OSTU 15 C 263/2023-573

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A, narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobkyně B, narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B ⟪LB:lb_003⟫ c) Jméno žalobkyně C, narozená Datum narození žalobkyně C bytem Adresa žalobkyně C ⟪LB:lb_004⟫ všechny zastoupeny advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Anonymizováno - Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_007⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka, narozené Anonymizováno bytem Adresa účastníka ⟪LB:lb_008⟫ pro nahrazení projevu vůle

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):

Žalovaná, Anonymizováno – Jméno žalované, IČ IČO žalované, se sídlem adresa (dále jen „Jméno žalované“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to pozemky:

a) parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, oddělený od pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa na základě geometrického plánu č. hodnota, vyhotoveného společností právnická osoba, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku;

b) parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa;

c) parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa; a žalobkyně tyto pozemky přijímají do svého spoluvlastnictví, a to Jméno žalobkyně A spoluvlastnický podíl ve výši 6184/10000, Jméno žalobkyně B spoluvlastnický podíl ve výši 1673/10000 a Jméno žalobkyně C podíl ve výši 2143/10000.

Žalobkyně, Jméno žalobkyně A, r.č. RČ, bytem adresa, Jméno žalobkyně B, r.č. RČ, bytem adresa a Jméno žalobkyně C, r.č. RČ, bytem jméno FO adresa, jsou oprávněnými osobami ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě.

Žalobkyně mají na základě rozhodnutí Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno č.j. PÚ 5025/92 ze dne 18.5.1994, PÚ 9573/93/1 ze dne 24.11.1998, PÚ 2233/99/3 ze dne 29.11.1999, PÚ 529/00 ze dne 1.3.2000, PÚ 1194/00 ze dne 10.5.2000, PÚ 2137/00 ze dne 14.12.2000, PÚ 528/00/1 ze dne 30.1.2001 a PÚ 220/02 ze dne 6.3.2002 nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyním v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.

Žalovaná k uspokojení nároku žalobkyň na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobkyni pozemky:

II. Řízení se částečně zastavuje ohledně návrhu žalobkyň na převod vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území a obci adresa.

III. Žalobkyně a vedlejší účastnice na straně žalované, Jméno účastníka, nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení ve výši 348 054,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta A.

1. Žalobkyně se v daném řízení domáhaly vydání rozhodnutí, kterým by byl nahrazen souhlas žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě s odůvodněním, že jsou na základě ve výroku shora konstatovaných rozhodnutí žalované oprávněnými osobami, resp. právními nástupci oprávněných osob ve smyslu zákona o půdě. Právní předchůdce žalobkyň, otec žalobkyně 1 a dědeček žalobkyň 2 a 3, právnická osoba Anonymizováno., nar. 6. 5. 1923, uplatnil u žalované svůj restituční nárok v zákonem stanovené lhůtě. Žalovaná rozhodovala o vydání či nevydání pozemků odňatých právním předchůdcům žalobkyň po dobu 10 let. Žalobkyně v letech 2012 až 2015 již částečně uspokojily svůj restituční nárok, avšak pouze v nepatrné výši oproti jejich skutečnému restitučnímu nároku. K částečnému uspokojení nároku došlo z důvodu, že žalovaná po celou dobu evidovala nárok všech žalobkyň v nesprávné výši celkem pouhých 260 286,- Kč oproti jeho skutečné výši, která činí dohromady 5 288 041,98 Kč. Žalobkyně byly ke dni podání žaloby dosud neuspokojeny co do částky 408 647,19 Kč, když ostatní nároky byly uspokojeny již v jiných soudních řízeních.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila; dodala, že nároky všech žalobkyň byly již vyčerpány, resp. přečerpány v rámci řízení, která již u různých soudů v ČR proběhla. Dále zdůraznila, že uplatnění restitučního nároku zákonem stanoveným způsobem nebylo žalobkyním ze strany žalované nijak upíráno a tyto měly vždy možnost uspokojit své restituční nároky formou finančních náhrad nebo zákonem předvídanou formou účasti ve veřejných nabídkách (popřela, že by v minulosti ze strany žalované vůči žalobcům došlo k jakékoliv liknavosti, svévoli či diskriminaci). Shrnula, že pro posouzení výše restitučního nároku žalobkyň účastníci předložili v daném řízení dva znalecké posudky. Žalobkyně předložily znalecký posudek vypracovaný tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem (dále jen „znalecký posudek tituly před jménem jméno FO“), a žalovaná předložila oponentní znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem jméno FO Anonymizováno., (dále jen „oponentní znalecký posudek“).

