OSTR 6 C 216/2022-40

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Anonymizováno., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 86 596,45 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro částku 43 500 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 44 738,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 44 738,45 Kč od 8. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 34 736 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Jako předmět daného řízení bylo posuzováno právo žalobce proti žalovanému na zaplacení částky 86 596,45 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu písemně uznaného a dosud řádně nesplněného dluhu žalovaného. K odůvodnění žaloby žalobce mimo jiné uvedl, že se žalovaným uzavřel dne 22.2.2022 písemnou dohodu o splátkách, ve které žalovaný uznal dluh ze smlouvy o prodeji zboží, který však dosud řádně a v plném rozsahu neuhradil.

V průběhu řízení žalobce omezil podanou žalobu pro částku 43 500 Kč, kterou žalovaný průběžně hradil splátkami po jejím podání, proto soud v tomto rozsahu řízení zastavil (ustanovení § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu).

Žalovaný ve zbytku navrhl zamítnutí žaloby s tím, že byla podána předčasně. Ze strany žalovaného je dosud dluh řádně hrazen ve sjednaných splátkách, ztrátu výhody splátek žalobce řádně neuplatnil, dluh ve zbývající uznané části tak není splatný. Nadto poukázal na nedostatečnou specifikaci uznaných pohledávek v Dohodě o splátkách.

Po provedeném řízení učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci:

V řízení není sporu o tom, že strany dne 22.2.2022 uzavřely „Dohodu o splátkách“, ve které žalovaný uznal vůči žalobci co do důvodu a výše jeho dluh na kupní ceně za dodané zboží v podobě nápojů určený odkazem na její fakturace a zavázal se jej uhradit v měsíčních splátkách po 14 500 Kč se splatností vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, přičemž nejbližší splátka byla sjednána dne 28.2.2022.

Z ustanovení článku III. bodu 2. věty druhé Dohody soud dále zjistil, že platba se považuje za řádně uhrazenou až okamžikem připsání na uvedený účet Věřitele.

Z ustanovení článku III. bodu 3. Dohody soud dále zjistil, že Placení dluhu ve splátkách dle odst. 1 tohoto článku se sjednává s tím, že v případě prodlení Dlužníka se zaplacením byť části kterékoli splátky, ztrácí Dlužník bez dalšího výhodu splátek, celý Dluh se stává automaticky splatným prvním dnem prodlení se splátkou a Věřitel je oprávněn uplatnit svůj nárok v soudním řízení. Současně Dlužníku vzniká povinnost uhradit Věřiteli jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z celkové výše Dluhu ke dni zesplatnění, smluvní pokuta je splatná dnem vzniku a v případě částečných plnění bude umořována před dlužnou jistinou.

Žalovaný sám v řízení připustil, že sjednanou splátku uznaného dluhu v měsíci květnu 2022 poslední den její splatnosti žalobci teprve odesílal, a že takto (opožděně) platil i dřívější splátky. Sám přitom netvrdil, že by na projednávaný dluh včetně smluvní pokuty (již jako smluvní povinnost vzniklou v důsledku prodlení s peněžitým plněním rovněž nijak nezpochybnil) hradil více, než je tvrzeno žalobcem.

Soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je po jejím částečném zpětvzetí v celém zbývajícím rozsahu důvodná. Ve věci je nesporné, že žalovaný jako dlužník svým jednostranným písemným projevem jak shora uvedeno uznal svůj dluh určený svým důvodem i výší a přes sjednanou možnost splátek tento řádně a především včas neplnil. Sám žalovaný připouští tvrzení žalobce potud, že splátku za měsíc květen 2022 ve prospěch žalobce poslední den lhůty teprve poukázal, pročež je nutno s ohledem na ustanovení článku III. bodu 2. věty druhé Dohody o splátkách uzavřít, že se přinejmenším ke dni 1.6.2022 ocitnul v prodlení s úhradou předmětného dluhu. Tím jednak ztratil výhodu splátek a současně mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10% z tehdejší výše dluhu v částce 10 432,27 Kč, kterou co do výše žalovaný v řízení nijak nezpochybnil. Žalobě je tak nutno vyhovět, a jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, je kromě dlužné částky povinen hradit i žalobcem uplatněný zákonný úrok z prodlení.

Pokud jde o námitku žalovaného potud, že jím uznaný dluh určený pouhým odkazem na čísla fakturace, na jejichž podkladě vzniknul, je nedostatečně určitý, pak soud je naopak přesvědčen, že takové vymezení dluhu odkazem na nezaměnitelné účetní listiny je zcela dostačující. Bezpředmětnou pak soud shledal i námitku žalovaného v tom smyslu, že žalobce nedostatečným způsobem, resp. opožděně uplatnil tzv. „ztrátu výhody splátek“, když v tomto smyslu pro stručnost odkazuje na výše citované smluvní ujednání stran obsažené v čl. III. bodu 3. Dohody zakotvující automatickou splatnost celého zbytku dluhu v případě prodlení.

Po právní stránce soud posuzovanou věc hodnotil podle ustanovení § 2053 a násl. občanského zákoníku a otázku úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 téhož právního předpisu.

O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:

1. soudní poplatek ve výši 3 464 Kč,

2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 5 x 4 580 Kč za pět poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 2x písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva, účast u jednání soudu),

3. 5x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby

4. náhrada za promeškaný čas ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za 4 započaté půlhodiny v jednotlivé výši 100 Kč, celkem ve výši 400 Kč,

5. náhrada cestovních výdajů ve smyslu vyhlášky č. 467/2022 Sb. za 134 najetých kilometrů ve výši 1 045 Kč při žalobcem doložené průměrné spotřebě užitého vozu 5,9 litrů motorové nafty/100 km.

Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.

Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu).

Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu).