OSTU 19 C 289/2018-334

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, narozený 2. února 1951 ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený anonymizováno údaje o zástupci ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba, kterou se žalobce a) celé jméno žalobce, datum narození domáhá určení, že je vlastníkem podílu o velikosti ¼ na pozemcích parc. číslo o výměře 417 m2 (ostatní plocha) a par. číslo o výměře 3241 m2 (trvalý travní porost) nacházejících se v katastrální uzemí, územní celek, zapsaných na listu vlastnictví číslo u stát. instituce, stát. instituce, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce b) celé jméno žalobce, datum narození domáhá určení, že je vlastníkem podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. číslo o výměře 417 m2 (ostatní plocha) a par. číslo o výměře 3241 m2 (trvalý travní porost) nacházejících se v katastrální uzemí, územní celek, zapsaných na listu vlastnictví číslo u stát. instituce, stát. instituce, se zamítá.

III. Žalobce a) je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 26.823,36 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované příjmení jméno příjmení.

IV. Žalobce b) je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 18.595,36 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované příjmení jméno příjmení.

1. Žalobci se svou žalobou doručenou soudu dne 24. 10. 2018 domáhají určení, že žalobce a) celé jméno žalobce je vlastníkem podílu o velikosti ¼ a žalobce b) celé jméno žalobce je vlastníkem podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. číslo o výměře 417 m2 (ostatní plocha) a par. číslo o výměře 3241 m2 (trvalý travní porost) nacházejících se v katastrální uzemí, územní celek, zapsaných na listu vlastnictví číslo u stát. instituce, stát. instituce. K odůvodnění uvedli, že na základě Dekretu prezidenta republiky ze dne 12. 6. 1945 číslo Sb. se pozemková parcela číslo o výměře 3658 m2 stala společně s dalšími parcelami předmětem grafického přídělu číslo. Příjemcem uděleného přídělu se stal pan jméno příjmení, rodné číslo, zemřelý dne datum, posledně bytem adresa Pan příjmení příjmení převedl mimo jiné tento pozemek kupní smlouvou ze dne 23.08.1954 do vlastnictví manželů jméno a jméno příjmení a manželů jméno a jméno příjmení tak, že každému z manželů příslušel podíl o velikosti ¼. Tato kupní smlouva by byla schválena MNV jedině v případě, že budou plněny dodávky sena, jehož množství bylo stanoveno i z plochy grafického přídělu číslo. Grafický příděl číslo nebyl v kupní smlouvě výslovně uveden, protože šlo o nezaknihované parcely, přičemž neuvedení nezaknihovaných parcel do kupních smluv bylo v dané době běžnou praxí. V roce 1964 došlo ke změně zákresu parcely číslo v katastrální mapě, která měla za následek změnu výměry této parcely z původních 3658 m2 na 417 m2. Dále v důsledku této změny zákresu vznikla nová parcela označená jako parc. číslo o výměře 3.241 m2. Tato nově vzniklá parcela se stala rovněž předmětem vlastnického práva manželů jméno a jméno příjmení a manželů jméno a jméno příjmení a po další desítky let sdílela osud pozemkové parcely číslo. V roce 1971 byla ¼ pozemkové parcely číslo o výměře 417 m2 a pozemku parc. číslo o výměře 3.903 m2 přepsána na základě hospodářské smlouvy č. anonymizováno číslo anonymizováno číslo Okresním střediskem geodézie v obec z vlastnictví pana jméno příjmení do vlastnictví státu, reps. Městského národního výboru ve obec. Zbývající ¾ pozemku zůstaly ve vlastnictví jméno příjmení, jméno a jméno příjmení, kteří na tomto pozemku dalších více než třicet let hospodařili a platili daň z nemovitosti. V roce 1996 došlo v souvislosti s digitalizací katastru nemovitostí k údajnému došetření vlastnictví, které vyústilo v dodatečné projednání dědictví po zemřelém jméno příjmení. Na základě výsledku dědického řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. číslo jednací provedl katastrální úřad vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ¾ k pozemkům parc. číslo pozemku číslo pro paní jméno příjmení, datum narození, bytem obec a číslo. Tento svůj podíl paní jméno příjmení převedla kupní smlouvou ze dne 12.01.2015 do vlastnictví žalované, která je jako vlastník zapsána doposud. Ohledně zbývajícího podílu ve výši ¼ na předmětných pozemcích je veden v katastru nemovitostí duplicitní zápis pro paní jméno příjmení a územní celek, přičemž pro územní celek na základě souhlasného prohlášení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a územní celek na základě § 1 zákona č. 172/199 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Vlastnického práva k této ¼ na pozemcích se žaloba netýká, konfiskaci podílu pana příjmení příjmení na předmětných pozemcích žalobci nerozporují.

2. I pokud by vlastnické právo nebylo v roce 1954 ve prospěch manželů příjmení a anonymizováno převedeno, nabyli ho tito na základě vydržení. Manželé příjmení a anonymizováno užívali předmětné nemovité věci v dobré víře jako jejich vlastníci od roku 1954 do roku 1971 (v případě pana příjmení), resp. každá až do své smrti a platili po celou dobu jejich užívání daň z nemovitosti, kterou by jistě neplatili, pokud by nebyli přesvědčeni o svém vlastnictví. Jejich právní nástupci pak užívali předmětné nemovité věci až do roku 2008. Byla tedy naplněna podmínka vyžadovaná tehdy platnými a účinnými právními předpisy, konkrétně § 116 zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku, tj. užívání po dobu nejméně deseti let. Tento závěr žalobců potvrzuje i skutečnost, že od roku 1954 až do roku 2008 nikdo z rodiny pana jméno příjmení, ani on sám, o předmětné pozemky nejevil zájem. Lze se tedy domnívat, že pan jméno příjmení byl přesvědčen o tom, ž veškerá svá práva k pozemkům parc. číslo převedl v roce 1954 na právní předchůdce žalobců. S ohledem na výše uvedené považují žalobci závěr Obvodního soudu pro Prahu 6, kterým bylo paní jméno příjmení, dědičce po panu jméno příjmení, dědictví potvrzeno, za chybný, a následný převod na žalovanou neoprávněný.