3. Vedlejší účastnice brojila proti tomu, aby bylo převedeno vlastnické právo i ve vztahu k pozemku parc. č. hodnota v kat. území adresa, který využívá dlouhodobě jako zahradu, má jej pronajatý a tento navíc funkčně souvisí s jí vlastněnou nemovitostí. V průběhu řízení bylo vlastnické právo k tomuto pozemku převedeno na vedlejší účastnici; žalobkyně podáním ze dne 30.5.2024 vzaly žalobu zpět; soud proto výrokem II. řízení ohledně tohoto pozemku částečně zastavil.

4. Shodná tvrzení účastníků, která tak soud mohl podle § 120 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) brát za svá skutková zjištění, se týkala následujících skutečností:

a) žalovaná je vlastníkem a SPÚ má příslušnost hospodařit s majetkem státu ve vztahu ke všem požadovaným náhradním pozemkům, ohledně nichž po procesních rozhodnutích soud vydal rozhodnutí meritorní

b) žalobkyně jsou oprávněnými osobami dle § 4 odst. 4 zákona o půdě jako dědici původních oprávněných osob

c) cena náhradních pozemků je následující (dle ocenění znalkyní jméno FO):

 parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa 344,- Kč

 parc. č. hodnota v k. ú. adresa 588,10 Kč

 parc. č. hodnota v k. ú. adresa 534,40 Kč.

Hodnota všech pozemků činí částku 292 466,50 Kč ≤ hodnota dosud nevypořádaného restitučního nároku 408 647,19 Kč.

5. Sporná byla výše restitučních nároků žalobkyň, která byla posouzena odlišně znaleckým posudkem a dodatkem tituly před jménem jméno FO a oponentním znaleckým posudkem. Dodatek zpracovaný tituly před jménem jméno FO (na který odkazuje vyjádření žalobkyň ze dne 21.12.2023) stanovuje vyčíslení hodnoty podílu na odňatých pozemcích právního předchůdce žalobkyň, pana právnická osoba. Celková hodnota restitučního nároku pana právnická osoba, jakožto právního předchůdce žalobkyň, byla výpočtem stanovena na částku 5 288 040,24 Kč Na základě usnesení o dědictví Obvodního soudu pro adresa, sp. zn. spisová značka, Nd 172/2005, zdědily žalobkyně restituční nárok po panu jméno FO, a sice tak, že žalobkyně 1) zdědila podíl o velikosti id. 1/2, žalobkyně 2) a 3) zdědily podíl o velikosti od. 1/4. Výpočtem z podílu právního předchůdce na odňatých pozemcích tak bylo stanoveno, že výše restitučního nároku žalobkyně 1) činí 2 644 020,- Kč (tj. ½* 5 288 040 Kč), a že výše restitučního nároku každé ze žalobkyň 2) a 3) činí 1 322 010, - Kč (tj. ¼ * 5 288040 Kč). Žalovaná poukazovala na oponentní znalecký posudek, podle kterého byla výše restitučního nároku žalobkyně a) 2 003 735,30 Kč, žalobkyně b) ve výši 1 001 867,60 Kč a žalobkyně c) ve výši 1 001 867,60 Kč.

