OSTU 9 C 114/2025-26

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobceAnonymizováno. Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro určení vlastnického práva

I. Určuje se, že vlastníkem motorového vozidla tovární značky Chevrolet, typ Aveo, VIN: VIN kód, registrační značky SPZ, je od 1. 12. 2024, žalovaný.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení 12 018,80 Kč k rukám Jméno advokáta do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Žalobou podanou dne 7. 5. 2025 se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud určil, že od 1. 12. 2024 je vlastníkem ve výroku I. označeného vozidla žalovaný. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce jako prodávající uzavřel se žalovaným jako kupujícím dne 1. 12. 2024 kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla, jejímž předmětem bylo vozidlo tov. zn. Chevrolet, typ Aveo, VIN: VIN kód, registrační značky SPZ (dále „vozidlo“). Žalobce zároveň žalovanému předal plnou moc k převodu vozidla v registru vozidel a všechny doklady, které se k němu vztahovaly. Předání se uskutečnilo v Trutnově. Při předání došlo též k zaplacení kupní ceny. Žalobce byl se žalovaným dohodnut, že bezodkladně provede přepis v registru vozidel, a proto mu plnou moc udělil. Žalovaný tak doposud neučinil. Žalobce je do dnešního dne povinen hradit pojistné za vozidlo a zároveň mu hrozí udělení pokuty za to, že vozidlo nebylo převedeno v evidenci, protože bez součinnosti žalovaného není schopen dosáhnout změny zápisu v registru silničních vozidel. Žalobce se na žalovaného opakovaně bezvýsledně obracel. V jednom případě žalovaný přislíbil osobní setkání, na které se nedostavil a dále s žalobcem nekomunikoval. Žalobce se na žalovaného obrátil prostřednictvím advokáta, který žalovanému zaslal předžalobní výzvu k poskytnutí součinnosti k přepisu vozidla, avšak žalovaný na výzvu nijak nereagoval. Vzhledem k výše uvedenému žalobci nezbylo, než se domáhat určení vlastnického práva žalovaného soudní cestou, když naléhavý právní zájem na tomto určení vyplývá z nutnosti deklarovat přechod vlastnického práva z žalobce na žalovaného, bez něhož nelze provést změnu zápisu v registru silničních vozidel. Žaloba na určení práva byla a je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy. Ústavní soud, ztotožňuje se přitom s obecně desítky let platnou premisou teorie i praxe, vyslovil závěr, že „o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení (že právní vztah nebo právo existuje) bylo buď ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, což - řečeno jinými slovy - znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, příp. pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě“ (nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95).

Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 2. 6. 2025. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.

Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce jako prodávající prodal žalovanému jako kupujícímu ve výroku I. specifikované vozidlo kupní smlouvou ze dne 1. 12. 2024 za kupní cenu 13 000 Kč, která byla zaplacena v hotovosti. Dne 4. 12. 2024 udělil žalobce žalovanému plnou moc k „zastupování zmocněnce při podání žádosti o zápis změny vlastníka níže uvedeného silničního vozidla na obecním úřadě obce s rozšířenou působností.“ Plná moc se týkala ve výroku I. označeného vozidla. Výzvou ze dne 21. 3. 2025 vyzval žalobce žalovaného, aby zjednal nápravu stavu, kdy v rozporu s dohodou účastníků nezajistil změnu údajů o vlastníkovi vozidla v registru vozidel. Pro případ, že ve lhůtě 7 dnů výzvě nevyhoví, byl žalovaný upozorněn na to, že dojde k podání žaloby. Tyto skutečnosti soud zjistil z kupní smlouvy, z plné moci a z předžalobní výzvy k plnění s doklady o odeslání.

Dle údajů v registru vozidel vlastní a provozuje sporné vozidlo žalobce. Tyto skutečností byly zjištěny ze zprávy právnická osoba v Trutnově.

Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Dle § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

Dle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

Soud předně dovodil, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalobce prokázal kupní smlouvou, že sporné vozidlo dne 1. 12. 2024 prodal žalovanému. Žalovaný nijak nerozporoval, že vozidlo od žalobce dne 1. 12. 2024 koupil. V rozporu s dohodou účastníků žalovaný jako kupující nezajistil provedení změny údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel. Za tohoto stavu je nadále v registru vozidel jako provozovatel a vlastník vozidla zapsán žalobce, ačkoliv vozidlo prodal žalovanému. Aktuálně není možné dosáhnout změny údajů v registru vozidel, konkrétně zápisu žalovaného jako osoby, která se dne 1. 12. 2024 stala vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žaloba o určení vlastnictví k vozidlu jako k movité věci, respektive o určení, že vlastníkem vozidla je ode dne uzavření kupní smlouvy žalovaný, tak je v podstatě jediným prostředkem, jak dosáhnout uvedení údajů v registru vozidel do souladu s faktickým stavem.

V nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, se k možnosti určení vlastnictví k vozidlu v občanském soudním řízení mj. uvádí: „... 51. Konečně je třeba se zaměřit na navrhovatelem tvrzený rozpor napadeného ustanovení s právem každého domáhat se stanoveným způsobem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Jak se podává ze shora uvedeného, právní řád v situaci předvídané v § 8a zákona č. 56/2001 Sb. poskytuje dosavadnímu i novému vlastníkovi při nesoučinnosti druhé osoby prostředky, jak změny nebo odstranění zápisu vlastníka vozidla dosáhnout, byť nikoli přímo v daném správním řízení. Ústavní soud přitom neshledává nepřiměřeným, že případné negativní důsledky nesouladu údajů zapsaných v registru vozidel se skutečným stavem nelze odstranit přímo ve správním řízení podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. 52. Zaprvé, napadené ustanovení zákona nelze vykládat izolovaně, nýbrž v návaznosti na právní řád jako celek [srov. obdobně bod 46 nálezu ze dne 16. 5. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 15/16 (N 95/89 SbNU 409; 116/2018 Sb.) či bod 75 nálezu ze dne 26. 1. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 22/17 (124/2021 Sb.)]. Zadruhé, právě zde je nutné přihlédnout k tomu, že řízení podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. je koncipováno jako řešení situace, do které se dosavadní či nový vlastník dostal v důsledku porušení své původní povinnosti podat společnou žádost ve stanovené lhůtě podle § 8 odst. 2 téhož zákona, a to včetně požadovaných dokumentů. 53. Shora uvedené právní prostředky civilního soudnictví lze považovat za účinné, neboť se z ničeho nepodává zájem na mimořádně rychlém vyřešení dané situace. Vždy je sice zájem na co nejrychlejším řešení určité záležitosti před orgánem veřejné moci, zde je však jistá komplikovanost a možná zdlouhavost řešení kompenzována právě tím, že nový nebo dosavadní vlastník se dostal do posuzované situace vlastním přičiněním (porušením zákonné povinnosti). Nadto, nesoučinnost jedné z osob je věcí nastavení vzájemných práv a povinností nového a dosavadního vlastníka. Je proto legitimní, ponechává-li právní řád řešení takové záležitosti na civilních soudech... 55. Závěrem je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky v situaci, kdy dosavadní vlastník podá žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, a aby umožnily novému vlastníkovi domáhat se vydání vozidla nebo potřebných dokladů tak, aby nový vlastník byl schopen povinnost stanovenou napadeným ustanovením splnit a zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry.“

Vycházeje ze shora uvedených závěrů soud žalobě vyhověl a určil, že žalovaný je od 1. 12. 2024 vlastníkem předmětného vozidla.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení v plném rozsahu úspěšný, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci přiznal 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění účinném od 1. 1. 2025). Ty spočívají v odměně a náhradě hotových výloh za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání soudu). Soud určil výši tarifní hodnoty jako odpovídající ceně sporného vozidla v době prodeje. Vycházel tedy z tarifní hodnoty 13 000 Kč. Odměna za úkon právní služby z této tarifní hodnoty činí 1 620 Kč. Náhrada výloh dle § 13 odst. 4 vyhlášky činí 450 Kč za úkon. Celkem tak na odměně a nákladech zastoupení náleží 8 280 Kč. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a náhradě výloh náleží DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 8 280 Kč, daň činí 1 738,80 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 12 018,80 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.