OSTP 12 C 71/2020-58

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 10 663 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 4 837 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 9. 7. 2015 do zaplacení.

II. Co do částky 5 826 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 9. 7. 2015 do zaplacení se řízení zastavuje; po právní moci tohoto výroku bude věc v tomto rozsahu postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 20. 8. 2020 se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 10 663 Kč s příslušenstvím, resp. - po doplnění žaloby podáním z 22. 2. 2021 zaplacení částky 4 837 Kč s příslušenstvím, s tím, že ve zbývající části navrhla řízení zastavit a předložit příslušnému orgánu k rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost anonymizováno právnická osoba, IČO (dále jen„ právnická osoba“), a žalovaná dne 11. 3. 2015 uzavřely účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo k telefonnímu číslu číslo, na jejímž základě se právnická osoba zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně služeb souvisejících, a žalovaná se oproti tomu zavázala za poskytované služby platit cenu, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů od vystavení vyúčtování. Jelikož žalovaná vyúčtovanou cenu řádně a včas neplatila, zůstala právnická osoba dlužna částku v celkové výši 10 663 Kč, z toho za zprostředkované služby (SMS a volání na speciálně zpoplatněná čísla) a platební služby (platba přes SMS) dle vyúčtování číslo vystaveného dne 20. 4. 2015 a splatného dne 11. 5. 2015, částku ve výši 869 Kč a podle vyúčtování číslo vystaveného dne 20. 5. 2015 a splatného dne 8. 6. 2015, částku ve výši 2 818 Kč. Pro případ, že žalovaná poruší své smluvní povinnosti, zavázala se v předmětné účastnické smlouvě rovněž uhradit právnická osoba smluvní pokuty, které jí právnická osoba vyúčtovala dne 20. 6. 2015 vyúčtováním číslo se splatnostní dne 8. 7. 2015, v celkové výši 1 150 Kč (účtována byla smluvní pokuta ve výši 150 Kč za 1 den prodlení a smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč za prodlení s úhradou v délce 21 dní). Předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně od právnická osoba dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019, což bylo žalované písemně oznámeno. Vedle uvedených dlužných částek uplatnila žalobkyně vůči žalované také úrok z prodlení v zákonné výši za dobu od 9. 7. 2015 (tj. ode dne následujícího po splatnosti posledního vyúčtování) do zaplacení. Co do částky 5 826 Kč s příslušenstvím žalobkyně uvedla, že se jedná o cenu za poskytnuté telekomunikační služby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem výslovně již v žalobě. Žalovaná se v určené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládal, že s tím i ona souhlasí /srov. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) /. Podle § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařídil jednání.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Společnost anonymizováno a žalovaná dne 11. 3. 2015 uzavřely Účastnickou smlouvu číslo jíž se právnická osoba zavázala poskytovat žalované k telefonnímu číslu tel. číslo základní a doplňkové služby elektronických komunikací a též služby související v ujednaném rozsahu a žalovaná se oproti tomu zavázala za poskytované služby platit sjednanou úplatu (cenu). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 24 měsíců, počínaje dnem aktivace ujednaných služeb. Smluvní strany v účastnické smlouvě také sjednaly, že v případě prodlení žalované s úhradou vyúčtování v délce 1 dne je právnická osoba oprávněna požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 150 Kč, resp. v případě prodlení v délce 21 dnů smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč Součástí smlouvy byly (formou odkazu) učiněny rovněž Všeobecné podmínky právnická osoba (dále jen„ VOP“) a Obchodní podmínky Platebních služeb anonymizováno. Uvedené skutečnosti soud zjistil přímo z předmětné účastnické smlouvy. Z VOP (platných a účinných od 26. 1. 2014) vyplývá, že právnická osoba byla povinna aktivovat služby žalované nejpozději do 7 dnů (v případě mobilních služeb), resp. 30 dnů (v případě pevných služeb) od uzavření smlouvy, přičemž prostřednictvím sítě operátora (právnická osoba) mohla žalovaná užívat i služeb platebních a služeb třetích stran – tyto jí následně byla právnická osoba oprávněna vyúčtovat, z titulu postoupení pohledávky třetí strany za poskytnuté služby žalované právnická osoba. Daňovým dokladem (fakturou) ze dne 20. 4. 2015 číslo splatným dne 11. 5. 2015, vyúčtovala právnická osoba žalované za poskytované služby v období od 20. 3. 2015 do 19. 4. 2015 částku ve výši 3 337 Kč (po haléřovém vyrovnání), z toho za základní a doplňkové služby elektronických komunikací částku 2 467,64 Kč a za zprostředkované služby (poskytované třetí osobou), které spočívaly v SMS a voláních na zvlášť zpoplatněná čísla, částku 869 Kč. Daňovým dokladem (fakturou) číslo vystaveným dne 20. 5. 2015 a splatným dne 8. 6. 2015, vyúčtovala právnická osoba žalované za poskytované služby v období od 20. 4. 2015 do 19. 5. 2015 částku ve výši 4 315 Kč (po haléřovém vyrovnání), z toho za základní a doplňkové služby elektronických komunikací částku 1 496,52 Kč, za zprostředkované služby (poskytované třetí osobou), jež spočívaly v SMS a voláních na speciálně zpoplatněná čísla, částku 2 458 Kč a za platební služby částku 360 Kč. Daňovým dokladem (fakturou) číslo ze dne 20. 6. 2015, splatným dne 8. 7. 2015, vyúčtovala právnická osoba žalované za poskytované služby v období od 20. 5. 2015 do 19. 6. 2015 částku 2 918 Kč (po haléřovém vyrovnání), z toho za základní a doplňkové služby elektronických komunikací částku 1 768,16 Kč a za smluvní pokuty částku 1 150 Kč. Daňovým dokladem (fakturou) číslo ze dne 20. 7. 2015, splatným dne 7. 8. 2015, vyúčtovala právnická osoba žalované za poskytované služby v období od 20. 6. 2015 do 19. 7. 2015 částku 93 Kč (po haléřovém vyrovnání), přičemž předmětem vyúčtování byly jen základní služby elektronických komunikací. Tyto skutečnosti soud zjistil z předmětných daňových dokladů (faktur) a souhrnných přehledů služeb k nim vystavených. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne 6. 6. 2019 a listiny označené„ Oznámení o postoupení pohledávek“ vystavené dne 19. 7. 2019 vyplývá, že právnická osoba postoupila pohledávky za žalovanou z předmětné účastnické smlouvy žalobkyni, o čemž právnická osoba žalovanou písemně informovala s tím, že dlužná částka činila ke dni 21. 5. 2019 celkem 10 663 Kč. Z dopisu ze dne 19. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou, prostřednictvím svého zástupce, vyzvala k úhradě předmětného dluhu ve lhůtě 3 dnů, s tím, že jinak přistoupí k soudnímu uplatnění pohledávky; dopis byl předán k poštovní přepravě dne 19. 7. 2019 (jak je zřejmé z podacího lístku z téhož dne).

