OSUH 9 C 1/2021-31

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3.048 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.524 Kč za dobu od 7. 7. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1.524 Kč za dobu od 29. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši

1.489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku ve výši částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši

8,25 % z částky částka za dobu od datum do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že žalovaná dne datum využila služeb žalobce jakožto dopravce, kdy cestovala dopravním prostředkem: tramvají - linkou 16 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem, přičemž se nemohla prokázat platným jízdním dokladem přepravnímu kontrolorovi, který se žalovanou sepsal zápis o provedené přepravní kontrole číslo. Žalovaná pak dále dne datum opět využila služeb žalobce, kdy cestovala tramvají linkou číslo přičemž ani v tomto případě se nemohla prokázat platným jízdním dokladem přepravnímu kontrolorovi, který se žalovanou sepsal zápis o provedené přepravní kontrole číslo. Podle Smluvních přepravních podmínek a podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném a účinném znění, činila přirážka za přepravu bez platného jízdního dokladu částka a dle Tarifu PID činilo jízdné částka. Žalovaná tak s ohledem k uvedeným skutečnostem byla povinna zaplatit žalobci nejen částku ve výši částka z titulu nezaplaceného jízdného za každou takto uskutečněnou jízdu tzv. načerno, ale i částku ve výši částka z titulu dosud nezaplacené přirážky k jízdnému za každou takto uskutečněnou cestu bez platného jízdního dokladu. Žalobce tak požadoval žalobou právě částku v celkové výši částka. Žalovaná ničeho neuhradila, když nereagovala ani na předžalobní upomínku ze dne datum, přičemž byla v prodlení s úhradou dlužné částky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne datum.

3. Usnesením ze dne 8. 1. 2021 č.j. 9 C 1/2020-29 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne datum spolu s žalobou. Žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu).

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.

5. Na základě důkazů předložených žalobkyní a jejích tvrzení učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že žalovaná dne datum a také dne datum využila služeb žalobce jakožto dopravce, kdy dne datum cestovala tramvají číslo linkou veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem, přičemž se nemohla prokázat platným jízdním dokladem přepravnímu kontrolorovi, který se žalovanou sepsal zápis o provedené přepravní kontrole číslo. Dne datum opět využila služeb žalobce, kdy cestovala tramvají číslo přičemž se nemohla prokázat platným jízdním dokladem přepravnímu kontrolorovi, který se žalovanou sepsal zápis o provedené přepravní kontrole číslo. Podle Smluvních přepravních podmínek a podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném a účinném znění, činila přirážka za přepravu bez platného jízdního dokladu částka a dle Tarifu PID činilo jízdné částka. Žalovaná tak s ohledem k uvedeným skutečnostem byla povinna zaplatit žalobci nejen částku ve výši částka z titulu nezaplaceného jízdného za každou takto uskutečněnou jízdu tzv. načerno, ale i částku ve výši částka z titulu dosud nezaplacené přirážky k jízdnému za každou takto uskutečněnou cestu bez platného jízdního dokladu. Žalobce tak požadoval žalobou právě částku v celkové výši částka. Žalovaná ničeho neuhradila, když nereagovala ani na předžalobní upomínku ze dne datum, přičemž byla v prodlení s úhradou dlužné částky.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

7. Nárok uplatněný žalobou vyplýval z porušení přepravních podmínek a právních předpisů v roce 2020, přičemž soud tedy věc posuzoval podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění od datum, (dále jen NOZ), kdy mezi účastníky byla opakovaně, ve dvou případech uzavřena smlouva o přepravě osob.

8. Tak podle § 2550 NOZ smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

9. Podle § 2551 NOZ dále platí, že podrobnější úpravu přepravy stanoví přepravní řády.

10. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní smlouva") vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Podle odst. 2 přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen "nástup do vozidla").

11. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě.

12. V souvislosti se zjištěným skutkovým stavem a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok žalobce byl zcela důvodný. Žalovaná tím, že použila veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobcem, uzavřela s žalobcem, jakožto dopravcem smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 NOZ, která ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu, dopravci tj. žalobci tímto vznikl nárok na zaplacení stanoveného jízdného. Žalovaná se neprokázala platným jízdním dokladem při přepravní kontrole dne datum a datum, přičemž na základě této skutečnosti jí vznikla povinnost zaplatit žalobci přirážku k jízdnému ve výši částka za každou takto uskutečněnou jízdu tzv. načerno a dlužné jízdné ve výši částka za uskutečněnou cestu (jízdu) bez platného cestovního dokladu. Žalobce tak požadoval po žalované oprávněně částku v celkové výši částka. Žalovaná, ač následně k tomu byl vyzvána v rámci předžalobní výzvy, do dnešního dne ničeho neuhradila a zároveň se dostala i do prodlení s úhradou přirážky k jízdnému. Podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, přičemž tato výše pak je stanovená nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Žalobce, kterému tak vznikl nárok na zaplacení i příslušenství představovaného zákonným úrokem z prodlení, požadoval vedle úhrady jistiny i příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení. Soud s ohledem k učiněnému závěru o skutkovém stavu věci a s přihlédnutím k výše uvedenému právnímu hodnocení tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. (výrok I.)

13. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od datum, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce částka a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši částka, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. částka (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po částka, tj. částka (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. částka Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši částka Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle

§ 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se jich oprávněná osoba domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.