OSTU 14 C 294/2023-150

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Kolínovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A jméno účastníků, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B jméno účastníků, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_003⟫ c) Jméno žalobce C jméno účastníků, narozený Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C ⟪LB:lb_004⟫ d) Jméno žalobce D jméno účastníků, narozená Datum narození žalobce D bytem Adresa žalobce D ⟪LB:lb_005⟫ všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalovanému: Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_008⟫ pro odstranění stavby

I. Žaloba, že žalovaný je povinen na své náklady odstranit stavbu asfaltové pozemní komunikace nacházející se na pozemku parc. č. číslo pozemku a pozemku parc. č. číslo pozemku oba nacházející se v obci a katastrálním území adresa, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 19 723 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Podanou žalobou k níže podepsanému soudu dne 20. 10. 2023 se žalobci domáhali po žalovaném odstranění stavby asfaltové pozemní komunikace nacházející se na pozemku parc. č. číslo pozemku a pozemku číslo pozemku, oba v obci a katastrálním území adresa.

2. Žalobci uvedli, že jsou spoluvlastníky pozemků parc. č. číslo pozemku (orná půda) a pozemku parc. č. číslo pozemku (ostatní plocha) v katastrálním území a obci adresa, zapsané na LV č. list vlastnictví. Na těchto pozemcích se nachází stavba asfaltové pozemní komunikace (dále jen „Stavba“), která je samostatnou nemovitou věcí a byla vybudována žalovaným, tedy jejím vlastníkem je žalovaný, tj. osoba odlišná od vlastníka pozemků. Stavba je na pozemcích žalobců umístěna bez souhlasu vlastníků, tedy neoprávněně. O tom, že je Stavba samostatnou nemovitou věcí, jakož i o tom, kdo je jejím vlastníkem bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 9. 2. 2021, č. j. spisová značka, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. září 2021, č. j. 25 Co 152/2021-225. Žalobci a) a b) nabyli vlastnické právo k pozemkům z titulu kupní smlouvy ze dne 4. 8. 2006 a žalobcům c) a d) náleží spoluvlastnické právo na základě kupní smlouvy z e dne 28. 4. 2011. Žalovaný v roce 2009 vybudoval Stavbu bez jakéhokoli souhlasu žalobců a bez stavebního povolení. Vzhledem k tomu, že stavebníkem bylo město adresa a příslušným stavebním úřadem byl/je Stavební úřad adresa, mají žalobci za to, že žalovaný dlouhodobě a úmyslně zneužívá svého postavení a jeho úmyslem je neoprávněn pozemky užívat i nadále, tj. těžit ze svého protiprávního jednání. Přestože žalobci v minulosti projevili snahu o vyřešení stávajícího protiprávního stavu přímo se žalovaným bez potřeby soudního řízení, neposkytl žalovaný žádnou součinnost k nalezení konstruktivního řešení. Odkázali na použití § 135c odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 3. 216, sp. zn. 22 Cdo 4461/2015, kdy vypořádání neoprávněných staveb, zřízených před nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se provádí podle dosavadních předpisů.“ Jedná se o stavbu na cizím pozemku, jedná se o stavbu neoprávněnou, neboť k jejímu zrealizování nebyl dán jimi (ani jejich předchůdci) žádný souhlas a žalovaný nedisponoval příslušným povolením či oprávněním k vybudování Stavby. Žalovaný žádný důkaz vypovídající o opaku nepředložil, ačkoli o to byl požádán. Vzhledem k subjektu žalovaného nejednal v dobré víře. Žalovaný je jakožto územní samosprávný celek povinen postupovat v souladu s péčí řádného hospodáře. Mezi potřebné znalosti zcela nepochybně patří, že k realizaci stavby je třeba veřejnoprávní stavební povolení či jiné oprávnění, které si žalovaný neopatřil, a dále soukromoprávní souhlas či jiné vypořádání majetkoprávních vztahů s vlastníky pozemku, na němž se stavba nachází, což si též neobstaral. Žalovaný neučinil ničeho, čímž by jakkoli předmětný protiprávní stav napravil. Naopak tento stav úmyslně udržuje a nepřípustným způsobem tak zasahuje do vlastnických práv žalobců.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 13. 12. 2023 uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani zčásti a žalobu považuje za nedůvodnou. Žalovaný zpochybňuje, že je dotčená stavba pozemní komunikace neoprávněnou stavbou. Podání žaloby považuje za zneužití práva a celkový přístup žalobců za šikanózní. Pro případ, že by soud předmětnou stavbu považoval za neoprávněnou stavbu ve smyslu obč. zák., má žalovaný za to, že vypořádání neoprávněné stavby by mělo být provedeno jiným způsobem, než jaký navrhují žalobci. Žalovaný po celou dobu usiloval o dodržení příslušných právních předpisů, šetřil práva žalobců, jejich právních předchůdců i dalších zainteresovaných osob a hledal vhodný způsob vypořádání vzájemných sporů. Stejnou trasou jako byl zřízena asfaltová komunikace už před vyasfaltováním probíhala rovněž zpevněná komunikace, a to panelová cesty vybudovaná v roce 1996. S touto výstavbou udělili souhlas i tehdejší vlastníci předmětných pozemků, manželé jméno FO a jméno FO. Žalobci nabyli předmětné pozemky do svého vlastnictví teprve po zřízení panelové komunikace. Jako kupující prohlásili v rámci kupních smluv, že se s předmětem převodu seznámili. Tím stvridli, že si jsou vědomi umístění pozemní komunikace na předmětných pozemcích. K přeměně původní panelové komunikace došlo v roce 2009 v rámci realizace akce “Anonymizováno adresa“, spočívající v rozsáhlé výstavbě kanalizace. S touto akcí souhlasili i žalobci a) a b), jako jediní tehdejší vlastníci předmětných pozemků. Jejich souhlas dokumentuje i tehdy uzavřená smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. V souvislosti s výstavbou kanalizace byl žalovaný v rámci stavebního povolení povinen uvést pozemky po skončení výstavby do původního stavu. V rámci této povinnosti přikročil žalovaný k obnově předmětné pozemní komunikace. Jeho úmyslem zde nebylo v žádném případě zřízení samostatné stavby. Cílem bylo obnovit a zlepšit dosavadní komunikační funkci pozemků za situace, kdy původní panely již byly „dožilé“ a při manipulaci docházelo k jejich lámání. Žalovaný prováděl práce v dobré víře ve zlepšení příjezdových podmínek tehdejších obyvatel ulice, při vědomí toho, že cesta bude napojovat taktéž nově chystanou zástavbu rodinných domů – mimo jiné i pro žalobce. Zlepšení komunikace žalovaný činil proto, aby zlepšil podmínky pro život na území obce, nikoli, aby si přivlastnil povrch těchto pozemků. Odkázal na souhlas žalobců a) a b) ze dne 2. 7. 2010, kdy potvrdili, že jsou se stavebním zásahem žalovaného a jeho výsledkem zcela srozuměni a že neuplatňují vůči žalovanému žádné nároky. Dochází ke konkurenci dvou rovnocenných vlastnických práv. Při nejhorším by žalovaný měl vydat žalobcům bezdůvodné obohacení, jehož dosáhl umístěním své stavby na pozemcích žalobců. Žalovaný namítá vydržení práva mít na předmětných pozemcích umístěnu stavbu komunikace a užívat pozemky k chůzi a jízdě, když na existenci tohoto práva lze usuzovat již z výše uvedených jednání manželů jméno FO.