3. K výzvám na doplnění tvrzení žalobce a) ze dne 27. 2. 2019 čl. 46 a žalobce b) ze dne19. 8. 2019 čl. 117, kterými soud v souladu s právním názorem vysloveným v usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. číslo jednací ze dne 21. 1. 2019 vyzval oba žalobce k doplnění žaloby o tvrzení, jakým způsobem na ně právní předchůdci převedli vlastnické právo k předmětným nemovitostem nebo jak jinak je získali, žalobci v prvé řadě shodně zopakovali svá tvrzení o vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům jejich právními předchůdci. Dále žalobce a) uvedl, že mu náleží předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitostech coby dědicovi po jméno příjmení, datum narození, dceři jméno a jméno příjmení, kteří jej nabyli vydržením, a kterým bylo v roce 1996 odňato úkonem zaměstnance Katastrálního úřadu. Žalobce b) uvedl, že mu náleží předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitostech coby dědicovi jméno a jméno příjmení. Dědické řízení po jméno příjmení, zemřelé v r. 1992 nakonec vycházelo ze stavu v KN z roku 1996, kdy katastrální úřad odebral vlastnictví předmětných podílů na pozemcích pí anonymizováno a manželům příjmení, a ponechal městu obec. Dodatečné dědické řízení Obvodní soud pro Prahu 7 odmítl. Současně paní příjmení ve své svědecké výpovědi ve věci spisová značka uvedla, že byla překvapena, že zdědila pozemky ve obec a dále uvedla, že při prodeji pozemků sdělila žalované, že v roce 2013 byla námitka vůči jejímu vlastnictví pozemků, ale byla prošetřena s výsledkem, že jejich vlastnicí je ona.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že je nedůvodná. Žalobci opírají svůj nárok o vydržení předmětných pozemků rodiči žalobce b) a prarodiči žalobce a), tedy manželi jméno a jméno příjmení a jméno a jméno příjmení. Žalovaná k tomu uvádí, že právní předchůdci žalobců vlastnické právo nikdy nevydrželi. Současně žalobci a) ani žalobci b) nesvědčí žádný právní titul prokazující jejich vlastnické právo k předmětným pozemkům. Vlastnické právo nebylo za dobu života jejich právních předchůdců převedeno na žalobce jakýmkoli způsobem, a ani v dědickém řízení po jejich právních předchůdcích jim nebylo vlastnické právo k uvedeným pozemkům přiznáno. Pan příjmení příjmení pozemek parc. číslo o výměře 3658 m2 manželům příjmení a celé jméno žalobce nikdy nepřevedl. Dne 8. 8. 1949 Osidlovací úřad a Fond národní obnovy v obec přidělil rozhodnutím o přídělu do vlastnictví pana jméno příjmení, bytem v adresa rodinný domek adresa v obci část obce se stavební parcelou č. parc. anonymizováno a s pozemkovou parcelou č. parc. číslo zapsaných ve vložce číslo pozemkové knihy kat. území část obce po oddělení podle § 1 zák. číslo pokud se týče po vyloučení, pozemkové parcely č. parc. číslo o výměře 3658 m2, která se nepřiděluje. Ve vložce číslo ke dni 24. 9. 1949 byl zapsán pozemek číslo st. parcela číslo s domem adresa a pozemek číslo přičemž pro pana jméno příjmení bylo zápisem ze dne 24. září 1949 právo vlastnické vloženo pouze k pozemku číslo st. parcele číslo s domem adresa, nikoli i k pozemku číslo kterému dnes odpovídají pozemky p. číslo. Taktéž pozdější vklad vlastnického práva ze dne 21. ledna 1955 k ¼ jméno příjmení, ¼ jméno příjmení, ¼ jméno celé jméno žalobce a ¼ jméno příjmení bylo vloženo výslovně„ jen“ k pozemku st. p. číslo s domem adresa a p.p. číslo to na základě notářského zápisu z 23.08.1954 NZ číslo, kterým pan jméno příjmení prodal manželům jméno příjmení a jméno příjmení a manželům jméno celé jméno žalobce a jméno příjmení, každému z nich stejným dílem. Manželé příjmení a ulice nemohli být v dobré víře, že se stali vlastníky i pozemku čk. číslo, kterému v současnosti odpovídají předmětné pozemky p. číslo. Parcela číslo o rozměru 3658 m2 (pastvina, Weide - louka) byla panu jméno příjmení přidělena až na základě grafického přídělu číslo. Výměra pozemku par. číslo (příjmení) činila 662 m2. V položkovém výkazu výměr z 19. 3. 1969 je sice v identifikaci výměr uvedeno, že na základě grafického přídělu číslo byla přidělena pastvina číslo o rozměrech 3658 m2 a zároveň je odkazováno na knihovní vložku číslo je zde uvedeno, že dle této knihovní vložky má pastvina číslo rozměr 417 m2 a pastvina číslo má rozměr 3903 m2 a stavební parcela číslo má rozměr 68 m2, jde zde o zjevný rozpor mezi zápisem v knihovní vložce číslo ve spojení s parcelním protokolem (Des Grundbesitzers) a rozhodnutím o přídělu rodinného domu č.j. spisová značka anonymizováno ze dne 8.8.1949 na jedné straně a navazující evidencí nemovitostí od roku 1964 na straně druhé ve prospěch velikosti výměry parcely číslo na úkor rozměru parcely číslo avšak zcela bez jakékoli prokazatelné návaznosti či jakéhokoli právního opodstatnění. Zkonfiskování části předmětných parcel na základě trestního rozsudku nad jméno příjmení bylo provedeno nesprávně, neboť mu byl zkonfiskován i nemovitý majetek, který nikdy nevlastnil. Dne 02.04.1996 katastrální úřad vyhotovil záznam podrobného měření změn číslo kterým byla mimo jiné obnovena hranice pozemkové parcely číslo na stav evidovaný v katastrální mapě, čímž vznikla parcela číslo o výměře 3241 m2, přičemž parcela číslo tímto záznamem nebyla dotčena (tedy zůstala jí snížená výměra 417 m2 a zbytek její původní správné výměry – 3658 m2 byl vyřešen vytvořením nové parcely číslo o výměře 3241 m2). Ke dni 03.04.1996 tak v katastru nemovitostí byli zapsáni s právem hospodaření a vlastnictvím pozemku parc. číslo o výměře 662 m2 a podílem vždy ¼ jméno celé jméno žalobce, jméno příjmení, jméno příjmení a anonymizováno - územní celek, a to na LV číslo dále s právem hospodaření a vlastnictvím pozemku p. číslo o výměře 417 m2 a číslo o výměře 3241 m2 byli zapsáni s podílem ¾ jméno příjmení a ¼ anonymizováno - územní celek, a to na list vlastnictví. Dědicem id. ¼ domu adresa se st. parc. číslo parc. číslo v kat. území část obce a obci obec zapsaných na list vlastnictví u KÚ obec po jméno příjmení dříve příjmení zemř. 18.10.1992 se stala paní jméno příjmení, datum narození, rozhodnutí nabylo právní moci dne 13.06.1996. Pozemky parc. číslo parc. číslo nebyly předmětem dědictví. Dědici ¼ domu adresa, st.p. číslo pastviny č. parc. číslo, vše zaps. na list vlastnictví pro k.ú. část obce se po zůstaviteli jméno příjmení zemřelém dne 18.1.1980 stali rovným dílem pozůstalý syn celé jméno žalobce, datum narození a dcera jméno příjmení, datum narození, a to na základě dědické dohody, s tím, že původní dědické řízení bylo pravomocně skončeno dne 11.02.1980 a poté byl nově zjištěn majetek (výše uvedené nemovitosti), ohledně nějž bylo třeba dědictví dodatečně projednat. Pozemky parc. číslo parc. číslo nebyly předmětem dědictví. Dědicem ¼ nemovitostí zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. anonymizováno obec, územní celek – a to budovy adresa na pozemku p.č. st. anonymizováno, pozemku p.č. st. anonymizováno a pozemku p. číslo (trvalý travní porost) po zůstavitelce jméno příjmení zemřelé dne 28.01.2002 se stal pan celé jméno žalobce, datum narození. Pozemky parc. číslo parc. číslo nebyly předmětem dědictví. Žalobci a ani jejich právní předchůdci se nikdy nestali vlastníky pozemku parc. číslo resp. číslo, a to ani vydržením. Nikdy nebyly splněny podmínky pro vydržení těchto pozemků. V dodatečném řízení o dědictví po panu jméno příjmení, datum narození, zemřelém dne 14.11.1997 se dědičkou podílu ve výši id. ¾ na pozemku par. číslo číslo zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. část obce a územní celek stala paní jméno příjmení, datum narození. Předmětný ¾ podíl na sporných nemovitostech žalovaná koupila od paní jméno příjmení, kupní smlouvou ze dne 12.01.2015. Předmětný podíl na sporných nemovitostech by žalovaná nabyla v souladu s § 984 odst. 1 o.z., i kdyby teoreticky paní jméno příjmení skutečným vlastníkem nebyla, neboť vlastnické právo žalovaná nabyla za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí za situace, kdy v katastru nemovitostí nebyla zapsána žádná poznámka spornosti ani jiné poznámky, přičemž uplynulo již téměř 20 let po opravě zápisu v katastru nemovitostí a 6 let od zápisu vlastnického práva paní jméno příjmení. Žalovaná uvádí, že pokud by měla pochybnosti o výměře pozemku p. číslo resp. pokud by se domnívala, že má tento pozemkem zahrnovat i pozemky p. číslo jistě by je učinila předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka a zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mimo jiné k pozemku p. číslo v daném řízení o výměře pouze 662 m,2 a nekupovala by ¾ těchto pozemků za částku 202.000 Kč. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu ve vztahu k oběma žalovaným.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví pro územní celek, katastrální uzemí ke dni 24.10.2018 soud zjistil, že jako vlastník nemovitostí - podílu o velikosti ¾ na pozemcích parc. číslo o výměře 417 m2 (ostatní plocha) a par. číslo o výměře 3241 m2 (trvalý travní porost) je zapsána žalovaná a ohledně zbylého podílu o velikosti ¼ existuje duplicitní zápis vlastnictví pro paní jméno příjmení, bytem adresa a územní celek.

