OSTP 12 C 105/2023-66
- Soud:
- Okresní soud v Teplicích
- Spisová značka:
- 12 C 105/2023-66
- Datum rozhodnutí:
- 2023-09-19
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSTP:2023:12.C.105.2023.2
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 13 487,40 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 350 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 12 350 Kč od datum do datum ve výši 3 %, od datum do datum ve výši 2,5 %, od datum do datum ve výši 2 %, od datum do datum ve výši 2,5 %, od datum do datum ve výši 3 %, od datum do datum ve výši 2,5 %, od datum do datum ve výši 2 %, od datum do datum ve výši 9,5 %, od datum do datum ve výši 8,75 %, od datum do datum ve výši 9 %, od datum do datum ve výši 9,5 %, od datum do datum ve výši 9,75 %, od datum do datum ve výši 10,5 %, od datum do datum ve výši 10,75 %, od datum do datum ve výši 9,25 %, od datum do datum ve výši 8,5 %, od datum do datum ve výši 8 %, od datum do datum ve výši 7,75 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 7,05 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 8 %, od datum do datum ve výši 8,75 %, od datum do datum ve výši 9 %, od datum do datum ve výši 7,25 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 10,75 %, od datum do datum ve výši 14 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 1 137,40 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 869 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba Capital Leasing, IČO, se sídlem adresa (dále jen GE Capital Leasing), uzavřel s žalovaným dne datum leasingovou smlouvu číslo jejíž součástí byly Všeobecné smluvní podmínky. Na základě vkladu části podniku společnosti právnická osoba, označené jako„ Autocredit“ se smluvní stranou, namísto GE Capital Leasing, stala společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen jméno příjmení). Předmětem smlouvy byl závazek GE Capital Leasing umožnit žalovanému jako leasingovému nájemci užívání dohodnuté věci – motorového vozidla Škoda Fabia Classic 1.4 a závazek žalovaného platit po dobu 60 měsíců nájemné předmětu leasingu ve výši 6 175 Kč měsíčně s tím, že po uplynutí doby řádného splácení vznikne žalovanému právo na koupi předmětu leasingu za dohodnutou kupní cenu. Žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek a předchůdce žalobkyně smlouvu předčasně ukončil ke dni datum, o čemž žalovaného písemně vyrozuměl. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 12 350 Kč a smluvní pokutu 1 137,40 Kč představující dohodnutý úrok z prodlení ve výši 0,3 % za každý den prodlení z dlužné částky a správní poplatek za penalizační platbu ve výši 100 Kč sjednaný dle článku XI. odst. 1 VOP za období od datum do datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Mezinárodní příslušnost soud posoudil dle čl. 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, číslo (Brusel I bis).
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Souhlas žalobkyně je součástí podaného návrhu, žalovaný se k výzvě soudu doručené mu spolu s žalobou dne datum nevyjádřil.
5. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z leasingové smlouvy číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a právnická osoba soud zjistil, že předmětem leasingu byl značka automobilu anonymizováno 1.4, jehož pořizovací cena činila 295 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit zálohu na splátky 44 250 Kč a měsíční splátky ve výši 6 175 Kč s tím, že po zaplacení 60 splátek bude moci vozidlo odkoupit za částku 1 220 Kč. Současně bylo k vozidlu sjednáno i pojištění uživatele, odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla a havarijní pojištění. Účastníci sjednali, že detailní přehled splátek je veden ve splátkovém kalendáři, který je součástí leasingové smlouvy. Ve splátkovém kalendáři byla splatnost jednotlivých splátek uvedena vždy k 3. dni v měsíci počínaje datum. Ke smlouvě se pojily i Všeobecné obchodní podmínky.
6. Dopisem ze dne datum původní věřitel (právnická osoba) žalovanému oznámil, že svoji pohledávku za ním postoupil žalobkyni. Postoupení pohledávky vyplývá i ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy je zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni touto smlouvou postoupena.
