OSUH 9 C 9/2020-35

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr Michalem Tománkem ve věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení 10.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 10.000 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 10.000 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 10.000 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019, a za dobu od 1.7.2019 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále kapitalizovaný úrok z půjčky ve výši 2.450 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24.10.2019 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky jistiny z titulu nevrácené půjčky. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel dne 28.1.2007 s žalovanou smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 10.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se pak zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 16.400 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 10.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 6.400 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 40 týdenních splátkách po 410 Kč, kdy poslední 40. splátka měla být uhrazena k datu 4.11.2007. Žalovaná však řádně nesplácela poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky nejpozději uplynutím doby trvání smlouvy o půjčce tj. k datu 4.11.2007. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 3.950 Kč a dlužila právnímu předchůdci žalobce částku jistiny ve výši 10.000 Kč a za souhrnný poplatek částku 2.450 Kč, který byl i ze strany žalobce považovaný za úrok z půjčky. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem. Žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna přípisem ze dne 13.9.2018.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 27.5.2020.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 28.1.2020 č.j. 9 C 9/2019-29 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 27.5.2020 spolu s žalobou, přičemž žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.

5. Na základě důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci skutková zjištění a z nich i bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo možno uzavřít, že právní předchůdce žalobce uzavřel 28.1.2007 s žalovanou smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 10.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se pak zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 16.400 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 10.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 6.400 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 40 týdenních splátkách po 410 Kč, kdy poslední 40. splátka měla být uhrazena k datu 4.11.2007. Žalovaná však řádně nesplácela poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky nejpozději uplynutím doby trvání smlouvy o půjčce tj. k datu 4.11.2007. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 3.950 Kč a dlužila právnímu předchůdci žalobce částku jistiny ve výši 10.000 Kč a za souhrnný poplatek částku 2.450 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem. Žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna přípisem ze dne 13.9.2018.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat předchozí právní úpravu ve vztahu k uzavřené Smlouvě mezi účastníky (respektive žalovanou a právním předchůdcem žalobce), kdy závazkový vztah mezi účastníky se řídí režimem zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31.12.2013, (dále jen ObčZ).

8. Podle § 657 ObčZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Ve smyslu § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Dále podle § 121 odst. 3 ObčZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

11. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.

12. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena Smlouva (o půjčce) ve smyslu výše citovaných ustanovení ObčZ, přičemž žalovaná podstatným způsobem porušila podmínky Smlouvy a právnímu předchůdci žalobce respektive žalobci vzniklo právo požadovat po žalované dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části jistiny poskytnuté půjčky ve výši 10.000 Kč a úrok z půjčky ve výši 2.450 Kč. Žalovaná dluh ve výši 10.000 Kč spolu s úrokem z půjčky neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky a dostala se do prodlení s úhradou dluhu, a to již od 5.11.2007, když žalobce požadoval úrok z prodlení z dlužné jistiny až od 2.7.2015. Podle § 517 odst. 1 ObčZ, platilo, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení ObčZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobci tak bylo vyhověno ve vztahu k celému předmětu řízení. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobce, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.)

13. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 900 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)

S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se jich oprávněná osoba domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.