7. Z rozhodnutí o přídělu rodinného domu č.j. spisová značka anonymizováno ze dne 08.08.1949 soud zjistil, že Osidlovací úřad a Fond národní obnovy v obec přidělil do vlastnictví pana jméno příjmení, bytem v adresa z majetku konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky číslo Sb. rodinný domek adresa v obci část obce se stavební parcelou č. parc. anonymizováno a s pozemkovou parcelou č. parc. číslo, tj. nemovitosti zapsané ve vložce anonymizováno pozemkové knihy kat. území část obce za cenu 11.459 Kč,„ po oddělení podle § 1 zák. číslo pokud se týče po vyloučení, pozemkové parcely č. parc. číslo o výměře 3658 m2, které se nepřidělují“. Z knihovní vložky číslo ze zápisu v této vložce z 24. září 1949 vyplývá, že tato vložka se týká pozemku číslo st. parcely číslo s domem adresa a pozemku číslo že pro pana příjmení bylo zápisem ze dne 24. září 1949 právo vlastnické vloženo pouze k pozemku číslo st. parcele číslo s domem adresa, nikoli tedy i k pozemku číslo. Taktéž pozdější vklad vlastnického práva ze dne 21. ledna 1955 k ¼ jméno příjmení, ¼ jméno příjmení, ¼ jméno celé jméno žalobce a ¼ jméno příjmení bylo vloženo výslovně„ jen“ k pozemku (takto je to uvedeno v textu zápisu) kat. p. číslo s domem adresa a p.p. číslo to na základě notářského zápisu č. spisová značka. Z notářského zápisu ze dne 23.08.1954 anonymizováno číslo a spisová značka soud zjistil, že jméno příjmení jako prodávající a manželé jméno příjmení, jméno příjmení a jméno celé jméno žalobce a jméno příjmení coby kupující uzavřeli kupní smlouvu, kterou pan příjmení prodal manželům příjmení a celé jméno žalobce, každému z nich stejným dílem,„ obytný dům adresa v část obce se stavební parcelou čk. anonymizováno a pastvou čk. číslo tamtéž ve vložce anonymizováno poz. kn. kat. území část obce jemu náležející podle rozhodnutí o přídělu OU a FNO z 08.08.1949 č.j. spisová značka se vším zákonným příslušenstvím a se všemi právy, se všem stavbami trvalými a dočasnými a v těch mezích a hranicích, jako on sám až dosud nemovitosti držel a užíval nebo činit tak byl oprávněn za cenu rovnající se ceně přídělové“. Z parcelního protokolu (des Grundbesitzers), textu tzv. grafického přídělu číslo snímku katastrální mapy – mapový list číslo snímku katastrální mapy – znázornění grafického přídělu anonymizováno soud zjistil, že krom dalších pozemků (pastvin a polí), byla parcela číslo tehdy o rozměru 3658 m2 (pastvina, příjmení - louka) panu jméno příjmení, bytem část obce a číslo přidělena až na základě tohoto grafického přídělu. Z parcelního protokolu (des Grundbesitzers) soud zjistil, že výměra pozemku par. číslo (příjmení) činila 662 m2. Ze snímku katastrální mapy – stavu zákresu k číslo, výpočetního protokolu z roku 1964, snímku mapy č. XIV – 7 -10, položkového výkazu změn číslo - grafický příděl číslo kn. vl. anonymizováno soud zjistil, že v položkovém výkazu výměr z 19.03.1969 je v identifikaci výměr uvedeno, že na základě grafického přídělu číslo byla přidělena pastvina číslo o rozměrech 3658 m2 a zároveň je odkazováno na knihovní vložku číslo je zde uvedeno, že dle této knihovní vložky má pastvina číslo rozměr 417 m2 a pastvina číslo má rozměr 3903 m2 a stavební parcela číslo má rozměr 68 m2. Je zde tedy zjevný rozpor mezi zápisem v knihovní vložce číslo ve spojení s parcelním protokolem (des Grundbesitzers) a rozhodnutím o přídělu rodinného domu č.j. spisová značka anonymizováno ze dne 08.08.1949 na jedné straně a navazující evidencí nemovitostí od roku 1964 na straně druhé ve prospěch velikosti výměry parcely číslo na úkor rozměru parcely číslo avšak zcela bez jakékoli prokazatelné návaznosti či jakéhokoli právního opodstatnění. Z dopisu jméno příjmení jméno národnímu výboru ve obec ze dne 31.08.1970 je zřejmé, že tento se dotazoval paní příjmení na to, jaké pozemky mají příjmení příslušet, z čehož vyplývá, že v evidenci byly nejasnosti a ani příslušné orgány nebyly schopny rozklíčovat vlastními silami vlastnické vztahy k pozemkům ve své působnosti. Z oznámení o zápisu do evidence nemovitostí ze dne 31. 8. 1971, oznámení o převodu nemovitostí do vlastnictví MěNV ve obec ze dne 8. 6. 1971, příjmení smlouvy č. anonymizováno číslo anonymizováno číslo ze dne 01.07.1971, ručního výpisu z list vlastnictví soud zjistil, že na základě výše trestního rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 vůči jméno příjmení, byl podíl o velikosti ideální ¼ na domu číslo list vlastnictví číslo se stavební parcelou 254 o výměře 0, číslo ha, s parcelou číslo o výměře 0, číslo a parcelou číslo o výměře 0, číslo převeden (zkonfiskován) Městskému národnímu výboru ve obec s tím, že identifikace parcel se nepřikládá a odkazuje se na list vlastnictví číslo, ve kterém jsou jako vlastníci výše jmenovaných nemovitostí uvedeni vždy ¼ podílu jméno příjmení, jméno příjmení, jméno celé jméno žalobce, jméno příjmení. Výše uvedenému odpovídá i výpis z KN ohledně předmětných nemovitostí ze dne 11.03.1996.

