OSTU 16 C 184/2025-51

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 18 840,14 Kč s příslušenstvím – půjčka

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 840,14 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 18 840,14 Kč s příslušenstvím, jako dlužné částky z nesplacených smluv o půjčce č. 251496742 ze dne 10. 8. 2005 a č. 274580837 ze dne 13. 10. 2005, na základě kterých žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla peněžní prostředky vždy ve výši 15 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně takto poskytl žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli spolu s poplatkem ve sjednané výši. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a sjednaného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v týdenních splátkách ve sjednané výši, a to v hotovosti, přičemž poslední splátka u prvé smlouvy byla stanovena na den 12. 8. 2006 a u druhé smlouvy byla stanovena na den 14. 10. 2006. Nedílnou součástí obou smluv jsou Smluvní podmínky smlouvy. Finanční prostředky byly v obou případech poskytnuty žalovanému v hotovosti při podpisu smluv. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil závazky ze smluv. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky v případě obou smluv. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), má žalobkyně právo požadovat dále úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky z dlužné nesplacené jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru. Sporné pohledávky byly postoupeny na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, a to s účinky ke dni 9. 10. 2024. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno předchozím věřitelem.

2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 postoupila žalobkyni vymáhanou pohledávku společnost název společnosti název společnosti., nikoliv původní věřitel právnická osoba Soud proto vyzval žalobkyni, aby doložila smlouvu o postoupení pohledávek dokládající nabytí pohledávky od původního věřitele právnická osoba Žalobkyně k tomu sdělila, že žalovaná pohledávka na ní byla postoupena ze strany společnosti název společnosti název společnosti. jako postupitele. Žalobkyně tedy soudu předložila správnou smlouvu o postoupení pohledávky, včetně seznamu postoupených pohledávek. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou podepisoval právnická osoba jako postupitel, žalobkyně nedisponuje, neboť nebyla jejím účastníkem a s ohledem na GDPR ani nebude žalobkyni poskytnuta. Žalobkyně proto navrhla, aby se soud případně pokusil obrátit na účastníky předmětné smlouvy.

3. Původní věřitel společnost právnická osoba v podání ze dne 25. 11. 2025 k výzvě soudu sdělila, že má k dispozici toliko smlouvu o postoupení pohledávek mezi ní a společností Anonymizováno Anonymizováno se seznamem postoupených pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky soudu nepředložila, ač k tomu byla soudem vyzvána.

4. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když mu předvolání k jednání bylo doručeno na adresu pro doručování postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 22. 12. 2025. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů (Smlouvy o půjčce, smluvní podmínky smlouvy o půjčce, Smlouva o postoupení pohledávky mezi společností právnická osoba a společností Anonymizováno ze dne 19. 6. 2015, Smlouva o postoupení pohledávek mezi Společností název společnosti název společnosti. se sídlem jméno FO, Anonymizováno ze dne 4. 10. 2024, seznam pohledávek a předžalobní výzva) za prokázané, že společnost právnická osoba se sídlem adresa, IČO IČO, jako věřitel a žalovaný jako zákazník uzavřely dne 10. 8. 2005 a dne 13. 10. 2005 Smlouvu o půjčce. Na základě každé ze smluv poskytl věřitel žalovanému částku 15 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal splatit poskytnuté peněžní prostředky ve splátkách, sjednaných ve smlouvách, a to společně s vyčíslenými poplatky. Smlouvy byly uzavřeny podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

6. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce.

7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Protože jde o postoupení pohledávky vzniklé za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, řídí se i postoupení pohledávky tímto zákonem (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 564/2012).

9. Podle § 524 odst. 1, 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Dle § 526 odst. 1, 2 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

10. Soud se předně zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení. Žalobkyně prokázala, že jí vymáhané pohledávky byly dne 4. 10. 2024 postoupeny společností název společnosti název společnosti. Žalobkyně tedy pohledávku nenabyla od původního věřitele, kterým je společnost právnická osoba Žalobkyně uvedla, že smlouvu o postoupení pohledávek, kterou vymáhanou pohledávku nabyla společnost název společnosti název společnosti., nemá k dispozici, a se zřetelem k pravidlům upravujícím ochranu osobních údajů ani nebude schopna uvedenou smlouvu soudu předložit. Ze sdělení původního věřitele společnosti právnická osoba a jí předložené smlouvy o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že původní věřitelka postoupila předmětné pohledávky dne 19. 6. 2015 společnosti Anonymizovánol. Oznámení o postoupení pohledávky nebylo předloženo ani původním věřitelem, ani žalobkyní.

