OSTU 14 C 82/2020-238

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem části pozemku parc. číslo v k. ú. anonymizováno a obci obec, zapsaném na listu vlastnictví číslo stát. instituce, stát. instituce, na němž je vybudována část zděné přístavby, a to v rozsahu dle geometrického plánu číslo rok zhotovitele právnická osoba obec ověřeného dne 15. 7. 2020 anonymizováno jméno příjmení v části vymezené body anonymizována čtyři slova, který je jako příloha anonymizováno součástí rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 49.566 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 2.095 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Výrok o nákladech řízení státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát z rozpočtových prostředků na nákladech řízení za svědečné vynaložil částku 588 Kč svědku příjmení, částkuVýrok o nákladech řízení státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát z rozpočtových prostředků na nákladech řízení za svědečné a znalečné nekryté zálohou vynaložil částku 3.594 Kč. Účastníci jsou povinni podle výsledku řízení nahradit státu náklady v rozsahu, ve kterém neměli ve věci úspěch. Žalobce je proto povinen nahradit státu náklady řízení ve výši 431 Kč (12 % z částky 3.594 Kč) a žalovaný ve výši 3.163 Kč (88 % z částky 3.594 Kč).

2. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro delší lhůtu splatnosti.

3. Žalobce následně doplnil svá tvrzení tak, že podle žalobce začala vydržecí doba běžet v roce 1992, kdy žalobce společně s tehdejší manželkou nabyl do společného jmění notářským zápisem ze dne datum nemovitost, která je v notářském zápise specifikována, přičemž součástí popisu nemovitosti je i nedokončená stavba kolny, která tam v té době stála. Od roku 1992 tak byla dána dobrá víra žalobce a počala běžet vydržecí doba, která uplynula v roce 2002. Žalobce dodatečně předložil soudu vyhotovený geometrický plán a upřesnil petit žaloby dle tohoto geometrického plánu. Žalobce nezměnil žalobu (domáhal se stále téhož), pouze konkretizoval určení, v jakém rozsahu žádá určení svého vlastnického práva s odkazem na geometrický plán.

4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy výpisy z katastru nemovitostí – listy vlastnictví číslo číslo pro územní celek a k. ú. anonymizováno, notářským zápisem anonymizováno číslo ze dne datum, výzvou žalovaného ze dne 20. 5. 2016, odpovědí žalobce ze dne 30. 6. 2016, zprávou stát. instituce, anonymizována dvě slova územní celek a obsahem spisu stát. instituce anonymizováno číslo rok spisová značka, zprávou stát. instituce, anonymizováno obec a Finančního úřadu anonymizováno územní celek, územní pracoviště obec. Dále byl proveden důkaz fotodokumentací, místním ohledáním a výslechem svědků příjmení jméno příjmení, anonymizováno a jméno příjmení.

5. Z provedených důkazů byly zjištěny tyto skutkové okolnosti:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem anonymizována tři slova, zastavěné plochy a nádvoří o výměře 132 m2, jejíž součástí je stavba objektu bydlení adresa v obci obec a k. ú. anonymizováno. Jako nabývací titul je zapsána dohoda o vypořádání SJM ze dne datum.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví bylo zjištěno, že žalovaný je mj. vlastníkem parcely číslo, ostatní plocha (neplodná půda) o výměře 1396 m2 v obci obec a k. ú. anonymizováno. Jako nabývací titul je zapsána kupní smlouva ze dne datum.

8. Z notářského zápisu anonymizováno číslo ze dne datum bylo zjištěno, že prodávající anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení uzavřeli s kupujícími celé jméno žalobce a jméno příjmení kupní smlouvu ohledně nemovitostí uvedených v článku za prvé notářského zápisu, tj. domku adresa se stavební parcelou číslo v k. ú. anonymizováno, územní celek. Prodávající prodali uvedené nemovitosti kupujícím se vším příslušenstvím a součástmi, zejména s nedokončenou stavbou kolny, zpevněnými plochami, žumpou, vodovodní přípojkou, domácí vodárnou a venkovními úpravami.

