OSTP 124 C 26/2019-532

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Česká republika - AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 210 233 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu ČR na účet Okresního soudu v Teplicích 54 % nákladů státu, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu ČR na účet Okresního soudu v Teplicích 46 % nákladů státu, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit státu ČR na účet Okresního soudu v Teplicích soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala částky částka s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem parcely č. hodnota o výměře 310 m² a parcely č. hodnota o výměře 740 m², zapsaných na LV č. adresa pro katastrální území adresa, obec adresa. Žalovaný je výlučným vlastníkem budovy č. p. 430 stojící na parcele č. hodnota ve vlastnictví žalobkyně a dále je žalovaný výlučným vlastníkem budovy č. p. 431 stojící na parcele č. hodnota ve vlastnictví žalobkyně. Tím, že na uvedených parcelách ve vlastnictví žalobkyně se nacházejí budovy ve vlastnictví žalovaného, dochází k užívání parcel žalovaným, a to bez právního důvodu. Proto žalobkyně vyzvala výzvou k úhradě ze dne datum žalovaného k zaplacení náhrady za užívání uvedených parcel za období od datum do datum ve výši částka, a to ve lhůtě do datum. Žalobkyně výši náhrady stanovila na základě znaleckého posudku č. hodnota-27/10 vypracovaného tituly před jménem jméno FO ke dni datum v rámci soudního řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, tedy ve výši částka/m²/rok navýšené o míru inflace za rok 2010 a následující.

2. Žalovaný s nárokem žalobkyně nesouhlasil, když za užívání pozemků žalobkyně v žalovaném období pravidelně platil částku částka měsíčně, celkem tedy částka a žalobkyně tyto platby v žalobě nezohlednila. Navíc žalovaný nesouhlasí s výší náhrady požadovanou žalobkyní, neboť žalobkyně zcela pominula další znalecké posudky, kterými byla stanovena cena nájemného předmětných pozemků – znalecký posudek tituly před jménem jméno FO č. hodnota-12/2013 ze dne datum, znalecký posudek tituly před jménem Oty jméno FO č. hodnota-11/015 ze dne datum, znalecký posudek tituly před jménem jméno FO č. 616/15/15 ze dne datum a znalecký posudek tituly před jménem jméno FO č. hodnota-001/2017 ze dne datum, které byly vypracovány v rámci řízení o náhradu za užívání předmětných pozemků za předcházející období (řízení sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka). Z těchto znaleckých posudků vyplývá nižší cena nájemného, než z jaké vychází žalobkyně. Dále žalovaný namítl, že pozemek par. čl. 487 o výměře 740 m² je stavbou žalovaného zastavěn pouze částečně, když zastavěná plocha činí 310 m² a obestavěný prostor užívaný žalovaným činí celkem hodnota m², a proto by náhrada měla být počítána z této výměry a nikoli z celé výměry pozemku.

3. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne datum č. j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne datum č. j. spisová značka bylo rozhodnuto o části nároku týkající se částky částka s příslušenstvím, představujícím částky, které žalovaný platil za užívání předmětných pozemků v žalovaném období, a to tak, že žaloba o tuto částku byla zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Proto se soud touto obranou žalovaného již v dalším řízení nezabýval.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti.

Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. hodnota o výměře 310 m² a parc. č. hodnota o výměře 740 m² v k. ú. adresa a obci adresa zapsaných na LV adresa, přičemž žalovaný je výlučným vlastníkem budovy č. p. 430 stojící na parcele č. hodnota a budovy č. p. 431 stojící na parcele č. hodnota (viz rovněž výpis z KN ze dne datum a ze dne datum, a kupní smlouvu ze dne datum).

Dopisem ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení náhrady za bezesmluvní užívání pozemků p. č. hodnota a p. č. hodnota v období od datum do datum ve výši částka, a to ve lhůtě do datum, dopis byl žalovanému doručen téhož dne do datové schránky (viz dopis a doručenka ze dne datum).

Dopisem ze dne datum žalovaný prostřednictvím svého advokáta reagoval na uvedenou výzvu s tím, že s nárokem nesouhlasí, neboť jde o sporný nárok a je třeba vyčkat rozhodnutí soudu.

Dopisem ze dne datum žalobkyně reagovala na nesouhlas v výzvou k úhradě s tím, že na uhrazení částky částka trvá.