4. Žalovaný se dále vyjádřil k vhodnějším způsobům vypořádání pro případ neoprávněné stavby. Jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, kterou nelze zrušit. Požadavek žalobců na odstranění stavby je objektivní neúčelnost takového kroku. Odkázal na ustálenou rozhodovací praxi soudu v obdobných případech, kdy je třeba porovnat hospodářskou a jinou ztrátu, která by odstraněním stavby vznikla, se zájmem na dalším využití stavby. Je třeba přihlédnout i k důvodům, pro které vlastník pozemku řádně nezakročil proti neoprávněné stavbě v době její realizace, a pokud vlastník k pozemku o neoprávněné stavbě věděl, též k době, která od zřízení stavby uplynula. Žalobci dlouhá léta proti existenci asfaltové komunikace nic nenamítali. Požadavek na odstranění je nedůvodný a nepřiměřený a nelze tímto způsobem neoprávněnou stavbu vypořádat. Odstranění stavby je rovněž zcela neúčelné ve smyslu § 135c odst. 2 obč. zák., když by jím žalobci nic nezískali, a naopak by utrpěli snížením obslužnosti svých nemovitých věcí. Utrpěl by i žalovaný a veřejnost užívající předmětnou komunikaci. Byl by také znemožněn přístup k některým nemovitým věcem. Odstranění stavby veřejně přístupové účelové komunikace není ani možné vzhledem k trvalosti veřejného užívání. Byl udělen souhlas s veřejným užíváním pozemků žalobců, a to ještě před přestavbou na asfaltovou komunikaci. Souhlas s veřejným užíváním ve formě chůze a jízdy se váže nejen k samotné stavbě komunikace, ale také k užívání předmětných pozemků. Jako způsoby vypořádání se jako nejúčelnější jeví přikázání vlastnictví pozemků do vlastnictví žalovaného, a to za náhradu zjištěnou znaleckým posudkem. Dalším řešením je zřízení věcného břemene užívání pozemků ve prospěch žalovaného za náhradu zjištěnou znaleckým posudkem. Žalovaný je ochoten jednat o převodu stavby na žalobce či o odkupu pozemků od žalobců.

5. Žalobci ve svém vyjádření ze dne 30. 1. 2024 mimo jiné uvedli, že nikdy neudělili souhlas s vybudováním asfaltové pozemní komunikace, k vydržení práva nemohlo dojít, stavba asfaltové pozemní komunikace je stavbou neoprávněnou a žalovaný nejednal a nemohl být v dobré víře. K souhlasu ze dne 2. 7. 2010 uvedli, že žádný takový nebo obdobný dokument nikdy nepodepsali a po jeho shlédnutí jsou přesvědčeni o tom, že se nejedná o jejich pravé podpisy, přičemž navrhují znalecké posouzení. K panelové cestě z roku 1996 uvedli, že tato cesta měla být pouze dočasného charakteru. Z prohlášení jméno FO ze dne 27. 7. 2016 usuzují, že cesta byla a měla být dočasného charakteru, tj. byl udělen souhlas na dobu určitou. Realizovaná akce „adresa“ nezahrnovala a ani nikdy zahrnovat neměla vyasfaltování předmětných pozemků, ale jejich navrácení v původní stav. Vyasfaltování cesty je samostatnou stavbou oproti kanalizaci. Žalobci od počátku reklamovali navrácení pozemků do původní stavu (např. zápis z jednání ze dne 14. 10. 2013). Dále sdělili, že žalovaný jednal ve zlém úmyslu, ve kterém nelze spatřovat existenci dobré víry žalovaného jakožto stavebníka a odkázali na judikaturu. K realizaci stavby je třeba veřejnoprávní stavební povolení či jiné soukromoprávní oprávnění, které žalovaný neměl. Argumentace žalovaného o neúčelnosti není přípustná.