6. Podle § 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění k datu uzavření účastnické smlouvy (dále jen„ ZEK“), se pro účely tohoto zákona rozumí účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb /písm. a) /; uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací /písm. b) /; službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací /písm. n) /.

7. Podle § 7 odst. 1 ZEK jsou komunikačními činnostmi zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací a provozování přístrojů.

8. Podle § 64 odst. 1 ZEK účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

9. Podle § 129 odst. 1 ZEK Úřad (míněno Český telekomunikační úřad dle § 3 odst. 1 téhož zákona) rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku.

10. Podle § 2079 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění k datu uzavření účastnické smlouvy (dále jen„ OZ“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

11. Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1968 věty první OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.

14. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

17. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

18. Po skutkové stránce má soud za prokázané shora uvedené skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení předložených, o jejichž pravosti nemá důvod pochybovat (ostatně žalovaná je nijak nezpochybnila). Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 11. 3. 2015 písemnou smlouvu, jíž se zavázala poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací, včetně služeb souvisejících, a žalovaná se zavázala za poskytované služby platit sjednanou cenu. Pokud by se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou ceny za poskytované služby, byla podle smlouvy právnická osoba oprávněna požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 150 Kč, bude-li prodlení žalované trvat 1 den, resp. ve výši 1 000 Kč, bude-li její prodlení trvat 21 dní. Na základě uzavřené smlouvy mohla žalovaná prostřednictvím sítě elektronických komunikací právnická osoba využívat rovněž služeb třetích stran, zahrnující i služby platební, jejichž poskytování byla oprávněna žalované vyúčtovat přímo právnická osoba. Žalovaná však nezaplatila právnická osoba cenu za služby elektronických komunikací částku ve výši (celkem) 5 825,32 Kč (2 467,64 Kč z vyúčtování číslo + 1 496,52 Kč z vyúčtování číslo + 1 768,16 Kč z vyúčtování číslo + 93 Kč z vyúčtování číslo), které jí tato poskytla v období od 20. 3. 2015 do 19. 7. 2015 a dále cenu služeb poskytovaných třetími osobami, spočívající v SMS a voláních na speciálně zpoplatněná čísla, v celkové výši 3 327 Kč za období od 20. 3. 2015 do 19. 5. 2015 (869 Kč z vyúčtování číslo + 2 458 Kč z vyúčtování číslo) a cenu za platební služby poskytované třetími osobami ve výši 360 Kč (z vyúčtování číslo). Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s placením vyúčtování číslo které bylo splatné dne 11. 5. 2015, a to po dobu delší než 21 dní, vyúčtovala právnická osoba žalované (vyúčtováním číslo) smluvní pokutu ve výši 1 150 Kč. Pohledávky za žalovanou nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, tzn., že netvrdila, že by žalobkyni anebo její právní předchůdkyni zaplatila více, a tudíž to ani neprokazovala, přičemž v řízení nic takového ani nevyšlo najevo.