Z kopie katastrální mapy ze dne datum byla zjištěna poloha předmětných pozemků.

Z vyjádření MGM adresa ze dne datum vyplývá, že stavby nacházející se na pozemku p. č. hodnota – stavba rampy, průchod a zásobovací komunikace jsou jako příslušenství nedílnou součástí pro všechny obchodní jednotky celého areálu „PERLA“.

Z technické zprávy tituly před jménem jméno FO ze dne datum vyplývá, že budova č. p. 430 vyplňuje celou plochu parcely č. hodnota a budova č. p. 431 zaujímá jen menší část parcely č. hodnota, větší část tvoří zastřešený veřejný průchod a dlouhá rampa, která slouží i k zásobování ostatních sousedících budov a rovněž veřejnému použití.

Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. hodnota-114/2010 ze dne datum soud nic podstatného nezjistil, neboť se týká obvyklé ceny budov č. p. 430 a 431 pro potřeby konkursního řízení úpadce firmy právnická osoba.

Z dopisu ze dne datum soud nic podstatného nezjistil.

Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. hodnota-12/2013 ze dne datum ve znění doplňků ze dne datum a datum soud nic podstatného nezjistil, neboť se týká jiného než předmětných pozemků (pozemku p. č. 491/1) a rovněž jiného, než předmětného období (2007 až 2013).

Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. hodnota-001/2017 ze dne datum vyplývá, že znalec stanovil obvyklé nájemné za užívání pozemků p. č. hodnota a 487 za období od datum do datum ve výši částka/m²/rok, přičemž znalci se nepodařilo vyhledat pozemky srovnatelné s oceňovanými pozemky (tj. pozemky se stavbou jiného vlastníka), a proto vycházel z údajů o prodejích z Databáze cen pozemků ČSCOM, která je nejblíže obvyklým cenám pozemků v dané oblasti, a s ohledem na skutečnost, že šlo o pozemky se „závadou“, stanovil odhad obvyklého nájemného ve výši 5% z ceny pozemků.

Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. 616/15/15 ze dne datum soud nic podstatného nezjistil, neboť se týká jiného pozemku (p. č. hodnota) a jiného období (od datum do datum).

Ze znaleckého posudku tituly před jménem Oty jméno FO č. hodnota-11/015 ze dne datum vyplývá, že znalec stanovil obvyklé nájemné za užívání pozemků p. č. hodnota a 487 za období let 2011, 2012, 2013 a 2014 ve výši okolo částka/m²/rok, přičemž znalci se nepodařilo vyhledat pozemky srovnatelné s oceňovanými pozemky (tj. pozemky se stavbou jiného vlastníka), a proto vycházel z cen stavebních pozemků za pomoci míry kapitalizace (výnosnosti) 5%.

Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum vyplývá, že znalec stanovil obvyklé nájemné za užívání pozemků p. č. hodnota a 487 za období let 2015 a 2016 (v rámci řízení sp. zn. spisová značka) ve výši částka/m²/rok, přičemž znalci se nepodařilo vyhledat srovnatelné pronájmy s oceňovanými pozemky (tj. pozemky se stavbou jiného vlastníka), a proto použil metodu nepřímého tržního porovnání, kdy odhadl tržní hodnotu pozemků porovnatelných s předmětnými pozemky a následně odvodil z dané tržní hodnoty přiměřený výnos z obvyklé ceny pronajaté věci.

Ze znaleckého posudku tituly před jménem Oty jméno FO č. hodnota-27/10 ze dne datum soud nic podstatného nezjistil, neboť se týká jiného než předmětných pozemků (pozemku p. č. 491/1) a rovněž jiného, než předmětného období (rok 2009).