6. Žalobci ve svém podáním ze dne 7. 1. 2025 zdůraznili, že žalovaný nebyl v dobré víře při stavbě asfaltové komunikace, nedostatek stavebního povolení tam, kde jej bylo podle zákona třeba, dobrou víru zpochybňuje. K povaze a rozsahu hospodářské ztráty uvedli, že odstraněním neoprávněné Stavby doje k narovnání právních poměrů na předmětných pozemcích a bude možné, za předem dohodnutých, transparentních podmínek, možné zřídit komunikaci vyhovující právním předpisům. K rozsahu zastavěného pozemku uvedli, že pozemek parc. č. číslo pozemku je zastaven celý a pozemek parc. č. číslo pozemku je zastaven z necelých 30 % plochy. Jedná se tedy o zcela zásadní zásah do absolutního vlastnického práva žalobců, kterým bylo z podstatné části zasaženo do jejich práv. Žalovaný si byl plně vědom toho, že vlastníky pozemků jsou právě žalobci. Žalobci o realizaci Stavby nevěděli a ani vědět nemohli, probíhala stavba týkající se kanalizace. Stavební povolení se vztahovalo pouze na panelovou provizorní příjezdovou cestu, přičemž se jednalo o stavbu dočasnou. Žalovaný je vlastníkem pozemní asfaltové komunikace.

7. Na jednání konaném dne 29. 7. 2024 byli účastníci upozorněni na rozhodnutí NSČR ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1112/2020, jehož právní věta zní, že „Při rozhodování dle § 135c obč. zák. lze pozemek zastavěny neoprávněnou stavbou přikázat za náhradu do vlastnictví stavební, a to i proti jeho vůli, avšak se souhlasem vlastníka pozemku. Na jednání konaném dne 20. 1. 2025 zástupce žalobců k dotazu soudu ohledně zmíněného judikátu a případného souhlasu žalobců uvedl, že na svém návrhu trvá, tj. ve znění žalobního petitu.

8. Mezi účastníky nebylo sporné, kdy a jakým způsobem nabyli žalobci předmětné nemovité věci. Manželé jméno účastníků na základě kupní smlouvy ze dne 4. 8. 2006 od manželů jméno FO. Manželé jméno účastníků od manželů jméno účastníků na základě kupní smlouvy ze dne 28. 4. 2011. Mezi účastníky nebylo ani sporu, že v roce 1996 byla vybudována panelová cesta. Soud proto tyto skutečnosti vzal za prokázané. Mezi účastníky probíhaly pokusy o smírné řešení sporu, na podzim roku 2024 se však dle sdělení stran představy lišili několika miliónovými částkami a k mimosoudnímu vyřešení sporu mezi účastníky nedošlo.

9. Z rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne 2. 3. 2023, sp. zn. 2019/6698/V/KRI soud zjistil, že na pozemcích parc. č. číslo pozemku (v rozsahu parc. č. Anonymizováno a číslo pozemku, dle geometrického plánu č. 3205-26/2020) a číslo pozemku (v rozsahu parc. č. 1750/7 dle geometrického plánu č. 3205-26/2020), v k. ú. a obci adresa se nachází stavba cesty, která je veřejně přístupovou účelovou komunikací. Účastníky daného řízení byly dle rozhodnutí i všichni žalobci. V rámci odůvodnění se úřad mimo jiné vyjádřil k věcným břemenům na daných pozemcích, otázkou nutné komunikační potřeby a souhlasu vlastníka stavby.

10. Ze smlouvy o vzniku věcného břemene ze dne 6. 3. 1996 mezi manželi jméno FO jako povinnými a několika oprávněnými z věcné břemene soud zjistil, že povinní byly investorem pro zřízení příjezdové komunikace na pozemcích číslo pozemku a 1750/1 a žadatelé jako oprávnění z věcného břemene jako budoucí uživatelé příjezdové komunikace (Kalvarie). Dále byly předloženy souhlasy investorů s výstavbou pozemní komunikace a udělení souhlasu jméno FO k realizaci stavby pozemní komunikace na těchto pozemcích (provizorní příjezdové cesty) – prohlášení ze dne 27. 7. 2016.

11. Ze Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 27. 3. 2008 mezi žalovaným a žalobci a) a b) soud zjistil, že smluvní strany si dohodli, že žalovaný jako budoucí oprávněný je investorem a budoucím vlastníkem podzemní stavby kanalizační stoky, kdy tato stavba bude z části vybudována na pozemku žalobců a) a b) jako budoucí povinní. Jednalo se o pozemky parc. č. číslo pozemku a číslo pozemku, tj. pozemky žalobců. Dle článku VI. bodu a) byly stanoveny podmínky pro uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, a to že předmětné pozemky budou po realizaci stavby kanalizační stoky uvedeny do řádného stavu umožňujícího jeho obvyklé užívání a údržbu.

