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 414 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 510 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 721,42 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.