9. Ze zpráv stát. instituce, anonymizována dvě slova územní celek a ze spisu stát. instituce sp. zn. číslo rok spisová značka bylo zjištěno, že dne datum podal žalobce příjmení úřadu v obec žádost o vydání stavebního povolení na přístavbu kolny u hájenky v adresa, ke které připojil dokumentaci na přístavbu kolny, podle které se mělo jednat o přízemní stavbu o velikosti 11,5 x 6,5 m. Z protokolu o ústním jednání a místním šetření ze dne datum bylo zjištěno, že dle stavebního úřadu přístavba zasáhne cca 2,5 metru na pozemek parcelní číslo. Žalobce následně předložil stavebnímu úřadu upravenou projektovou dokumentaci a stavebním povolením ze dne datum rozhodnutí anonymizováno spisová značka rok byla žalobci povolena stavba„ Přístavba kolny – anonymizována dvě slova“ na stavební parcele číslo v k. ú. anonymizováno o rozměrech 11,5 x 3 m. Dne datum podal žalovaný stát. instituce podnět k zahájení řízení o nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení s tím, že žalobce provedl stavební úpravy i na pozemku číslo ve vlastnictví žalovaného. Dne datum vydal stát. instituce, odbor výstavby, územního plánování a životního prostřední oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby zděné přístavby ke stávajícímu objektu bydlení adresa. Ve věci bylo provedeno několik místních šetření, rozhodnutím stát. instituce anonymizována dvě slova rok spisová značka ze dne datum rozhodnutí bylo žalobci nařízeno odstranění stavby. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto anonymizována dvě slova územní celek dne datum tak, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Věc doposud není skončena.

10. Z výzvy žalovaného žalobci ze dne 20. 5. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník pozemku parcelní číslo v k. ú. anonymizováno vyzval žalobce k odstranění stavebních úprav provedených na pozemku parcelní číslo. Z odpovědi žalobce ze dne 30. 6. 2016 bylo zjištěno, že žalobce sděluje žalovanému, že stavba byla realizována na základě stavebního povolení, které bylo vydáno mj. po souhlasném prohlášení tehdejšího vlastníka pozemku parcelní číslo. Informace, že část stavby se nachází na pozemku žalovaného, je pro žalobce nová. Žalobce sděluje, že by rád řešil věc smírnou cestou.

11. Místním ohledáním a z fotodokumentace bylo zjištěno, že k domu adresa se přichází směrem do kopce ke vstupu, který je zachycen na anonymizováno číslo listu, vedle vstupu je napravo patrná hrana původního domu, od které je provedena přístavba kolny, za vstupem je zastřešený průchod, napravo je vstup do domu, nalevo do kolny. Bezprostředně za kůlnou je opěrná zeď, nad ní svah, který je porostlý křovím, není na něm patrno žádné využívání. Nedokončená stavba kolny uváděná v notářském zápise ze dne datum byla v místech nynější kolny, sestávala ze dvou rozestavěných kostek a dosahovala cca do 560 cm průchodu směrem od zadní části domu. Průchod v té době nebyl zastřešen. Rozestavěné původní kolny jsou na fotografiích číslo. Původně nebyla na místě opěrná zeď a svah se sesouval až ke kůlnám. Opěrná zeď byla vybudována na hraně původních kůlen, které byly pak zbourány. Umístění opěrné zdi ve vztahu k původní kůlně je na fotografii číslo listu.

12. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení, anonymizováno bylo zjištěno, že v notářském zápise ze dne datum je označen jako druhý prodávající, prvním prodávajícím byl jeho otec, který již zemřel. Na chalupu v anonymizováno jezdil nejprve s rodiči, po jejich rozvodu tam jezdil za otcem. Spoluvlastníkem se stal v souvislosti s vypořádáním rodičů po rozvodu. příjmení využíval především jeho otec, sice jako rekreační objekt, ale byla období, kdy tam pobýval delší dobu. K chalupě ke vchodu vedla cesta kolmo na spádnici a mezi chalupou a svahem stála kůlna, která zadržovala, aby svah nesjížděl a otec ji využíval ke skladování. Rodiče kupovali nemovitost od lesů někdy v šedesátých letech, svědek má za to, že stráň směrem nahoru nad chalupou patřila dál lesům, kde byla přesně hranice pozemků, neví, nikdo jiný tam tenkrát nehospodařil, otec sázel stromy a keře i směrem ke svahu. Fotografie číslo listu zachycují části zděné kůlny mezi chalupou a svahem.

13. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, bývalé manželky žalobce, bylo zjištěno, že s žalobcem byli manželé od roku 1982 do roku 2004. Za trvání manželství kupovali chalupu v anonymizováno, kam během manželství jezdila, naposled tam byla cca 2 roky před rozvodem. V době koupě byla kůlna naproti vchodu do chalupy. Chalupa stojí ve svahu a kůlna byla mezi vchodem do chalupy a svahem. Užívali celý prostor až ke svahu, včetně kůlny až ke studánce, která tam byla. Nikdy se nestalo, že by jim někdo vytýkal, že užívají něco, co není jejich.

14. Ze zprávy stát. instituce, KP obec bylo zjištěno, že anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení nabyli vlastnictví k domu adresa v anonymizováno na základě kupní smlouvy v roce 1967, anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno nabyl vlastnictví darovací smlouvou v roce 1977.

15. Ze zprávy Finančního úřadu anonymizováno územní celek, územní pracoviště obec žádné podstatné skutečnosti zjištěny nebyly.

16. Dle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

17. Žalobce se domáhá určení svého vlastnického práva k části pozemkové parcely číslo v obci obec a k. ú. anonymizováno, jde tedy o určovací žalobu dle § 80 o. s. ř., u které je třeba prokázat naléhavý právní zájem na určení. Z listu vlastnictví číslo bylo prokázáno, že v katastru nemovitostí je zapsán jako vlastník předmětné pozemkové parcely číslo v obci obec a k. ú. anonymizováno žalovaný. Pokud žalobce tvrdí, že je vlastníkem části pozemku, nemá jinou možnost docílit změny zápisu v katastru nemovitostí než žalobou na určení vlastnictví. Před stavebním úřadem probíhá řízení ohledně odstranění stavby, která se částečně nachází na části pozemku, která je předmětem sporu. Pro rozhodnutí ve stavebním řízení může být důležité, kdo je vlastníkem této části pozemku. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán a soud se proto žalobou zabýval věcně.

18. Dle § 3028 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

19. Žalobce se domáhá určení svého vlastnického práva s tím, že jej nabyl vydržením poté, kdy se stal oprávněným držitelem od roku 1992. Věc je proto třeba po právní stránce posoudit dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tj. dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.).

