OSTU 15 C 151/2019-127

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro určení vlastnictví k nemovitosti

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku anonymizována tři slova číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součást je stavba adresa, rodinný dům, v obci obec, katastrální uzemí, anonymizováno u stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 13 400 Kč k rukám jeho zástupce anonymizováno jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.

Předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k nemovitostem: pozemku parc. č. St. číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součást je stavba adresa, rodinný dům, v obci obec, katastrální uzemí, zapsáno u stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo. Žalobce uvedl, že ač je žalovaný stále zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí, vlastníkem nemovitostí je žalobce, neboť kupní smlouvy ze dne 2.9.2008 je absolutně neplatným právním úkonem, od něhož navíc žalobce odstoupil.

Z obsahu žaloby vyplývají tyto další okolnosti:

V kupní smlouvě byla sjednána kupní cena v částce 1.500.000 Kč, která měla být prodávajícímu zaplacena v pět splátkách po 300.000 Kč. Splátky měly být uhrazeny v hotovosti k rukám žalobce v měsících květnu, červnu, červenci a srpnu 2008, zbývající částka měla být uhrazena žalobci v hotovosti při podpisu kupní smlouvy. Žalobce nikdy na úhradu kupní ceny od žalovaného ničeho neobdržel. Jeho úmyslem vůbec nebylo kupní smlouvu uzavřít, chtěl si pouze sjednat půjčku za účelem úhrady svých závazků. Půjčka měla být zajištěna zástavním právem na předmětných nemovitostech. Půjčku také žalobce obdržel ve výši 290.000 Kč a tuto žalovanému řádně splatil včetně úroku. Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, ve znění rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, byl žalovaný společně s dalšími osobami pravomocně uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu podle ustanovení § 250 odst. 1, 3 trestního zákona č. 140/1961 Sb., kterého se žalovaný v pět případech dílem sám, dílem ve spolupachatelství, dopustil tím, že při jednáních s poškozenými ohledně poskytnut peněžní půjčky, zajištěnou nemovitost, která však nebyla sjednána, ale došlo k uzavření smluv o prodeji a leasingu nemovitosti, využili naivity poškozených, jejich nedostatečné orientace v právních otázkách a kupní cenu jim neuhradili. Žalobce následně dne 30.4.2019 od kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitost ze dne 2.9.2008 odstoupil. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobce spatřuje v zájmu na ochraně svého majetku před podvodným jednáním žalovaného.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Lichevní smlouvy jsou takové smlouvy, které smluvní strana uzavře zneužívaje něčí nezkušenosti, tísně nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, přičemž dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru. O lichevní smlouvu podle občanského práva jde v případě, kdy jednající z okolností věci věděl anebo musel vědět, že druhá strana je postižena okolnostmi uvedenými shora, a tuto okolnost využil; nevyžaduje se, aby jeho jednání bylo současně v trestním řízení označeno za trestný čin. Lichevní smlouvy jsou absolutně neplatné.

Dle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Z odůvodnění rozsudku název soudu číslo jednací anonymizováno spisová značka bylo zjištěno, že v insolvenčním řízení, vedeném u název soudu pod sp.zn. insolvenční spisová značka, se z majetkové podstaty dlužníka celé jméno žalovaného, narozeného datum, vyloučily výše uvedené předmětné nemovitosti. Z odůvodnění cit. rozsudku bylo dále zjištěno, že úmyslem žalobce nebylo nemovitosti převést, ale zařídit půjčku na úhradu svých závazků. Žalovaný jednal v podvodném úmyslu a hrubém rozporu s dobrými mravy, jak o tom svědčí jiné podobné skutky, za které byl již pravomocně odsouzen. Ze všech uváděných důvodů žalobce prostřednictvím zmocněného právního zástupce dopisem ze dne 30.4.2019 od kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitost ze dne 2.9.2008 odstoupil. Zásilka s odstoupením byla odeslána na poslední známou adresu žalovaného, kde se však žalovaný již zřejmě nezdržuje. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že kupní smlouvu uzavřenou mezi žalobcem jako prodávajícím a dlužníkem celé jméno žalovaného jako kupujícím dne 2. 9. 2008 je nutno za neplatnou, a to pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 39 občanského zákoníku, neboť s ohledem na okolnosti při uzavírání smlouvy, soud považuje tuto kupní smlouvu za smlouvu lichevní. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 4665/2009), objektivním znakem tzv. lichevní smlouvy, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovitostem, je existence písemně uzavřené smlouvy o převodu nemovitosti, v níž je poskytované plnění (cena za převáděný nemovitý majetek) v hrubém (podstatném) nepoměru oproti hodnotě převáděného majetku. Vedle popsaných objektivních znaků (a to hrubý nepoměr vzájemných plnění) je, dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, lichevní smlouva charakterizována i některým ze subjektivních znaků. Mezi tyto znaky náleží např. i tíseň či nezkušenost, přičemž alespoň jeden z těchto znaků musí být v konkrétním případě naplněn a ve vztahu k popsanému hrubému nepoměru musí být také v příčinné souvislosti, tj. uvedený stav poškozeného je alespoň jednou z příčin, kdy lichevním jednáním postižený účastník vstoupil do nevýhodného vztahu s účastníkem, který tímto zákonem nedovoleným způsobem, na uvedeném majetkovém transferu pro již zmíněný hrubý nepoměr ve vzájemném plnění, profituje. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že s ohledem na okolnosti případu byl naplněn onen subjektivní znak tísně a případně i nezkušenosti (zejména právní) žalobce při vstupu žalobce do nevýhodného vztahu s dlužníkem celé jméno žalovaného. Listinným důkazem, rozsudkem název soudu č.j. číslo jednací ze datum rozhodnutí bylo prokázáno, že v tomto řízení se žalobce domáhal po žalovaném jméno příjmení zaplacení částky 150 987 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce (celé jméno žalobce) převzal písemným ručitelským prohlášením povinnost zaplatit dluh právnická osoba pokud tak dlužník sám neučiní. Žalovaný jméno příjmení řádně nesplácel, proto se právnická osoba obrátila na žalobce a ten, co by ručitel musel dne 4. 11. 2008 za žalovaného jméno příjmení zaplatit částku 150 987 Kč, což představuje částku 105 000 Kč navýšenou o příslušenství. název soudu ve svém odůvodnění dále vysvětlil časovou souvislost mezi obdobím, kdy žalobce musel plnit z ručitelského závazku za jiného, a uzavřením kupní smlouvy, stejně tak se zabýval i dalšími otázkami, které byly podstatné pro úsudek o povaze kupní smlouvy, kteroužto označil jako smlouvu lichevní.

Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků nezpochybnil výše uvedené skutkové závěry název soudu, neprováděl soud jiné důkazy, než které jsou konstatovány v citovaném rozsudku. Soud proto ve shodě s výše uvedeným pravomocným rozhodnutím soudu uzavřel, že kupní smlouva ze dne 2. 9. 2008 je absolutně neplatná (na žalovaného nemohlo platně vlastnické právo přejít – vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobce), a proto bylo žalobě vyhověno.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci úspěšnému žalobci byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 5000 Kč, odměna dle vyhl. 177/1996Sb. za tři úkony právní služby po 2500 Kč a 3 paušální náhrady po 300Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.