OSTP 20 C 75/2022-52

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s obchodním úrokem v kapitalizované výši částka a dále v sazbě 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále s úrokem z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše ve splátkách po nejméně částka měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Co do obchodního úroku v sazbě 13,5 % ročně z jistiny částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na plné náhradě nákladů řízení částka, a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení plnění z úvěru ze dne datum číslo s původní jistinou částka (přičemž částka je však vypláceno zprostředkovateli úvěru), z něhož se domáhá zaplacení jistiny částka, částka na jistině neuhrazených splátek, částka na kapitalizovaném obchodním úroku z neuhrazených splátek a dále v sazbě 21,55 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částka za 3 odeslané upomínky, částka na smluvní pokutě za 3 neuhrazené splátky a částka na smluvní pokutě ze zůstatku zesplatněného úvěru, dále úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil a ani soudu se nepodařilo zjistit jinou adresu, bylo doručeno na jeho trvalé bydliště náhradním způsobem (obálka byla poté vhozena do domovní schránky).

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou o úvěru č. l. 16 ze dne datum žalobkyně prokázala, že se zavázala poskytnout žalovanému částka, zprostředkovateli úvěru částka, přičemž žalovaný se zavázal splácet ve 25 měsíčních splátkách po částka celkem částka. Žalovaný uvedl ve smlouvě i přiložených formulářích své osobní poměry s tím, že nemá jiné závazky, žije s družkou, je bezdětný a měsíčně vydělává částka čistého, družka dalších částka, zatímco za bydlení dává toliko částka a za jiné úvěry částka („ Cetelem“). Uvedl i konkrétního zaměstnavatele (IČO). Ve smlouvě se žalovaný dále zavázal hradit účelně vynaložené náklady, smluvní pokuty částka za každou splátku v prodlení a 0,1 % denně z dlužné jistiny předčasně zesplatněného úvěru. Bylo přiloženo prohlášení babičky žalovaného. Byl předložen formulář posouzení poměrů žalovaného č. l. 21, kde byla provedena redukce deklarovaného příjmu na částku částka měsíčně. Byly doloženy dvě výplatní pásky za únor a březen 2021, výpis z účtu s jednou z výplat (č. l. 26), negativní lustrace z příjmení (který soud ověřil k aktuální době dle č. l. 48 se shodným výsledkem), insolvenčního rejstříku. Byla doložena historie splácení („ bonita smlouvy“), když dle č. l. 27 vyplývá, že žalovaný na závazek celkem uhradil částka (včetně provize při sjednání úvěru). Poskytnutí jistiny částka dne datum bylo prokázáno výpisem č. l. 29, dle č. l. 30 pak i převod provize zprostředkovateli. Žalobkyně doložila upomínku ze dne datum a datum, dopisem ze dne datum žalobkyně doložila odstoupení od smlouvy, které je současně předžalobní výzvou od právního zástupce ve smyslu § 142a o. s. ř. a dle podacího lístku bylo skutečně odesláno do dispoziční sféry žalovaného.

4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci spolu platně sjednali závazek z úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Ačkoliv je úroková míra 30,6 % ročně, nadto zkreslená provizním poplatkem částka, nejedná se o v místě a čase zjevně nepřiměřený úrok, neboť zhruba odpovídá trojnásobku běžné sazby dle databáze příjmení pro daný typ úvěrů. Deklarovaná sazba 21,55 % ročně je přirozeně důsledkem konstrukce, kdy dlužníkovi ve skutečnosti není poskytnuta jistina částka, ale toliko částka. Provizi ve výši částka je třeba považovat dle svého obsahu za celkové náklady úvěru a úrokovou míru je třeba odvozovat od částky, kterou dlužník obdrží. Provizí, splatnou v okamžiku poskytnutí úvěru, není možné obcházet elementární podstatu úvěrové smlouvy, kterou je poskytnutí konkrétní částky ve prospěch dlužníka, přičemž z pohledu dlužníka je lhostejné, jak (a kdy) věřitel alokuje plnění, které je dlužník povinen vrátit. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tj. zda bylo případně uhrazeno více, než částka) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Strany si platně sjednaly i nárok na poplatky za upomínky (poslední z nich je současně i předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř.) a také na smluvní pokuty, čemuž uplatněné nároky na 1 497 a částka aritmeticky odpovídají.