S ohledem na velký počet znaleckých posudků vyhotovených v rámci řízení souvisejících s projednávanou věcí, a rozdílné závěry znalců vyplývající z těchto posudků, a rovněž s ohledem na zcela rozdílná stanoviska účastníků ohledně výše náhrady za bezesmluvní užívání předmětných pozemků žalobkyně žalovaným, soud ustanovil za účelem zjištění výše obvyklého nájemného za užívání pozemků p. č. hodnota a p. č. hodnota znalecký ústav, a to ve snaze předejít dalšímu prodlužování sporu. Znaleckým posudkem č. spisová značka adresa školy ekonomické v Praze, Institut oceňování majetku, ze dne datum bylo zjištěno, že výše obvyklého nájemného předmětných pozemků činila v roce částka/m²/rok a v roce částka/m²/rok. Znalecký ústav při stanovení výše obvyklého nájemného jako jediný z dosud ustanovených znalců použil porovnávací metodu, když získal dostatečně široký vzorek srovnávacích pozemků, které jsou pronajímány a na nichž se nachází stavba cizího vlastníka. Námitky žalovaného vůči tomuto znaleckému posudku spočívaly jednak v tom, že podle žalované nebyl posudek vypracován znaleckým ústavem, když posudek vypracoval tituly před jménem jméno FO, a jednak v tom, že do srovnávacích vzorků byly zahrnuty pozemky parc. č. 2342/30 k. ú. adresa, parc. č. 3032/8 k. ú. adresa, parc. č. 271/5 k. ú. adresa a 1565/3 k. ú. adresa, kde pozemek i stavba mají stejného vlastníka. Pokud jde o první námitku rozporující odbornost zhotovitele znaleckého posudku, tuto soud shledal zjevně bezdůvodnou, když zhotovitelem znaleckého posudku je adresa škola ekonomická v Praze, Institut oceňování majetku a vedoucím zpracovatelem za tuto právnickou osobu byl tituly před jménem jméno FO. Je zcela logické, že znalecký ústav vykonává svou činnost prostřednictvím svých pracovníků, přičemž tituly před jménem jméno FO je odborným pracovníkem Institutu pro oceňování majetku, a to právě v oboru oceňování nemovitých věcí. Pokud jde o druhou námitku spočívající v nevhodně vybraných srovnávacích vzorcích, tuto shledal odvolací soud důvodnou. Proto byl znaleckým ústavem vypracován Dodatek č. hodnota ke znaleckému posudku č. spisová značka, a to dne datum. V tomto dodatku, který je podle svého obsahu v podstatě novým znaleckým posudkem, znalecký ústav opět vycházel při stanovení výše obvyklého nájemného z porovnávacího přístupu, tedy z porovnání oceňovaných nemovitostí s nemovitostmi, které mají srovnatelné parametry. Nově oproti původnímu znaleckému posudku byly z porovnání vyřazeny srovnávací vzorky, u nichž bylo zjištěno, že se nejedná o pozemky zastavěné stavbou cizího vlastníka, a dále byl soubor srovnávacích nemovitostí rozšířen o další pozemky. S ohledem na nedostatek srovnatelných pozemků v adresa, rozšířil znalecký ústav srovnávací vzorek rovněž o nemovitosti v adresa. Na základě provedených místních šetření, vyjádření vlastníků a provedených analýz opatřil znalecký ústav celkem hodnota srovnávacích nemovitostí. Pro stanovení výsledné jednotkové tržní ceny pak byl jako stěžejní ukazatel vybrán ukazatel aritmetického průměru, který lépe reflektuje skutečný stav na specifickém trhu stavebních pozemků zastavěných stavbou cizího vlastníka. Z vyhodnocení průměru vzorků byly vyloučeny vzorky, jejichž výsledné indexované jednotkové tržní ceny dosáhly extrémních hodnot (vzorky č. hodnota, 3, 19, 28, 34). Výše obvyklého nájemného předmětných nemovitostí tak byla stanovena na částku částka/m² za rok pro rok 2017, a na částku částka/m² za rok pro rok 2018.

Z vyjádření tituly před jménem jméno FO – hlavního zpracovatele znaleckého posudku ze dne datum vyplývá, že začlenění srovnávacích vzorků nemovitostí z jiných lokalit, než adresa, bylo odůvodněno specifičností předmětu ocenění, když v adresa neexistuje dostatečný počet nemovitostí zastavěných stavbou cizího vlastníka vhodných k porovnání s nemovitostmi, které jsou předmětem tohoto řízení. Omezený počet vzorků by mohl vést k zavádějícím výsledným hodnotám. Dalším důvodem pro použití srovnávacích vzorků z dalších lokalit (adresa) byla cenová roztříštěnost srovnávacích vzorků. Pokud jde o hledisko výměr srovnávacích vzorků, byly do srovnání zahrnuty jak pozemky menší výměry, tak i pozemky větší výměry, přičemž průměrná výměra všech srovnávacích vzorků (použitých pro propočet hodnoty mediánu) činí cca 743 m² a průměrná výměra 34 srovnávacích vzorků (použitých pro propočet hodnoty průměru) činí cca 805 m², přičemž předmětné pozemky mají výměru 1 050 m².