20. Dle § 134 odst. 1, 3 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

21. Dle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

22. Právní předchůdci žalobce, tehdejší manželé příjmení, nabyli vlastnictví domu adresa, tzv. hájenky v anonymizováno, na základě kupní smlouvy z roku 1967. V roce 1977 byl spoluvlastnický podíl na nemovitosti darován svědku příjmení příjmení. Podle jeho výpovědi objekt užíval především jeho otec, který jej upravoval, vysazoval stromy a keře a to i směrem mezi chalupou a svahem nad ní. V roce 1992 nabyli vlastnictví domu adresa a anonymizována dvě slova kupní smlouvou sepsanou formou notářského zápisu ze dne datum do společného jmění žalobce a svědkyně jméno příjmení. Po rozvodu jejich manželství se na základě dohody o vypořádání SJM ze dne datum stal výlučným vlastníkem nemovitostí žalobce. Dům je vybudován ve svahu, v roce 1992 byly mezi domem a svahem nad ním rozestavěny zděné kolny, které dosahovaly až k zvedajícímu se svahu. V kupní smlouvě ze dne datum je nedokončená stavba kolny uváděna jaké součást převáděné nemovitosti. Z výpovědi svědkyně příjmení bylo prokázáno, že žalobce a svědkyně po koupi nemovitostí užívali celý prostor až ke svahu, včetně kůlny, aniž by jim kdokoliv vytýkal, že užívají něco, co není jejich. To odpovídá výpovědi svědka příjmení příjmení o tom, že jeho otec užíval prostor kolem chalupy rovněž až ke svahu (sázel tam keře a stromy). Místním ohledáním bylo prokázáno, že okolí domu adresa až po svah je sourodým celkem, kdežto svah je spíše pustý a zjevně nevyužívaný. Žalobce a jeho tehdejší manželka byli od koupě nemovitosti dle názoru soudu v dobré víře, že předmětem kupní smlouvy je pozemek až ke svahu, jak byl využíván jejich právními předchůdci. Pozemek nebyl využíván pouze v místech zastavěných rozestavěnou zděnou kůlnou, ale po celé délce domu, kde prostor tvořil logický celek.

23. Žalobce opíral svou dobrou víru, že je oprávněným držitelem pozemku až po svah o kupní smlouvu ze dne datum. Jeho dobrou víru je nutno hodnotit z objektivního hlediska. Žalobce kupoval rekreační objekt zasazený ve svahu, ve kterém byla v okolí umístěna jen tato nemovitost. Jeho právní předchůdci užívali nemovitost až ke svahu, započali tam se stavbou zděných kůlen. příjmení pozemku parcelní číslo žádným způsobem rozsah užívání nezpochybňoval. Dle názoru soudu prodávající anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení měli za to, že jimi prodávaný pozemek sahá až ke svahu, který začínal za zděnou kůlnou. Původní vlastník se k této části anonymizováno parcelní číslo (od svahu po hranici pozemku anonymizována dvě slova) jako vlastník nechoval, své vlastnické právo neuplatňoval, nedomáhal se odstranění rozestavěné kůlny na svém pozemku ani pozemek neužíval. V terénu, v němž se nemovitost nachází, je nutno dospět k závěru, že žalobce mohl být i objektivně v dobré víře, že jeho pozemek sahá až ke svahu. Nebylo zjištěno nic, co by mělo u žalobce až do doby stavebního řízení zahájeného žádostí žalobce o vydání stavebního povolení na přístavbu kolny doručené stavebnímu úřadu datum, konkrétně do místního šetření ze dne datum, vyvolat důvodné pochybnosti o tom, zda mu pozemek patří až ke svahu. V rámci místního šetření bylo stavebním úřadem konstatováno, že dle stavebního úřadu přístavba v rozsahu plánovaném žalobcem (11, 5 x 6,5 metru) zasáhne cca 2,5 metru na pozemek parcelní číslo. Žalobce následně nechal upravit projektovou dokumentaci pro stavební úřad a stavební povolení bylo vydáno dne datum na zděnou stavbu o rozměrech 11,5 x 3 m. Žalobce fakticky postavil stavbu v rozsahu dle původní projektové dokumentace. Jeho dobrá víra tak dle názoru soudu nebyla narušena až výzvou žalovaného ze dne 20. 5. 2016, ale výsledkem šetření stavebního úřadu v roce 2004.

24. Žalobce byl na základě kupní smlouvy v dobré víře, že pozemek koupil až po hranu rozestavěných kůlen směrem ke svahu. Aniž by bylo přihlíženo k dobré víře jeho právních předchůdců, stal se tak nejpozději od datum oprávněným držitelem, oprávněná držba trvala více než 10 let, neboť až v roce 2004 byly v rámci řízení před stavebním úřadem činěny úkony, které mohly dobrou víru narušit. Předmětný pozemek je způsobilý být předmětem vydržení (není dán žádný z důvodů dle § 134 odst. 2 obč. zák.), proto se žalobce stal uplynutím vydržecí lhůty vlastníkem části předmětného pozemku v rozsahu, jaký je vymezen body anonymizována čtyři slova geometrického plánu číslo rok zhotovitele právnická osoba obec ověřeného dne datum anonymizováno jméno příjmení, který je přílohou číslo rozsudku. Žaloba je tak důvodná a bylo jí vyhověno.