7. Soud věc právně posoudil podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) dle právní úpravy platné v době uzavření smlouvy, tedy dle § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (obč. zák.) jako nepojmenovanou smlouvu.
8. Dle § 491 odst. 2 obč. zák. se na závazky vznikajících ze smluv v zákoně neupravených použijí ustanovení zákona, která upravují závazky jim nejbližší, pokud smlouva nestanoví jinak.
9. V praxi se rozlišují dva základní druhy leasingu – leasing finanční a leasing operativní. Operativní leasing obvykle nezakládá právo na následné odkoupení věci, cílem finančního leasingu je konečný převod vlastnictví k předmětu leasingu. Finanční leasing je specifický soukromoprávní institut; leasingová smlouva je nepojmenovanou smlouvou. Práva a povinnosti účastníků se řídí především ustanoveními leasingové smlouvy.
10. Ujednání leasingové smlouvy nelze rozštěpit na část týkající se závazků spojených s „ nájmem“ předmětu leasingu a na část vztahující se k závazku převodu předmětu leasingu do vlastnictví leasingového nájemce. Prvky nájmu předmětu leasingu nemohou samy o sobě obstát jako („ čistá“) nájemní smlouva. Ujednání této inominátní smlouvy proto nelze v tomto smyslu např. rozštěpit ve smyslu ust. § 41 obč. zák. na část týkající se závazků spojených s („ nájmem“) předmětu leasingu a na část vztahující se k závazku převodu leasingu do vlastnictví leasingového nájemce, a to právě s ohledem na specifický účel této inominátní smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 30 Cdo 2033/2002 publikovaný v Právních rozhledech číslo str. 231). Z toho je jasný závěr, že se nejedná o smlouvu smíšenou, ale o zvláštní druh smlouvy nepojmenované.
11. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé:
12. Aktivní legitimaci žalobkyně soud dovodil z oznámení o postoupení pohledávky (notifikace), které je jednostranným úkonem, jímž byla vyvolána změna v osobě oprávněné přijmout plnění po žalované (§ 1882 an. o.z.).
13. Žalobkyně a předchůdce žalobkyně uzavřeli smlouvu o finančním leasingu, kterou se předchůdce žalobkyně zavázal umožnit žalovanému jako leasingovému nájemci užívání dohodnuté věci – motorového vozidla anonymizována dvě slova 1.4 a žalovaný se zavázal uhradit první plátku (akontaci) a následně platit po dobu 60 měsíců nájemné předmětu leasingu ve výši 6 175 Kč měsíčně s tím, že po uplynutí doby řádného splácení vznikne žalovanému právo na koupi předmětu leasingu za dohodnutou kupní cenu. Žalovaný však řádně nehradil splátky ve výši 12 350 Kč a soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl, když možnost zprostit se takového závazku by mohl pouze žalovaný tím, že by prokázal, že tuto částku uhradil. Jelikož se tak nestalo, soud žalobní nárok posoudil jako důvodný a žalovanému uložil úhradu dlužné splátky finančního leasingu i spolu s úrokem z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády 142/1994 Sb., jelikož je nepochybné, že žalovaný se dostal se zaplacením dlužné splátky do prodlení.
14. Pokud žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 1 137,40 Kč, jejíž výši účastníci sjednali odkazem na Všeobecné obchodní podmínky, soud tuto nepřiznal. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 3512/11 v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu nebo jiné obdobně znevýhodňující ustanovení zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). Jelikož zamítnutí smluvní pokuty bylo výlučně z důvodu právního posouzení, soud jednání nenařizoval.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 869 Kč, přičemž tato částka představuje 83 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 487,40 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
16. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem, když neshledal důvody k stanovení lhůty delší.
17. Přiznanou náhradu nákladů řízení soud uložil uhradit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta, když žalobkyně byla v řízení právně zastoupena.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.