Z vyjádření tituly před jménem jméno FO – hlavního zpracovatele znaleckého posudku ze dne datum vyplývá, že vzorky č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota byly v rámci srovnávací analýzy ponechány, přestože na nich jsou provozovány zájmové spolky a nelze u nich předpokládat klasické komerční využití, protože při analýze veškerých vzorků bylo zjištěno, že nelze explicitně dovozovat, že za pozemky provozované zájmovými spolky by mělo být hrazeno nižší nájemné než za pozemky s klasickým komerčním využitím (o čemž svědčí například srovnání nájemného za pozemek p. č. 2350/2 v k. ú. adresa – nájemce právnická osoba., či nájemného za pozemek p. č. 4966/2 v k. ú. adresa II – nájemce právnická osoba., s některými pozemky užívanými komerčně – p. č. 6383/2 v k. ú. adresa II – nájemce JMW tech s. r. o. či pozemek p. č. 2719/6 v k. ú. adresa – nájemce C+R právnická osoba.). Pokud jde o volbu dílčích koeficientů, v zájmu eliminace subjektivního vlivu zpracovatele na závěry ocenění byl zvolen jako adekvátní koeficient v úrovni 0,90.

K námitkám stran ohledně Dodatku č. hodnota znaleckého posudku je třeba zdůraznit, že soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v jeho posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů. Tímto způsobem soud hodnotil Dodatek č. hodnota ke znaleckého posudku č. spisová značka ze dne datum a dospěl k závěru, že tento dodatek splňuje všechny požadované náležitosti znaleckého posudku. Tedy jeho závěry jsou náležitě odůvodněny, odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení a závěry posudku nejsou v rozporu s ostatními důkazy. Ze znaleckého posudku je zřejmé, jakým způsobem a proč byly vyhledány srovnávací pozemky i z jiných lokalit, než adresa, stejně tak je z posudku zřejmé, jakým výpočtem byly stanoveny výsledné ceny a proč byl jako stěžejní vybrán ukazatel aritmetického průměru a nikoliv ukazatel mediánu. Rovněž je třeba poukázat na to, že posudky tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, které stanovily obvyklé nájemné za užívání předmětných pozemků v předcházejících obdobích (let 2011 až 2016), se i přes použití jiné oceňovací metody značně přibližují cenám zjištěným znaleckým ústavem (pro rok 2014 byla cena stanovena na částka/m²/rok a pro rok 2016 na částka/m²/rok). Z těchto důvodů soud vycházel při stanovení výše obvyklého nájemného u předmětných pozemků ze závěrů Dodatku č. hodnota ke znaleckého posudku č. spisová značka ze dne datum a nevyhověl návrhu žalovaného na vyhotovení dalšího znaleckého posudku, a to znalcem tituly před jménem jméno FO. Tento návrh soud shledal zcela účelovým, když tituly před jménem jméno FO stanovil v předcházejících obdobích nejnižší cenu (částka/m²/rok), přičemž tato cena je diametrálně odlišná od cen zjištěných dalšími dvěma znalci – tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO.

Z rozsudku zdejšího soudu č. j. spisová značka ze dne datum a z databáze ISAS zdejšího soudu vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným probíhá řízení o náhradě za bezesmluvní užívání předmětných pozemků za období let 2012 až 2014, které dosud není skončeno.

Z rozsudku spisová značka ze dne datum ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum a usnesením Nejvyššího soudu České republiky č. j. spisová značka ze dne datum je zřejmé, že u zdejšího soudu probíhalo řízení mezi shora uvedenými účastníky týkající se náhrady za bezesmluvní užívání pozemku p. č. 491/1, který je rovněž součástí areálu „Perla“, stejně jako předmětné pozemky.

5. Na základě hodnocení provedených důkazů jak jednotlivě, tak v jejich souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. hodnota a parc. č. hodnota v obci adresa a k. ú. adresa. Žalovaný je vlastníkem stavby č. p. 431 stojící na pozemku parc. č. hodnota a žalovaný je vlastníkem stavby č. p. 430 stojící na pozemku parc. č. hodnota. Žalovaný zaplatil žalobkyni jako bezdůvodné obohacení v podobě užívání pozemků žalobkyně za období od datum do datum celkem částka (částka měsíčně). Výše obvyklého nájemného pozemku parc. č. hodnota za rok 2017 činí dle Dodatku č. hodnota znaleckého posudku č. spisová značka adresa školy ekonomické v Praze, Institut oceňování majetku, ze dne datum, částka a za rok částka, u pozemku parc. č. hodnota pak činí výše obvyklého nájemného za rok částka a za rok částka. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady za bezesmluvní užívání předmětných pozemků za období roku 2017 a 2018 dopisem ze dne datum.