8. Ze záznamu podrobného měření změn číslo z roku 1996 z důvodu obnovení vlastnických hranic, výpočtu výměr z roku 1996, snímku mapy. č. anonymizováno číslo, položkového výkazu změn 152/ 1996 a oznámení o neprovedené opravě chyby v katastrálním operátu a vyrozumění o provedeném duplicitním zápisu ze dne 07.06.2013 soud zjistil, že dne 02.04.1996 katastrální úřad vyhotovil záznam podrobného měření změn číslo kterým byla mimo jiné obnovena hranice pozemkové parcely číslo na stav evidovaný v katastrální mapě, čímž vznikla parcela číslo o výměře 3241 m2, přičemž parcela číslo tímto záznamem nebyla dotčena (tedy zůstala jí snížená výměra 417 m2 a zbytek její původní správné výměry – 3.658 m2 byl vyřešen vytvořením nové parcely číslo o výměře 3241 m2). V oznámení o neprovedené opravě chyby v katastrálním operátu ze dne 07.06.2013 katastrální úřad shrnul svá zjištění získaná v katastrálním operátu – tedy mimo jiné k vlastnickým vztahům k předmětným nemovitostem v podstatě tak, jak je popsáno shora. Ohledně návrhu pana jméno celé jméno žalobce, který katastrální úřad obdržel dne 09.05.2013, na opravu chyby zápisu k části zemského povrchu, která je v katastru nemovitostí evidována v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací jako p.p. číslo a výměrou 3241 m2 a p.p. číslo s výměrou 417 m2 dospěl katastrální úřad k závěru, že obsahem katastrálního operátu není listina, která by dokládala vznik vlastnického práva pana jméno celé jméno žalobce k těmto pozemkům. O tomto stavu věcí katastrální úřad vyrozuměl případné dědičky po jméno příjmení, který zemřel dne 14.11.1997 – paní jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení. Na svých výše uvedených závěrech, tj. že záznamem podrobného měření změn číslo bylo provedeno obnovení vlastnických hranic, katastrální úřad nadále setrvává (viz. přípis Obvodnímu soudu pro Prahu 7 ze dne 10.09.2018 čl. 267 či sdělení zmocněnci žalobce b) ze dne 20.10.2021 čl. 273).