5. Ačkoliv je současně zjevné, že žalovaný ve smlouvě uvedl své poměry ne zcela přesně (přinejmenším co do výše příjmu), zanedbání povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka ze strany věřitele soud nezjistil. Z databáze příjmení v okamžiku prověřování dlužníka zřejmě žádná aktivní exekuce nevyplývala, když četné exekuce z předchozích měsíců (č. l. 38 až 40) byly zřejmě již vymožením skončeny, příjem žalovaného bez provádění srážek byl doložen, výdaje na bydlení v přiměřené podobě (prohlášení babičky žalovaného) rovněž a ačkoliv nebyl učiněn dotaz do databáze BRKI/NRKI (č. l. 43 a násl., s ohledem na deklarovaný úvěr u anonymizováno se zůstatkem anonymizována dvě slova. Kč), soud takový dotaz učinil a nezjistil, že by v květnu 2021 byla situace žalovaného natolik tristní, že by úvěr nebylo možno poskytnout. Úvěr od anonymizováno sice soud nezjistil, zjistil úvěr po splatnosti od právnická osoba, kde však v květnu 2021 zbývalo doplatit částka a úvěr byl postupně umořován. Skutečnost, že si žalovaný následně vzal další úvěry (např. ještě v květnu 2021 úvěr od právnická osoba, jak vyplynulo z řízení sp. zn. 20 C 276/2021), žalobkyni nemohlo tížit. Stejně tak si je soud vědom i dalších úvěrů, např. ze dne datum od právnická osoba, s jistinou částka, který byl projednán v řízení sp. zn. 19 C 288/2021, kde se žalovaný ocitl po splatnosti již v květnu 2019. Tento závazek však ze soudu neznámého důvodu ve výpise CNCB č. l. 43 a násl. nefiguruje a žalobkyně jej tak zřejmě nemohla zjistit. Žalovaný má zjevně ekonomické obtíže nezjištěného druhu, případně trpí chronickou úvěrovou nekázní (krátce po exekučním vymožení závazků si opět nestřídmě bere spotřebitelské úvěry, které nehradí), žalobkyně však v květnu 2021 učinila svým povinnostem zadost a následek absolutní neplatnosti sjednaného závazku ji tak nemůže stíhat.

6. Soud tak mohl žalobě z větší části vyhovět, včetně úroku z prodlení (dle § 1970 občanského zákoníku, čemuž ustanovení smlouvy v článku IV.3 neodporuje), když počátek prodlení je stanoven korektně a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Soud však žalobu zamítnul v rozsahu obchodního úroku v sazbě 13,5 % ročně z jistiny částka od datum do zaplacení, a to s odkazem ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., účinným od 24. 4. 2020, dle kterého platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Procesní požadavek žalobkyně byl tedy přemrštěný a od 91. dne po zesplatnění celého úvěru již nemůže požadovat úrok, převyšující sazbu souběžného úroku z prodlení.

8. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení v převážné míře (nad 90 % při kapitalizaci příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku) úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním a zasláním předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v dalších žalobách stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu (např. sp. zn. 19 C 118/2021, 12 C 80/2020 a další), když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Byť je u zdejšího soudu k dohledání toliko několik žalob tohoto právního zástupce a žalobkyně, v rámci celé ČR půjde nepochybně o stovky analogických návrhů. Ostatně předžalobní výzvu zasílá i sama žalobkyně.

9. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalované povolil v letech 2019 až 2021 již dalších 8 exekucí. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně dvouletý splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně částka; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem.

10. Ba co více, žalovaný by se měl zajímat, zda se žalobkyně nemíní domáhat případným dalším návrhem smluvní pokuty za navazující období po datum, neboť tak již u zdejšího soudu v jiné věci učinila. Omezení ve smyslu § 122 zákona č. 257/2016 Sb. smluvní pokuta dosud nedosáhla (nadto žalobkyně v tomto řízení prokázala, že ani zákonné omezení výše nároku pro ni nepředstavuje překážku v pokusu o její přiznání soudem).

11. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Pokud má někdo nést tíži případného mírnějšího splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaná sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobkyni to již vzhledem k okolnostem nelze spravedlivě požadovat, ostatně splátkový kalendář v trvání dvou let je již sám o sobě krajním opatřením. Žalovaný by měl nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což výše splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku). Dále je již výlučně na žalovaném, zda doručení tohoto rozsudku a (z jeho strany nezasloužené) navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv. Soudní exekutor již po povinném z úřední povinnosti a na náklady povinného pátrat musí.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.