6. Právně soud věc posoudil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., když předmětem žaloby je náhrada za bezesmluvní užívání pozemků za období od datum do datum.

7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen obč. zák.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle odstavce druhého téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny; bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

10. Soud věc právně posoudil podle citovaných ustanovení občanského zákoníku a podle judikatury dopadající na projednávanou věc. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná je vlastníkem staveb stojících na pozemcích žalovaného, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR dochází k obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku již ze samotného titulu vlastnického práva, jež zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje (viz např. usnesení NS ČR spisová značka, spisová značka, spisová značka). Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se zároveň ustálila i v názoru, že jde-li o pozemky funkčně související s určitou stavbou, je obohacujícím se subjektem ve smyslu shora řečeného právě její vlastník (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka). Námitka žalovaného, že stavba č. p. 431 zabírá pouze část pozemku parc. č. hodnota a náhrada za užívání pozemku by měla být placena pouze za část pozemku a nikoliv za celý pozemek, je tedy zcela bezpředmětná, když provedeným dokazováním bylo prokázáno, že část pozemku p. č. hodnota, na níž není umístěna stavba žalovaného č. p. 431, s touto stavbou funkčně souvisí.

Pokud jde o určení výše peněžité náhrady za bezesmluvní užívání předmětných pozemků, z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR rovněž vyplývá, že „rozhodující pro určení výše bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněným užíváním nemovitosti je částka, kterou by za jiných okolností byl nucen neoprávněný uživatel za takto získané plnění zaplatit v daném místě a čase, zpravidla ve formě nájemného“ (viz rozsudek NS ČR spisová značka) a dále, že při stanovení výše bezdůvodného obohacení je třeba vycházet „z pozemků obdobných, z čehož plyne i to, že by se mělo jednat o pozemky zastavěné stavbou jiného vlastníka“ (viz usnesení NS ČR spisová značka). Jak již bylo uvedeno shora, soud za účelem zjištění výše obvyklého nájemného za předmětné pozemky ustanovil znalecký ústav, z jehož posudku vyplynulo, že obvyklé nájemné za užívání pozemku parc. č. hodnota v roce 2017 činí částka a u pozemku parc. č. adresa 685 Kč, v roce 2018 pak výše obvyklého nájemného za užívání pozemku parc. č. hodnota činila částka a pozemku parc. č. částka. Celkem tak za celé žalované období (datum do datum) činí náhrada za bezesmluvní užívání obou pozemků částka. Protože však žalovaný prokázal, že žalobkyni za užívání předmětných pozemků v žalovaném období již uhradil částka (z výpisů z účtu je zřejmé, že žalovaný v souladu s ust. § 1933 odst. 1 obč. zák. určil, na který dluh plní), soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka (částka-částka). Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně měla částečný úspěch a rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tato částka byla stanovena dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka za úkon, přičemž žalobkyně učinila v dané věci celkem hodnota úkonů.

12. právnická osoba s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit část soudního poplatku, když žalobkyně, která je ze zákona osvobozená od placení soudních poplatků, byla úspěšná ze 46%, a v tomto rozsahu povinnost zaplatit soudní poplatek přešla na žalovaného. Soudní poplatek z částky částka činil částka, z čehož 46% je částka.

13. právnická osoba s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že podle výsledku řízení má stát právo na náhradu nákladů, které vynaložil na znalečném za znalecký posudek adresa školy ekonomické – Institut pro oceňování majetku. Výše znalečného však soudu v době rozhodování nebyla známa, a proto v souladu s ust. 155 odst. 1 o. s. ř. rozhodl pouze o základu náhrady nákladů. Protože žalobkyně byla úspěšná ze 46 %, je uložil jí soud povinnost zaplatit 54% nákladů řízení. Protože žalovaný byl úspěšný z 54%, uložil mu soud povinnost zaplatit 46% nákladů řízení státu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.