12. Ze záznamu adresa ze dne 16. 10. 2013 a přiloženého záznamu z jednání ze dne 14. 10. 20213 soud zjistil, že nebyla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene z důvodu, že žalobce a) neobdržel podepsanou Smlouvu o budoucí smlouvě a byl dán souhlas s vybudováním kanalizační stoky ale ne k vybudování asfaltové cesty.

13. Z prohlášení sousedů ze dne 30. 5. 2014 až 2. 6. 2024 soud zjistil, že podepsaní jsou vlastníky a uživateli nemovitostí, které se nacházejí v bezprostředním okolí pozemků parc. č. číslo pozemku a číslo pozemku v k. ú. adresa. V roce 2014 postupovali vůči městu včetně manželů jméno účastníků a jméno účastníků ve vzájemné shodě, když zasílali společné připomínky k návrhu územní studie, který se týkal právě komunikací a dopravní obslužnosti. Všichni byli po celou dobu srozumění s tím, že asfaltová komunikace je žádoucím zlepšením, které vede k výraznému zvýšení hodnoty všech nemovitostí i ke zvýšení kvality jejich pobytu, včetně například snížení hlučnosti, prašnosti, opotřebení vozidel. Sami žalobci vlastní stavební pozemky v adresa, které jsou na této pozemní komunikace závislé a je to jediný způsob, jak k pozemkům přijet či přijít. Odstranění komunikace by bylo velkým problémem a podstatným zhoršením současného stavu. Ať už by bylo požadavku žalobců vyhověno v jakékoli podobě, poškodí to je všechny, žalobce nevyjímaje. Odstranění komunikace by zcela znemožnilo dopravní obslužnost nemovitostí, navrácení panelové cesty by ji výrazně snížilo. Podepsáni jsou Anonymizováno a jméno FO, adresa a jméno FO, jméno FO, Anonymizováno a jméno FO, jméno FO Anonymizováno., jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO, Anonymizováno a jméno FO a jméno FO.

14. Z nahlédnutí do katastru nemovitých věcí soud zjistil, že pozemek parc. č. číslo pozemku je zapsán jako orná půda (zemědělský půdní fond, ochranné pásmo národního parku), jedná se o přístupovou cestu (Anonymizováno) k pozemkům parc. č. číslo pozemku (stavba č. hodnota), Anonymizovánostavba č. hodnota), Anonymizováno (stavba č. hodnota, Anonymizováno/Anonymizováno (stavba č. hodnota), AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno (stavba č. hodnota), Anonymizováno/AnonymizovánoAnonymizováno AnonymizovánoAnonymizováno (stavba č. hodnota), Anonymizováno (stavba č. hodnota, Anonymizováno (stavby č. hodnota a Anonymizováno. Pozemek par. č. číslo pozemku je zapsán jako ostatní plocha (ostatní komunikace), jedná o přístupovou cestu (Anonymizováno) k pozemkům parc. č. Anonymizováno (stavby č. hodnota), Anonymizovánostavby č. hodnota a Anonymizováno), parc. č. Anonymizováno (ve vlastnictví žalobců) a Anonymizováno

15. Ze znaleckého posudku č. 1215-1/16 znalce jméno FO soud zjistil, že kanalizační stoka je podzemní stavbou a zpevnění místní komunikace na předmětných pozemcích je stavbou dle § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona.

16. Ze stavebního povolení Stavebního úřadu právnická osoba ve adresa ze dne 29. 3. 1996 soud zjistil, že bylo vydáno na stavbu provizorní příjezdové cesty na p. p. č. hodnota4, číslo pozemku a Anonymizováno – všechny pro v kat. území adresa s tím, že část cesty vedené po p. p. č. hodnota (ve vlastnictví PF ČR) se povoluje jako stavba dočasná ve smyslu uzavřené nájemní smlouvy, tzn. na dobu 10 let, tj. do 28. 2. 2005.