25. S ohledem na skutečnost, že v době zahájení řízení před stavebním úřadem ohledně přístavby kůlny byl již žalobce vlastníkem sporné části pozemku, když vlastnické právo nabyl vydržením, není důvodu zabývat se při hodnocení dobré víry žalobce rozsahem, ve kterém přístavbu kolny fakticky provedl.

26. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, jde o žalobu na určení, nikoliv o žalobu na plnění, u které se předpokládá předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř. Žalobci proto přísluší náhrada vynaložených nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 5.000 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Odměna za 1 úkon právní pomoci dle § 9 odst. 4 a § 7 a. t. činí 3.100 Kč, režijní paušál dle § 13 odst. 4 a. t. činí 300 Kč. Ve věci bylo zástupcem žalobce učiněno 7 úkonů právní pomoci (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby, 3. vyjádření k námitkám žalovaného, 4. účast u jednání datum, 5. doplnění skutkových tvrzení ze dne 3. 9. 2020, 6. účast na místním ohledání, 7. účast u jednání datum), proto odměna včetně paušálu činí 23.800 Kč. Za ztrátu času advokáta cestou k jednáním soudu a na místní ohledání přísluší náhrada za 36 započatých půlhodin (3 x 12) po 100 Kč, tj. 3.600 Kč. Dále hradil žalobce jízdné právního zástupce k jednáním soudu a na místní ohledání. V roce 2020 bylo celkem ujeto 968 km (jednání datum + místní ohledání) vozidlem o průměrné spotřebě dle technického průkazu 7,6 litru nafty na 100 km, o ceně dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. 31,80 Kč za litr. Náklady na pohonné hmoty tak činí 9,68 x 7,6 x 31,80, tj. 2.339,40 Kč. Paušální náhrada 4,20 Kč za 1 km dle § 157 odst. 4 zákoníku práce (ve spojení s § 13 odst. 5 a. t. a vyhláškou č. 358/2019 Sb.) činí 4.065,60 Kč. V roce 2021 bylo k jednomu jednání ujeto 468 km stejným vozidlem. Cena nafty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. činí 27,20 Kč za litr. Náklady na pohonné hmoty tak činí 4,68 x 7,6 x 27,20, tj. 967,40 Kč. Paušální náhrada 4,40 Kč za 1 km dle § 157 odst. 4 zákoníku práce (ve spojení s § 13 odst. 5 a. t. a vyhláškou č. 589/2020 Sb.) činí 2.059,20 Kč. Žalobce na jízdném celkově vynaložil částku 9.431,60 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 36.831,60 Kč (23.800 + 3.600 + 9.431,60 Kč). Daň činí 7.734,60 Kč. Celkově žalobce na nákladech právního zastoupení vynaložil po zaokrouhlení částku 44.566 Kč a na nákladech řízení včetně soudního poplatku celkem 49.566 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 49.566 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Požadavek žalobce, aby mu byla za jednání datum přiznána náhrada za 2 úkony právní pomoci, není důvodný, neboť jednání trvalo necelé 2 hodiny (od 12,30 hodin do 14,20 hodin), nikoliv 3 hodiny, jak uvádí žalobce ve vyúčtování nákladů řízení.

27. 1.382 Kč svědkyni příjmení a částku 125 Kč jako 9 % odvod z vyplacené náhrady mzdy svědkyni příjmení. Celkové náklady státu činí 2.095 Kč. S ohledem na výsledek řízení je státu povinen nahradit náklady řízení v této výši žalovaný, který neměl ve věci úspěch.

28. Lhůta k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro delší lhůtu splatnosti.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.