OSUH 9 C 178/2021-35

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 6 616,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.616,07 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.616,07 Kč od

23. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6.934 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 6.616,07 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.616,07 Kč od 23. 2. 2021 do zaplacení z titulu dluhu za neoprávněný odběr plynu z distribuční sítě. K odůvodnění této žaloby pak zejména uvedla, že jakožto provozovatel distribuční soustavy je povinna pro obchodníka s plynem zajišťovat distribuci plynu do jednotlivých odběrných míst, jako tomu bylo i v případě žalovaného, kdy mu byl dodáván plyn ze strany obchodníka s plynem společností právnická osoba, na základě uzavřené smlouvy ze dne 16. 6. 2020. Žalovaný řádně nehradil na odběrném místě obec – část obce, ulice a číslo, EIC kód: 27ZG600Z0183124M, fakturované částky za odebraný plyn a na základě této skutečnosti došlo k ukončení smluvního vztahu mezi ním a obchodníkem s plynem. Následně bylo žalobkyní zjištěno, že v odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném a účinném znění, (dále jen příjmení), přičemž neoprávněný odběr podle žalobkyně tedy spočíval v tom, že k němu mělo docházet bez řádně uzavřené smlouvy a případně i za situace, kdy žalovaný opakovaně neplnil smluvené platební podmínky či platební podmínky vyplývající z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nebyly splněny z jeho strany ani dodatečně. Rovněž podle žalobkyně docházelo v odběrném místě k neoprávněné distribuci plynu ve smyslu

§ 74 odst. 3 písm. a), d) EZ. Podle žalobkyně pak ve smyslu § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 EZ tato měla právo omezit či přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu, což však bylo technicky možné pouze za situace, kdy by došlo k demontáži měřícího zařízení. Toto zařízení se však nacházelo mimo možnosti žalobkyně a žalovaný, ač byl vyzván k umožnění přístupu na odběrném místě za účelem demontáže měřícího zařízení, toto neumožnil.

V případě neúspěchu, neukončení dodávky plynu, jež lze z hlediska technických možností ukončit pouze demontáží měřidla, je smlouva o distribuci ukončena uplynutím 30 dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem. Podle § 57 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 365/2009 Sb., o pravidlech trhu s plynem pak provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení nebo přerušení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do

5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o ukončení nebo přerušení dodávky plynu. Smlouva o distribuci plynu pro předmětné odběrné místo tedy zanikla uplynutím 30 dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem o odpojení, tj. dne 29. 12. 2020 a od následujícího dne, tj. 30. 12. 2020 byl odběr plynu na tomto místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu podle § 74 odst. 1, odst. 3 EZ. V daném případě pak škoda vznikla nikoliv obchodníku s plynem, ale přímo žalobkyni jako provozovateli distribuční sítě. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem plynoměru na odběrném místě ke dni ukončení smlouvy obchodníkem s plynem, tj. ke dni 29. 12. 2020, a stavem měřidla ke dni 29. 1. 2021, kdy došlo v odběrném místě k vyžádanému odečtu měřícího zařízení, se stavem měřidla číslo m3, což žalovaný stvrdil svým podpisem na protokolu, když počáteční stav byl číslo m3. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu v množství 361,76 m3 bylo ve faktuře variabilní symbol ze dne 8. 2. 2021, vyčísleno částkou 6.616,07 Kč splatnou dne 22. 2. 2021. Žalovaný uvedenou dlužnou částku neuhradil ani na základě opakovaných výzev ze dne 22. 3. 2021 a ze dne 23. 6. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 27. 10. 2021.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 10. 2021 č.j. 9 C 178/2021-32 byli žalobkyně i žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 27. 10. 2021 spolu s žalobou. Žalobkyně se k této výzvě rovněž nevyjádřila a soud tak dovodil, že oba účastníci souhlasí s takovým postupem.

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu, kdy bylo bezpečně zjištěno, že žalovaný se dopustil bezesmluvního, neoprávněného odběru plynu na odběrném místě obec – část obce, ulice a číslo, EIC kód: 27ZG600Z0183124M. V daném případě pak škoda v souvislosti s neoprávněným odběrem plynu vznikla nikoliv obchodníku s plynem, ale přímo žalobkyni jako provozovateli distribuční sítě. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem plynoměru na odběrném místě ke dni ukončení smlouvy obchodníkem s plynem, tj. ke dni 29. 12. 2020, a stavem měřidla ke dni 29. 1. 2021, kdy došlo v odběrném místě k vyžádanému odečtu měřícího zařízení, se stavem měřidla číslo m3, což žalovaný stvrdil svým podpisem na protokolu, když počáteční stav byl číslo m3. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu v množství 361,76 m3 bylo ve faktuře variabilní symbol ze dne

8. Podle § 2910 NOZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

23. 6. 2021.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na vznik škody protiprávním jednáním žalovaného bylo zcela zřejmé, že bylo třeba věc posuzovat podle příslušných ustanovení NOZ, stejně tak i ve vztahu k uznání dluhu žalovaným ve vztahu k částce 6.616,07 Kč pak soud použil příslušnou úpravu NOZ.

9. Podle názoru soudu bylo v řízení jednoznačně prokázáno provedeným dokazováním, že žalovaný fakticky bezesmluvně odebíral plyn, tedy jednal protiprávně, jestliže prováděl neoprávněný odběr a distribuci plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a), b) EZ, přičemž neoprávněný odběr spočíval v tom, že k němu mělo docházet bez řádně uzavřené smlouvy a případně i za situace, kdy žalovaný opakovaně neplnil smluvené platební podmínky či platební podmínky vyplývající z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nebyly splněny z jeho strany ani dodatečně. Rovněž docházelo v odběrném místě k neoprávněné distribuci plynu ve smyslu § 74 odst. 3 písm. a), d) EZ. Tímto jednáním žalovaný způsobil žalobkyni škodu ve výši 6.616,07 Kč odpovídající vypočtené škodě žalobkyní s tím, že se dostal s úhradou požadované částky do prodlení po marném uplynutí lhůt k její úhradě. Žalovaný se dostal i do prodlení s úhradou jednotlivých dlužných částek, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Žalovaný pak nejen dlužil konkrétní částky, ale dostal se s jejich úhradou i do prodlení, kdy podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud tak s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh, který mu vznikl jeho protiprávním jednáním vedoucím ke způsobení škody žalobkyni, neuhradil, ačkoliv k tomu byl řádně ze strany žalobkyně opakovaně vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému zákonnému úroku z prodlení. (výrok I.)

10. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, v odměně právního zástupce žalobkyně za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty

6.616,07 Kč tj. 1.500 Kč, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za

3 úkony právní služby tj. 4.500 Kč (§ 7 bod 4, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006). Odměna a hotové výdaje jsou pak zvýšeny o DPH ve výši

21 % podle § 137 odst. 3 OSŘ tj. o částku 1.134 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 6.934 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se jich oprávněná osoba domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.