17. Z rozhodnutí Krajského úřadu Anonymizováno kraje ze dne 19. 4. 2016, č. j. Anonymizováno-10723/DS/2016-4-Ma, soud zjistil, že právnická osoba adresa bylo přikázáno, aby bezodkladně učinil úkony nezbytné k zahájení správního řízení z moci úřední dle § 129 odst. 2 věty první zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) týkající se předmětných nemovitých věcí ve vlastnictví žalobců. V odůvodnění je mimo jiné uvedeno, že došlo k realizaci zcela jiné stavba – cesty s několika konstrukčními vrstvami a živičným povrchem vč. obrub, je tak důvodný předpoklad, že šlo o stavbu provedenou bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem, přičemž stavba nebyla dodatečně povolena.

18. Podle § 135c obč. zák. zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"), (odst. 1). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí (odst. 2). Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě (odst. 3).

19. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v projednávaném znění (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

20. S ohledem na shora uvedené se v daném případ použijí ustanovení obč. zák. (viz např. rozhodnutí NSČR ze dne 16. 3. 2016, sp. n. 22 Cdo 4461/2015).

21. V případě navrženého svědka žalovaným jméno FO, který má potvrdit udělení souhlasu s umístěním stavby na pozemcích žalobců soud sice tento důkaz nezamítl během jednání, avšak má je za nadbytečný. Z předložených listin vyplývá, k čemu dával pan jméno FO souhlas osobně. Co se týče souhlasu manželů jméno účastníků ze dne 2. 7. 2010, jehož pouhá kopie byla předložena, by soud nedospěl k novým skutkovým zjištěním, a to i kdyby svědek potvrdil, že tuto listinu před ním manželé jméno účastníků podepsali, neboť tato kopie listiny se vztahuje pouze k pozemku parc. č. číslo pozemku a nikoli již k pozemku parc. č. číslo pozemku. V dané listině je uvedeno, že pozemky jsou po pokládce kanalizace upraveny do původní stavu a vlastník nemá žádné další požadavky a souhlasí s vydáním kolaudačního rozhodnutí. Tvrzeními účastníků, a i z listin vyplynulo, že původní „panelová cesta“ tam nebyla a ani s ohledem na její stav nemohla být dána zpět, proto pozemky nemohly být upraveny do původního stavu. Žalovaný dále navrhl místní šetření, v závěrečném návrhu upřesnil, že tento důkaz považuje za významný zejména pro případ, že by soud uvažoval o aplikaci kritéria účelnosti odstranění dotčené stavby. Soud tento důkaz považuje za nadbytečný. Ve spise jsou již založeny listiny jako např. prohlášení sousedů a nahlédnutím do katastru nemovitostí lze zjistit dotčené pozemky, resp. pozemky a stavby sousedící s předmětnými nemovitými věcmi žalobců. Soud proto návrh na provedení místního šetření neshledal důvodný a má jej rovněž za nadbytečný.

22. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že v říjnu 2009 v rámci úprav terénu po zahrnutí kanalizace vznikla nová (jiná) stavba, asfaltová komunikace. Soudu je z vlastní činnosti známo (jiná řízení), že odstraněním zpevněné cesty (panelů), kdy namísto původního materiálu je použit úplně jiný a vybudování asfaltové cesty namísto jiné vyžaduje značné množství materiálu, stavebních úprav atd., kdy se tak jedná o novou (jinou) stavbu, která podléhá stavebnímu povolení a následné kolaudaci podle stavebního zákona. To, že se jedná o novou samostatnou stavbu vyplynulo rovněž i v předchozím řízení o určení vlastnictví k dané věci. Sám žalovaný uvedl, že je srozuměn s rozhodnutím zdejšího soudu ze 9. února 2021, č. j. spisová značka, že je vlastníkem pozemní komunikace nacházející se na dotčených pozemcích (na základě geometrického plátnu č. 3205-26/2020). Dále to rovněž vyplývá ze znaleckého posudku č. 1215-1/16 znalce jméno FO a z rozhodnutí Krajského úřadu Anonymizováno kraje ze dne 19. 4. 2016, č. j. Anonymizováno-10723/DS/2016-4-Ma, resp. jeho odůvodnění. Ze všech těchto důvodů soud seznal, že se jedná o takovou stavbu, pro kterou je potřeba stavební povolení a dále je potřeba tuto stavbu zkolaudovat dle příslušných právních předpisů. To však do dnešního dne nebylo ani dodatečně uděleno, a proto se jedná o stavbu neoprávněnou ve smyslu § 135c obč. zák. Nemůže jít k tíži žalobců, že do dnešního dne si žalovaný potřebné povolení neobstaral ani dodatečně, což mu v tom nebránilo ani to, že měl za to, že není vlastníkem dané stavby. Soud nesouhlasí s tvrzením žalobců, že se v případě komunikace jednalo o stavbu dočasnou. Dle stavebního povolení Stavebního úřadu právnická osoba ve adresa ze dne 29. 3. 1996 bylo toto povolení vydáno na stavbu provizorní příjezdové cesty, avšak jako stavba dočasná pouze pro některé dotčené pozemky, nikoli pro pozemky žalobců („s tím, že část cesty vedené po p. p. č. hodnota a Anonymizováno (ve vlastnictví PF ČR) se povoluje jako stavba dočasná ve smyslu uzavřené nájemní smlouvy, tzn. na dobu 10 let, tj. do 28. 2. 2005“). Soud má proto za to, že komunikace (původní, na které bylo vydáno stavební povolení v roce 1996), která vede přes pozemky žalobců nebyla a není stavbou dočasnou. Nebylo doloženo listinami, že by k tomu tak bylo jinak. A pokud se k tomu vyjadřují účastníci, či dotčené úřady není to v rámci rozhodnutí (výrokové části), které by soud mohl považovat za závazné pro jeho rozhodnutí. Soud má tak za to, že lze vycházet pouze z daného stavební povolení, které jasně stanoví, pro které pozemky se jedná o stavbu dočasnou.

23. Soud nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že podání žaloby je zneužitím práva a celkový přístup žalobců je šikanózní. Listinami bylo prokázáno, že námitka absence souhlasu s vybudováním asfaltové komunikace byla žalované oznámena žalobcem a) již dne 14. 10. 2023, o čemž svědčí i zápis z jednání žalované. Soud rovněž nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že vybudování asfaltové komunikace představovalo obnovení původního stavu, neboť bylo prokázáno, že to nebylo možné pro stav panelů z původní komunikace. Zároveň soud nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že stavba byla umístěna se souhlasem vlastníků pozemků. I kdyby bylo prokázáno (v tomto řízení nebylo), že listina souhlas žalobců a) a b) ze dne 2. 7. 2010 byla pravá a tito žalobci ji skutečně podepsali, je nedostatečná, nepřesná a nekoresponduje se zjištěným stavem. Za prvé chybí označení dalšího pozemku a za druhé obsah neodpovídá skutečnosti, kdy nedošlo a nemohlo dojít k obnovení původního stavu, kdy sama žalovaná uvedla a vyplývá to i z listin, že k položení původních panelů pro jejich špatný stav nemohlo dojít. Co se týče tvrzení účastníků ohledně uvedení pozemků do původního stavu má soud toto za nepřesné, v samotné Smlouvě o smlouvě budoucí (viz odst. 11 tohoto rozhodnutí) je uvedeno, že „předmětné pozemky budou po realizaci stavby kanalizační stoky uvedeny do řádného stavu umožňujícího jeho obvyklé užívání a údržbu“, nikoli do původního stavu. V daném případě, ale vybudování asfaltové komunikace nebylo a není v souladu s touto smlouvou, ze všech shora uvedených důvodů. Tvrzení žalovaného, že vydržel věcné břemeno odpovídající právu mít na předmětných pozemcích stavbu komunikace má soud za nepodložené a žalovaným neprokázané. Navíc žalovaná měla za to, že není vlastníkem, neprokázala a netvrdila důvody pro které by k vydržení mělo dojít. Srozumění žalobců není dle názoru soudu dostatečné pro vydržení. Nelze jít k tíži žalobců, že toto tvrzení žalovaného nevyvrátili, kdy je břemeno důkazní a tvrzení v tomto případě na straně žalované.