6. Oponentní znalecký posudek se lišil především v tom, že aplikoval srážky z ceny podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb., a to srážky 60 % z ceny pozemků, které měly být zatopeny a zastavěny Hostivařskou přehradou, z důvodu, že toto území nebylo stavebně srostlé s hlavním městem Prahou. V daném území se nacházely zemědělské pozemky, potok a les. Při ocenění nestavebních pozemků vycházel oponentní posudek z bonity půdy dle BPEJ, i když tato charakteristika v době odnětí pozemků neexistovala. Soud vyslechl znalkyni tituly před jménem jméno FO jméno FO. Znalkyně přehledně vysvětlila regulační plány včetně jejich legendy jako územně plánovací dokumentaci z třicátých let dvacátého století; vysvětlila i její použití, které odůvodnila tím, že do roku 1958, kdy začal platit první poválečný stavební řád dle zákona č. 87/1958 Sb. žádná jiná územně plánovací dokumentace nebyla vyhotovena. Dále pak srozumitelně vysvětlila důvody pro ne aplikaci srážek – srážky se týkají situace, kdy pozemky se nacházejí mimo samostatné sídlo nebo v části obce, která není s obcí stavebně srostlá. Nevydané pozemky však byly určeny ke stavbě rodinných domů, řadových domů nebo i továren – již z tohoto je zřejmé, že v místě byla plánovaná výstavba sítí a komunikací. V době přechodu pozemků na stát za podmínek uvedených v § 6 odst. 1 zákona o půdě v období od 1. 12. 1952 do 27. 1. 1963 byly odnímané pozemky určeny z většiny k zastavění stavbou Vodní dílo Hosivař, případně za účele výstavby rekreační oblasti na přehradě Vodní dílo Hostivař a pro užívání této stavby. Uvedená přehrada byla na těchto pozemcích i fakticky vybudována. Soud tedy považuje za prokázané, že pozemky, za které má být poskytnuta náhrada, byly zcela v souladu s právními předpisy oceněny znalkyni tituly před jménem jméno FO jméno FO. Soud se přiklonil k závěrům znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO (s čímž také seznámil zástupce obou účastníků), v důsledku čehož je zřejmé, že nárok žalobkyň nebyl dosud ještě plně uspokojen a mohou se tak v daném řízení domáhat nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu výše uvedených pozemků ve vlastnictví stát. Soud dodává, že správností závěrů předmětného znaleckého posudku předloženého žalobkyněmi se opakovaně zabýval také Nejvyšší soud jako soud dovolací, aniž by vyslovil o správnosti těchto závěrů jakékoliv pochybnosti. Znalkyni, která pro zpracovávala oponentní znalecký posudek, se soudu předvolat nepodařilo, neboť již není zaměstnankyní ústavu, který je autorem oponentního znaleckého posudku. Soud však její výpověď považuje za nadbytečnou, neboť „odlišnosti“ ve vztahu k posudku tituly před jménem jméno FO byly podrobeny jak náležitému přezkumu v daném soudním řízení, tak v mnoha dalších řízeních vedených po celé České republice, kdy všechny soudy byly doposud ve shodě v tom, že správné vyhodnocení ceny pozemků, za které je žádána náhrada, je to, které provedla tituly před jménem jméno FO.

7. Žalovaná po celé řízení sporovala, že postup na její straně by byl liknavý či svévolný. V tomto směru soud uvádí, že otázkou liknavostí žalované ve věci žalobců se Nejvyšší soud již zabýval v usnesení ze dne 4. 10. 2022, č. j. 28 Cdo 2788/2022-1126, v němž mj. uvedl, že „soudní praxe je ustálena i v tom, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejího právního předchůdce – právnická osoba Anonymizováno), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároků oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určení ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. spisová značka) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat (další) účast ve veřejných nabídkách (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1666/2020). Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu, je třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěnými vedoucími k závěru, že postup žalované (jejího předchůdce) lze kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační; k uspokojení nároku převodem pozemků do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5389/2014).“ Na uvedené závěry soud plně odkazuje. Žalobkyním lze dále přisvědčit i v tom, že toliko svou aktivitou se nakonec domohli toho, že bude jejich nárok uspokojen v souladu se zákonem – byly to ony, kdo nechal vypracovat posudek č. 499/7/2018 ze dne 15. 6. 2018 tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem

8. Ohledně otázky, zda je možno náhradní pozemky vydat či nikoliv, dospěl soud k následujícím zjištěním:

9. Ohledně vhodnosti

a) Pozemek parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa - mezi účastníky bylo nesporné to, že tento pozemek je převoditelný (viz. bod 34. závěrečného návrhu žalované).

b) Pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa - žalovaná namítala jeho nepřevoditelnost z důvodu jeho zařazení mezi zastavitelné plochy dle územně plánovací dokumentace. Soud ve shodě s žalobkyněmi uvádí, že pouhé zařazení pozemku mezi zastavitelné plochy ještě neznamená, že je takový pozemek vyloučen z převodu.

c) Pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa - žalovaná ohledně tohoto pozemku tvrdí v tomto řízení, že není vhodný k převodu z důvodu jeho umístění v rozsáhlém chráněném území. Žalobkyně uvádí, že umístění náhradního pozemku v rozsáhlém chráněném území není překážkou převoditelnosti. Soud plně odkazuje na argumentaci žalobkyň, tedy, že se ani zde nejedná o zákonnou překážku vydání předmětného pozemku dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. f) zákona o státním pozemkovém úřadu.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně v řízení dosáhly převodu prakticky všech v žalobě uvedených pozemků (pouze část jednoho pozemku byla oddělena geometrickým plánem), proto jim náleží právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Při stanovení tarifní hodnoty pro výpočet sazby mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. - advokátního tarifu vycházel soud z částky vyjadřující cenu žalobkyně nárokovaných náhradních pozemků, tj. z částky 292 466,50 Kč (146 344,- Kč + 88 588,10 Kč + 57 534,40 Kč = 292 466,50 Kč). Mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby činí v daném případě 9 500 Kč (§ 7/6. advokátního tarifu); žalobkyně žádaly o zvýšení odměny dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu; tj. pro každou z nich činí odměna za 1 úkon 80% z částky 9 500 Kč, tj. 7 600 Kč. Náhrada nákladů řízení náleží třem žalobkyním za 12 úkonů právní pomoci (převzetí právního zastoupení; předžalobní výzva žalobkyň; žaloba; vyjádření žalobkyň k vyjádření žalované k žalobě ze dne 5. 12. 2023; soudní jednání konané dne 7. 12. 2023; vyjádření žalobkyň na výzvu soudu ze dne 21. 12 2023; vyjádření žalobkyň ze dne 19. 2. 2024; soudní jednání konané dne 28. 3. 2024; vyjádření žalobkyň ke znaleckým posudkům ze dne 12. 4. 2024; vyjádření žalobkyň k ocenění náhradních pozemků a částečné zpětvzetí žaloby ze dne 30. 5. 2024; soudní jednání konané dne 20. 6. 2024; závěrečný návrh ze dne 24. 6. 2024); tj. 3x 12 x 7 600 Kč; žalobkyním dále náleží náhrada paušálních výdajů 12 x 300 Kč, náhrada za promeškaný čas ve výši 2 400,- Kč podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu za čas strávený na cestě ze sídla advokáta k Okresnímu soudu v Trutnově ke třem soudním jednáním, cestovné ve výši 8 048 Kč v souvislosti s účastí na výše uvedených třech soudních jednáních; a 21% DPH z odměn a náhrad. Celkové náklady ve výši 348 054,10 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobkyň. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

11. Ohledně nákladů mezi žalobkyněmi a vedlejší účastnicí rozhodl soud tak, že tyto nepřiznal žádné ze stran, neboť ji vůči vedlejší účastnici žalobkyně neuplatnily.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.