OSTU 19 C 108/2026-42

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 30 484,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 012,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 13 472,16 Kč a úroku z prodlení z částky 30 484,86 Kč ve výši 11,50 % ročně za dobu od 16. 2. 2026 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 455,30 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Jméno advokátky.

Žalobou podanou dne 28. 4. 2026 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 30 484,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 16. 2. 2026 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností Anonymizováno. (dříve Anonymizováno.), sídlem Anonymizováno Anonymizováno jméno FO, Anonymizováno, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 8. 9. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 30 484,86 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15. 2. 2026. Žalovaná úvěr nesplatila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.Anonymizováno.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailovéAnonymizovánoadresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. Po dokončení registrace na webových stránkách www.Anonymizováno.cz zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o revolvingovém úvěru. Žalovaná čerpala celkem 30 484,86 Kč. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. č. účtu pod VS var. symbol. Žalovaná takto načerpala dne 8. 9. 2025 částku ve výši 20 000 Kč. Před postoupením pohledávky žalovaná uhradila celkem částku 2 987,30 Kč, kterou původní věřitel započetl na smluvní úrok. Žalovaný částka se tak skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a úroku za období čerpání úvěru ve výši 9 734,86 Kč. Žalovaná byla upomínána o úhradu dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce.

Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno spolu s žalobou na adresu jejího bydliště zapsaného v evidenci obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 29. 6. 2026. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se k jednání omluvil.

Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank, p.l.c.), uzavřela se žalovanou dne 8. 9. 2025 za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový limit 20 000 Kč. Byl sjednán úrok 0,4026 % denně. Úvěr měl být čerpán na základě žádostí žalované prostřednictvím webové stránky věřitele. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 13 % z nesplaceného úvěru nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z uvedených částek je vyšší. Pro případ prodlení se splacením jakékoliv částky se žalovaná zavázala zaplatit náklady vzniklé věřiteli ve výši 250 Kč. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Rámcovou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou žalobci. K výši čerpaných a splacených částek byl předložen přehled, z něhož vyplývá, že žalovaná po dobu trvání smluvního vztahu celkem čerpala částku 20 000Kč, a to dne 9. 8. 2025 na účet č. č. č. účtu. Dle zprávy právnická osoba. byla v rozhodné době žalovaná majitelem a disponentem uvedeného účtu a částka 20 000 Kč na něj byla dne 8. 9. 2025 připsána. Na úvěr žalovaná uhradila celkem 2 987,30 Kč. Žalobcem uplatněná částka 30 4784,86 Kč zahrnovala i náhradu účelně vynaložených nákladů a úroky za dobu čerpání. Měla být splacena do 15. 2. 2026. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o revolvingovém úvěru s obchodními podmínkami a standardním informacemi o spotřebitelském úvěru, výpisem z účtu dokládajícím poskytnutí tvrzených částek, zprávou právnická osoba. ze dne 2. 6. 2026, z faktury původního věřitele na minimální částku k zaplacení do 15. 2. 2026 VS var. symbol, z transakční historie, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, z dodatku č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek se seznamem postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 3. 2026.

Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle § 87 odst. 1 až 3 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky.

Soud se dále zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy splnil povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Dle soudu právní předchůdce žalobce zákonným povinnostem poskytovatele úvěru nedostál. Úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků či úpadců. V posuzovaném případě nebylo doloženo, že by právní předchůdce žalobce ověřil výši příjmů a výdajů žalované například z dokladů o mzdě či jiném příjmu apod. Žádné takové doklady ani nebyly pro potřeby tohoto řízení doloženy. Vzhledem k uvedenému závěru nelze než dovodit, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla neplatným právním jednáním. Žalobce tak může požadovat pouze vrácení jistiny, která byla žalované poskytnuta a která dosud nebyla vrácena. Konkrétně jde o částku 17 012,70 Kč 20 000 Kč – 2 987,30 Kč), jak vyplývá z předloženého přehledu. Tuto částku proto soud žalobci přiznal (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu zamítl (výrok II.).

Soud při svém rozhodování dále postupoval dle závěrů vyjádřených v rozsudku Nejvyššího soudu 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž se uvádí: Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná ke svým možnostem stran vrácení poskytnuté jistiny nic neuvedla. Za tohoto stavu soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit dlužnou částku ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o.s.ř. V souladu s výše citovanými závěry vyjádřenými v rozhodnutí Nejvyššího soudu pak soud nepřiznal žalobci úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši odpovídající vyhlášce č. 351/2013 Sb. Žalovaná se v prodlení dosud neocitla. V prodlení se ocitne až v případě, že dlužnou jistinu nezaplatí v soudem stanovené lhůtě. V této části proto soud žalobu taktéž zamítl (výrok II).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný pouze částečně. Porovná-li se tedy původně vymáhaná částka 30 484,86 Kč s částkou, která byla žalobci přiznána (17 012,70 Kč), nelze než dovodit, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 55,80 %, neúspěšný v rozsahu 44,20 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobce tak má právo na 11,60 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by měl žalobce právo na zaplacený soudní poplatek 1 525 Kč a na náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT) ve znění účinném od 1. 1. 2025, konkrétně podle ust. § 14b AT. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 700 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby). Na nákladech zastoupení by tak žalobci náleželo 2 400 Kč. Soud žalobci přiznal 11,60 % z uvedených částek, tj. na soudním poplatku 176,90 Kč a na nákladech zastoupení 278,40 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 455,30 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o.s.ř.

Soud dovodil, že v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá postoupené pohledávky z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.