24. Co se týče aplikace § 137c obč zák., soud s ohledem na využití předmětných pozemků žalobců, které jsou přístupovou cestou k několika pozemkům a jejich stavbám má za to, že odstranění stavby asfaltové komunikace není účelné. Předmětná komunikace je jedinou přístupovou cestou k několika pozemcích ve vlastnictví třetích osob odlišných od účastníků, kdy na některých mají jejich vlastníci stavbu, rodinné domy. Přístupová komunikace se používá několik let. Soud si je vědom, že faktický stav neodpovídá skutečnému stavu, kdy např. jeden z pozemků (parc. č. číslo pozemku) není v katastru nemovitostí ani veden jako komunikace (orná půda). Městským úřadem adresa bylo rozhodnuto, že na dotčených pozemcích žalobců se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nebylo však doloženo, zda toto rozhodnutí nabylo právní moci. Sami žalobci ve svém vyjádření ze dne 7. 1. 2025 uvedli a připustili, že odstraněním stavby dojde k narovnání právních poměrů na pozemcích a bude možné, za předem dohodnutých, transparentních podmínek, možné zřídit komunikace, vyhovující právním předpisům. Odstranění asfaltové komunikace a následné zřízení (další, nové) komunikace, jak uvádějí sami žalobci soud shledává za neúčelné. Z rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 9. 2. 2021, spisová značka a z jeho odůvodnění vyplývá, že důvodem podání žaloby na určení vlastníka stavby bylo k realizaci správního řízení například o odstranění stavby, či dosáhnout zhojení právního stavu takové stavby a následně se domáhat vůči vlastníku stavby nároku na vydání bezdůvodného obohacení, případné způsobené újmy. Žalobci uvedli, že jednání žalovaného vedlo ke vzniku přímé škody na straně žalobců, ale také k zásadnímu negativnímu dopadu na jejich životní situaci, kdy se žalobci museli vzdát svého úmyslu trvale se na pozemcích usadit a zpřetrhat své rodinné a sociální vazby. Soud je tak názoru, že lze stav napravit jiným způsobem. Nejvhodnějším řešením se soudu jeví přikázání zastavěného pozemku neoprávněnou stavbou za náhradu do vlastnictví stavebníka (např. rozhodnutí NSČR ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1112/2020), avšak k tomuto žalobci ani k dotazu soudu nedali souhlas. Soud tak tuto možnost nemohl využít. Ohledně možnosti uspořádání poměrů mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě má soud pro tento případ za nepřiléhavé, kdy vlastníci přilehlých pozemků mají služebnosti již zřízena, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí a v případě žalovaného jako vlastníka stavby se jedná o komunikaci, kdy mu právní předpisy stanoví, jakým způsobem se může a má starat o danou stavbu. Zřízení věcného břemene pro žalovanou tak soud neshledává vhodným způsobem uspořádání poměrů. Ohledně vypořádání poměrů formou náhrady škody či vydáním bezdůvodného obohacení apod. má soud za to, že je nad rámec tohoto řízení. Ze všech shora uvedených důvodů tak soudu nezbylo jiného řešení než žalobu zamítnout pro neúčelnost odstranění pozemní komunikace.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení úspěšný právo na náhradu nákladů řízení. Přiznal tak požadované náklady podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 8 úkonů právní služby (6 v roce 2024 po 1 500 Kč a dva v roce 2025 po 2 300 Kč) včetně 8 paušálních náhrad výdajů (po 300 Kč v roce 2024 a po 450 Kč v roce 2025) a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů, jehož je zástupce žalované plátcem. Náklady v celkové výši 19 723 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

26. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.