9. Soud na základě předložených historických listin shora uvedených dospěl ohledně vývoje vlastnických vztahů k předmětným nemovitostem k závěru, že ke změně zákresu v katastrální mapě a s tím spojeným změnám výměr parcel p.p. číslo z výměry 662 m2 na výměru 3.903 m2 a u p.p. číslo z výměry 3.658 m2 na 417 m2 došlo z důvodu změn formální evidence půdy (pravděpodobně na základě tzv. jednotné evidence půdy), která nerespektovala stávající vlastnické hranice. Tudíž i zkonfiskování části předmětných parcel na základě trestního rozsudku nad jméno příjmení bylo provedeno nesprávně, neboť mu byl zkonfiskován i nemovitý majetek, který nikdy nevlastnil, a to podíl o velikosti ¼ na pozemcích dnes evidovaných coby parc. číslo o výměře 417 m2 (ostatní plocha) a par. číslo o výměře 3241 m2.

10. Z usnesení název soudu ze dne 01.06.1996 č.j. spisová značka soud zjistil, že dědicem id. ¼ domu adresa se st. parc. číslo parc. číslo v kat. území část obce a obci obec zapsaných na list vlastnictví u KÚ obec po jméno příjmení dříve příjmení (babička žalobce) zemř. 18.10.1992 se stala paní jméno příjmení, datum narození (matka žalobce), rozhodnutí nabylo právní moci dne 13.06.1996. Z usnesení název soudu ze dne 02.03.1999 č.j. spisová značka soud zjistil, že dědici ¼ domu adresa, st.p. číslo pastviny č. parc. číslo, vše zaps. na list vlastnictví pro k.ú. část obce se po zůstaviteli jméno příjmení zemřelém dne 18.01.1980 stali rovným dílem pozůstalý syn celé jméno žalobce, datum narození a dcera jméno příjmení, datum narození s tím, že původní dědické řízení bylo pravomocně skončeno dne 11.02.1980 a poté byl nově zjištěn majetek (výše uvedené nemovitosti), ohledně nějž bylo třeba dědictví dodatečně projednat. Z usnesení název soudu ze dne 19.09.2002 č.j. číslo jednací soud zjistil, že dědicem ¼ nemovitostí zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. část obce, územní celek – a to budovy adresa na pozemku p.č. st. anonymizováno, pozemku p.č. st. anonymizováno a pozemku p. číslo (trvalý travní porost) po zůstavitelce jméno příjmení zemřelé dne 28.01.2002 se stal pan celé jméno žalobce, datum narození Kupní smlouvou ze dne 15.12.2004 paní jméno příjmení prodala zděděný podíl ve výši id. 1/8 na nemovitostech - budově adresa na pozemku p.č. st. 254, pozemku p.č. st. 254 a pozemku p. číslo Tělovýchovné jednotě anonymizováno část obce, která ji darovací smlouvou ze dne 15.12.2011 darovala žalované. Pan celé jméno žalobce datum narození se dohodou o vzdání se práva ze dne 10.10.2014 vzdal„ veškerých svých současných i budoucích práv“ k předmětným pozemkům par. číslo parc. číslo ve prospěch pana celé jméno žalobce, datum narození. Z usnesení název soudu ze dne 24.09.2008 č.j. číslo jednací soud zjistil, že v dodatečném řízení o dědictví po panu jméno příjmení, datum narození, zemřelém dne 14.11.1997 se dědičkou podílu ve výši id. ¾ na pozemku par. číslo číslo zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. část obce a územní celek stala paní jméno příjmení, datum narození. Z usnesení ze dne 30.04.2015 č.j. číslo jednací soud zjistil, že v dodatečném řízení o dědictví po panu jméno příjmení, datum narození, zemřelém dne 14.11.1997 se stala dědičkou dalšího ideálního podílu ve výši ¼ na pozemku par. číslo číslo zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. část obce a územní celek paní jméno příjmení, datum narození (ohledně tohoto podílu je zapsáno duplicitní vlastnictví paní příjmení s územní celek).

11. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví po územní celek, katastrální uzemí prokazujícího stav evidovaný k datu 12.01.2015 soud zjistil, že k tomuto datu byla jako vlastnice podílu o velikosti ¾ na pozemcích parc. číslo o výměře 417 m2 (ostatní plocha) a par. číslo o výměře 3241 m2 (trvalý travní porost), tedy předmětných nemovitostí zapsána paní jméno příjmení, bytem obec a číslo. Z kupní smlouvy z 12.01.2015 soud zjistil, že paní jméno příjmení touto smlouvou prodala výše uvedený ¾ podíl na nemovitostech žalované za kupní cenu ve výši 202.000 Kč, když ve smlouvě výslovně prohlásila, že je vlastníkem nemovitostí a že uzavřením smlouvy neporuší jakýkoli právní předpis, soukromoprávní ujednání, soudní, rozhodčí či správní rozhodnutí.

12. Z darovací smlouvy ze dne 21.10.2012 soud zjistil, že paní jméno příjmení, datum narození (matka žalobce) darovala svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na budově adresa na pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo o výměře 68 m2 a pozemku parc. číslo – o výměře 662 m2 panu jméno celé jméno žalobce, datum narození.

13. Ze svědecké výpovědi paní jméno příjmení podané v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, která byla provedena k důkazu, soud zjistil, že předmětný podíl na pozemcích zdědila po svém otci jméno příjmení až cca 10 let po jeho smrti v dodatečném dědickém řízení. Následně se od starších příbuzných dozvěděla, že její rodina má k pozemkům historicky vztah. Jejich původním vlastníkem měl být nevlastní otec pana jméno příjmení, v rodině známý jako děda příjmení, který byl pravděpodobně etnický Němec. V roce 2013 se svědkyně dozvěděla, že na pozemky si dělá nárok pan celé jméno žalobce. Následně jí bylo stát. instituce oznámeno, že je právoplatnou vlastnicí předmětných pozemků a v souvislosti s tím bylo zjištěno, že krom předmětných ¾ měl její otec pan jméno příjmení nárok i na zbývající ¼, která byla následně dodatečně projednána v dědickém řízení a v současnosti je zapsáno duplicitní vlastnictví pro svědkyni a územní celek, neboť vedle sebe existují dva dokumenty, které podporují vlastnictví dvou různých subjektů – svědkyně a územní celek. V době, kdy svědkyně uzavírala kupní smlouvu s žalovanou, nikdo jejímu uzavření nebránil, nebyl žádný problém. Žalované svědkyně při prodeji sdělila, že v roce 2013 byla námitka vůči jejímu vlastnictví předmětného podílu na pozemcích, ale byla vyřešena v její prospěch.

14. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

15. Soud neprovedl důkaz dotazem na finanční úřad ohledně skutečnosti, kdo platil daň z nemovitosti za předmětné pozemky pro nadbytečnost, a to z důvodů níže uvedených.

16. Dle § 80 občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Dle § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) 2) je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

Dle § 984 odst. 1 o.z. (1) není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. obec víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

Dle § 7 o.z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

17. Žalobci v řízení tvrdí, že zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Jako vlastnice ¾ předmětných nemovitostí je dle jejich tvrzení v katastru nemovitostí zapsána žalovaná, ačkoli fakticky podíl o velikosti ¼ vlastní žalobce a) a podíl o velikosti ½ vlastní žalobce b). Bez rozhodnutí soudu nelze provést zápis vlastnických vztahů uplatňovaných žalobou do katastru nemovitostí a uvést tím do souladu tvrzený faktický a právní stav, je tedy dán naléhavý právní zájem na určení.

Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. V prvé řadě se oba žalobci domáhají určení svého tvrzeného vlastnického práva k předmětným podílům na nemovitostech coby dědici jejich právních předchůdců, kteří je měli nabýt dědictvím po manželech příjmení a anonymizováno, jejichž vlastnické právo k předmětným podílům na nemovitostech vyplývá dle žalobců buďto z kupní smlouvy uzavřené v roce 1954 s panem jméno příjmení nebo z titulu vydržení. V řízení však bylo prokázáno, že předmětné podíly na nemovitostech nebyli předmětem dědických řízení po právních předchůdcích žalobců, kde jako dědicové vystupovali žalobci. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ani jediný dědic se nemůže s úspěchem domáhat žalobou podle § 80 o. s. ř. určení, že je vlastníkem věci náležející do dědictví, pokud tato věc nebyla předmětem řízení o dědictví a ohledně níž nebylo jedinému dědici potvrzeno nabytí vlastnictví (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.10.2004 sp. zn. 22 Cdo 1826/2004, dále obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.09.2007 sp. zn. 22 Cdo 2290/2006 a ze dne 27.04.2011 sp. zn. 30 Cdo 3368/2010). Součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, která se v občanském soudním řízení typově sice řeší žalobou na určení, ale předmětem určení musí být to, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci. Dědictví se projednává v řízení o dědictví, které končí usnesením, jímž soud potvrdí nabytí dědictví dědicům. Takové usnesení deklaruje právní vztahy s účinností ke dni smrti zůstavitele. Mimo řízení o dědictví nelze deklaratorním rozhodnutím určit, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví. Nelze tedy obcházet zákonný postup při projednání dědictví a určovacím výrokem vyhovět žalobě dle § 80 o. s. ř. uplatňující, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví, v řízení o dědictví dosud neprojednané, neboť touto deklarací soudu by se legalizovalo nabytí dědictví bez projednání a rozhodnutí příslušného soudu v řízení o dědictví. Tento právní názor soudu nemůže být pro žalobce překvapivý, neboť jej opakovaně sdělil název soudu, a to ve vztahu k žalobci a) již v rozsudku ze dne10.04.2018 sp. zn. spisová značka a v daném řízení ve vztahu k oběma žalobcům pak opětovně v usnesení ze dne 13.06.2019 č.j. 26 Co 118/2019-58. Na tento právní názor odvolacího soudu pak soud výslovně upozornil žalobce při prvním jednání ve věci dne 24.09.2021 a vyzval je znovu dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení, jakým způsobem na ně jejich právní předchůdci převedli vlastnické právo k předmětným nemovitostem nebo jak jinak je získali, přičemž žalobci setrvali na svém tvrzení, že„ jsou dědicové“. Už z tohoto důvodu nelze žalobě vyhovět.

19. Současně žalovaná se v souladu s § 984 odst. 1 o.z. stala vlastnicí předmětných nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne 12.01.2015, a to i v případě, že by prodávající paní jméno příjmení nebyla skutečnou vlastnicí těchto nemovitostí, ale pouze domnělou vlastnicí zapsanou v katastru nemovitostí. Dle judikatury Nejvyššího soudu dobrá víra nabyvatele se opírá o zápis v katastru nemovitostí a je presumována (§ 7 o. z.). Vychází z důvěry jednotlivců v akty veřejné moci; poskytuje ochranu tomu, kdo jednal v důvěře v zápis v katastru nemovitostí, na jehož obsah neměl a nemohl mít vliv, na rozdíl od skutečného („ naturálního“) vlastníka. Jde o speciální případ omylu (o skutečném právním stavu) vyvolaného státním orgánem, jednání nabyvatele je projevem důvěry jednotlivců v akty veřejné moci (zde katastrálního úřadu). Nabyvatel není v zásadě povinen činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistil, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčil nahlédnutím do něj, je v souladu se skutečným právním stavem; jsou-li mu ovšem známy skutečnosti, které knihovní stav objektivně znejišťují, pak lze po něm přiměřenou„ investigativní“ aktivitu požadovat. Posouzení, zda o takové skutečnosti šlo a zda investigativní aktivita vyvinutá nabyvatelem byla dostatečná, je na úvaze soudu, kterou by mohl dovolací soud zpochybnit jen, pokud by byla zjevně nepřiměřená (viz. usnesení NS ČR ze dne 23.04. 2021 sp. zn. 24 Cdo 688/2021 a obdobně též rozsudek NS ČR ze dne 20.04. 2020 sp. zn. 21 Cdo 1353/2019). V daném případě by byly (za předpokladu, že tu byl v době uzavření kupní smlouvy rozpor mezi skutečným právním stavem a stavem zapsaným ve veřejném seznamu, což soud nemá za prokázané, jak je uvedeno níže) splněny všechny zákonné podmínky pro uplatnění zásady materiální publicity zakotvené v § 984 odst. 1 o.z. K nabytí vlastnictví došlo na základě uzavřené kupní smlouvy – tedy úplatného právního jednání. Právo bylo nabyto v dobré víře, neboť jak vyplynulo ze svědecké výpovědi jméno příjmení a dalších listinných důkazů otázka vlastnictví předmětného podílu na nemovitostech byla předmětem nejdříve zjištění notáře coby soudního komisaře v rámci dědického řízení po otci paní jméno příjmení panu jméno příjmení a následně též rozsáhlého šetření katastrálního úřadu, a to na základě podnětu zmocněnce žalobce b) ještě před uzavřením kupní smlouvy s výsledkem, že paní jméno příjmení je skutečnou vlastnicí předmětného podílu na nemovitostech. příjmení jméno příjmení tak byla ve svém vlastnickém právu utvrzena hned dvakrát. Tuto skutečnost tlumočila žalované a s tím jí předmětný podíl na nemovitostech prodala. Ve výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu uzavření kupní smlouvy, tedy k datu 12.01.2015 není žádná poznámka spornosti. V řízení dále nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by v době předcházející uzavření kupní smlouvy probíhalo soudní řízení ohledně vlastnictví k předmětným podílům na nemovitostech a nejde zde ani o výjimku dle § 984 odst. 2 o.z. I z toto důvodu nelze žalobě vyhovět.