11. V Nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 682/15, se mj. uvádí: Postupitelovou notifikací dochází ke změně osoby oprávněné přijmout plnění, a dluh tedy zanikne splněním nejen tehdy, byla-li smlouva o cesi platná, ale též tehdy, pokud k postoupení pohledávky vůbec nedošlo nebo smlouva o postoupení pohledávky byla neplatná. Tím je chráněno postavení dlužníka (aby nebyl v trvalé nejistotě, zda plnil tomu, komu měl) a případné následky neplatnosti nebo neexistence smlouvy o postoupení pohledávky si v rámci bezdůvodného obohacení vypořádají mezi sebou postupitel a postupník. Jak však Ústavní soud dále zdůraznil, toto může platit jen v případě, že dojde k platnému oznámení o postoupení pohledávky ze strany postupitele vůči dlužníkovi. Nedojde-li totiž k němu, potom nemohou nastat ani jeho účinky předvídané v § 526 odst. 1 a 2 občanského zákoníku z roku 1964. Jinak řečeno, dlužník není oprávněn dožadovat se prokázání smlouvy o postoupení - respektive zpochybňovat její platnost - pouze za podmínky, že mu postoupení pohledávky postupitel platně oznámil. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. 23 Cdo 5458/2015, se uvádí: Nejvyšší soud sjednotil rozpornou rozhodovací praxi v otázce právního významu toho, že postupitel v intencích § 526 obč. zák. oznámil dlužníku postoupení pohledávky, rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněným pod číslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 61/2010“)… Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu… V citovaném rozsudku pak Nejvyšší soud uzavřel, že oznámil-li věřitel postoupení pohledávky dlužníkovi, pak ani případná neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky nevede k závěru, že postupník není ve sporu aktivně věcně legitimován. Obdobně Ústavní soud v nálezu ze dne 24. února 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08, uvedl, že teprve v případě přijetí závěru, že notifikace je neplatná, je namístě se zabývat platností smlouvy o postoupení pohledávek; závěr o neplatnosti notifikace by totiž znamenal, že by se neuplatnil mj. ani § 526 odst. 2 obč. zák., upírající dlužníkovi právo dožadovat se prokázání smlouvy o postoupení.

12. Soud ze shora uvedeného pro posuzovanou věc dovozuje: Skutečnost, že žalobkyně nepředložila (a ani není schopna předložit) smlouvu o postoupení pohledávek, kterou vymáhanou pohledávku nabyl její právní předchůdce (název společnosti název společnosti.), a to od původního věřitele, eventuálně další smlouvy o postoupení pohledávek, které byly uzavřeny mezi původním věřitelem právnická osoba a případnými právními předchůdci společnosti název společnosti název společnosti., nemůže být sama o sobě důvodem pro zamítnutí žaloby. K prokázání aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je však nezbytné, aby bylo prokázáno, že jednotlivá postoupení pohledávek byla oznámena žalovanému jako dlužníkovi. Žalobkyně neprokázala, že by žalovanému bylo oznámeno jakékoli postoupení pohledávky, a to ani ze společnosti název společnosti název společnosti. na žalobkyni. Nebylo též prokázáno, že v minulosti bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky společnosti název společnosti název společnosti., eventuálně postoupení pohledávky právním předchůdcům této společnosti (není totiž zřejmé ani to, od koho společnost název společnosti název společnosti. pohledávku nabyla), případně zda nedošlo k opakovanému postoupení pohledávky mezi dalšími subjekty – právními předchůdci společnosti název společnosti název společnosti.). Jinak řečeno, není-li prokázáno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na společnost název společnosti název společnosti. (eventuálně na její právní předchůdce – viz sdělení původního věřitele právnická osoba o postoupení pohledávek na společnost Anonymizovánol.), pak nelze dovodit, že společnost název společnosti název společnosti. (eventuálně její právní předchůdci) byla aktivně legitimována k vymáhání této pohledávky po žalovaném. Logicky pak nemůže být prokázáno ani to, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 stala aktivně legitimovanou v tomto řízení žalobkyně.

13. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně je podnikatelským subjektem, který dlouhodobě kupuje a vymáhá pohledávky jiných subjektů. Nákup a vymáhání pohledávek je základním předmětem činnosti žalobkyně. Po žalobkyni tak lze legitimně požadovat, aby při nákupu pohledávek postupovala způsobem, který jí umožní prokázat její aktivní legitimaci v soudních řízeních, v nichž pohledávky po dlužnících vymáhá (tedy ve vztahu k posuzované věci bude schopna prokázat, že ve všech případech došlo k oznámení opakovaných postoupení pohledávky dlužnici). Není-li žalobkyně schopna notifikaci dřívějšího (dřívějších) postoupení pohledávky žalované prokázat, pak jde o důsledek nedostatečné obezřetnosti žalobkyně při uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, který může jít pouze a výlučně k její tíži. V soudním řízení pak nelze vést dokazování ke zjištění skutečností, které měla žalobkyně bez dalšího tvrdit a prokázat.

14. Z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobce proto soud žalobu zamítl.

15. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, jak je ve výroku II. uvedeno.

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, ve dvojím vyhotovení ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.