19. Po právní stránce se soud nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení, včetně pravomoci soudu tento spor účastnic, vyplývají z poměrů soukromého práva, projednat a rozhodnout v občanském soudním řízení / § 7 odst. 1 o. s. ř. V tomto ohledu soud dospěl k závěru, že pravomoc soudu je dána pouze v části předmětu řízení, neboť tato pravomoc - stran zbývající části předmětu řízení - náleží Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Jak vyplynulo z předložených listinných důkazů, žalobkyně v projednávané věci uplatnila nároky vzniklé ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (viz § 63 ZEK) - jednak nárok na úhradu dlužných částek za služby elektronických komunikací /§ 2 písm. n) ZEK/ poskytované žalované právnická osoba, jednak nárok na zaplacení dlužných částek za služby poskytované žalované třetími osobami, k jejichž realizaci žalovaná pouze využila síť právnická osoba, aniž by tato společnost byla jejich poskytovatelkou. Část předmětu řízení, která se dotýká zaplacení ceny za poskytování služeb elektronických komunikací právnická osoba /§ 64 odst. 1 ZEK/, tudíž je sporem mezi účastníkem /§ 2 písm. a) ZEK/, resp. uživatelem /§ 2 písm. b) ZEK/ a právním nástupcem osoby vykonávající komunikační činnost /§ 7 odst. 1 ZEK/, k jehož projednání a rozhodnutí je podle § 129 odst. 1 ZEK dána pravomoc ČTÚ. Ve zbývající části předmětu řízení, tedy co do sporu ohledně zaplacení ceny za služby poskytované třetími osobami (SMS a volání na speciálně zpoplatněná čísla a služby platební), je naopak projednání a rozhodnutí věci v pravomoci soudu, neboť se v tomto aspektu nejedná o spor mezi účastníkem (uživatelem) a osobou vykonávající komunikační činnost (jejím právním nástupcem), resp. o spor v rámci poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu § 129 odst. 1 ZEK, nýbrž o spor týkající se služeb poskytovaných smluvními partnery telekomunikačního operátora – právnická osoba (srov. též konstantní judikatura zvláštního senátu zřízeného dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, a to kupř. usnesení ze dne 30. 11. 2011, č. j. Konf 79/2011-16, usnesení ze dne 11. 6. 2012, č. j. Konf 11/2012-14, usnesení ze dne 25. 10. 2017, č. j. Konf 32/2017-12, a usnesení ze dne 28. 5. 2020, č. j. Konf 25/2019-11).

20. V části předmětu řízení, ohledně které je dána pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí věci, posoudil soud právní vztah vzniklý mezi žalovanou a právnická osoba podle shora citovaných ustanovení OZ, a to zejména podle ustanovení o kupní smlouvě (§ 2079 a násl. OZ). Z tohoto právního vztahu žalované vznikla povinnost zaplatit právnická osoba (kupní) cenu dodaných služeb třetích stran, a to bez zbytečného odkladu po jejich vyúčtování, resp. ve lhůtách k tomu určených právnická osoba (viz § 2079 odst. 1 a § 1958 odst. 2 OZ). Jelikož žalovaná své smluvní povinnosti nedostála, domáhala se žalobkyně, jež pohledávku nabyla od právnická osoba postoupením podle § 1879 a násl. OZ, důvodně zaplacení (kupní) ceny dodaných služeb třetích stran, včetně smluvních pokut, které právnická osoba a žalovaná (platně) sjednaly v rámci smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací v souladu s § 2048 a násl. OZ. Úrok z prodlení žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž tento požadovala až z celkové dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti posledního vyúčtování (v rámci části předmětu řízení, v níž je dána k projednání a rozhodnutí věci pravomoc soudu – vyúčtování číslo), tj. od dne 9. 7. 2015 do zaplacení.

21. Z výše vyložených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 837 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 9. 7. 2015 do zaplacení (výrok I.), přičemž současně řízení - co do zaplacení částky 5 826 Kč s příslušným (zákonným) úrokem z prodlení za dobu od 9. 7. 2015 do zaplacení – pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastavil s tím, že po právní moci rozsudku bude věc v tomto rozsahu postoupena k rozhodnutí Českému telekomunikačnímu úřadu, do jehož pravomoci (v této části) spor náleží (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve vztahu k § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. V části, ve které věc spadá do pravomoci ČTÚ, žalobkyně zavinila, že řízení muselo být zastaveno (zavinění se posuzuje výlučně z procesního hlediska - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 342/2014 a usnesení ze dne 18. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 5572/2015), a tudíž je povinna hradit náklady žalované. Ve zbylé části věci byla úspěšná žalobkyně a má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož úspěch žalobkyně je menší než její procesní zavinění částečného zastavení řízení, měla by žalovaná vůči žalobkyni právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

23. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinná dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněná jejich nuceného vymožení domáhat v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).