20. Nad rámec výše uvedeného k argumentům žalobců, které směřovaly k tvrzenému vydržení vlastnického práva k předmětným nemovitostem (podílům) právními předchůdci žalobců (manželé anonymizováno a anonymizováno), soud uvádí následující. Podmínkou vydržení vlastnického práva bylo i dle tehdy platné právní úpravy (§ 116 ve spojení s § 145 zákona č. 141/1950 Sb.) to, že domnělí vlastníci byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim vlastnické právo náleží. Na základě výše popsaného dokazování má soud za prokázáno, že notářský zápis – kupní smlouva ze dne 23.08.1954 se zcela evidentně týkala pouze rodinného domku adresa v obci část obce se stavební parcelou č. parc. anonymizováno a s pozemkovou parcelou č. parc. číslo, tehdy o rozměrech 662 m2 a jak prodávající tak kupující si museli být vědomi, jaké pozemky jsou předmětem kupní smlouvy. Jak kupní smlouva sama, tak předcházející rozhodnutí o přídělu a veřejně přístupný zápis v knihovní vložce číslo učiněný na základě kupní smlouvy vylučovali jakýkoli jiný výklad. Stav, kdy pozemková parcela číslo měla zapsanou výměru 662 m2, trval až do roku 1964. Manželé příjmení a ulice proto nemohli být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře v době uzavírání kupní smlouvy, že od p. příjmení koupili pastvinu o rozměrech 3903 m2. Shora uvedené konfiskační rozhodnutí ve vztahu k tvrzenému vlastnickému podílu jméno příjmení pak nelze považovat za důkaz existence určitého vlastnického uspořádání. Jednoduše bylo zkonfiskováno vše, co bylo ve vlastnictví pana jméno příjmení v tehdejších příslušných evidencích zapsáno.

Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítl výrokem I. ve vztahu k žalobci a) a výrokem II. ve vztahu k žalobci b).

21. Výroky o nákladech řízení se opírají o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, náleží jí proto náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Soud vzhledem k samostatnému společenství žalobců v řízení stanovil povinnost žalobců k náhradě nákladů řízení žalované tak, že uložil každému z žalobců zaplatit žalované odměnu advokáta a režijní paušál včetně DPH za úkony právní služby týkající se výhradně toho kterého z žalobců. Náhradu nákladů za úkony právní služby, jízdné a náhradu za promeškaný čas, které se týkaly obou žalobců, pak soud rozdělil mezi žalobce rovným dílem, tj. každému jednou polovinou. Výhradně ve vztahu k žalobci a) učinil zástupce žalované 3 úkony právní služby a to vyjádření k odvolání žalobce a) z 16. 1. 2019, vyjádření k dovolání žalobce a) z 25. 11. 2019 a vyjádření k žalobě ve vztahu k žalobci a) ze dne 27. 10. 2020, vše dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhl.“). Výhradně ve vztahu k žalobci b) učinil zástupce žalované 1 úkon právní služby a to vyjádření k žalobě ve vztahu k žalobci b) z 5. 8. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. Za tyto úkony dále náleží žalované vždy náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) po 300 Kč za jeden úkon dle § 13 odst. 1,3 vyhl. Ve vztahu k oběma žalobcům učinil zástupce žalované 5 úkonů právní služby a to přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhl., účast u jednání dne 24. 9. 2021, účast u jednání dne 9. 12. 2021 obojí dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl., vyjádření ve věci ze dne 21. 10. 2021, vyjádření ve věci ze dne 4. 11. 2021, obojí dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. Za tyto úkony dále náleží žalované vždy náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) po 300 Kč za jeden úkon dle § 13 odst. 1,3 vyhl. Odměna náleží z tarifní hodnoty sporu dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s odst. 4 písm. b) vyhl. ve výši 50.000 Kč; tedy za 1 úkon právní služby činí v této věci dle § 7 bodu 5 vyhl. 3.100 Kč. Dále náleží žalované na nákladech řízení ve vztahu k oběma žalobcům náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1,3 vyhl. za 20 půlhodin strávených na cestě k jednání po 100 Kč ve výši 2.000 Kč a jízdné k jednáním soudu. Jízdné bylo vyúčtováno v souladu s předpisy o cestovních náhradách, a to jízdné k jednání soudu dne 24. 9. 2021 z obec do obec a zpět částkou 2.365,67 Kč, ujeto 322 km s vozidlem s průměrnou spotřebou 10,6 l benzinu BA95 na 100 km při ceně benzinu dle vyhl. č. 589/2020 Sb. 27,80 Kč a sazbě základních náhrad 4.40 Kč/km; a jízdné k jednání soudu dne 9. 12. 2021 z obec do obec a zpět částkou 2.570,46 Kč, ujeto 322 km s vozidlem s průměrnou spotřebou 10,6 l benzinu BA95 na 100 km při ceně benzinu dle vyhl. č. 375/2021 Sb. 33,80 Kč a sazbě základních náhrad 4.40 Kč/km. Zástupce žalované je plátcem DPH, proto náleží žalované na náhradě nákladů řízení též 21 % DPH z odměny a paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalobci a) nahradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 26.823,36 Kč a žalobci b) nahradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18.595,36 Kč.

22. Lhůty k plnění ve výrocích III. a IV. byly stanoveny dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.